Přeskočit na obsah

Bill Barilko

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hokejista

William „Bill“ Barilko (25. březen 1927, Timmins – 26. srpen 1951, severní Ontario) byl kanadský profesionální hokejista slovenského původu, který celou svou krátkou kariéru v National Hockey League (NHL) strávil v týmu Toronto Maple Leafs. Hrával na pozici obránce a proslul tvrdým stylem hry, který mu vynesl přezdívku „Bashin' Bill“ (Mlátící Bill).

Do historie světového hokeje se zapsal jedním z nejslavnějších gólů všech dob. V prodloužení pátého finálového zápasu o Stanley Cup v roce 1951 vstřelil vítěznou branku, která zajistila Torontu titul. Pouhé čtyři měsíce po tomto triumfu, ve věku 24 let, zmizel beze stopy při letecké nehodě během rybářského výletu v divočině severního Ontaria. Vrak letadla a jeho ostatky byly nalezeny až o 11 let později, v roce 1962. Tato tragédie dala vzniknout legendě o „prokletí“, protože Toronto Maple Leafs nevyhráli další Stanley Cup po celou dobu, kdy byl Barilko nezvěstný.

⛏️ Mládí v Timmins a slovenský původ

Zlaté doly a hokej

Bill Barilko se narodil ve městě Timmins v provincii Ontario, asi 700 kilometrů severně od Toronta. Timmins bylo drsné hornické město, známé těžbou zlata. Jeho rodiče byli přistěhovalci; otec pocházel z oblasti Orava na Slovensku (tehdy součást Československa).

  • Rodina: Bill měl dva bratry, Alexe a Steva. Alex Barilko se také stal hokejistou, ale nikdy nedosáhl slávy svého mladšího bratra.
  • Výchova: Vyrůstal v chudých poměrech. Hokej byl pro chlapce z hornických rodin jednou z mála cest, jak uniknout tvrdé práci v podzemí. Barilko byl od dětství známý svou fyzickou silou a soutěživostí.

Hollywood Wolves (PCHL)

Jeho cesta do NHL nebyla přímá. V sezóně 1945/1946 hrál za tým Hollywood Wolves v lize PCHL (Pacific Coast Hockey League) v Kalifornii.

  • Skauting: Manažer Toronta Conn Smythe měl rozsáhlou síť skautů. Dostal tip na tvrdého obránce, který v Hollywoodu "čistí led". V únoru 1947 byl Barilko povolán z farmy přímo do prvního týmu Toronto Maple Leafs, aniž by prošel delší adaptací.

🏒 Raketový start v NHL (1947–1950)

Když Barilko v roce 1947 naskočil do rozjeté sezóny NHL, okamžitě se stal senzací. Ne díky gólům, ale díky své nebojácnosti.

Éra dynastie Leafs

Připojil se k týmu, který byl na prahu vytvoření první poválečné dynastie. Jeho spoluhráči byly legendy jako Turk Broda (brankář), Ted Kennedy (kapitán), Syl Apps a Max Bentley.

  • Nováček a Stanley Cup: Hned ve své první sezóně (1946/47), ve věku 20 let, získal svůj první Stanley Cup. Toronto ve finále porazilo Montreal Canadiens.
  • Hattrick titulů: Barilko byl u toho, když Toronto vyhrálo titul i v letech 1948 a 1949. Během svých prvních tří let v lize tedy získal tři prsteny pro vítěze Stanley Cupu, což je úspěch, na který většina hráčů čeká marně celou kariéru.

Styl hry: "Bashin' Bill"

Barilko nebyl elegantní bruslař. Jeho styl byl popisován jako "riskantní" a "agresivní".

  • Hra do těla: Vyžíval se v bodyčekech. V éře, kdy se hrálo bez přileb a chrániče byly minimalistické, byl střet s Barilkem bolestivý. Často opouštěl svou pozici v obraně, aby srazil soupeře, což někdy vedlo k přečíslení, a přivádělo trenéra Hapa Daye k šílenství.
  • Zadák, který útočí: Rád vyjížděl s pukem ("rush") hluboko do útočného pásma, což bylo v té době u obránců neobvyklé. Trenéři ho za to často kárali, ale Barilko věřil svému instinktu. Právě tento instinkt – opustit pozici a zariskovat – se mu stal osudným v jeho nejslavnějším momentu.

Trestné minuty

V sezóně 1947/1948 byl nejtrestanějším hráčem týmu (147 minut). Jeho role byla jasná: chránit hvězdy jako Ted Kennedy před útoky soupeřů, zejména "Goonů" z Detroit Red Wings (jako byl Gordie Howe nebo Ted Lindsay).

