Hluk
Šablona:Infobox město v Česku ```
```mediawiki Hluk je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, ležící v srdci etnografického regionu Slovácko, konkrétně v jeho části zvané Dolňácko. Žije zde přibližně 4 300 obyvatel. Město je celosvětově proslulé především díky starobylé tradici Jízdy králů, která je zapsána na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Hluk je významným centrem slováckého folkloru, tradic a vinařství. ```
```mediawiki
⏳ Historie
První písemná zmínka o Hluku pochází z roku 1294, kdy je v listině krále Václava II. zmíněn Oldřich z Hradce jako držitel hluckého panství. Původní osada vznikla na strategickém místě při obchodní cestě a její dominantou se brzy stala vodní tvrz.
Během středověku se v držení Hluku vystřídalo několik šlechtických rodů, mezi nejvýznamnější patřili páni z Šternberka a později páni z Kunovic. Během husitských válek a česko-uherských válek bylo městečko i s tvrzí několikrát poškozeno. V 16. století byla původní gotická tvrz přestavěna na pohodlnější renesanční zámek.
Těžké období pro Hluk představovala třicetiletá válka, kdy bylo město vypleněno vojsky. V roce 1663 utrpělo další škody při vpádu Turků a Tatarů na Moravu. V 18. století panství získal rod Lichtenštejnů, kteří jej drželi až do pozemkové reformy po vzniku Československa.
Status města byl Hluku oficiálně udělen v roce 1970. V druhé polovině 20. století došlo k rozvoji průmyslu, zejména strojírenského, což přineslo nové pracovní příležitosti a nárůst počtu obyvatel. I přes modernizaci si Hluk zachoval svůj silný folklorní charakter. ```
```mediawiki
🌳 Geografie a příroda
Hluk leží v Dolnomoravském úvalu na potoce Okluky, v nadmořské výšce přibližně 216 metrů. Město je obklopeno úrodnou zemědělskou krajinou, pro kterou jsou typická pole, sady a především vinice, které se rozkládají na mírných svazích v okolí.
Severovýchodně od města se zvedají první výběžky Bílých Karpat, které jsou chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací UNESCO. Tato blízkost poskytuje obyvatelům i návštěvníkům možnosti pro turistiku a rekreaci v přírodě. Katastrem města protéká kromě Okluk také potok Boršický. ```
```mediawiki
👨👩👧👦 Obyvatelstvo
Počet obyvatel Hluku se dlouhodobě pohybuje okolo 4 300. Demografický vývoj byl v minulosti ovlivněn jak válečnými událostmi, tak pozdějším průmyslovým rozvojem. Většina obyvatel se hlásí k české národnosti, avšak se silným regionálním cítěním a hrdostí na příslušnost ke Slovácku. Ve městě je aktivní komunitní život, který se z velké části točí kolem udržování místních tradic a folkloru.
Šablona:Graf ```
```mediawiki
🎭 Kultura a tradice
Hluk je jedním z nejvýznamnějších center lidové kultury na Moravě. Místní tradice jsou stále živé a předávané z generace na generaci.
Jízda králů
Nejvýznamnější kulturní událostí je bezpochyby Jízda králů, která se zde koná každé tři roky na začátku července. Jedná se o starobylý zvyk, jehož kořeny sahají pravděpodobně až do pohanských dob. Průvod chlapců na zdobených koních projíždí městem, v jehož čele jede král – mladý chlapec s růží v ústech, oblečený v ženském kroji. Jízda je doprovázena vyvolávkami a zpěvem. V roce 2011 byla Jízda králů (společně s tradicí v Kunovicích, Vlčnově a Skoronicích) zapsána na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Dolňácké slavnosti písní a tanců
Další klíčovou událostí jsou Dolňácké slavnosti písní a tanců, které se konají každoročně v červenci. Tento folklorní festival s dlouholetou tradicí přitahuje soubory a diváky z celého Česka i ze zahraničí. Program zahrnuje vystoupení cimbálových muzik, tanečních souborů, přehlídku krojů a jarmark tradičních řemesel.
Lidový kroj
Hlucký kroj patří mezi nejzdobnější a nejkrásnější kroje na Slovácku. Zejména ženský sváteční kroj je bohatě vyšívaný a vyznačuje se velkými, naškrobenými rukávci a specifickou úpravou účesu s červenými "pentlemi". Mužský kroj je typický vyšívanou košilí a úzkými soukennými nohavicemi. ```
```mediawiki
🏛️ Pamětihodnosti
- Hlucká tvrz – Původně gotická vodní tvrz ze 14. století, v 16. století přestavěná na renesanční zámek. Dnes slouží jako kulturní a společenské centrum města. Sídlí zde městská knihovna, galerie, informační centrum a konají se zde koncerty a výstavy.
- Kostel svatého Vavřince – Barokní kostel postavený v letech 1736–1741 na místě staršího gotického kostela. Je farním kostelem hlucké farnosti.
- Památkové domky – Soubor zachovalých tradičních domů z 19. století v ulici Rajčovna. Tyto domy s doškovými střechami a typickou modrou podezdívkou ("obrovnávkou") dokumentují původní lidovou architekturu Slovácka. Jeden z domků je přístupný veřejnosti jako muzejní expozice.
- Socha svatého Jana Nepomuckého – Barokní socha z 18. století umístěná na náměstí.
- Kaple svatého Rocha – Kaple na kopci nad městem, postavená jako poděkování za odvrácení morové epidemie.
```
```mediawiki
🏭 Hospodářství a doprava
Ekonomika města je založena na několika pilířích. Významnou roli stále hraje zemědělství, zejména vinařství. Místní vinaři jsou součástí Slovácké vinařské podoblasti.
V průmyslové zóně na okraji města působí několik firem. Historicky nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu byla firma Autopal, dnes Varroc Lighting Systems, která se specializuje na výrobu automobilových světlometů a má výrobní závod v nedalekém Rychvaldu a vývojové centrum v Novém Jičíně, avšak zaměstnává mnoho lidí z Hluku a okolí.
Hluk leží na silnici II/498, která spojuje Uherské Hradiště a Uherský Brod. Dopravní obslužnost zajišťují především autobusové linky. Nejbližší železniční stanice se nachází v sousedním Dolní Němčí a v Uherském Brodě na trati Brno – Trenčianska Teplá. ```
```mediawiki
👤 Osobnosti
- František Kožík (1909–1997) – Spisovatel, ačkoliv se narodil v Uherském Brodě, ve svém díle (např. román Na dolinách svítá) často čerpal z prostředí Hluku a Slovácka.
- Jan Smital (1896–1955) – Malíř, krajinář a portrétista, jehož tvorba je úzce spjata s hluckým regionem.
- Antonín Zelnitius (1876–1957) – Učitel, archeolog a muzejník, který se významně zasloužil o poznání prehistorie jihovýchodní Moravy.
- František Omelka (1904–1960) – Učitel, spisovatel a esperantista, autor dobrodružných knih pro mládež.
```
```mediawiki