ESA

Evropská kosmická agentura
	Soubor:ESA logo 2020.svg
Zkratka	ESA
Typ	Mezivládní organizace
Vznik	30. května 1975
Sídlo	Paříž, Francie
Rozpočet	7,79 miliardy € (2024)
	[www.esa.int Oficiální web]

Rozbalit box

Obsah boxu

Evropská kosmická agentura (anglicky European Space Agency, odtud zkratka ESA) je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v oblasti kosmického výzkumu a vývoje kosmických technologií. Byla založena v roce 1975 a jejím hlavním cílem je zajištění a podpora spolupráce mezi evropskými státy ve vesmírném výzkumu pro mírové účely. Sídlo organizace je v Paříži ve Francii. ESA sdružuje 22 členských států a úzce spolupracuje s Evropskou unií, ačkoliv se jedná o dvě samostatné organizace.

ESA je zodpovědná za vývoj evropských nosných raket Ariane a Vega, budování vědeckých a telekomunikačních družic a vysílání sond k průzkumu Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Provozuje také vlastní kosmodrom ve Francouzské Guyaně a zaměstnává přes 2 200 odborníků z celé Evropy.

📜 Historie

Historie evropské spolupráce v kosmonautice sahá až do počátku 60. let 20. století, kdy si evropské státy uvědomily, že jednotlivě nemohou konkurovat vesmírným velmocem, USA a Sovětskému svazu.

🚀 Počátky a založení (1960–1975)

V roce 1962 byly založeny dvě samostatné organizace:

ESRO (European Space Research Organisation) – zaměřená na vědecký výzkum pomocí sondážních raket a družic.
ELDO (European Launcher Development Organisation) – s cílem vyvinout vlastní evropskou nosnou raketu, pojmenovanou Europa.

Zatímco ESRO bylo poměrně úspěšné a vypustilo několik vědeckých družic, program ELDO se potýkal s technickými i finančními problémy. Raketa Europa při všech svých startech selhala. Tato nejednotnost a neefektivita vedly k rozhodnutí obě organizace sloučit. Dne 30. května 1975 byla podepsána Úmluva o založení Evropské kosmické agentury (ESA), která oficiálně vznikla spojením ESRO a ELDO.

🛰️ Éra velkých projektů (1975–2000)

Nově vzniklá agentura se okamžitě pustila do klíčových projektů. Tím nejdůležitějším byl vývoj spolehlivé nosné rakety. Program Ariane se stal obrovským úspěchem. První start rakety Ariane 1 proběhl úspěšně na Štědrý den roku 1979. Následovaly výkonnější verze Ariane 2, Ariane 3, Ariane 4 a Ariane 5, které z ESA učinily hlavního komerčního hráče na trhu vynášení satelitů.

Dalším významným milníkem byla účast na americkém programu Space Shuttle prostřednictvím laboratoře Spacelab, která létala v nákladovém prostoru raketoplánu. V roce 1986 vyslala ESA sondu Giotto, která jako první v historii pořídila detailní snímky jádra Halleyovy komety. V 90. letech se ESA začala intenzivně věnovat pozorování Země a telekomunikacím.

🌌 21. století: Nové horizonty

V novém tisíciletí ESA pokračovala v ambiciózních misích. Mezi nejznámější patří:

Rosetta (2004–2016): Historicky první mise, která úspěšně obíhala kolem komety a na jejím povrchu přistála s modulem Philae.
Mars Express (od 2003): Sonda na oběžné dráze Marsu, která detailně mapuje jeho povrch a atmosféru.
Gaia (od 2013): Astrometrická observatoř vytvářející nejpřesnější 3D mapu naší galaxie Mléčné dráhy.
Galileo: Globální navigační satelitní systém, který je evropskou alternativou k americkému GPS.
Spolupráce na Vesmírném dalekohledu Jamese Webba: ESA se podílela na vývoji klíčových přístrojů a zajistila vynesení dalekohledu raketou Ariane 5.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS): ESA je jedním z pěti partnerů projektu. Dodala laboratorní modul Columbus a zásobovací lodě ATV.

