Přeskočit na obsah

Burza

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox instituce Burza je vysoce organizovaná a regulovaná instituce, která vytváří trh pro obchodování s různými druhy aktiv. Primárně se jedná o cenné papíry (jako jsou akcie a dluhopisy), komodity (např. ropa, zlato, pšenice), devizy (měny) a finanční deriváty. Burzy hrají klíčovou roli v globální ekonomice, protože umožňují efektivní alokaci kapitálu, tvorbu cen a zajišťují likviditu trhu.

Hlavním účelem burzy je soustředit na jednom místě (fyzickém nebo virtuálním) poptávku a nabídku po standardizovaných obchodovatelných nástrojích. Tím se zvyšuje transparentnost, snižují transakční náklady a zajišťuje se, že obchody probíhají podle předem stanovených a spravedlivých pravidel. Vývoj cen na burze, často sledovaný prostřednictvím akciových indexů (např. DJIA nebo S&P 500), je považován za důležitý barometr ekonomického zdraví.

📜 Historie

Historie burz sahá staletí do minulosti, od neformálních setkání obchodníků až po dnešní globální elektronické sítě.

🕰️ Počátky

První formy organizovaného obchodu lze vysledovat až do starověkého Říma, kde existovaly tzv. collegia mercatorum. Za přímého předchůdce moderní burzy je však považováno město Bruggy v Belgii ve 13. století. Místní obchodníci se scházeli před domem rodiny Van der Buerse, z jejíhož jména pravděpodobně vznikl termín "burza". Neobchodovalo se zde ještě s akciemi, ale především se směnkami, dluhopisy a komoditami.

V Itálii během renesance vznikla v městech jako Benátky a Janov centra pro obchodování se státními dluhopisy, což byl další krok k modernímu finančnímu trhu.

📈 První moderní burzy

Za první moderní burzu cenných papírů je všeobecně považována Amsterdamská burza, založená v roce 1602. Byla vytvořena, aby umožnila obchodování s akciemi a dluhopisy Nizozemské východoindické společnosti (VOC), která byla první veřejně obchodovanou společností na světě. Zde se poprvé v historii obchodovalo s akciemi v moderním slova smyslu a vyvinuly se zde i první formy opcí a futures kontraktů.

V 18. století následoval vznik Londýnské burzy (LSE) v a na konci téhož století, v roce 1792, byla pod platanem na Wall Street v New Yorku podepsána tzv. Buttonwoodská dohoda, která položila základy New York Stock Exchange (NYSE).

💻 Elektronická éra

Až do druhé poloviny 20. století probíhalo obchodování primárně fyzicky na burzovním parketu metodou "otevřeného křiku" (open outcry), kde si makléři navzájem překřikovali své nákupní a prodejní příkazy. Zlom přišel v roce 1971 se vznikem burzy NASDAQ (National Association of Securities Dealers Automated Quotations), která byla od počátku koncipována jako plně elektronický trh bez fyzického parketu.

Tento model se postupně stal dominantním. Počítače a vysokorychlostní internet umožnily téměř okamžité provádění obchodů, vznik algoritmického obchodování a propojení finančních trhů po celém světě do jedné globální sítě, která funguje 24 hodin denně. Většina tradičních burz, včetně NYSE, dnes kombinuje elektronické systémy s omezenou přítomností obchodníků na parketu.

⚙️ Funkce a význam burzy

Burzy plní v moderní ekonomice několik klíčových a nezastupitelných funkcí:

  • Alokace kapitálu: Umožňují společnostem získávat kapitál pro investice a růst prostřednictvím emise akcií (tzv. Initial Public Offering, IPO) nebo dluhopisů. Investoři tak mohou svůj volný kapitál směřovat do produktivních podniků.
  • Tvorba cen (Price Discovery): Interakce mezi miliony kupujících a prodávajících vede k neustálému stanovování tržní ceny aktiv. Tato cena odráží všechny dostupné informace a očekávání trhu ohledně budoucí hodnoty daného aktiva.
  • Zajištění likvidity: Burza vytváří prostředí, kde lze cenné papíry a další aktiva rychle a s nízkými náklady přeměnit na hotovost a naopak. Vysoká likvidita je klíčová pro důvěru investorů.
  • Regulace a transparentnost: Burzy stanovují přísná pravidla pro společnosti, jejichž akcie jsou na nich obchodovány (tzv. kótované společnosti). Vyžadují pravidelné zveřejňování finančních výsledků a dalších důležitých informací, což chrání investory a zvyšuje transparentnost trhu.
  • Ekonomický barometr: Vývoj hlavních akciových indexů je považován za spolehlivý indikátor současného stavu a budoucích očekávání ekonomiky. Pokles na burze může signalizovat blížící se recesi, zatímco růst značí optimismus.
  • Snížení rizika: Burzy standardizují kontrakty a často využívají tzv. centrální protistrany (clearing houses), které garantují vypořádání obchodů a snižují riziko nesplnění závazku druhou stranou.

