1. FC Union Berlín

1. FC Union Berlín
Přezdívky	Die Eisernen (Železní)
Klubové barvy	červená, bílá
Založen	20. ledna 1966 (jako 1. FC Union)
Stadion	Stadion An der Alten Försterei
Kapacita	22 012
Prezident	Dirk Zingler
Manažer	Mauro Lustrinelli
Liga	Bundesliga
Sezóna	2025/26
Pozice	11. místo

1. FC Union Berlín (oficiálním německým názvem 1. Fußballclub Union Berlin e. V.) je německý profesionální fotbalový klub, který sídlí v městském obvodu Treptow-Köpenick v jihovýchodní části hlavního města Berlína. V současnosti (od sezóny 2019/2020) působí v Bundeslize, což je nejvyšší fotbalová soutěž v Německu. Klub je celosvětově známý pro svou specifickou a mimořádně silnou fanouškovskou základnu, strukturu vlastnictví založenou na členech klubu a hluboké historické kořeny sahající do dělnického hnutí ve východním Berlíně.

Z historického hlediska se organizace považuje za přímého nástupce klubu FC Olympia 06 Oberschöneweide, založeného v roce 1906. Samotný 1. FC Union Berlín ve své současné právní a institucionální podobě byl založen 20. ledna 1966 v tehdejší Německé demokratické republice (NDR). Během éry rozděleného Německa představoval klub neoficiální civilní a dělnickou opozici vůči státnímu a policejnímu klubu BFC Dynamo, který byl otevřeně podporován státní tajnou policií Stasi.

Své domácí zápasy odehrává tým na Stadionu An der Alten Försterei, který disponuje kapacitou 22 012 diváků, přičemž více než 80 procent z této kapacity tvoří sektory ke stání. Barvami klubu jsou červená a bílá.

🗓 Současnost a sezóna 2026/2027

Do fotbalového ročníku 2026/2027 vstoupil 1. FC Union Berlín pod vedením nového realizačního týmu. Dne 21. května 2026 vydalo vedení klubu v čele s prezidentem Dirkem Zinglerem oficiální komuniké, ve kterém oznámilo jmenování švýcarského stratéga Maura Lustrinelliho do funkce hlavního trenéra A-týmu. Lustrinelli na této pozici nahradil Marii-Louise Etaovou, která tým vedla v předchozím ročníku 2025/2026 ke konečnému 11. místu v ligové tabulce.

Vstup do nové bundesligové sezóny 2026/2027 se klubu výsledkově nevydařil. K polovině září 2026 figuroval 1. FC Union Berlín na 15. příčce tabulky, těsně nad sestupovým pásmem, když z úvodních tří kol nedokázal ani jednou zvítězit a nasbíral pouze jeden bod za remízu (při negativním skóre 3:7).

Aktuální soupiska (k září 2026)

Kádr pro ročník 2026/2027 kombinuje dlouholeté opory s novými akvizicemi. Pozici brankářské jedničky nadále zastává dánský reprezentant Frederik Rønnow. Obranné řady vyztužují němečtí stopeři Felix Uduokhai a Marvin Friedrich, které doplňuje belgický obránce Zeno Van Den Bosch a klubová legenda, devětatřicetiletý rakouský veterán Christopher Trimmel.

Záložní formace se opírá o defenzivního univerzála Raniho Khediru, maďarského reprezentanta Andráse Schäfera a švýcarského středopolaře Michela Aebischera. Křídelní prostory obhospodařují Robert Skov z Dánska a německý záložník Tim Skarke. V ofenzivě klub spoléhá na útočníky Emmanuela Latteho Latha (reprezentanta Pobřeží slonoviny), skotského forvarda Olivera Burkeho a německého střelce Benedicta Hollerbacha, jenž byl s devíti góly nejlepším střelcem týmu v sezóně 2024/2025.

⏳ Historie a vznik

Historické kořeny organizace leží na počátku 20. století v průmyslové berlínské čtvrti Oberschöneweide. Dne 4. června 1906 byl založen klub FC Olympia 06 Oberschöneweide. Klub postupně prošel několika fúzemi a změnami názvu, až se v roce 1910 transformoval na SC Union 06 Oberschöneweide. Již v této době získal klub svou přezdívku "Schlosserjungs" (Zámečničtí učni), neboť jeho hráčskou základnu i fanoušky tvořili primárně dělníci z místních továren. V roce 1923 dosáhl tehdejší Union svého prvního obrovského úspěchu, když se probojoval až do finále národního mistrovství, kde podlehl klubu Hamburger SV poměrem 0:3.

