Darryl Sutter
| Darryl Sutter | |
|---|---|
| Datum narození | 19. srpna 1958 |
| Místo narození | Viking, Alberta, Kanada |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | hokejový trenér, generální manažer a bývalý lední hokejista |
| Aktivní od | 1979 |
| Aktivní do | 2023 |
Darryl John Sutter je kanadský hokejový trenér, bývalý generální manažer a bývalý profesionální lední hokejista, který patří k nejvýraznějším osobnostem v moderní historii NHL. Během své dlouhé a neobyčejně bohaté kariéry zanechal v nejslavnější lize světa nesmazatelnou stopu jak v roli tvrdého a obětavého útočníka, tak následně coby nekompromisní stratég a dvojnásobný vítěz Stanley Cupu.
Jako hráč spojil celou svou osmiletou profesionální kariéru v nejvyšší soutěži s organizací Chicago Blackhawks. V tomto tradičním klubu zastával po pět let funkci kapitána a odehrál více než 400 zápasů, než byl nucen kvůli vleklým zdravotním problémům svou aktivní hráčskou dráhu předčasně ukončit. Darryl patří do legendární hokejové rodiny Sutterových, z níž se hned šest bratrů prosadilo do NHL, což je dodnes v zámořském profesionálním sportu naprosto nepřekonaný unikát.
Světovou proslulost si však získal především v roli hlavního trenéra. Sutter se proslavil vysoce náročným, fyzickým herním stylem a neuvěřitelnou schopností dostat ze svých svěřenců v klíčových momentech absolutní maximum. Na střídačce postupně vedl týmy Chicago Blackhawks, San Jose Sharks, Calgary Flames a Los Angeles Kings. Právě s kalifornskými „Králi“ dosáhl na hokejový Olymp, když klub v letech 2012 a 2014 dovedl k historickému zisku dvou mistrovských titulů. Po úspěšné sezóně 2021/22 na lavičce Calgary byl navíc oceněn prestižní trofejí Jack Adams Award pro nejlepšího trenéra soutěže. V současnosti, v průběhu roku 2026, nepůsobí v žádné profesionální organizaci a tráví čas se svou rodinou na farmě.
👤 Životopis a slavná hokejová rodina
Darryl se narodil 19. srpna 1958 v malém a drsném zemědělském městečku Viking v kanadské provincii Alberta. Společně se svými šesti bratry vyrůstal na rodinné farmě, kde je oba rodiče, Louis a Grace, od útlého dětství vedli k extrémně tvrdé manuální práci od brzkých ranních hodin. Právě tato nekompromisní farmářská výchova se později stala definičním znakem celé rodiny a zformovala jejich neústupný hokejový charakter.
Z celkového počtu sedmi bratrů (Sutterovi měli syny Briana, Darryla, Duanea, Brenta, Riche, Rona a Garyho) se hned šest dokázalo prosadit do elitní NHL. Jediný Gary, o kterém bratři s úsměvem svorně tvrdí, že byl ze všech paradoxně hokejově nejtalentovanější, se rozhodl zůstat na rodinné farmě a věnovat se civilnímu životu. Bratři Sutterovi drží v nejlepší hokejové lize světa nespočet rekordů, dohromady odehráli takřka pět tisíc ligových utkání a stali se doslova synonymem pro tvrdou, poctivou a nesmírně obětavou hru. V zámořské terminologii se dodnes pro tento druh fyzického a urputného pojetí používá termín „Sutter-style hockey“. Darryl byl druhým nejstarším z bratrů a od útlého věku musel své místo a respekt tvrdě hájit při nekonečných bitvách na zamrzlých rybnících v okolí rodinné usedlosti.
Sutterova rodina má ovšem v jeho životě i jiný klíčový rozměr. Se svou manželkou Wandou vychovali tři děti, přičemž jejich nejmladší syn Christopher se narodil s Downovým syndromem. Právě Chrisova nemoc a potřeba intenzivní rodinné péče byly hlavním důvodem, proč Darryl v polovině devadesátých let na čas dobrovolně přerušil svou slibně rozjetou kariéru hlavního kouče.