🏆 Sezóna 1951 a "Ten gól"

Sezóna 1950/1951 byla pro Toronto Maple Leafs náročná. Tým procházel přestavbou, ale v play-off se opět dostal do formy. Barilko, který měl pověst defenzivního "bouráka", se v této sezóně začal více tlačit do útoku, ačkoliv ho trenér Joe Primeau často varoval před přílišným riskováním.

Finále proti Montrealu: Bitva v prodloužení

Finálová série Stanley Cupu v roce 1951 mezi Toronto Maple Leafs a Montreal Canadiens vstoupila do dějin jako jedna z nevyrovnanějších.

  • Unikátní rekord: Byla to první a dodnes jediná série v historii NHL, kde všech pět zápasů skončilo v základní hrací době nerozhodně a muselo se rozhodovat v prodloužení.
  • Stav série: Toronto vyhrálo první zápas, Montreal druhý, Toronto třetí a čtvrtý. Do pátého zápasu, hraného 21. dubna 1951 v Maple Leaf Gardens, vstupovalo Toronto s vedením 3:1 na zápasy.

Zápas číslo 5

Zápas byl nervy drásající bitvou. Montreal vedl, ale Toronto dokázalo vyrovnat. Na konci třetí třetiny svítilo na ukazateli skóre 2:2.

  • Trenér Primeau v šatně před prodloužením obráncům důrazně kladl na srdce: „Nezkoušejte nic riskantního. Držte se vzadu. Nechceme dostat hloupý gól.“ Bill Barilko však měl jiné plány.

2. minuta, 53. sekunda prodloužení

Rozhodující moment přišel necelé tři minuty po začátku nastaveného času.

  • Útočník Toronta Howie Meeker zavezl puk do útočného pásma a poslal přihrávku před branku, kde operoval Harry Watson. Puk však Watsona minul a směřoval do volného prostoru.
  • Rozhodnutí: Bill Barilko, který měl stát na modré čáře, viděl příležitost. Opustil svou pozici (což byla přesně ta chyba, před kterou trenér varoval) a vřítil se do prostoru mezi kruhy.
  • Zásah: Puk se k němu dostal a Barilko se do něj vrhl bekhendem. Protože byl v plné rychlosti a natahoval se, ztratil rovnováhu a letěl vzduchem rovnoběžně s ledem.
  • Gól: Puk přeletěl rameno brankáře Montrealu Gerryho McNeila a zapadl pod horní tyčku. Toronto vyhrálo 3:2 a získalo Stanley Cup.

Fotografie Nata Turofskyho

Gól by možná nebyl tak legendární, kdyby neexistovala fotografie, která ho zachytila. Fotograf Nat Turofsky stál vteřinu před gólem na správném místě u mantinelu.

  • Snímek zachycuje Barilka v letu (vodorovně s ledem), jak se dívá za pukem, zatímco brankář McNeil se marně otáčí a obránce Montrealu Butch Bouchard a útočník Toronta Harry Watson přihlížejí.
  • Tato fotografie se stala jednou z nejslavnějších v historii kanadského sportu ("The Goal"). Barilko se na ní doslova vznáší do historie.

🎉 Oslavy a osudné léto

Pro Billa Barilka to byl vrchol života. Ve 24 letech byl čtyřnásobným vítězem Stanley Cupu a autorem gólu, o kterém mluvila celá Kanada.

Hrdina města

V šatně ho spoluhráči nosili na ramenou. Trenér Joe Primeau, který ho předtím varoval, ho s úsměvem objal a odpustil mu porušení taktiky.

  • Barilko si užíval léto plnými doušky. Vrátil se do rodného Timmins, kde byl oslavován jako celebrita.
  • Měl před sebou zářnou budoucnost. Očekávalo se, že v příští sezóně převezme roli lídra obrany a vyjednával o nové, výrazně vyšší smlouvě (požadoval zvýšení platu, které mu manažer Conn Smythe po takovém gólu těžko mohl odmítnout).

Pozvánka na ryby

V srpnu 1951 dostal Barilko nabídku od svého přítele, zubaře a amatérského pilota Henryho Hudsona.

  • Hudson ho pozval na víkendový rybářský výlet hydroplánem do odlehlé oblasti v zálivu James Bay v severním Ontariu.
  • Barilko původně váhal, protože měl naplánované jiné aktivity, ale nakonec souhlasil. Byla to jeho poslední cesta.

✈️ Zmizení v divočině (1951)

Víkendový výlet, který měl být oslavou úspěšné sezóny, se změnil v jednu z největších záhad v historii Kanady.