🎯 Cíle a poslání

Oficiální poslání ESA je "formovat vývoj evropských kosmických schopností a zajistit, aby investice do vesmíru přinášely prospěch občanům Evropy i světa".

Hlavní cíle agentury lze shrnout do několika bodů:

Vědecký výzkum: Zkoumat Sluneční soustavu, hvězdy, galaxie a vesmír jako celek.
Pozorování Země: Monitorovat životní prostředí, klima, počasí a pomáhat při zvládání katastrof.
Technologický rozvoj: Vyvíjet nové technologie pro kosmický průmysl a podporovat inovace.
Nezávislý přístup do vesmíru: Zajistit Evropě vlastní nosné rakety a kosmickou infrastrukturu.
Bezpečnost: Vyvíjet systémy pro sledování kosmického smetí a ochranu před nebezpečnými asteroidy.
Pilotované lety: Účastnit se mezinárodních projektů pilotované kosmonautiky a připravovat budoucí mise s lidskou posádkou.

🏢 Struktura a organizace

ESA je řízena Radou, v níž má každý členský stát jednoho zástupce. Rozpočet je tvořen povinnými příspěvky (podle HDP každé země) a volitelnými programy, do kterých se státy zapojují podle svých priorit.

🌍 Členské státy

K roku 2025 má ESA 22 plnoprávných členských států:

Přidruženými členy jsou Slovinsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko. Kanada má status spolupracujícího státu.

🛰️ Střediska a zařízení

ESA provozuje několik specializovaných center po celé Evropě:

ESTEC (European Space Research and Technology Centre) v Noordwijku, Nizozemsku: Technologické srdce ESA, kde se navrhují a testují kosmické lodě a technologie.
ESOC (European Space Operations Centre) v Darmstadtu, Německu: Řídicí středisko, odkud se ovládají družice a sondy na oběžné dráze.
EAC (European Astronaut Centre) v Kolíně nad Rýnem, Německu: Centrum pro výcvik evropských astronautů.
ESRIN (ESA Centre for Earth Observation) ve Frascati, Itálii: Centrum pro sběr, zpracování a distribuci dat z družic pro pozorování Země.
ESAC (European Space Astronomy Centre) ve Villafranca del Castillo, Španělsku: Centrum pro vesmírnou astronomii a archivaci vědeckých dat.
Guyanské kosmické centrum (Guiana Space Centre) v Kourou, Francouzské Guyaně: Hlavní evropský kosmodrom.

🚀 Hlavní programy a mise

Programy ESA pokrývají téměř všechny oblasti kosmonautiky.

🔭 Vědecké mise

Vědecký program je jedním z pilířů ESA. Mise jsou často rozděleny do kategorií podle velikosti a nákladů (velké "Cornerstone" mise, střední a malé).

Průzkum Sluneční soustavy: Mars Express, Venus Express, Rosetta, BepiColombo (k Merkuru), JUICE (k Jupiteru a jeho měsícům).
Astrofyzika a astronomie: Hubbleův vesmírný dalekohled (společně s NASA), XMM-Newton (rentgenová observatoř), Integral (gama observatoř), Gaia, Euclid (zkoumání temné hmoty a temné energie), Vesmírný dalekohled Jamese Webba (společně s NASA a CSA).

🌍 Pozorování Země

Programy pro pozorování Země mají obrovský praktický dopad.

Copernicus: Nejambicióznější program svého druhu na světě, provozovaný společně s EU. Poskytuje data o stavu atmosféry, oceánů a pevniny.
Meteosat: Série geostacionárních meteorologických družic, které jsou klíčové pro předpověď počasí v Evropě.
Vědecké mise: CryoSat (monitorování ledu), SMOS (měření vlhkosti půdy a slanosti oceánů), Aeolus (mapování větrů).