🏒 Hráčská kariéra v NHL
Navzdory obrovskému nasazení a bojovnosti nebyl Darryl Sutter v juniorských letech skauty považován za elitního bruslaře nebo ofenzivního kouzelníka. To se výrazně odrazilo i na jeho pozici v draftu. V roce 1978 si ho organizace Chicago Blackhawks vybrala až v hlubokém 11. kole jako celkově 179. hráče v pořadí. Mnoho odborníků mu tehdy velké šance na stabilní kariéru v hlavní soutěži nedávalo.
Sutter však svou zarputilostí, neskutečnou pracovní morálkou a ochotou schytat jakoukoli ránu v předbrankovém prostoru rychle všem dokázal, že do ligy patří. Nejlepší individuální ročník z hlediska produktivity prožil v sezóně 1980/81, kdy jako křídelní útočník dokázal v 76 zápasech nasázet soupeřům neuvěřitelných 40 branek a připsat si celkem 62 kanadských bodů. Jeho nezlomná povaha a přirozené vůdčí schopnosti neunikly vedení organizace, které ho v první polovině osmdesátých let po zásluze jmenovalo kapitánem Blackhawks. Tuto prestižní funkci zastával zodpovědně dlouhých pět let a stal se mentorem pro mnoho mladých talentů v týmu.
Extrémně náročný fyzický styl, ve kterém Sutter nevynechal jediný ostrý souboj v rozích kluziště, si ovšem začal poměrně brzy vybírat velmi krutou daň na jeho celkovém zdraví. Po sérii několika vážných zranění a následných komplikovaných operací tělo další zátěž nevydrželo. Darryl byl nucen oznámit konec své aktivní hráčské kariéry v pouhých dvaceti osmi letech po skončení sezóny 1986/87. Celkem v dresu Chicaga nastoupil do 406 zápasů, ve kterých vsítil 161 gólů a přidal 118 asistencí.
👔 Trenérské začátky a éra v Chicagu
Jelikož Darryl Sutter žil hokejem celou svou bytostí, po vynuceném konci na ledové ploše okamžitě zamířil na střídačku. Vedení Chicago Blackhawks velmi dobře chápalo jeho přínos a nabídlo mu pozici asistenta trenéra. Následně začal sbírat cenné manažerské a trenérské zkušenosti v tehdejší nižší profesionální soutěži International Hockey League (IHL), kde dokázal své taktické vize poprvé uvést do praxe jako hlavní lodivod.
Díky prokazatelným úspěchům se v roce 1992 dočkal svého vysněného jmenování na pozici hlavního trenéra mateřských Chicago Blackhawks. Už ve své premiérové sezóně v roli hlavního kouče v NHL (1992/93) ukázal obrovský potenciál. Dovedl hvězdný tým, ve kterém zářili hráči jako Jeremy Roenick či Chris Chelios, ke skvělé bilanci 47 výher a zisku 106 bodů, čímž Chicago suverénně ovládlo Norrisovu divizi. V play-off však přišlo hořké zklamání v podobě rychlého vyřazení s týmem St. Louis Blues.
Na lavičce Chicaga působil s velkou oblibou fanoušků až do léta 1995. Po skončení ročníku 1994/95, kdy se tým dostal až do finále konference, se však rozhodl udělat nečekaný krok a z prestižní pozice odstoupil. Rodinné zdraví pro něj bylo na prvním místě a vrátil se do domovské Alberty, aby se mohl věnovat svému nemocnému synovi.
🦈 Budování San Jose Sharks
Do velkého a neúprosného kolotoče profesionálního hokeje se Sutter vrátil na podzim roku 1997, kdy přijal obrovskou výzvu a stal se hlavním trenérem organizace San Jose Sharks. V té době patřili kalifornští „Žraloci“ mezi spíše průměrné a často se trápící kluby, které nedokázaly naplnit svá očekávání.
