Jurij Gagarin
Obsah boxu
Jurij Alexejevič Gagarin (rusky Ю́рий Алексе́евич Гага́рин; 9. března 1934, Klušino – 27. března 1968, Novosjolovo) byl sovětský pilot a kosmonaut, který se stal prvním člověkem, jenž vzlétl do vesmíru. Jeho historický let na palubě kosmické lodi Vostok 1 dne 12. dubna 1961 trval 108 minut a znamenal zásadní milník v kosmických závodech mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Po svém letu se stal mezinárodní celebritou a byl vyznamenán nejvyššími poctami, včetně titulu Hrdina Sovětského svazu.
🌱 Mládí a vzdělání
Jurij Gagarin se narodil v malé vesnici Klušino u města Gžatsk (dnes přejmenovaného na Gagarin) ve Smolenské oblasti. Jeho otec, Alexej Ivanovič Gagarin, byl tesař a jeho matka, Anna Timofejevna Matvejevová, pracovala jako dojička v kolchozu. Jurij byl třetím ze čtyř dětí. Jeho dětství bylo silně poznamenáno druhou světovou válkou a nacistickou okupací, během níž byla jeho rodina nucena opustit svůj domov a žít v zemljance. Dva jeho starší sourozenci byli odvlečeni na nucené práce do Německa a vrátili se až po válce.
Po válce se rodina přestěhovala do Gžatsku. V roce 1949 Gagarin dokončil šestou třídu a rozhodl se vyučit řemeslu. Nastoupil na učiliště v Ljubercy u Moskvy, kde se učil slévačem. Současně studoval na večerní škole pro pracující mládež. V roce 1951 byl vybrán k dalšímu studiu na Saratovské průmyslové technické škole, kde se specializoval na slévárenství.
Právě v Saratově se zrodila jeho vášeň pro létání. Přihlásil se do místního aeroklubu, kde v roce 1955 absolvoval svůj první samostatný let v letounu Jakovlev Jak-18. Tato zkušenost ho natolik ovlivnila, že se rozhodl pro kariéru vojenského pilota.
✈️ Vojenská kariéra
Po absolvování technické školy byl v roce 1955 přijat na První Čkalovskou vojenskou leteckou školu v Orenburgu. Zde se učil létat na cvičných letounech a později na proudovém stíhacím letounu MiG-15. Během studia se seznámil se svou budoucí manželkou, Valentinou Ivanovnou Gorjačevovou, se kterou se v roce 1957 oženil. Školu dokončil s vyznamenáním.
Po promoci byl přidělen k 769. stíhacímu leteckému pluku Severního loďstva, který sídlil na letecké základně Luostari v Murmanské oblasti, nedaleko hranic s Norskem. Služba v drsných arktických podmínkách byla náročná, ale Gagarin se osvědčil jako schopný a disciplinovaný pilot.
🌌 Cesta do vesmíru
👨🚀 Výběr a výcvik
Na konci 50. let začal Sovětský svaz tajně připravovat první pilotovaný let do vesmíru v rámci programu Vostok. V roce 1959 byl zahájen přísný výběr kandidátů z řad vojenských pilotů. Požadavky byly extrémně náročné: věk mezi 25 a 30 lety, výška do 170 cm, váha do 72 kg, perfektní fyzická i psychická kondice a politická spolehlivost. Gagarin se o výběru dozvěděl a podal si přihlášku.
Prošel sérií náročných testů a v březnu 1960 byl vybrán do první dvacetičlenné skupiny budoucích kosmonautů. Společně s ostatními se přesunul do nově vybudovaného výcvikového střediska, dnes známého jako Hvězdné městečko, poblíž Moskvy. Výcvik zahrnoval testy na centrifuze, v barokomoře, izolační komoře, nácvik seskoků padákem a studium raketové techniky a astronomie.
Z původní dvacítky byla brzy vybrána elitní šestice, známá jako "Sočinská šestka", která měla největší šanci na první let. Kromě Gagarina v ní byli German Titov, Grigorij Něljubov, Andrijan Nikolajev, Pavel Popovič a Valerij Bykovskij. Gagarin si během výcviku získal respekt svých kolegů i nadřízených, včetně hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova, díky svému klidu, odhodlání a přátelské povaze.
Finální rozhodnutí, kdo poletí jako první, padlo jen několik dní před startem. Státní komise vybrala Jurije Gagarina, přičemž jako hlavní náhradník byl určen German Titov.
🚀 Historický let
Dvanáctého dubna 1961 v 9:07 moskevského času odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Vostok-K s kosmickou lodí Vostok 1 na palubě. Gagarinovým volacím znakem byl "Kedr" (Cedr). Těsně před startem pronesl slavnou větu: „Поехали!“ (Pajechali! – „Jedeme!“).
Let trval 108 minut a Gagarin během něj jednou obletěl Zemi. Během letu komunikoval s řídícím střediskem, popisoval své pocity a výhled z okna. Jeho slova „Vidím Zemi! Je modrá.“ se stala legendární. Let probíhal v plně automatickém režimu, ale Gagarin měl k dispozici i manuální ovládání pro případ nouze.
