Jan Konvalinka

Rozbalit box

Obsah boxu

Jan Konvalinka (* 18. února 1963, Praha) je český biochemik, vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog. Od října 2022 působí jako rektor Univerzity Karlovy. Jeho hlavním vědeckým zaměřením je medicinální chemie a virologie, zejména výzkum viru HIV a dalších lidských patogenů. Dlouhodobě působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB).

prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.
Jméno	prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.
Obrázek	Jan Konvalinka, Veletrh vědy 2019.jpg
Datum narození	18. února 1963
Místo narození	Praha, Československo
Povolání	biochemik, vysokoškolský pedagog, rektor

Vzdělání a vědecká kariéra

Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, studium ukončil v roce 1987. Po absolvování se stal vědeckým aspirantem v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) tehdejší Československé akademie věd, kde v roce 1991 získal titul kandidáta věd (CSc.) v oboru biochemie.

Počátkem 90. let absolvoval několik postdoktorských stáží v zahraničí, které formovaly jeho další vědecké směřování:

• Birkbeck College, University of London (Spojené království)
• University of Wales v Cardiffu (Spojené království)
• University of Heidelberg a Německé centrum pro výzkum rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu (Německo)
• University of Hamburg (Německo)

Působení v Ústavu organické chemie a biochemie

Po návratu ze zahraničí se jeho hlavním působištěm stal ÚOCHB, kde založil a vedl Laboratoř medicinální chemie. V roce 2007 se stal vedoucím výzkumné skupiny "Proteázy lidských patogenů". Dlouhodobě se zde věnuje výzkumu enzymů, zejména proteáz, které jsou klíčové pro replikaci virů, jako je HIV nebo viry způsobující hepatitidu.

Jeho tým se podílel na vývoji a testování látek, které by mohly blokovat funkci těchto enzymů a tím zabránit množení viru v těle. Práce jeho skupiny navazuje na odkaz profesora Antonína Holého a přispívá k vývoji nových generací antivirotik.

V letech 2014 až 2022 zastával na ÚOCHB pozici zástupce ředitele pro vědu.

Působení na Univerzitě Karlově

Paralelně se svou prací v Akademii věd působí Jan Konvalinka na své alma mater, Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde byl v roce 2009 jmenován profesorem v oboru biochemie.

Prorektor pro vědu

V letech 2014 až 2022, po dvě funkční období rektora Tomáše Zimy, zastával funkci prorektora pro vědeckou činnost. V této pozici byl zodpovědný za strategii a rozvoj vědy a výzkumu na celé univerzitě. Podílel se na vzniku a rozvoji velkých výzkumných center, jako jsou BIOCEV a CELESTICA, a zasazoval se o zlepšení podmínek pro mladé vědce a o posílení mezinárodní spolupráce.

Rektor Univerzity Karlovy

Dne 21. října 2022 byl Akademickým senátem Univerzity Karlovy zvolen 509. rektorem nejstarší české univerzity. Ve volbě získal 50 hlasů ze 69 přítomných senátorů. Dne 25. ledna 2023 byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován do funkce, které se ujal 1. února 2023.

Jako své hlavní priority ve funkci rektora stanovil:

• Posílení excelence ve vědě a výzkumu.
• Zlepšení podmínek pro studenty, včetně dostupnosti kolejí a psychologické podpory.
• Další internacionalizaci univerzity a prohloubení spolupráce se zahraničními partnery.
• Otevřenou komunikaci a aktivní roli univerzity ve společenské debatě.

Popularizace vědy a veřejné působení

Jan Konvalinka je známý svou schopností srozumitelně vysvětlovat složitá vědecká témata široké veřejnosti. Velmi výrazně se do veřejného povědomí zapsal během pandemie covidu-19.

Od počátku pandemie v roce 2020 se stal jedním z nejcitovanějších a nejrespektovanějších odborníků, kteří v médiích pravidelně komentovali vývoj situace, vysvětlovali principy fungování viru SARS-CoV-2, testování i vakcinace. Jeho klidné a věcné vystupování z něj učinilo důvěryhodný zdroj informací pro mnoho občanů v nejisté době. Byl také jedním z iniciátorů a tváří vědecké iniciativy Sníh, která apelovala na vládu, aby při řešení pandemie více zohledňovala vědecké poznatky.

Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy, například v pořadu České televize Věda 24.

Vědecké zaměření a publikační činnost

Hlavním oborem vědeckého zájmu Jana Konvalinky jsou proteázy, což jsou enzymy štěpící bílkoviny. Specializuje se na proteázy, které jsou nezbytné pro životní cyklus lidských patogenů, jako jsou:

• HIV: Výzkum proteázy viru HIV byl klíčový pro vývoj léků známých jako inhibitory proteázy, které jsou dnes standardní součástí léčby AIDS.
• Virus hepatitidy C: Podobně jako u HIV, i zde hraje proteáza zásadní roli v množení viru.
• SARS-CoV-2: Během pandemie se jeho tým zaměřil i na studium proteáz koronaviru, které jsou potenciálním cílem pro vývoj nových léků proti covidu-19.

Kromě virových proteáz se jeho laboratoř věnuje i výzkumu lidských membránových proteáz, které hrají roli například v nádorových onemocněních.

Jan Konvalinka je autorem či spoluautorem více než 150 původních vědeckých publikací v mezinárodních časopisech a je spoluautorem několika patentů. Podle databáze Scopus mají jeho práce přes 5000 citací a jeho H-index dosahuje hodnoty 40 (k roku 2023), což ho řadí mezi vysoce citované české vědce.

Ocenění

Za svou vědeckou a pedagogickou činnost obdržel řadu ocenění, mezi nejvýznamnější patří:

• Cena Učené společnosti České republiky pro mladé vědce (1997)
• Prémie Otto Wichterleho Akademie věd ČR (2002)
• Medaile Přírodovědecké fakulty UK (2013)
• Cena předsedy Grantové agentury ČR (2018) za řešení projektu zaměřeného na diagnostiku rakoviny