Sutter v novém působišti okamžitě a bez okolků zavedl svůj pověstný vojenský režim a pevnou defenzivní strukturu. Týmu se jeho přísný, ale spravedlivý přístup rychle vyplatil a začal výkonnostně stoupat. Pod jeho vedením San Jose neskutečně ožilo a dokázalo pětkrát v řadě bez přerušení postoupit do nevyzpytatelných bojů o Stanley Cup. Vrcholem jeho systematického budování mužstva byla sezóna 2001/02, kdy tým poprvé ve své klubové historii ovládl těžkou Pacifickou divizi se ziskem 99 bodů. Tým těžil ze skvělé obrany a ofenzivní síly, kterou představovali například kapitán Owen Nolan nebo stále se lepšící mladík Patrick Marleau.
Přestože Sharks pod jeho taktovkou nikdy neprorazili přes druhé kolo play-off do boje o absolutní titul, položil Sutter v klubu hluboké profesionální základy a naučil organizaci vyhrávat důležité zápasy. Jeho angažmá v Kalifornii skončilo mírně překvapivě po pouhých 24 zápasech nevydařeného začátku sezóny 2002/03.
🔥 První angažmá v Calgary a role manažera
Po odchodu ze San Jose nezůstal elitní stratég bez angažmá příliš dlouho. Koncem prosince stejné sezóny 2002/03 ho jako záchranáře najalo kanadské Calgary Flames. Klub, který se léta trápil a nepostupoval do play-off, pod ním začal okamžitě pookřávat.
Největší hokejový zázrak pro fanoušky v Albertě však připravil hned v následující sezóně 2003/04. Sutter převzal také roli generálního manažera a zásadním tahem byla jeho výměna, kterou do týmu přivedl nenápadného finského brankáře jménem Miikka Kiprusoff. Společně s životní formou kapitána a střelce Jaromea Iginly dovedl Sutter tvrdě pracující tým naprosto nečekaně až do samotného finále Stanley Cupu. Celé město zachvátila hokejová horečka a ulice tvořily takzvanou „Red Mile“ (Červenou míli). Ve strhujícím finále Plameny těsně podlehly silné Tampa Bay Lightning v sedmi zápasech, přičemž dodnes je mezi fanoušky kontroverzní sporný a neuznaný gól Martina Gelinase ze šestého duelu.
Po sezóně 2005/06 se Darryl rozhodl odstoupit z pozice hlavního trenéra a přenechal své místo na lavičce asistentovi Jimu Playfairovi. Důvodem bylo, aby se mohl naplno a bez vyrušování věnovat pouze roli generálního manažera. V této funkci se snažil tým přestavět pro další útok na titul a na střídačku dokonce o pár let později instaloval i svého bratra Brenta Suttera. Role manažera ale postupem času přestala přinášet kýžené výsledky. Po sérii několika nevydařených draftů a nevýhodných výměn na svou funkci koncem prosince roku 2010 pod obrovským mediálním tlakem rezignoval.
👑 Zlatá éra s Los Angeles Kings
Nejúspěšnější, nejslavnější a navždy do historie vytesaná kapitola Sutterovy neuvěřitelné kariéry se začala psát v polovině prosince 2011, kdy na lavičce uvadajících Los Angeles Kings vystřídal odvolaného trenéra Terryho Murrayho. Tým, nabitý hvězdami, se pod Sutterem zvedal pomalu a do play-off v sezóně 2011/12 proklouzl doslova na poslední chvíli z posledního, osmého postupového místa Západní konference. Co se však dělo po startu vyřazovací části, je dodnes považováno za jeden z největších zázraků.