🛰️ Navigace a telekomunikace

Galileo: Evropský globální navigační systém, který poskytuje vysoce přesné určování polohy a je nezávislý na systémech jiných zemí (GPS, GLONASS).
EGNOS: Systém, který zpřesňuje signál GPS pro kritické aplikace, jako je letectví.
Telekomunikační družice: ESA podporuje vývoj nových technologií pro komerční telekomunikační satelity.

🧑‍🚀 Pilotované lety a průzkum

ESA má vlastní sbor astronautů a aktivně se podílí na mezinárodních projektech.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS): ESA je klíčovým partnerem. Provozuje laboratoř Columbus a vyvinula zásobovací lodě ATV.
Orion: ESA dodává pro americkou loď Orion Evropský servisní modul (ESM), který zajišťuje pohon, elektřinu a podporu života. Jde o klíčový prvek programu Artemis pro návrat člověka na Měsíc.

लॉन्च Nosné rakety

Zajištění vlastního přístupu do vesmíru je pro ESA prioritou.

Ariane: Rodina raket, která je páteří evropské kosmonautiky. Aktuální verze Ariane 6 je navržena jako flexibilní a cenově konkurenceschopná.
Vega: Menší raketa určená pro vynášení lehkých nákladů na nízké oběžné dráhy.

🇨🇿 Česko v ESA

Česko se stalo plnoprávným členem ESA v listopadu 2008. Tento krok otevřel českým firmám, univerzitám a výzkumným ústavům možnost podílet se na špičkových evropských vesmírných projektech. České subjekty se zapojily do desítek misí, například dodávkami softwaru, optických systémů, mechanických dílů nebo elektroniky pro družice jako Solar Orbiter, JUICE nebo Euclid. V Praze sídlí Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) a také podnikatelský inkubátor ESA BIC Prague, který podporuje startupy využívající kosmické technologie.

💡 Pro laiky

Co je to nosná raketa?

Představte si ji jako extrémně výkonný "výtah" do vesmíru. Jejím jediným úkolem je překonat zemskou gravitaci a vynést náklad (například družici, sondu nebo kosmickou loď s posádkou) na oběžnou dráhu kolem Země nebo ho poslat dál do Sluneční soustavy. Většina rakety je tvořena palivovými nádržemi a motory. Po vyhoření paliva se jednotlivé stupně rakety postupně odhazují.

Co je to geostacionární dráha?

Je to speciální oběžná dráha ve výšce přibližně 36 000 km nad rovníkem. Družice na této dráze oběhne Zemi za přesně 24 hodin, tedy stejnou rychlostí, jakou se Země otáčí. Z pohledu pozorovatele na Zemi se tak družice zdá být nehybně "zavěšená" nad jedním bodem. To je ideální pro telekomunikační a televizní satelity, protože antény na zemi na ně mohou mířit stále stejným směrem.

Proč je důležité pozorování Země?

Družice z oběžné dráhy poskytují komplexní pohled na naši planetu, který je z povrchu nemožný. Díky tomu můžeme velmi přesně předpovídat počasí, monitorovat změny klimatu (tání ledovců, odlesňování), sledovat znečištění ovzduší a vody, efektivněji hospodařit v zemědělství nebo rychle reagovat na přírodní katastrofy, jako jsou povodně, požáry či zemětřesení.

Jaký je rozdíl mezi ESA a NASA?

Obě jsou kosmické agentury, ale mají zásadní rozdíly. NASA je národní agentura jedné země (USA) financovaná americkou vládou. ESA je mezinárodní organizace financovaná svými 22 členskými státy. Zatímco NASA má historicky silnější pozici v pilotovaných letech (programy Apollo, Space Shuttle), ESA je světovým lídrem v některých specifických oblastech, jako je komerční vynášení satelitů (rakety Ariane) a pozorování Země (program Copernicus). Obě agentury však velmi často a úzce spolupracují na velkých projektech, jako je Mezinárodní vesmírná stanice nebo dalekohled Jamese Webba.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025