Poslední let

26. srpna 1951 se Barilko a jeho přítel, zubař Henry Hudson, vraceli z rybaření na řece Seal River (přítok do zálivu James Bay).

  • Letadlo: Hudson pilotoval svůj soukromý jednomotorový hornoplošník Fairchild 24 (registrace CF-FVQ), vybavený plováky pro přistávání na vodě.
  • Poslední kontakt: Dvojice naposledy tankovala palivo v osadě Rupert House (dnes Waskaganish) v provincii Québec. Odtud odletěli směrem na jih, domů do Timmins.
  • Počasí: Meteorologické podmínky se během letu prudce zhoršily. Oblast zasáhla silná bouře s nízkou oblačností a nárazovým větrem, což bylo pro malý hydroplán s vizuální navigací smrtelné nebezpečí.

Pátrací operace (The Search)

Když letadlo do večera nedorazilo na jezero Porcupine Lake v Timmins, byl vyhlášen poplach. Následovala nejrozsáhlejší pátrací akce v dosavadní historii Kanady.

  • Nasazení sil: Do pátrání se zapojilo Kanadské královské letectvo (RCAF) se stroji Dakota, desítky soukromých pilotů (bush pilots) a pozemní týmy. Prohledávali oblast o rozloze desítek tisíc čtverečních kilometrů.
  • Terén: Severní Ontario je tvořeno hustou tajgou, neprostupnými lesy a tisíci malých jezer a bažin (muskeg). Z výšky vypadá krajina jednolitě a vrak malého žlutého letadla se v podzimním listí hledal jen velmi těžko.
  • Ukončení pátrání: V říjnu 1951, s příchodem zimy a sněhu, bylo oficiální pátrání odvoláno. Bill Barilko a Henry Hudson byli prohlášeni za nezvěstné, pravděpodobně mrtvé.

Fámy a konspirace

Zmizení slavného sportovce na vrcholu sil vyvolalo řadu divokých spekulací:

  • Útěk: Někteří věřili, že Barilko neunesl slávu a utekl žít do ústraní.
  • Pašování: Objevily se teorie o pašování zlata nebo kožešin (Hudson byl zkušený letec, který znal tajné stezky).
  • Studená válka: Nejbizarnější teorie tvrdily, že byli uneseni sovětskou ponorkou nebo přeběhli do Ruska, což v atmosféře nastupující Studené války a Barilkova slovanského původu znělo některým uvěřitelně.

👻 Zrod legendy a "Barilkovo prokletí"

S postupujícími lety se z Barilkova zmizení stal mýtus, který tížil tým Toronto Maple Leafs.

11 let ticha

Od roku 1951, kdy Barilko vstřelil vítězný gól a zmizel, se dynastie Toronta zhroutila.

  • Tým, který předtím vyhrál čtyři Stanley Cupy v pěti letech, najednou přestal vyhrávat.
  • V sezónách 1952 až 1961 Toronto marně dobývalo vrchol. Fanoušci začali šeptat o "prokletí". Mluvilo se o tom, že duše Billa Barilka nenajde klid a nedovolí týmu vyhrát, dokud nebude jeho tělo nalezeno a řádně pohřbeno.

Barilkova skříňka

V šatně Maple Leafs zůstala Barilkova skříňka po nějakou dobu prázdná, jako pietní místo. Trenéři a manažeři (jako Conn Smythe) se snažili udržet vzpomínku na jeho bojovnost živou, ale stín tragédie ležel na organizaci jako deka. Barilkovo číslo 5 nikdo nenosil (ačkoliv oficiálně vyřazeno bylo až mnohem později).

🌲 Nález vraku (1962)

Záhada byla vyřešena až po dlouhých 11 letech, a to náhodou, která jen posílila mystiku celého příběhu.

Pilot Gary Campos

6. června 1962 letěl pilot vrtulníku Gary Campos nad hustým lesem asi 100 kilometrů severně od města Cochrane.

  • Pracoval na zakázku pro ministerstvo lesnictví a prováděl průzkum. Všiml si něčeho, co se lesklo v korunách stromů v hustém porostu, kam nevedla žádná cesta.
  • Identifikace: Když se snesl níže, uviděl ohořelé trosky letadla. Podle registrační značky na křídle (které zůstalo zachováno) bylo potvrzeno, že jde o Hudsonův Fairchild 24. Letadlo se zřítilo do bažiny a bylo zarostlé vegetací, proto nebylo dříve vidět.

Vyzvednutí ostatků

Na místo se vydala expedice. V troskách byly nalezeny kosterní pozůstatky dvou mužů, stále připoutaných v sedadlech. Byla nalezena i Barilkova peněženka s doklady.