🌍 Typy burz

Burzy lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji podle druhu obchodovaných aktiv nebo podle organizační struktury.

Podle obchodovaných aktiv

Podle organizace

  • Aukční trhy: Tradiční model (např. NYSE), kde se ceny tvoří přímým střetem nabídky a poptávky na jednom místě, často za asistence specialisty, který páruje příkazy.
  • Dealerské trhy (Market-Maker trhy): Model typický pro NASDAQ. Neexistuje zde centrální místo, ale síť tvůrců trhu (dealerů), kteří neustále zveřejňují své nákupní a prodejní ceny (tzv. kotace) a jsou připraveni za tyto ceny obchodovat.

📊 Nejvýznamnější světové burzy

Podle tržní kapitalizace kótovaných společností patří mezi největší burzy na světě:

⚖️ Regulace a dohled

Činnost burz je přísně regulována a podléhá dohledu státních orgánů. Cílem regulace je zajistit spravedlivý, efektivní a transparentní trh, chránit investory a předcházet finančním podvodům. Mezi klíčové oblasti regulace patří:

  • **Ochrana proti manipulaci s trhem:** Zákaz praktik, které uměle ovlivňují ceny aktiv.
  • **Zákaz zneužívání vnitřních informací (Insider trading):** Postihování obchodování na základě neveřejných informací, které mohou ovlivnit kurz.
  • **Požadavky na kótované společnosti:** Povinnost pravidelně a pravdivě informovat o svém hospodaření.
  • **Licencování obchodníků:** Makléři a brokeři musí splňovat odborné a etické standardy.

V USA je hlavním regulátorem Komise pro cenné papíry a burzy (SEC). V Evropské unii hraje klíčovou roli Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a v Česku vykonává dohled nad kapitálovým trhem Česká národní banka.

💡 Pro laiky: Jak funguje burza?

Představte si burzu jako obrovské, dokonale organizované tržiště. Na tomto tržišti se ale neprodává ovoce a zelenina, nýbrž malé podíly ve velkých firmách (to jsou akcie) nebo půjčky firmám a státům (to jsou dluhopisy).

  • **Proč firmy prodávají své podíly?** Když chce velká firma, například výrobce telefonů, postavit novou továrnu, potřebuje hodně peněz. Může si je půjčit v bance, nebo může "prodat" kousíčky své firmy veřejnosti. Každý takový kousíček je jedna akcie. Lidé, kteří si akcii koupí, se stávají spolumajiteli firmy a doufají, že firma bude úspěšná a hodnota jejich podílu poroste.
  • **Jak se určuje cena?** Cena akcie se mění každou vteřinu. Funguje to stejně jako v aukci. Pokud si mnoho lidí myslí, že firma bude v budoucnu velmi úspěšná, chtějí její akcie koupit (vysoká poptávka). Tím tlačí její cenu nahoru. Pokud naopak firma ohlásí špatné výsledky, mnoho majitelů se chce akcií zbavit a prodat je (vysoká nabídka), což srazí cenu dolů.
  • **Jakou roli hraje burza?** Burza je ten organizátor tržiště. Sama nic nevlastní ani neprodává. Jen poskytuje bezpečné a spravedlivé místo, kde se mohou kupující a prodávající setkat. Zajišťuje, že všechny obchody proběhnou podle pravidel, že prodávající dostane zaplaceno a kupující obdrží své akcie. Dnes už toto tržiště není fyzická budova, ale spíše obrovská počítačová síť.
  • **Co je to akciový index?** Protože je na trhu tisíce firem, je těžké sledovat všechny. Proto se vytvářejí tzv. indexy, například S&P 500. To je jakýsi "nákupní košík", ve kterém jsou akcie 500 největších amerických firem. Když hodnota celého košíku roste, říkáme, že "trh roste". Je to zjednodušený ukazatel toho, jak se daří celé ekonomice.


Šablona:Aktualizováno