Sutterův dokonalý defenzivní systém, podpořený absolutně bezchybnými výkony brankáře Jonathana Quicka, začal úřadovat. Králové jako osmý nasazený tým naprosto šokovali ligu. Postupně deklasovali první nasazený Vancouver Canucks, následně vygumovali druhé St. Louis Blues a ve finále konference zničili i třetí Phoenix Coyotes. Ve všech těchto sériích navíc Los Angeles vedlo už 3:0 na zápasy. V grandiózním finále si pak tým poradil s New Jersey Devils a slavil svůj historicky úplně první zisk Stanley Cupu. Sutter dokázal neuvěřitelné.
Aby dokázal, že to nebyla pouze náhoda, o dva roky později (v ročníku 2013/14) s Králi tento gigantický triumf zopakoval. Tato cesta ke stříbrnému poháru byla podle mnoha expertů tou vůbec nejvyčerpávající v historii sportu. Hned v prvním kole museli Kings historicky otáčet nepříznivý stav 0:3 na zápasy proti San Jose Sharks. Následovaly další dvě nesmírně vyčerpávající a fyzicky brutální sedmizápasové bitvy, ve kterých udolali Anaheim Ducks i obhájce z Chicago Blackhawks. Každou z těchto tří sérií Kings museli ukončit v rozhodujícím sedmém utkání na ledě soupeře. Ve velkém finále pak zlomili odpor, který kladli New York Rangers, a slavili druhý triumf.
Hráči jako Anže Kopitar, Drew Doughty nebo Dustin Brown pod jeho přísnou rukou dozráli ve skutečné hokejové legendy. Sutter se s 225 výhrami stal vůbec nejúspěšnějším trenérem v dlouhé historii organizace. Po neúspěšné sezóně 2016/17, kdy již okysličený a přestárlý tým podruhé z posledních tří ročníků nepostoupil do play-off, byla jeho mise v Kalifornii ukončena.
🗓 Návrat do Calgary, Jack Adams Award a současnost
Začátkem března 2021, ve zkrácené pandemické sezóně, ohlásil Darryl velkolepý návrat do známého prostředí. Přijal nabídku a znovu usedl na horkou střídačku Calgary Flames. Ačkoliv se v této první, narychlo převzaté sezóně zázrak nekonal, hned následující ročník 2021/22 se stal pro Calgary obrovským úspěchem. Sutter do týmu nasál svůj systém drtivého forčekingu a Flames naprosto jasně dominovali Pacifické divizi se ziskem 111 bodů. První elitní ofenzivní formace tvořená pány Lindholm, Gaudreau a Tkachuk patřila k nejproduktivnějším a nejúdernějším útokům celé dekády. Za toto famózní vzkříšení organizace byl Darryl Sutter na konci sezóny poprvé ve své trenérské kariéře poctěn ziskem Jack Adams Award pro nejlepšího trenéra NHL.
Očekávání pro sezónu 2022/23 tak logicky sahala až ke Stanley Cupu. Celý ročník se však nesl v duchu těžké noční můry. Během léta klub nečekaně opustily největší ofenzivní hvězdy, což vedení narychlo lepilo příchodem Jonathana Huberdeaua a elitního centra Nazema Kadriho. Ukázalo se však, že nově příchozí kreativní hráči si nedokážou zvyknout na Sutterův svázaný, silový a pro tvořivost nepřátelský herní systém. Během dlouhé sezóny propukala frustrace, údajně docházelo k obrovským konfliktům v šatně a tým se navzdory obrovským ambicím propadl a smolně nepostoupil do play-off. Následkem tohoto absolutního krachu na ledě i v zákulisí organizace byl Darryl Sutter k 1. květnu 2023 ze své funkce oficiálně odvolán.
Během aktuálních let 2025 a 2026 Darryl Sutter nefiguruje na střídačce žádného profesionálního klubu. Svůj čas věnuje péči o farmu ve svém rodišti v kanadské Albertě a naplno se soustředí na rodinný život s manželkou a synem. Do rychlého hokejového dění zasahuje pouze výjimečně. Koncem roku 2025 například poskytl obsáhlý rozhovor v populárním podcastu Leafs Morning Take, kde jako nezávislý expert glosoval a břitce komentoval herní projev organizace z Toronta. Navzdory tomu, že se spekulovalo o jeho možném zapojení u trápících se celků, Sutter zatím žádný návrat nepotvrdil a užívá si zaslouženého důchodu hokejové legendy.
