Budín

Rozbalit box

Obsah boxu

Budín (maďarsky Buda, německy Ofen, chorvatsky Budim, srbsky Будим, latinsky Buda) je historické hlavní město Uherského království a v současnosti západní, kopcovitá část maďarského hlavního města Budapešti. Leží na pravém břehu řeky Dunaj a tvoří protipól k rovinaté a komerční Pešti na levém břehu. Budín je známý svou bohatou historií, monumentálními památkami v čele s Budínským hradem a klidnější, rezidenční atmosférou.

Spolu s Peští a Óbudou (Starým Budínem) byl Budín v roce 1873 sjednocen a vytvořil tak moderní metropoli Budapešť. Dnes je synonymem pro historické a kulturní srdce Maďarska a je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

📜 Dějiny

Dějiny Budína jsou úzce spjaty s dějinami celého maďarského národa a střední Evropy. Jeho strategická poloha na Dunaji jej předurčila k tomu, aby se stal klíčovým politickým, vojenským a kulturním centrem.

🏰 Založení a středověký rozkvět

Ačkoliv oblast byla osídlena již v dávnověku (v blízkosti se nacházelo římské město Aquincum), skutečný význam Budína začíná až ve 13. století. Po zničujícím mongolském vpádu v letech 1241–1242 se uherský král Béla IV. Uherský rozhodl přemístit královské sídlo na lépe opevnitelné místo. Zvolil k tomu strmý kopec na pravém břehu Dunaje, kde nechal vybudovat první kamenný hrad. Tento krok položil základy středověkého Budína.

Největšího rozkvětu dosáhl Budín ve 14. a 15. století. Za vlády Zikmunda Lucemburského byl hrad velkolepě přestavěn na jeden z největších gotických paláců v Evropě. Vrcholné období pak přišlo za vlády krále Matyáše Korvína a jeho manželky Beatrix Aragonské. Budín se stal jedním z nejvýznamnějších center renesance a humanismu severně od Itálie. Královská knihovna, Bibliotheca Corviniana, obsahovala tisíce svazků a patřila k největším a nejcennějším sbírkám své doby.

☪️ Osmanská nadvláda

Zlatý věk Budína ukončila expanze Osmanské říše. Po katastrofální porážce uherských vojsk v bitvě u Moháče v roce 1526 se země ocitla v chaosu. V roce 1541 Osmané lstí obsadili Budín téměř bez boje a učinili z něj centrum správní jednotky, tzv. Budínského pašalíku.

Během následujících 145 let osmanské nadvlády město postupně upadalo. Křesťanské kostely, včetně velkolepého Matyášova chrámu, byly přeměněny na mešity, paláce chátraly a město ztratilo svůj evropský charakter. Byly zde však vybudovány četné turecké lázně (hamam), z nichž některé se dochovaly dodnes (např. lázně Rudas nebo Király).

🦅 Období Habsburků a znovusjednocení

Osvobození přišlo až v roce 1686, kdy spojená křesťanská vojska Svaté ligy pod vedením Karla V. Lotrinského a Maxmiliána II. Emanuela Bavorského po dlouhém a krvavém obléhání Budín dobyla zpět. Město však bylo během bojů téměř kompletně zničeno.

V následujících desetiletích pod vládou Habsburků byl Budín znovu vybudován, tentokrát v barokním stylu. Do vylidněného města přicházeli noví osadníci, především Němci, a Budín se na čas stal převážně německy mluvícím městem (odtud název Ofen). Zůstal sice formálně hlavním městem Uher, ale politická moc se soustředila spíše ve Vídni a Prešpurku (dnešní Bratislava).

🏙️ Sjednocení s Peští

V 19. století, v období maďarského národního obrození, význam Budína opět vzrostl. Klíčovým momentem bylo postavení prvního permanentního mostu přes Dunaj, Széchenyiho řetězového mostu (dokončen 1849), který pevně spojil Budín s dynamicky se rozvíjející Peští. Tento akt symbolicky i prakticky propojil obě města a vedl k nevyhnutelnému sjednocení. Dne 17. listopadu 1873 byly tři samostatná města – Budín, Pešť a Óbuda – oficiálně spojeny do jednoho administrativního celku pod názvem Budapešť.

