Eva Zamrazilová

Šablona:Infobox Ekonomka

doc. Ing. Eva Zamrazilová, CSc. (* 8. května 1961 Praha) je přední česká makroekonomka, bankéřka, vysokoškolská pedagožka a autorka odborné literatury. Od 1. července 2022 zastává funkci viceguvernérky a členky bankovní rady České národní banky (ČNB). V nejvyšším měnověpolitickém orgánu České republiky působila již v minulosti, a to během svého prvního mandátu v letech 2008 až 2014. Ve veřejném prostoru je známa jako zastánkyně konzervativní a restriktivní měnové i fiskální politiky.

Během své dlouholeté profesní kariéry zastávala řadu klíčových analytických a řídících pozic v soukromém i státním finančním sektoru. Mezi lety 1994 a 2008 působila v Týmu hlavního ekonoma Komerční banky, následně mezi lety 2014 a 2018 zastávala post hlavní ekonomky České bankovní asociace. Do historie českých veřejných financí se zapsala v lednu 2018, kdy se stala historicky první předsedkyní nově zřízené nezávislé instituce, Národní rozpočtové rady, jež má za úkol monitorovat dlouhodobou udržitelnost státního dluhu. Je rovněž dlouholetou pedagožkou na Vysoké škole ekonomické v Praze a opakovaně se umisťuje v žebříčku nejvlivnějších žen Česka sestavovaném magazínem Forbes.

👤 Životopis a akademické vzdělání

Eva Zamrazilová se narodila 8. května 1961 v Praze. Po absolvování středoškolského studia nastoupila na Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Studium úspěšně zakončila ziskem inženýrského titulu a bezprostředně poté na téže fakultě zahájila svou akademickou a pedagogickou dráhu.

Na Katedře statistiky Národohospodářské fakulty VŠE vyučovala teorii statistiky a ekonomickou statistiku. Vědeckou hodnost kandidáta věd (CSc., tehdejší ekvivalent dnešního titulu Ph.D.) získala po dokončení postgraduálního (doktorského) studia na zmíněné katedře v roce 1990. Během své akademické profilace působila rovněž jako výzkumná pracovnice v Ústavu prognózování VŠE, v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd (ČSAV) a ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí.

V průběhu devadesátých let 20. století se aktivně podílela na řadě rozsáhlých empirických studií, jež analyzovaly bezprecedentní proces transformace české centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Za účelem získání mezinárodních analytických zkušeností absolvovala v tomto období několik krátkodobých výzkumných stáží na zahraničních univerzitách a v ekonomických institutech. V pozdější fázi své kariéry úspěšně prošla habilitačním řízením a získala akademickou hodnost docentky (doc.).

💼 Profesní dráha do roku 2022

Kariéra Evy Zamrazilové se vyznačuje systematickým přecházením mezi aplikovaným makroekonomickým výzkumem, komerčním bankovnictvím a vrcholnou státní exekutivou.

Komerční banka (1994–2008)

V roce 1994 opustila primárně akademické prostředí a nastoupila do Týmu hlavního ekonoma Komerční banky. Na této pozici setrvala čtrnáct let. Její hlavní pracovní náplní byla tvorba makroekonomických analýz a kvantitativních prognóz vývoje hrubého domácího produktu (HDP), inflace a úrokových měr. Zvláštní pozornost věnovala konvergenčnímu procesu tranzitivních (transformujících se) ekonomik střední a východní Evropy a analýze trhu práce. Její prognostické modely sloužily vedení banky pro strategické řízení bilance a posuzování úvěrových rizik.

První mandát v České národní bance (2008–2014)

Dne 28. února 2008 ji tehdejší prezident republiky Václav Klaus jmenoval členkou sedmičlenné bankovní rady České národní banky. Šestiletého mandátu se oficiálně ujala 1. března 2008. Její první funkční období se časově shodovalo s propuknutím globální finanční krize a následnou evropskou dluhovou krizí. Měnová politika ČNB v tomto období čelila výzvě v podobě nutnosti masivního snižování úrokových sazeb až k takzvané technické nule. Na sklonku jejího mandátu (v listopadu 2013) bankovní rada rozhodla o zahájení devizových intervencí s cílem oslabit kurz koruny vůči euru. Zamrazilová patřila v rámci bankovní rady k menšinovému křídlu, které s tímto nekonvenčním nástrojem měnové politiky otevřeně nesouhlasilo a hlasovalo proti jeho spuštění. Její mandát vypršel na konci února 2014.