Sestupová fáze byla dramatická. Servisní modul se od návratové kabiny neoddělil čistě a obě části zůstaly několik minut spojené kabelem, což způsobilo divokou rotaci celé sestavy. Gagarin zažil přetížení až 10 G. Nakonec se kabely přepálily v žáru atmosférického vstupu a kabina se stabilizovala.
Jak bylo plánováno, ve výšce 7 kilometrů nad zemí se Gagarin z kabiny katapultoval a přistál na vlastním padáku. Dopadl na pole u vesnice Smelovka v Saratovské oblasti, nedaleko místa, kde se kdysi učil létat. Prvními lidmi, které potkal, byli místní kolchoznice Anna Tachtarovová a její vnučka Rita.
🌍 Světová celebrita
Zpráva o prvním člověku ve vesmíru obletěla svět a z Gagarina se okamžitě stala globální ikona. V Sovětském svazu byl oslavován jako národní hrdina. Byl povýšen z nadporučíka rovnou na majora a obdržel nejvyšší sovětské vyznamenání, titul Hrdina Sovětského svazu.
Následně se vydal na světové turné, nazvané "Mise míru", během kterého navštívil desítky zemí, včetně Československa, Velké Británie, Kanady a Japonska. Všude byl vítán nadšenými davy a setkával se s hlavami států a významnými osobnostmi. Jeho skromné vystupování a nakažlivý úsměv mu získaly sympatie po celém světě a stal se mocným nástrojem sovětské propagandy v éře studené války.
✝️ Poslední roky a smrt
Přestože Gagarin toužil po dalším letu do vesmíru, sovětské vedení se zdráhalo riskovat život tak cenného symbolu. Stal se zástupcem velitele výcvikového střediska kosmonautů a byl zvolen do Nejvyššího sovětu SSSR. Podílel se na přípravě dalších kosmických misí, včetně programu Sojuz. Byl jmenován náhradníkem Vladimira Komarova pro let Sojuz 1 v roce 1967, který skončil tragédií.
Gagarin se snažil udržet si kvalifikaci stíhacího pilota. Dne 27. března 1968 vzlétl k cvičnému letu na dvoumístném proudovém letounu MiG-15UTI spolu se svým instruktorem, plukovníkem Vladimirem Serjoginem. Letoun se za nejasných okolností zřítil poblíž vesnice Novosjolovo ve Vladimirské oblasti. Oba piloti na místě zahynuli.
Příčiny havárie nebyly nikdy zcela objasněny, což vedlo ke vzniku mnoha konspiračních teorií. Oficiální vyšetřovací komise dospěla k závěru, že letoun se dostal do vývrtky po prudkém úhybném manévru, pravděpodobně kvůli střetu s meteorologickým balónem nebo aby se vyhnul jinému letadlu. Novější analýzy, odtajněné v roce 2013, naznačují, že nehodu pravděpodobně způsobila přílišná blízkost a turbulence od stíhačky Suchoj Su-15, která v oblasti neoprávněně letěla nadzvukovou rychlostí.
Jurij Gagarin byl pohřben se všemi státními poctami u Kremelské zdi v Moskvě.
🌟 Odkaz a pocty
Jurij Gagarin zůstává jednou z nejvýznamnějších postav 20. století. Jeho let otevřel lidstvu cestu do vesmíru a inspiroval generace vědců, inženýrů a snílků.
- Jeho rodné město Gžatsk bylo v roce 1968 přejmenováno na Gagarin.
- Po něm je pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce a kráter na Marsu.
- Výcvikové středisko kosmonautů u Moskvy nese jeho jméno.
- Den jeho letu, 12. duben, se v Rusku slaví jako Den kosmonautiky a mezinárodně jako Yuri's Night (Jurijova noc).
- Po celém světě stojí desítky jeho soch a pomníků.
🚀 Pro laiky
Představte si, že se píše rok 1961. Nikdo z lidí nikdy neletěl výš než letadlem. Vesmír byl velkou neznámou – nikdo nevěděl, co to s člověkem udělá. Bude moci dýchat? Přestane mu bít srdce? Nezešílí z pohledu na nekonečnou tmu?
Jurij Gagarin byl první člověk, který měl odvahu to zjistit. Posadili ho do malé kovové koule (kosmické lodi Vostok 1) na špičce obrovské rakety plné paliva. Ta ho vystřelila obrovskou rychlostí tak vysoko a tak rychle, že začal "padat" kolem Země – tomu se říká oběžná dráha.
Během necelých dvou hodin obletěl celou naši planetu. Z okénka viděl kontinenty a oceány a poprvé v historii mohl říct, že Země je kulatá a modrá. Jeho let byl obrovským vítězstvím pro Sovětský svaz v "závodě o vesmír" s Amerikou a ukázal celému světu, co všechno je možné. Gagarin se stal hrdinou, protože dokázal, že lidé mohou přežít ve vesmíru a otevřel nám dveře k dalším objevům, jako bylo přistání na Měsíci.