🌍 Geografie a topografie

Budín se rozkládá na kopcovitém, zalesněném terénu Budínských vrchů (Budai-hegység). Tato členitost mu dává zcela odlišný charakter než rovinaté Pešti. Mezi nejvýznamnější vrcholy patří:

Hradní vrch (Várhegy): Podlouhlý vápencový kopec, na kterém se nachází celý komplex Budínského hradu a historická hradní čtvrť.
Gellértova hora (Gellért-hegy): Výrazný kopec (235 m n. m.) jižně od Hradního vrchu, s pevností Citadela a Sochou Svobody na vrcholu. Nabízí jedny z nejlepších výhledů na město.
Rózsadomb (Růžový kopec): Prestižní rezidenční čtvrť známá svými vilami a ambasádami.
János-hegy: S 527 metry nejvyšší bod Budapešti, na jehož vrcholu stojí Alžbětina rozhledna (Erzsébet-kilátó).

🏛️ Hlavní památky a zajímavosti

Budín je doslova pokladnicí historických památek, které přitahují miliony turistů ročně.

Budínský hrad (Budavári Palota): Monumentální komplex paláců a budov na Hradním vrchu. Dnes v něm sídlí Maďarská národní galerie, Budapešťské historické muzeum a Széchényiho národní knihovna.
Matyášův chrám (Mátyás-templom): Oficiálně Kostel Nanebevzetí Panny Marie, korunovační kostel uherských králů. Je proslulý svou barevnou střechou z žolnajské keramiky a bohatě zdobeným interiérem.
Rybářská bašta (Halászbástya): Novogotická a novorománská vyhlídková terasa postavená na přelomu 19. a 20. století. Nabízí ikonický pohled na budovu parlamentu a Pešť.
Sándrův palác (Sándor-palota): Sídlo prezidenta Maďarské republiky, nacházející se v sousedství Budínského hradu.
Maďarská národní galerie (Magyar Nemzeti Galéria): Umístěná v křídlech Budínského hradu, schraňuje největší sbírku maďarského umění od středověku po současnost.
Termální lázně: Budín je proslulý svými termálními prameny. Mezi nejznámější lázně patří Lázně Gellért, Lázně Rudas a Lázně Király, které mají kořeny v osmanském období.
Lanová dráha na Budínský hrad (Budavári Sikló): Historická pozemní lanovka z roku 1870, která spojuje nábřeží Dunaje s Hradním vrchem.

⚙️ Budín dnes

V současné Budapešti představuje Budín klidnější a prestižnější část města. Je charakteristický svými zelenými plochami, vilovými čtvrtěmi a nižší hustotou zalidnění. Zatímco Pešť je centrem obchodu, administrativy a nočního života, Budín je vnímán jako místo pro bydlení, rekreaci a kulturní vyžití. Administrativně se Budín skládá z několika městských obvodů, především I. (Hradní čtvrť), II., III., XI., XII. a XXII.

🤔 Pro laiky: Budín vs. Pešť

Pro snadnější orientaci lze rozdíly mezi Budínem a Peští shrnout následovně:

Srovnání charakteristik Budína a Pešti
Vlastnost	Budín	Pešť
Poloha	Pravý (západní) břeh Dunaje	Levý (východní) břeh Dunaje
Terén	Kopcovitý, zelený	Rovina
Charakter	Rezidenční, historický, klidný	Komerční, administrativní, rušný
Klíčové památky	Budínský hrad, Matyášův chrám	Parlament, Bazilika sv. Štěpána
Atmosféra	Uvolněná, romantická	Dynamická, pulzující
Analogie	Pražský hrad a Malá Strana v Praze	Nové Město a centrum Prahy

⏰ Tento článek je aktuální k datu 22.12.2025