  • Vyšetřování ukázalo, že letadlo zřejmě vletělo do bouře, pilot ztratil orientaci a narazil do vrcholků stromů. Náraz byl fatální a okamžitý.
  • Ostatky byly převezeny do Timmins, kde byl Bill Barilko konečně pohřben na hřbitově Timmins Memorial Cemetery.

Konec prokletí?

Neuvěřitelnou shodou okolností byl vrak nalezen pouhých sedm týdnů poté, co Toronto Maple Leafs v dubnu 1962 konečně znovu vyhráli Stanley Cup (první od roku 1951).

  • Z hlediska chronologie tedy "prokletí" skončilo těsně před nálezem těla, ale v populární kultuře a mytologii fanoušků tyto dvě události splynuly v jedno: "Leafs nemohli vyhrát, dokud se Barilko nenašel." (Ve skutečnosti vyhráli, a pak se našel, ale časová blízkost byla šokující).

🎸 "Fifty Mission Cap": Píseň, která oživila legendu

Ačkoliv byl příběh Billa Barilka v 50. a 60. letech v Torontu dobře známý, s postupem času začal upadat v zapomnění. Pro nové generace Kanaďanů ho v roce 1992 znovuobjevila rocková skupina The Tragically Hip.

Gord Downie a text písně

Frontman kapely, Gord Downie, napsal píseň s názvem „Fifty Mission Cap“ (vydanou na albu Fully Completely).

  • Inspirace: Downie text napsal poté, co si přečetl Barilkův příběh na zadní straně hokejové kartičky (Pro Set card) z počátku 90. let. Fascinovala ho souvislost mezi zmizením a sérií vítězství/proher Maple Leafs.
  • Text: Píseň explicitně zmiňuje Barilka:
    "Bill Barilko disappeared that summer / He was on a fishing trip / The last goal he ever scored / Won the Leafs the cup / They didn't win another till nineteen sixty two / The year he was discovered."
    (Bill Barilko zmizel toho léta / Byl na rybářském výletě / Poslední gól, co kdy dal / Vyhrál Leafs pohár / Další nevyhráli až do roku 1962 / Roku, kdy byl nalezen.)

Kulturní dopad

Píseň se stala obrovským hitem v kanadských rádiích a neoficiální hymnou fanoušků Leafs.

  • Díky ní se jméno Barilko stalo součástí obecného povědomí i u lidí, kteří se o hokej nezajímají.
  • Píseň se hraje v Scotiabank Areně (domovském stánku Leafs) dodnes, často v klíčových momentech zápasů. Gord Downie a Bill Barilko jsou tak v kanadské mytologii navždy propojeni.

5️⃣ Číslo 5: Vyřazení dresu

Příběh Barilkova dresu s číslem 5 je složitý a odráží vývoj politiky "vyřazování čísel" (jersey retirement) v organizaci Toronto Maple Leafs.

"Honoured" vs. "Retired"

Toronto Maple Leafs měli dlouholetou tradici (pod vedením majitele Harolda Ballarda), že čísla se nevyřazují (tzn. nikdo je nesmí nosit), ale pouze "uctívají" (Honoured Numbers). To znamenalo, že číslo viselo pod stropem haly, ale jiní hráči ho teoreticky mohli nosit.

  • Výjimky: Pouze dvě čísla byla historicky vyřazena: #6 (Ace Bailey, po zranění) a #5 (Bill Barilko, po zmizení).
  • Barilkovo číslo 5 nikdo nenosil od jeho zmizení v roce 1951. Bylo to tiché, nepsané pravidlo, které všichni respektovali.

Ceremoniál století (2016)

V roce 2016, u příležitosti 100. výročí založení klubu, Maple Leafs změnili svou politiku a rozhodli se všechna "uctívaná" čísla oficiálně a navždy vyřadit.

  • 15. října 2016: Před domácím zápasem proti Boston Bruins proběhl slavnostní ceremoniál. Pod strop haly Air Canada Centre (dnes Scotiabank Arena) byl vyvěšen banner s číslem 5 a jménem BARILKO.
  • Od té doby si dres s pětkou v Torontu již nikdo neoblékne. Barilko se tak zařadil po bok legend jako Mats Sundin, Darryl Sittler nebo Johnny Bower.

📊 Statistický přehled kariéry

Barilkova kariéra byla krátká, ale intenzivní. Jeho statistiky je třeba vnímat v kontextu doby (krátké sezóny, defenzivní úkoly).

