Hlaholice
Obsah boxu
Šablona:Infobox Písmo Hlaholice (ve staroslověnštině Ⰳⰾⰰⰳⱁⰾⰹⱌⰰ, glagolica) je nejstarší známé slovanské písmo. Vytvořil ji kolem roku 862 byzantský misionář Svatý Cyril (původním jménem Konstantin) pro potřeby své misie na Velké Moravě. Cílem bylo vytvořit písmo dokonale přizpůsobené fonetickému systému staroslověnského jazyka, aby do něj mohly být přeloženy biblické a liturgické texty. Ačkoliv byla později na většině slovanských území nahrazena jednodušší cyrilicí, hlaholice se nejdéle udržela v Chorvatsku, kde se v upravené podobě používala až do 19. století.
📜 Historie
🌍 Vznik v kontextu Velkomoravské mise
V 9. století se Velkomoravská říše pod vládou knížete Rastislava snažila vymanit z politického a církevního vlivu Východofranské říše. Franský klérus používal při bohoslužbách latinu, která byla pro místní slovanské obyvatelstvo nesrozumitelná. Rastislav proto vyslal poselstvo k byzantskému císaři Michaelovi III. s žádostí o vyslání učitelů, kteří by mohli šířit křesťanství ve srozumitelném, slovanském jazyce.
Císař pověřil tímto úkolem dva bratry, vzdělaného filozofa a lingvistu Konstantina (Cyrila) a jeho bratra, opata Metoděje. Klíčovým předpokladem pro úspěch mise bylo vytvoření písma, které by dokázalo přesně zachytit všechny hlásky slovanského jazyka. Konstantin se tohoto úkolu ujal a před odchodem na Moravu sestavil novou abecedu – hlaholici.
👨🏫 Autorství a zdroje inspirace
Autorství hlaholice je jednoznačně připisováno svatému Cyrilovi. Na rozdíl od pozdější cyrilice, která je z velké části odvozena z řecké unciály, je hlaholice vysoce originální a graficky složitý systém. Odborníci se domnívají, že hlavním zdrojem pro tvar písmen byla řecká minuskule (kurzivní písmo), ale Cyril ji tvůrčím způsobem doplnil a upravil.
Pro hlásky, které řečtina neměla (např. č, š, ž, c, dz, ę, ǫ), hledal inspiraci pravděpodobně v jiných písmech, například v hebrejském, samaritánském nebo koptském. Některé znaky mohou mít také symbolický křesťanský význam – základními prvky mnoha písmen jsou kříž (symbol Krista), kruh (symbol Boha, věčnosti) a trojúhelník (symbol Svaté Trojice).
📉 Úpadek na Velké Moravě a přesun do Bulharska
Po příchodu na Velkou Moravu v roce 863 začali Cyril a Metoděj s jejich žáky používat hlaholici k překladu evangelií, žaltáře a dalších liturgických textů. Založili zde také učiliště pro výchovu místního kléru. Po smrti Metoděje v roce 885 však franský biskup Wiching s podporou papeže Štěpána V. dosáhl zákazu slovanské liturgie a žáci Cyrila a Metoděje byli z Velké Moravy vyhnáni.
Většina z nich našla útočiště v První bulharské říši pod ochranou cara Borise I. a později Simeona I. Zde pokračovali ve své literární a překladatelské činnosti. Právě v Preslavské a Ochridské literární škole na přelomu 9. a 10. století vznikla zjednodušená abeceda, cyrilice, která se postupně rozšířila mezi východní a jižní Slovany a hlaholici téměř úplně vytlačila.
🇭🇷 Chorvatská hlaholice
Jedinou oblastí, kde se hlaholice udržela a dále rozvíjela, bylo Chorvatsko, zejména v Dalmacii a Istrii. Zdejší kněží (tzv. glagoljaši) získali od papeže povolení používat slovanský jazyk a hlaholské písmo v římskokatolické liturgii. Původní kulatá hlaholice se zde postupně transformovala do nové, tzv. hranaté (chorvatské) hlaholice.
Tato forma písma se používala v rukopisech i tištěných knihách. V roce 1483 byla v hlaholici vytištěna první chorvatská tištěná kniha, Misal po zakonu rimskoga dvora. Hlaholice se v Chorvatsku v omezené míře používala až do 19. století a dodnes je vnímána jako důležitý symbol chorvatské národní a kulturní identity.
🔡 Charakteristika písma
Hlaholice je fonetické písmo, což znamená, že každé písmeno (grafém) zpravidla odpovídá jedné hlásce (fonému). Původní abeceda měla kolem 40 znaků.