🧠 Trenérský styl a osobnost
V rámci hokejové taxonomie je Darryl Sutter považován za jednoho z nejslavnějších a nejtvrdších architektů takzvaného „heavy hockey“ (těžkého hokeje). Jeho taktika se vždy odvíjela od přísného dodržování pevných herních šablon, brutálního fyzického forčekingu do těla soupeře a nekompromisní snahy trávit s pukem většinu času v rozích útočného pásma. Od svých svěřenců vyžadoval nadlidskou obětavost při blokování střel a vysoce zodpovědnou práci při bránění. Mnoho hráčů přiznalo, že jeho systém je sice na provedení nesmírně fyzicky a psychicky vyčerpávající, avšak pokud ho všichni přijmou za svůj, dříve či později to tým dovede k trofejím. Problémem tohoto přístupu ovšem podle odborníků zůstává „doba trvanlivosti“ takové kabiny. Drtivý tlak a neustálá vojenská přísnost dokážou tým udržet na vrcholu přibližně tři až pět sezón, než dojde k masivnímu vyhoření.
Sutter byl a je rovněž obrovsky proslulý svou naprosto unikátní, v podstatě mediálně nepropustnou osobností. Vztah s novináři a tiskové konference pod jeho taktovkou představovaly samostatnou a fanoušky velmi oblíbenou disciplínu. Proslavil se dlouhými zamyšlenými pohledy, charakteristickými grimasami v obličeji, sarkastickým humorem a extrémně strohými, jednoslovnými odpověďmi i na ty nejkomplikovanější dotazy reportérů. Za maskou mrzouta a diktátora se ovšem, jak se shodují všichni jeho blízcí spolupracovníci a hráči, ukrývá člověk s neuvěřitelně dobrým srdcem. Bývalí svěřenci často zdůrazňují, že jakmile šlo o osobní nebo rodinné problémy, byl Sutter jako trenér vždy prvním, kdo se jich veřejně i neveřejně zastal s otcovskou starostlivostí.
📈 Statistiky
Hráčské statistiky
Následující tabulka dokumentuje kompletní a nepřerušenou kariéru Darryla Suttera v základní části nejprestižnější ligy, ve které oblékal výhradně dres klubu z Chicaga.
| Sezóna | Tým | Liga | Zápasy | Góly | Asistence | Body |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1979/80 | Chicago Blackhawks | NHL | 8 | 2 | 0 | 2 |
| 1980/81 | Chicago Blackhawks | NHL | 76 | 40 | 22 | 62 |
| 1981/82 | Chicago Blackhawks | NHL | 40 | 23 | 12 | 35 |
| 1982/83 | Chicago Blackhawks | NHL | 80 | 31 | 30 | 61 |
| 1983/84 | Chicago Blackhawks | NHL | 59 | 20 | 20 | 40 |
| 1984/85 | Chicago Blackhawks | NHL | 49 | 20 | 18 | 38 |
| 1985/86 | Chicago Blackhawks | NHL | 50 | 17 | 10 | 27 |
| 1986/87 | Chicago Blackhawks | NHL | 44 | 8 | 6 | 14 |
Trenérské statistiky
Tato detailní tabulka zahrnuje kompletní výčet všech sezón, ve kterých Darryl Sutter působil jako hlavní trenér v NHL. U historických sezón, ve kterých ještě mohly zápasy končit regulérní remízou, je tento sloupec evidován, u novějších ročníků bez remíz (po roce 2004) je tato hodnota promazána znakem pomlčky. Do kolonky prohry po prodloužení (OTL) jsou zahrnuty i prohry po samostatných nájezdech.