Česká bankovní asociace a Národní rozpočtová rada (2014–2022)

Po opuštění centrální banky v roce 2014 nastoupila na post hlavní ekonomky České bankovní asociace (ČBA). V této roli reprezentovala analytické zájmy celého tuzemského bankovního sektoru, komentovala legislativní návrhy dopadající na úvěrové trhy a pravidelně publikovala makroekonomické výhledy.

V lednu 2018 došlo v České republice ke zřízení Národní rozpočtové rady, nezávislého odborného orgánu, jehož úkolem je vyhodnocovat, zda stát a územní samosprávy dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti (tzv. dluhovou brzdu). Eva Zamrazilová byla do čela této instituce jako její vůbec první předsedkyně zvolena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky na návrh vlády. Během svého působení v radě (2018–2022) opakovaně a velmi ostře kritizovala prohlubující se strukturální deficity státního rozpočtu. Varovala před dlouhodobou neudržitelností veřejných financí v kontextu stárnutí populace a neexistence systémové důchodové reformy. V roce 2022 se z pozice respektované expertky stala členkou poradního týmu pro přípravu důchodové reformy, který ustavil ministr Ministerstva práce a sociálních věcí.

🏦 Druhý mandát v České národní bance

Dne 8. června 2022 byla prezidentem Milošem Zemanem opětovně jmenována členkou bankovní rady ČNB, tentokrát však do jedné ze dvou nejvyšších podřízených pozic – stala se viceguvernérkou. Její jmenování (společně s novým guvernérem Alešem Michlem) vstoupilo v platnost 1. července 2022. Na starosti dostala dohled nad kriticky důležitými sekcemi banky, primárně nad měnovou sekcí a sekcí makroekonomických analýz.

Její nástup do funkce byl poznamenán dvoucifernou mírou inflace vyvolanou postpandemickým oživením poptávky, rozpadem globálních dodavatelských řetězců a především energetickou krizí v důsledku probíhajícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Zamrazilová dlouhodobě prosazovala udržování restriktivní úrokové politiky (základní repo sazba na 7,00 %) až do doby, dokud nedojde k prokazatelnému zlomení inflačních očekávání.

📊 Měnová politika a makroekonomické postoje v roce 2026

Rok 2026 představoval z hlediska měnové politiky a analytické práce Evy Zamrazilové období komplexního balancování mezi oživující spotřebitelskou poptávkou a latentními strukturálními inflačními riziky.

Zvýšení sazeb v červnu 2026 a dynamika inflace

Na konci prvního pololetí roku 2026 se bankovní rada ČNB odhodlala ke kroku, který analytici dlouho neočekávali. Na měnovém zasedání v červnu 2026 byla základní dvoutýdenní repo sazba zvýšena o 0,25 procentního bodu na úroveň 3,75 %. Šlo o první zvýšení sazeb po více než čtyřech letech.

Zamrazilová tento krok v diskusním pořadu Poledne s Moravcem (21. června 2026) analyticky obhájila jako „vpředhledící reakci“, jejímž cílem bylo minimalizovat druhotné dopady šoků z cen ropy na mezinárodních trzích. Důrazně však odmítla, že by toto zvýšení představovalo začátek nového cyklu systematického zpřísňování měnové politiky. Z exaktních dat upozornila na nebezpečnou nevyrovnanost ve struktuře spotřebitelského koše: zatímco ceny zboží vykazovaly minimální meziroční nárůst (o 0,6 %), ceny ve službách akcelerovaly o 4,6 %. Celková jádrová inflace se tak nacházela těsně pod hranicí tří procent, bez zjevných náznaků obratu k nižším hodnotám.

Na kritiku ze strany vládních představitelů (včetně premiéra), podle nichž takové zvyšování úroků poškozuje hospodářský růst české ekonomiky, Zamrazilová reagovala odkazem na ústavní a zákonný mandát centrální banky: „Cenová stabilita je hlavní mandát centrální banky a podpora hospodářského růstu přichází do hry ve chvíli, kdy cenová stabilita není ohrožena.“

Udržování stabilních sazeb (srpen a září 2026)

Během letních a klesajících podzimních měsíců roku 2026 bankovní rada sazby nezměnila. Na zasedáních 6. srpna i 17. září byla dvoutýdenní repo sazba shodně ponechána na 3,75 %. Před zářijovým zasedáním Zamrazilová poskytla exkluzivní rozhovor mezinárodní agentuře Reuters, ve kterém objasnila, že současné nastavení považuje za adekvátní a dostatečně restriktivní.

