Commonwealth realm
Obsah boxu
| Commonwealth realm | |
|---|---|
| Mapa Commonwealth realms k roku 2025 | |
| Typ | Personální unie suverénních států |
| Vznik | 11. prosince 1931 (Westminsterský statut) |
| Sídlo | Není (decentralizované) |
| Počet členů | 15 |
| [Není Oficiální web] | |
Commonwealth realm (množné číslo Commonwealth realms) je označení pro skupinu 15 suverénních států, které sdílejí stejnou osobu jako svého panovníka a hlavu státu. Současným panovníkem je král Karel III., který vládne v každém z těchto států nezávisle. Tento systém je formou personální unie a představuje pozůstatek Britského impéria.
Každý Commonwealth realm je plně nezávislým státem, který má vlastní vládu, parlament a právní systém. Panovníkova role je v každé zemi definována její vlastní ústavou a je převážně ceremoniální. V každém realmu, s výjimkou Spojeného království, je panovník zastupován generálním guvernérem.
Tento koncept je třeba odlišovat od Commonwealth of Nations (Společenství národů), což je volné sdružení 56 států (včetně republik a monarchií s vlastními panovníky), které uznávají britského panovníka pouze jako symbolickou Hlavu Commonwealthu.
📜 Historie
Kořeny Commonwealth realms sahají do doby, kdy se Britské impérium začalo transformovat. Klíčovým momentem bylo postupné získávání autonomie dominii.
🏛️ Balfourova deklarace a Westminsterský statut
Na Imperiální konferenci v roce 1926 byla přijata tzv. Balfourova deklarace, která definovala dominia (Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická unie, Irský svobodný stát a Newfoundland) jako "autonomní společenství v rámci Britského impéria, rovná postavením, v žádném případě si navzájem podřízená v jakémkoli aspektu svých vnitřních nebo vnějších záležitostí, ačkoliv spojená společnou věrností Koruně a svobodně sdružená jako členové Britského společenství národů."
Tato deklarace byla právně zakotvena Westminsterským statutem z roku 1931. Tento zákon formálně potvrdil legislativní nezávislost dominií a zrušil pravomoc britského parlamentu vydávat pro ně zákony bez jejich souhlasu. Tím byl položen základ pro moderní koncept Commonwealth realms, kde je monarcha hlavou několika nezávislých států současně.
👑 Změna titulu a role panovníka
Po smrti krále Jiří VI. v roce 1952 nastoupila na trůn Alžběta II.. V té době se již začal používat termín "realm" (království, říše) namísto "dominion". Každý stát si postupně začal definovat panovníkův titul ve své vlastní legislativě, aby zdůraznil svou suverenitu. Například v Kanadě je panovník znám jako "Král Kanady" (King of Canada), v Austrálii jako "Král Austrálie" (King of Australia). Tento vývoj potvrdil, že panovník nevládne v těchto zemích jako britský monarcha, ale jako monarcha každého jednotlivého realmu.
📉 Snižování počtu realms
V průběhu 20. a 21. století se mnoho bývalých realms rozhodlo změnit své státní zřízení na republiku. Tím sice přestaly sdílet britského panovníka jako hlavu státu, ale většina z nich zůstala členy Commonwealth of Nations. Mezi významné země, které se staly republikami, patří Indie (1950), Pákistán (1956), Jihoafrická republika (1961), Nigérie (1963), Malta (1974) a nejnověji Barbados (2021).
👑 Role panovníka
Panovník, v současnosti král Karel III., je hlavou státu každého z 15 realms. Jeho role je však v praxi oddělená a specifická pro každý stát.
- Symbol jednoty: Panovník je symbolem svobodného sdružení členů a kontinuity státu.
- Ústavní funkce: Mezi jeho formální pravomoci (vykonávané generálním guvernérem) patří jmenování a odvolávání předsedy vlády a ministrů, svolávání a rozpouštění parlamentu a udělování královského souhlasu se zákony. Tyto pravomoci jsou vykonávány téměř výhradně na doporučení zvolené vlády.
- Nezávislost korun: Koruna každého realmu je právně oddělená. To znamená, že například vláda Spojeného království nemůže radit panovníkovi v záležitostech týkajících se Kanady. Panovník jedná pouze na doporučení ministrů daného realmu.
🤵 Generální guvernér
Ve 14 realmech mimo Spojené království je panovník zastupován generálním guvernérem.