| Sezóna | Tým | Liga | Zápasy | Výhry | Prohry | Remízy | Prohry po prodl. | Body | Výsledek / Postsezóna |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1992/93 | Chicago Blackhawks | NHL | 84 | 47 | 25 | 12 | - | 106 | Vyřazení v 1. kole |
| 1993/94 | Chicago Blackhawks | NHL | 84 | 39 | 36 | 9 | - | 87 | Vyřazení v 1. kole |
| 1994/95 | Chicago Blackhawks | NHL | 48 | 24 | 19 | 5 | - | 53 | Vyřazení ve finále konference |
| 1997/98 | San Jose Sharks | NHL | 82 | 34 | 38 | 10 | - | 78 | Vyřazení v 1. kole |
| 1998/99 | San Jose Sharks | NHL | 82 | 31 | 33 | 18 | - | 80 | Vyřazení v 1. kole |
| 1999/00 | San Jose Sharks | NHL | 82 | 35 | 30 | 10 | 7 | 87 | Vyřazení ve 2. kole |
| 2000/01 | San Jose Sharks | NHL | 82 | 40 | 27 | 12 | 3 | 95 | Vyřazení v 1. kole |
| 2001/02 | San Jose Sharks | NHL | 82 | 44 | 27 | 8 | 3 | 99 | Vyřazení ve 2. kole |
| 2002/03 | San Jose Sharks | NHL | 24 | 8 | 12 | 2 | 2 | 20 | Odvolán v průběhu sezóny |
| 2002/03 | Calgary Flames | NHL | 46 | 19 | 18 | 8 | 1 | 47 | Neúčast v play-off |
| 2003/04 | Calgary Flames | NHL | 82 | 42 | 30 | 7 | 3 | 94 | Prohra ve finále Stanley Cupu |
| 2005/06 | Calgary Flames | NHL | 82 | 46 | 25 | - | 11 | 103 | Vyřazení v 1. kole |
| 2011/12 | Los Angeles Kings | NHL | 49 | 25 | 13 | - | 11 | 61 | Vítěz Stanley Cupu |
| 2012/13 | Los Angeles Kings | NHL | 48 | 27 | 16 | - | 5 | 59 | Vyřazení ve finále konference |
| 2013/14 | Los Angeles Kings | NHL | 82 | 46 | 28 | - | 8 | 100 | Vítěz Stanley Cupu |
| 2014/15 | Los Angeles Kings | NHL | 82 | 40 | 27 | - | 15 | 95 | Neúčast v play-off |
| 2015/16 | Los Angeles Kings | NHL | 82 | 48 | 28 | - | 6 | 102 | Vyřazení v 1. kole |
| 2016/17 | Los Angeles Kings | NHL | 82 | 39 | 35 | - | 8 | 86 | Neúčast v play-off |
| 2020/21 | Calgary Flames | NHL | 30 | 15 | 15 | - | 0 | 30 | Neúčast v play-off |
| 2021/22 | Calgary Flames | NHL | 82 | 50 | 21 | - | 11 | 111 | Vyřazení ve 2. kole |
| 2022/23 | Calgary Flames | NHL | 82 | 38 | 27 | - | 17 | 93 | Neúčast v play-off |
Zdroje
- Lidé
- Kanaďané
- Muži
- Narození 19. srpna
- Narození 1958
- Narození v Albertě
- Žijící lidé
- Sportovci
- Hokejisté
- Trenéři ledního hokeje
- Hokejoví generální manažeři
- Hráči National Hockey League
- Hráči Chicago Blackhawks
- Trenéři Chicago Blackhawks
- Trenéři San Jose Sharks
- Trenéři Calgary Flames
- Trenéři Los Angeles Kings
- Vítězové Stanley Cupu
- Držitelé Jack Adams Award
- Hokejisté hrající na pozici útočníka
- Lvi
- Bývalí vrcholoví sportovci
- Vytvořeno Gemini 1.5 Pro