Upozornila však na to, že proinflační rizika nadále narůstají. Za klíčový problém označila přehřátý trh práce a nesoulad mezi růstem mezd a produktivitou práce. V nedělním pořadu vysílaném koncem září 2026 například otevřeně kritizovala plány na plošné zvýšení platů ve veřejné sféře až o 9 %, což podle jejích modelů neodpovídá reálnému výkonu ekonomiky a vytváří dodatečný „klasický inflační tlak“. Zamrazilová na datech demonstrovala, že spotřebitelská poptávka zůstává silná (růst nad 3 %), a pokud si lidé mohou díky rostoucím mzdám dovolit akceptovat vyšší ceny služeb, inflační spirála se nezastaví. Varovala rovněž před iluzí klesající celkové inflace, která v srpnu 2026 dosáhla 1,9 % (tedy pod 2% cílem ČNB), což bylo způsobeno pouze dočasným poklesem cen potravin a statistickým vlivem předchozího roku.

Z makroekonomického hlediska Zamrazilová upozornila také na fiskální dominanci. Exaktně vysvětlila vztah mezi dluhovým financováním státu a měnovou politikou: „Čím vyšší je dluhové financování státu (rozpočtové deficity), tím musí být přísnější měnová politika.“ Vyloučila tak brzký návrat k éře extrémně levných peněz a nízkých hypoték, přičemž zdůraznila, že vyšší náklady na úvěry pro občany jsou menším zlem než dlouhodobě vysoká inflace, která znehodnocuje veškeré úspory.

🎙️ Názorový profil a hodnocení časopisu Forbes

Eva Zamrazilová sama sebe hodnotově označuje za „celoživotního konzervativce“. Tento světonázor se promítá nejen do její preference pro vyrovnané státní rozpočty a stabilní kupní sílu měny, ale i do jejích postojů k sociální a rodinné politice.

Dlouhodobě se angažuje v analýze trhu práce ve vztahu k zaměstnanosti žen. V rozhovorech pravidelně kritizuje systémové nastavení českého sociálního systému, který podle ní odrazuje matky od dřívějšího návratu na trh práce. Dlouhou rodičovskou dovolenou (až tříletou) v kombinaci s akutním nedostatkem částečných pracovních úvazků v České republice označila za „obrovskou past pro české ženy“, jež vede k nevratné ztrátě kvalifikace, poklesu budoucích mezd a snížení pozdějších starobních důchodů žen. Tento apel na strukturální změny na trhu práce diskutovala mimo jiné v červnu 2026 ve speciálním podcastu Investičního webu o finanční gramotnosti, kde vystoupila společně se svou dcerou Karolínou (eventovou manažerkou). Zde se zaměřila na nutnost dlouhodobého a systematického vytváření finančních rezerv již od útlého věku.

Díky své expertní činnosti, konzistentním postojům a vlivu na směřování měnové i fiskální politiky státu se Eva Zamrazilová pravidelně umisťuje v elitním žebříčku nejvlivnějších žen Česka sestavovaném vydavatelstvím magazínu Forbes. V edicích pro rok 2024 i 2026 (v rámci žebříčku vydaného v červnu 2026) obsadila shodně 31. pozici.

📚 Akademická a publikační činnost

Zdeněk Zamrazilová se dlouhodobě věnuje publikační činnosti v domácích i zahraničních recenzovaných ekonomických periodikách. Jako autorka, spoluautorka či editorka se podílela na vydání několika zásadních ekonomických monografií a učebních textů, jež tvoří součást povinné literatury pro studenty vysokých škol ekonomického zaměření. Z odborného hlediska (z pozice respondentky) v roce 2013 pro Hospodářské noviny doporučila k prostudování knihu The Alchemists od Neila Irwina jako klíčové dílo pro pochopení mechanismu práce centrálních bankéřů během finanční krize.

Mezi její nevýznamnější knižní publikace patří:

Makroekonomická analýza - teorie a praxe (2016) – Komplexní publikace vydaná nakladatelstvím Grada (spoluautoři: Vojtěch Spěváček, Marek Rojíček, Jan Vejmělek, Václav Žďárek). Kniha o rozsahu 544 stran poskytuje hluboký exaktní vhled do mainstreamových i alternativních teoretických konceptů, jež jsou využívány při analýze hospodářského vývoje na úrovni národních států i mezinárodních měnových unií.
Boom české ekonomiky. Anomálie, nebo trvalý trend? (2016) – Odborný sborník vydaný Institutem Václava Klause, do nějž přispěla rozsáhlou statí. Kniha analyticky zkoumala mimořádně silný růst HDP České republiky a polemizovala o tom, nakolik je dán jednorázovými efekty vnějšího prostředí a nakolik je udržitelný díky domácí fiskální a měnové politice.
Praktické příklady z makroekonomické analýzy (2017) – Samostatná autorská publikace vydaná nakladatelstvím Ekopress. Poskytuje vysokoškolským studentům ucelený praktický rámec pro výpočet hlavních makroekonomických ukazatelů (deflátor, saldo běžného účtu atd.) založený na skutečných datech z hospodářské praxe.
Základní proměny české ekonomiky v uplynulém čtvrtstoletí – Autorská analytická práce rekapitulující proces české tranzice, liberalizace cen, utváření tržních mechanismů a dopady zahraničních investic od roku 1989 do počátku nového tisíciletí.
Inflace: krátkodobý výkyv, nebo střednědobá hrozba? (2008) – Sborník textů vydaný Centrem pro ekonomiku a politiku (CEP), jehož je spoluautorkou (společně s Vladimírem Tomšíkem, Miroslavem Singerem a dalšími ekonomy).