🔤 Písmena a jejich názvy
Každé písmeno v hlaholici mělo svůj název, který začínal hláskou, již písmeno reprezentovalo. Tyto názvy (např. Az, Buky, Vědi, Glagoli, Dobro) sloužily jako mnemotechnická pomůcka pro zapamatování abecedy. První písmena dala název i samotné abecedě – azbuka.
🔢 Číselná hodnota
Podobně jako v řeckém nebo hebrejském systému měla i písmena hlaholice číselnou hodnotu. Pořadí písmen a jejich hodnoty byly většinou převzaty z řecké abecedy. Písmena pro specificky slovanské hlásky byla zařazena na konec nebo mezi existující znaky a neměla vždy číselnou hodnotu, nebo byla jejich hodnota přiřazena dodatečně. Systém se používal pro psaní dat, číslování kapitol v knihách a pro liturgické výpočty.
✒️ Dva typy hlaholice
Během svého vývoje se hlaholice vyskytovala ve dvou základních grafických variantách:
- Kulatá hlaholice: Původní, starší forma vytvořená sv. Cyrilem. Její znaky jsou charakteristické oblými liniemi, kličkami a kruhy. Používala se na Velké Moravě, v Bulharsku, Čechách, Rusku a zpočátku i v Chorvatsku.
- Hranatá hlaholice: Mladší varianta, která se vyvinula od 13. století v Chorvatsku. Písmena ztratila své oblé tvary a jsou tvořena převážně svislými a vodorovnými čarami, často spojenými do čtvercových a obdélníkových tvarů. Tato forma byla lépe přizpůsobena pro tesání do kamene a později i pro knihtisk.
🏛️ Význam a dědictví
Vytvoření hlaholice bylo přelomovou událostí v dějinách slovanských národů.
- Založení slovanské vzdělanosti: Hlaholice umožnila povýšit slovanský jazyk na jazyk literární a liturgický, čímž prolomila tehdejší dogma tzv. trojjazyčné hereze, podle níž byly za posvátné jazyky považovány pouze hebrejština, řečtina a latina.
- Základ pro cyrilici: Ačkoliv byla hlaholice nahrazena, stala se přímým ideovým i strukturálním předchůdcem cyrilice. Mnoho principů, včetně názvů písmen a jejich číselných hodnot, bylo do cyrilice převzato. Cyrilice se následně stala písmem pro mnoho slovanských jazyků, včetně ruštiny, ukrajinštiny, bulharštiny a srbštiny.
- Kulturní symbol: Hlaholice je dodnes vnímána jako důležitý symbol slovanských kořenů a kulturní svébytnosti, zejména v Bulharsku, Severní Makedonii a především v Chorvatsku.
📖 Nejvýznamnější památky
Mezi nejstarší a nejvýznamnější texty psané hlaholicí patří:
- Kyjevské listy: Považovány za nejstarší dochovanou slovanskou literární památku (konec 10. století), pravděpodobně vznikly jako opis textu z velkomoravského období.
- Zografský kodex: Hlaholský rukopis čtyř evangelií z konce 10. nebo začátku 11. století.
- Mariánský kodex: Další významný hlaholský rukopis evangelií z 11. století.
- Kodex Assemanův: Hlaholský evangeliář z 11. století, bohatě iluminovaný.
- Bašćanska ploča (Bašská deska): Kamenná deska z roku cca 1100, nalezená v Chorvatsku. Je psána přechodovým typem mezi kulatou a hranatou hlaholicí a je jednou z nejstarších památek chorvatského jazyka.
- Misal po zakonu rimskoga dvora: První tištěná kniha v chorvatském jazyce a hlaholici z roku 1483.
🤓 Pro laiky
Představte si, že v 9. století Slované, tedy i naši předkové na Velké Moravě, neměli vlastní písmo. Když chtěli něco napsat, museli použít latinku nebo řeckou abecedu. Problém byl v tom, že tato písma neuměla zapsat všechny slovanské zvuky, jako jsou například 'č', 'š', 'ž' nebo nosové samohlásky.
Dva bratři a misionáři z Byzance, Cyril a Metoděj, proto pro Slovany vymysleli úplně novou, originální abecedu – hlaholici. Byla to první "slovanská abeceda", dokonale ušitá na míru jejich jazyku. Každé písmeno bylo graficky jedinečné a mělo svůj název (A se řeklo 'Az', B se řeklo 'Buky', V se řeklo 'Vědi' atd.). Díky tomu mohli přeložit Bibli a vést bohoslužby v jazyce, kterému lidé rozuměli.
Později byla hlaholice ve většině zemí nahrazena jednodušší cyrilicí, která se více podobala řeckému písmu a ze které se časem vyvinula dnešní azbuka (používaná třeba v Rusku nebo Bulharsku). Hlaholice ale byla ten úplně první, klíčový krok k tomu, aby Slované mohli psát, číst a rozvíjet vlastní literaturu ve svém jazyce.