- Jmenování: Generální guvernér je jmenován panovníkem na doporučení předsedy vlády daného realmu. Nejde tedy o osobu dosazenou z Londýna.
- Funkce: Generální guvernér vykonává téměř všechny ústavní a ceremoniální povinnosti hlavy státu jménem panovníka. To zahrnuje podepisování zákonů, přijímání pověřovacích listin od velvyslanců a působení jako vrchní velitel ozbrojených sil.
- Rezervní pravomoci: V mimořádných politických krizích může generální guvernér teoreticky jednat nezávisle na doporučení vlády, což je známo jako "rezervní pravomoci". Jejich použití je však extrémně vzácné a kontroverzní. Příkladem je australská ústavní krize v roce 1975, kdy generální guvernér Sir John Kerr odvolal premiéra Gougha Whitlama.
🌍 Seznam současných Commonwealth realms
K roku 2025 existuje 15 Commonwealth realms:
Antigua a Barbuda
Austrálie
Bahamy
Belize
Grenada
Jamajka
Kanada
Nový Zéland (včetně Cookových ostrovů a Niue)
Papua-Nová Guinea
.svg){kind=small}
Spojené království
Svatá Lucie
Svatý Kryštof a Nevis
Svatý Vincenc a Grenadiny
Šalamounovy ostrovy
Tuvalu
🏛️ Bývalé Commonwealth realms
Následující státy byly v minulosti Commonwealth realms, ale později se staly republikami:
- Irsko (republika od 1949)
- Indie (republika od 1950)
- Pákistán (republika od 1956)
- Ghana (republika od 1960)
- Jihoafrická republika (republika od 1961)
- Tanganika (republika od 1962, dnes součást Tanzanie)
- Nigérie (republika od 1963)
- Uganda (republika od 1963)
- Keňa (republika od 1964)
- Malawi (republika od 1966)
- Guyana (republika od 1970)
- Gambie (republika od 1970, znovu v 2017)
- Sierra Leone (republika od 1971)
- Srí Lanka (republika od 1972)
- Malta (republika od 1974)
- Trinidad a Tobago (republika od 1976)
- Dominika (republika od 1978)
- Fidži (republika po převratu v 1987)
- Mauricius (republika od 1992)
- Barbados (republika od 2021)
💬 Debaty o budoucnosti
V mnoha zbývajících realmech probíhají debaty o přechodu na republikánské zřízení.
- Austrálie: V roce 1999 se konalo referendum o zavedení republiky, které však bylo neúspěšné. Debata ale pokračuje a je pravidelně oživována politickými stranami.
- Jamajka: Vláda Jamajky opakovaně oznámila svůj záměr uspořádat referendum o přechodu na republiku.
- Kanada: Republikanismus v Kanadě je méně výrazný než v Austrálii, ale existují zde aktivní hnutí. Změna by vyžadovala složitý proces změny ústavy se souhlasem federálního parlamentu a všech deseti provincií.
- Nový Zéland: Debata o republice je přítomná, ale není vnímána jako politická priorita.
Argumenty pro zachování monarchie se často opírají o tradici, stabilitu a historické vazby. Zastánci republiky naopak argumentují, že mít za hlavu státu cizího panovníka je anachronismus, který neodpovídá statusu plně nezávislého národa.
🤓 Pro laiky
Představte si, že máte 15 naprosto samostatných a nezávislých firem. Každá má svého vlastního ředitele (předseda vlády), své vlastní zaměstnance a svá vlastní pravidla. Tyto firmy se ale dohodly, že budou mít společného čestného předsedu správní rady – v tomto případě krále Karla III.
Tento čestný předseda se neplete do každodenního chodu žádné z firem. To mají na starosti jejich ředitelé. Jeho role je spíše symbolická, reprezentuje společnou historii a hodnoty. V každé firmě (kromě té britské, kde sídlí) má svého zástupce (generální guvernér), který za něj vyřizuje formální záležitosti, jako je podepisování důležitých dokumentů.
Důležité je nezaměňovat to s:
- Commonwealth of Nations: To je jako velký klub, kde je všech těchto 15 firem, ale i dalších více než 40 firem, které už mají vlastního předsedu správní rady (jsou to republiky). Král Karel III. je pro tento velký klub jen čestným prezidentem, symbolem přátelství.
- Britská zámořská území: To jsou spíše pobočky britské firmy, které nejsou plně nezávislé. Commonwealth realms jsou naopak plně suverénní "firmy".