📈 Statistiky a datové přehledy

V zájmu naprosté objektivity a analytické komplexnosti jsou níže uvedeny tabulky rekapitulující přesné časové vymezení kariérního postupu Evy Zamrazilové, seznam knižních publikací a databázi úrokových měr pod jejím spolurozhodováním z roku 2026. Data jsou uvedena v plném rozsahu, bez jakéhokoli zkracování.

Tabulka 1: Chronologie profesních a veřejných funkcí

Období	Instituce / Organizace	Zastávaná funkce a odpovědnost
do 1994	Ústav prognózování VŠE, Ekonomický ústav ČSAV, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí	Vědecká a výzkumná pracovnice, vysokoškolská pedagožka.
1994 – únor 2008	Komerční banka (Tým hlavního ekonoma)	Makroekonomická analytička, tvůrkyně makroekonomických modelů a prognóz úrokových sazeb.
1. března 2008 – 28. února 2014	Česká národní banka (Bankovní rada)	Členka bankovní rady (jmenována prezidentem Václavem Klausem).
2014 – 2018	Česká bankovní asociace (ČBA)	Hlavní ekonomka.
leden 2018 – červen 2022	Národní rozpočtová rada (NRR)	Předsedkyně rady (první v historii, jmenována Poslaneckou sněmovnou).
od 1. července 2022	Česká národní banka (Bankovní rada)	Viceguvernérka a členka bankovní rady (jmenována prezidentem Milošem Zemanem).

Tabulka 2: Měnověpolitická rozhodnutí ČNB za účasti E. Zamrazilové (stav k září 2026)

Tabulka odráží vývoj dvoutýdenní repo sazby (základní úrokové sazby) v roce 2026.

Měsíc zasedání (Rok 2026)	Původní úroveň 2T repo sazby	Změna o procentní body	Nová úroveň 2T repo sazby	Makroekonomické odůvodnění
Květen 2026	3,50 %	0,00 pb (bez změny)	3,50 %	Čekání na vývoj dat, hodnocení dopadů předchozího uvolňování měnové politiky.
Červen 2026	3,50 %	+0,25 pb (zvýšení)	3,75 %	Vpředhledící reakce na ceny ropy a rychlý růst cen v sektoru služeb (4,6 %).
Srpen 2026	3,75 %	0,00 pb (bez změny)	3,75 %	Potvrzení restrikce kvůli revidovanému nižšímu odhadu růstu HDP (2,2 %) a přetrvávající proinflační bilanci.
Září 2026	3,75 %	0,00 pb (bez změny)	3,75 %	Jádrová inflace setrvale zvýšená, riziko růstu regulovaných cen a potravin, tlaky na růst vládního deficitu.

Tabulka 3: Knižní publikace a sborníky (spoluautorství)

Rok vydání	Název publikace	Typ textu	Ostatní spoluautoři	Nakladatelství
2008	Inflace: krátkodobý výkyv, nebo střednědobá hrozba?	Sborník statí	V. Tomšík, P. Mach, V. Kotlán, M. Singer	Centrum pro ekonomiku a politiku
2016	Makroekonomická analýza - teorie a praxe	Knižní monografie (učebnice)	V. Spěváček, M. Rojíček, J. Vejmělek, V. Žďárek	Grada
2016	Boom české ekonomiky. Anomálie, nebo trvalý trend?	Sborník statí	H. Lipovská, K. Dyba, H. Horská, A. Michl, S. Kapounek, aj.	Institut Václava Klause
2017	Praktické příklady z makroekonomické analýzy	Skripta, učební text	Samostatné autorství	Ekopress
Neurčeno	Základní proměny české ekonomiky v uplynulém čtvrtstoletí	Analytická stať	Samostatné autorství	Neuvedeno

Zdroje