Karel Jaromír Erben

Rozbalit box

Obsah boxu

Karel Jaromír Erben (* 7. listopadu 1811, Miletín – 21. listopadu 1870, Praha) byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého národního obrození a je považován za jednoho ze zakladatelů české balady a moderní české pohádky. Jeho nejznámějším dílem je básnická sbírka Kytice z pověstí národních.

Působil jako archivář hlavního města Prahy a spolupracoval s Františkem Palackým na monumentálním díle Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě. Jeho sběratelská a vydavatelská činnost v oblasti folkloru měla zásadní vliv na zachování a poznání české lidové kultury.

📜 Život

👶 Dětství a studia

Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně v Podkrkonoší v rodině ševce a písmáka Jana Erbena a jeho ženy Anny. Měl bratra-dvojče Jana, který však brzy po narození zemřel. Finanční situace rodiny nebyla dobrá, ale díky podpoře miletínského faráře a matčiných příbuzných mohl nadaný chlapec studovat.

V letech 1825–1831 navštěvoval gymnázium v Hradci Králové, kde patřil k nejlepším studentům. Zde se také začal zajímat o českou historii a lidovou slovesnost. Po maturitě odešel do Prahy, kde studoval nejprve filozofii a poté práva na Karlově univerzitě. Během studií se seznámil s předními osobnostmi českého vlasteneckého života, především s Františkem Palackým, který se stal jeho celoživotním přítelem a mentorem.

🏛️ Kariéra archiváře a historika

Po dokončení studií v roce 1837 nastoupil Erben jako praktikant u hrdelního soudu a později u fiskálního úřadu v Praze. Právnická kariéra ho však neuspokojovala. Stále více se věnoval historii a sběru lidové slovesnosti. Na doporučení Františka Palackého začal pracovat pro České muzeum (dnešní Národní muzeum), kde se podílel na třídění archivních dokumentů.

V roce 1842 se stal Palackého spolupracovníkem a pomáhal mu s přípravou pramenů pro jeho Dějiny národu českého. Cestoval po českých a německých archivech a opisoval staré listiny. V roce 1851 byl jmenován archivářem hlavního města Prahy, tuto funkci zastával až do své smrti. Systematicky uspořádal pražský městský archiv, který byl do té doby ve velmi zanedbaném stavu. Kromě toho redigoval Pražské noviny a podílel se na vydávání staročeských literárních památek.

👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život a úmrtí

V roce 1839 se Erben oženil s Barborou (Betynou) Mečířovou. Měli spolu čtyři děti: Blaženu, Ladislavu, Jaromíra a Bohuslavu. Rodinný život byl poznamenán častými nemocemi a finančními těžkostmi. Jeho žena Betyna zemřela v roce 1857 na tuberkulózu. O dva roky později se Erben oženil podruhé, s Žofií Mastnou.

Sám Erben trpěl celý život chatrným zdravím, zejména plicní chorobou. Jeho stav se postupně zhoršoval a 21. listopadu 1870 ve věku 59 let v Praze zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

📚 Literární dílo

💐 Kytice z pověstí národních

Soubor:Kytice z pověstí národních (1853).jpg

Titulní strana prvního vydání Kytice z roku 1853

Kytice z pověstí národních (zkráceně jen Kytice) je Erbenovo nejznámější a nejpřekládanější dílo. Jedná se o sbírku třinácti balad, která poprvé vyšla v roce 1853. Erben v ní zpracoval staré české báje, pověsti a lidové náměty. Sbírka je komponována symetricky, kde úvodní báseň Kytice a závěrečná Věštkyně tvoří rámec. Ostatní básně jsou uspořádány do zrcadlových dvojic podle tematické příbuznosti.

Hlavními motivy sbírky jsou mezilidské vztahy (především vztah matky a dítěte), konflikt člověka s nadpřirozenými silami a otázky viny, trestu a osudu. Erbenovy balady se vyznačují dramatickým spádem, úsporným jazykem a zvukomalebností. Mezi nejznámější balady patří:

Kytice se stala jedním ze základních děl české literatury a inspirovala mnoho dalších umělců, například hudebního skladatele Antonína Dvořáka (symfonické básně Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek) nebo režiséra F. A. Brabce (film Kytice).