Základní část NHL

Sezóna Tým Zápasy Góly Asistence Body Trestné minuty
1946–47 Toronto Maple Leafs 18 3 7 10 33
1947–48 Toronto Maple Leafs 57 5 9 14 147 (lídr týmu)
1948–49 Toronto Maple Leafs 60 5 4 9 95
1949–50 Toronto Maple Leafs 59 7 10 17 85
1950–51 Toronto Maple Leafs 58 6 6 12 96
Celkem 5 sezón 252 26 36 62 456

Play-off NHL (Stanley Cup)

Rok Tým Zápasy Góly Asistence Body Trestné minuty Výsledek
1947 Toronto Maple Leafs 11 0 3 3 18 Vítěz
1948 Toronto Maple Leafs 9 1 0 1 17 Vítěz
1949 Toronto Maple Leafs 9 0 1 1 20 Vítěz
1950 Toronto Maple Leafs 7 1 1 2 18 Semifinále
1951 Toronto Maple Leafs 11 3 2 5 31 Vítěz
Celkem 47 5 7 12 104 4 tituly

Poznámka: Barilko vyhrál Stanley Cup ve 4 z 5 sezón, které odehrál. To je procentuální úspěšnost 80 %, což je v moderním hokeji nemyslitelné.

Styl All-Star

Barilko byl vybrán do NHL All-Star Game (Utkání hvězd) v letech 1947, 1948 a 1949. V té době se Utkání hvězd hrálo formátem "Vítěz Stanley Cupu proti Výběru zbytku světa", takže Barilko automaticky reprezentoval vítězné Toronto.

💰 Ekonomika hokeje: Cena za hrdinství

Příběh Billa Barilka je také připomínkou toho, jak odlišný byl svět profesionálního sportu v polovině 20. století oproti dnešku.

Vyjednávání o smlouvě

V létě 1951, těsně před svou smrtí, byl Barilko uprostřed vyjednávání o nové smlouvě.

  • Původní plat: Jako mladý obránce vydělával částky, které stěží stačily na živobytí (odhadem 3 000 až 4 500 dolarů ročně).
  • Požadavek: Po vstřelení vítězného gólu ve Stanley Cupu cítil, že má páku. Požadoval zvýšení platu na 10 000 dolarů (což by dnes odpovídalo cca 100 000 dolarům – stále zlomek dnešních milionových kontraktů).
  • Reakce Conna Smythea: Legendární manažer Conn Smythe byl známý svou skrblictví. Traduje se, že Barilkovi vzkázal, aby "zůstal nohama na zemi". Barilko se nikdy nedozvěděl, zda by mu tým přidal, protože zmizel dříve, než mohl smlouvu podepsat.

Životní pojistka

Ironií osudu je, že Barilko si krátce před osudným letem sjednal životní pojištění.

  • Matka a sourozenci tak byli po jeho zmizení alespoň částečně finančně zajištěni, ačkoliv museli čekat roky, než byl oficiálně prohlášen za mrtvého a pojistka mohla být vyplacena.

🕯️ Odkaz: Víc než jen hokejista

Bill Barilko odehrál v NHL pouze pět sezón (252 zápasů). Přesto je jeho jméno v Kanadě známější než jména hráčů, kteří odehráli tisíc zápasů.

Symbol mládí a tragédie

Stal se archetypem "padlého hrdiny" – mladého muže, který dosáhl vrcholu a okamžitě poté zmizel, jako by si ho osud vzal v nejlepším momentě.

  • Tento narativ ("live fast, die young") rezonuje v kultuře. Jeho gól není jen sportovním momentem, ale bodem zlomu, který odděluje "staré dobré časy" dynastie Leafs od následného půlstoletí zklamání.

Barilkova karta

Hokejová kartička Billa Barilka z roku 1951 (Parkhurst #1) je jednou z nejcennějších a nejhledanějších sběratelských relikvií. Její cena na aukcích dosahuje tisíců dolarů, nikoliv kvůli statistikám, ale kvůli příběhu, který nese.

📊 Shrnutí kariéry v datech

  • 1945: Začíná v Hollywood Wolves (PCHL).
  • 1947: Povolán do Toronto Maple Leafs, vyhrává 1. Stanley Cup.
  • 1948: Vyhrává 2. Stanley Cup, účast v All-Star Game.
  • 1949: Vyhrává 3. Stanley Cup, účast v All-Star Game.
  • 1951 (duben): Vstřelí vítězný gól v prodloužení 5. finále, vyhrává 4. Stanley Cup.
  • 1951 (srpen): Mizí při letecké nehodě.
  • 1962 (červen): Vrak letadla nalezen, pohřeb v Timmins.
  • 2016: Číslo 5 oficiálně vyřazeno z užívání Toronto Maple Leafs.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Bill_Barilko&oldid=18802“