Karel IX. Francouzský
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Karel IX. Francouzský (francouzsky Charles IX; 27. června 1550, Saint-Germain-en-Laye – 30. května 1574, Vincennes) byl francouzský král z dynastie Valois-Angoulême, který vládl v letech 1560 až 1574. Jeho panování je neodmyslitelně spjato s obdobím krvavých francouzských náboženských válek mezi katolíky a protestanty (hugenoty), které vyvrcholily nechvalně proslulou Bartolomějskou nocí. Po většinu své vlády byl pod silným vlivem své matky, Kateřiny Medicejské, která působila jako regentka a klíčová politická rádkyně.
Jako druhorozený syn krále Jindřicha II. a Kateřiny Medicejské se stal králem v pouhých deseti letech po nečekané smrti svého staršího bratra Františka II.. Jeho vláda byla poznamenána neustálým napětím, politickými intrikami mocných šlechtických rodů (především Guiseů a Bourbonů) a snahou koruny udržet si autoritu v rozdělené zemi. Přestože se jeho matka snažila o politiku smíru, náboženská nenávist opakovaně přerostla v otevřený konflikt. Tragickým vrcholem jeho vlády se stal masakr hugenotů v srpnu 1572, který navždy poškodil jeho pověst a zanechal hluboké trauma na jeho psychice. Krátce před svou smrtí byl také zvolen polským králem, ale do Polska nikdy neodjel. Zemřel v mladém věku 23 let, pravděpodobně na tuberkulózu, a na trůn po něm nastoupil jeho bratr Jindřich III. Francouzský.
👑 Život před nástupem na trůn
Karel Maxmilián se narodil na královském zámku v Saint-Germain-en-Laye jako třetí dítě a druhý syn krále Jindřicha II. a Kateřiny Medicejské. Od narození nosil titul vévody z Angoulême. V roce 1550, po smrti svého staršího bratra Ludvíka, se stal vévodou z Orléans.
Jeho dětství bylo poznamenáno formálním a přísným dvorským životem. Vyrůstal ve stínu svého staršího bratra, dauphina Františka, který byl předurčen k vládě. Politická situace ve Francii byla již v té době napjatá kvůli rostoucímu vlivu kalvinismu, zejména mezi šlechtou. Po nešťastné smrti svého otce Jindřicha II. při turnaji v roce 1559 se králem stal jeho bratr František II. Jeho vláda však byla krátká; zemřel již v prosinci 1560. Tím se desetiletý Karel stal nečekaně králem Karlem IX. Vzhledem k jeho nízkému věku byla regentkou jmenována jeho matka Kateřina Medicejská, která se stala dominantní politickou silou na další desetiletí.
📜 Vláda a regentství Kateřiny Medicejské
Po Karlově nástupu na trůn se Kateřina Medicejská chopila moci s cílem zachovat autoritu koruny a stabilitu království, které bylo zmítáno soupeřením mezi mocnými katolickými rody v čele s Guiseovými a protestantskou (hugenotskou) šlechtou vedenou rody Bourbonů a Colignyů.
🕊️ Pokusy o smír a edikty
Kateřinina počáteční politika byla zaměřena na usmíření obou náboženských táborů. V roce 1561 zorganizovala kolokvium v Poissy, teologickou debatu mezi katolíky a protestanty, která však skončila neúspěchem. V lednu 1562 vydala Saint-Germainský edikt, který hugenotům poprvé přiznával omezenou svobodu vyznání a povoloval jim konat bohoslužby mimo městské hradby. Tento krok měl snížit napětí, ale radikální katolíci v čele s Františkem de Guise jej vnímali jako nepřijatelný ústupek kacířům.
🔥 První náboženské války
Mír netrval dlouho. Dne 1. března 1562 nechal vévoda de Guise zmasakrovat shromáždění hugenotů v Wassy, což je považováno za začátek první z osmi francouzských náboženských válek. Následovalo více než desetiletí střídajících se období krvavých konfliktů a křehkých příměří, formalizovaných mírovými smlouvami a edikty (např. mír z Amboise v roce 1563, mír ze Saint-Germain-en-Laye v roce 1570).
Karel IX. byl formálně prohlášen za plnoletého v roce 1563, ale faktickou moc si nadále držela jeho matka. Společně podnikli v letech 1564–1566 velkou cestu po Francii, aby se mladý král představil svým poddaným a pokusil se posílit královskou autoritu v provinciích. Během této cesty se setkal i se svou sestrou Alžběta z Valois, španělskou královnou, a vévodou z Alby, což vyvolalo podezření u hugenotů, že se chystá katolická aliance proti nim.
⚔️ Bartolomějská noc
Nejtemnější kapitolou Karlovy vlády je bezpochyby Bartolomějská noc, masové vraždění hugenotů, které začalo v Paříži v noci z 23. na 24. srpna 1572.
📜 Příčiny a kontext
V roce 1570 byl uzavřen mír v Saint-Germain-en-Laye, který byl k hugenotům poměrně velkorysý. Jako gesto usmíření byla dohodnuta svatba Karlovy sestry Markéty z Valois (katoličky) s vůdcem hugenotů, Jindřichem Navarrským. Na svatbu se do silně katolické Paříže sjela celá hugenotská špička.