🪕 Folkloristická a sběratelská činnost

Erben byl jedním z nejvýznamnějších českých sběratelů lidové slovesnosti. Jeho cílem bylo zachytit autentickou podobu lidové kultury dříve, než zanikne. Na rozdíl od Boženy Němcové, která pohádky literárně zpracovávala, se Erben snažil o co nejvěrnější záznam.

Prostonárodní české písně a říkadla (1864) – Monumentální pětidílná sbírka obsahující přes 2200 písní a říkadel. Je to nejrozsáhlejší a nejvýznamnější sbírka českých lidových písní 19. století.
České pohádky – Erben sebral a vydal soubor českých pohádek, které se vyznačují syrovostí a absencí sentimentality. Mezi nejznámější patří Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Dlouhý, Široký a Bystrozraký nebo Otesánek.

📖 Další tvorba

Kromě poezie a folkloristiky se Erben věnoval i odborné historické a právnické literatuře. Vydával staročeské texty (např. spisy Tomáše Štítného) a překládal ze slovanských jazyků, zejména z ruštiny (Slovo o pluku Igorově).

🏛️ Vědecká a archivářská činnost

Ačkoliv je Erben dnes znám především jako básník, on sám se považoval hlavně za vědce – historika a archiváře. Jeho vědecká práce byla pro českou kulturu nesmírně důležitá.

✍️ Spolupráce s Františkem Palackým

Spolupráce s Františkem Palackým byla pro Erbena klíčová. Podílel se na shromažďování a kritickém vydávání historických pramenů. Jeho precizní a systematická práce byla pro Palackého Dějiny nepostradatelná. Společně také připravovali edice starých českých kronik a listin.

🏙️ Archivář hlavního města Prahy

Jako první profesionální archivář Prahy se Erben zasloužil o záchranu a uspořádání cenných historických dokumentů. Vytvořil systém, který umožnil badatelům snadnější přístup k pramenům a položil tak základy moderní české archivní vědy. Jeho nejvýznamnějším dílem z této oblasti je edice Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, soupis středověkých listin týkajících se českých zemí.

🌍 Odkaz a význam

🇨🇿 Vliv na českou kulturu

Karel Jaromír Erben patří k pilířům české národní kultury. Jeho dílo ovlivnilo celé generace spisovatelů, hudebníků i výtvarníků.

Literatura: Jeho baladická tvorba inspirovala například Jana Nerudu (Balady a romance) nebo Petra Bezruče (Slezské písně).
Hudba: Antonín Dvořák zhudebnil několik balad z Kytice jako symfonické básně. Zdeněk Fibich složil na motivy balady Štědrý den melodram.
Film: V roce 2000 natočil režisér F. A. Brabec úspěšný filmový přepis sedmi balad pod názvem Kytice. Erbenovy pohádky se staly námětem pro mnoho filmových a televizních zpracování (např. Třetí princ).

✒️ Charakteristika jeho stylu

Erben je typickým představitelem romantismu, avšak jeho styl je velmi specifický. Na rozdíl od jiných romantiků (např. Karla Hynka Máchy) se jeho tvorba neopírá o subjektivní pocity, ale o nadindividuální řád mýtů a lidových tradic. Jeho verš je strohý, sevřený a dramatický. Častými tématy jsou:

Osudovost (fatalismus): Lidský osud je předurčen a nelze mu uniknout.
Vina a trest: Každé provinění proti mravnímu řádu je tvrdě a neodvratně potrestáno.
Konflikt s přírodními a nadpřirozenými silami: Člověk je konfrontován se světem, kterému nerozumí a který ho přesahuje.
Význam pokory a tradice: Jedinou ochranou před zkázou je respekt k zavedenému řádu a tradicím.

Šablona:Aktualizováno