V té době získal na krále Karla IX. značný vliv admirál Gaspard de Coligny, jeden z hlavních vůdců hugenotů. Coligny přesvědčoval krále, aby Francie zasáhla v Nizozemsku na podporu protestantských povstalců proti španělské nadvládě. Tento plán ohrožoval mírovou politiku Kateřiny Medicejské a znepokojoval katolickou stranu. Dne 22. srpna 1572 byl na admirála Colignyho spáchán neúspěšný atentát. Ačkoli není jasné, kdo za ním stál (podezření padlo na Guiseovy nebo Španěly), hugenoti požadovali spravedlnost a hrozili odvetou.
🩸 Průběh masakru
V napjaté atmosféře se královská rada rozhodla předejít hugenotskému povstání a eliminovat jejich vůdce. Historici se dodnes přou o přesnou roli Karla IX. a jeho matky. Zdá se, že pod tlakem okolností a v obavách z eskalace konfliktu dal slabý a nerozhodný Karel souhlas k likvidaci několika desítek hugenotských velitelů.
Akce, která začala v noci na svátek svatého Bartoloměje, se však vymkla kontrole. Pařížský lid, fanatizovaný katolickými kazateli, se přidal k vraždění a masakr se změnil v nekontrolovatelné krveprolití, které trvalo několik dní. Mezi prvními oběťmi byl i admirál Coligny. Násilí se v následujících týdnech rozšířilo i do dalších francouzských měst. Odhady počtu obětí se pohybují od 5 000 do 30 000 v celé Francii.
🌍 Důsledky a Karlova role
Několik dní po masakru se Karel IX. veřejně přihlásil k odpovědnosti a prohlásil, že jednal, aby zabránil hugenotskému spiknutí proti koruně. Bartolomějská noc měla katastrofální dopad. Zničila jakoukoli naději na náboženské usmíření, vedla k vypuknutí čtvrté náboženské války a radikalizovala zbylé hugenoty, kteří začali zpochybňovat samotnou legitimitu monarchie. Pro Karla IX. znamenala událost hluboké psychické trauma, které ho údajně pronásledovalo až do smrti.
🇵🇱 Polským králem
V roce 1573, po smrti posledního polského krále z dynastie Jagellonců, Zikmunda II. Augusta, byl Karel IX. jedním z kandidátů na uvolněný polský trůn. Díky intenzivní diplomacii francouzské strany byl nakonec zvolen, a to především díky příslibům respektování náboženské svobody v Polsko-litevské unii. Karel tak byl krátce králem dvou zemí, ačkoli do Polska nikdy neodjel a vládu tam měl vykonávat jeho bratr Jindřich.
🧑 Osobnost a zdraví
Karel IX. je popisován jako fyzicky slabý a psychicky labilní panovník. Byl náchylný k záchvatům vzteku, které se střídaly s obdobími apatie a melancholie. Měl však i své zájmy; byl vášnivým lovcem a zajímal se o literaturu a umění, podporoval například básníky ze skupiny Plejáda.
Jeho zdraví se po Bartolomějské noci rapidně zhoršovalo. Trpěl vysokými horečkami a silným kašlem, což vedlo k diagnóze tuberkulózy. Jeho psychický stav byl pravděpodobně zhoršen výčitkami svědomí a stresem z neustálého politického napětí.
V roce 1570 se oženil s Alžbětou Habsburskou, dcerou císaře Maxmiliána II.. Měli spolu jednu dceru, Marii Alžbětu, která však zemřela v dětství. Měl také nemanželského syna s milenkou Marií Touchetovou.
⚰️ Smrt a nástupnictví
Karel IX. zemřel na zámku ve Vincennes 30. května 1574 ve věku pouhých 23 let. Příčinou smrti byla s největší pravděpodobností tuberkulóza. Jelikož neměl legitimního mužského dědice, jeho nástupcem se stal jeho mladší bratr Jindřich, vévoda z Anjou, který se kvůli tomu musel vzdát polského trůnu a spěšně se vrátit do Francie, aby vládl jako Jindřich III. Francouzský.
🧐 Pro laiky: Proč byla jeho vláda tak krvavá?
Představte si zemi, kde se dvě verze stejného náboženství nenávidí tak moc, že jsou ochotné se navzájem vraždit. To byla Francie v době Karla IX.
- Náboženský rozkol: Na jedné straně byli tradiční katolíci, na druhé noví protestanti (ve Francii zvaní hugenoti). Nebyl to jen spor o víru, ale hlavně o moc, peníze a vliv.
- Slabý král: Karel se stal králem jako malý chlapec. Byl nerozhodný, snadno ovlivnitelný a psychicky labilní. Místo něj často rozhodovala jeho matka, Kateřina Medicejská, která se snažila udržet rovnováhu mezi oběma stranami, ale situace jí často přerostla přes hlavu.
- Mocné rody: O kontrolu nad králem a zemí bojovaly superbohaté a mocné šlechtické rodiny. Rod Guiseů vedl radikální katolíky, zatímco rody jako Bourboni a Colignyové stáli v čele hugenotů. Jejich spory byly často osobní a krvavé.
- Bartolomějská noc: Tato událost je symbolem celé doby. Začala jako politický tah – zabít pár vůdců hugenotů, aby se předešlo další válce. Ale nenávist v ulicích Paříže byla tak obrovská, že se z toho stalo masové vraždění, které se vymklo kontrole. Král Karel to schválil, což ho navždy poznamenalo. Jeho vláda je tak varovným příkladem, co se stane, když se náboženská nesnášenlivost spojí se slabou vládou a politickými intrikami.