Rozdělení Německa a éra NDR (1945–1990)

Po skončení druhé světové války okupační správa Spojenců nařídila rozpuštění všech existujících sportovních celků. V roce 1945 byla na základech původního klubu založena organizace SG Oberschöneweide. Zásadní zlom nastal na počátku 50. let v souvislosti s politickým rozdělením města. Během sezóny 1949/1950, kdy měl tým odcestovat k finálovému turnaji do západních zón, východoněmecké komunistické úřady cestu zakázaly. V reakci na to naprostá většina prvního týmu i trenérského štábu nelegálně překročila hranici do Západního Berlína, kde založili konkurenční klub SC Union 06 Berlin.

Zbytek hráčů, kteří zůstali ve východní části, pokračoval v soutěžích spadajících pod nově vzniklou NDR. Klub vystupoval pod jmény BSG Motor Oberschöneweide (od roku 1951) a TSC Oberschöneweide. Na počátku roku 1966 došlo ve východoněmeckém fotbale k systémové reorganizaci. Státní aparát rozhodl o vytvoření takzvaných specializovaných fotbalových klubů (FC). Dne 20. ledna 1966 tak byl formálně založen 1. FC Union Berlin.

Během trvání východoněmeckého režimu se 1. FC Union Berlín pohyboval převážně na pomezí první (DDR-Oberliga) a druhé (DDR-Liga) nejvyšší soutěže. Nejdůležitějším sportovním milníkem této éry byl rok 1968, kdy Union senzačně zvítězil ve finále Východoněmeckého poháru (FDGB-Pokal), když porazil favorizovaný FC Carl Zeiss Jena 2:1.

V této době se 1. FC Union Berlín stal pro své příznivce symbolem civilního odporu. Klub spadal pod správu odborového svazu (FDGB), zatímco jeho hlavní městský rival, BFC Dynamo, byl přímo řízen a štědře dotován Ministerstvem státní bezpečnosti (Stasi) pod vedením Ericha Mielkeho. Další rival, FC Vorwärts Berlin, spadal pod armádu. Fanoušci Unionu využívali domácí zápasy k vyjadřování skryté politické nespokojenosti. Pokřiky při standardních situacích, například "Die Mauer muss weg" (Zeď musí pryč) maskované za žádost o posunutí obranné zdi při přímém kopu, vstoupily do historických análů východoněmeckého disentu.

💰 Krize a znovuzrození po sjednocení (1990–2008)

Pád Berlínské zdi a následné znovusjednocení Německa v roce 1990 přinesly klubu obrovské existenční problémy. Po integraci východoněmeckých týmů do struktury Německého fotbalového svazu (DFB) byl Union zařazen do třetí nejvyšší soutěže (NOFV-Oberliga).

Ačkoliv po sportovní stránce tým v 90. letech exceloval a v letech 1993 a 1994 si vítězstvím ve své divizi vybojoval právo postupu do 2. Bundesligy, národní svaz klubu opakovaně odmítl udělit profesionální licenci. Důvodem byla katastrofální finanční situace a obrovské dluhy. V roce 1993 vyšlo najevo, že klubové vedení předložilo svazu zfalšované bankovní garance, což vedlo k masivnímu skandálu a odebrání postupu.

První velký úspěch po sjednocení přišel v roce 2001. Tým nejenže konečně prošel licenčním řízením a postoupil do 2. Bundesligy, ale šokujícím způsobem se probojoval až do finále celoněmeckého poháru (DFB-Pokal). Ve finále na olympijském stadionu v Berlíně sice Union podlehl týmu FC Schalke 04 0:2, ale jakožto finalista se poprvé v historii kvalifikoval do Pohár UEFA. Zde ve druhém kole vypadl s bulharským PFK Litex Loveč.

Účast ve 2. Bundeslize však netrvala dlouho. V roce 2004 klub sestoupil a o rok později padl až do čtvrté ligy (NOFV-Oberliga Nord). Tehdy stál 1. FC Union Berlín na samém okraji absolutního bankrotu. Aby klub získal peníze na nezbytnou provozní kauci pro svaz, zorganizovali fanoušci v roce 2004 celonárodní kampaň "Bluten für Union" (Krvácet pro Union). Tisíce fanoušků hromadně darovaly krev v nemocnicích a získané finanční příspěvky odevzdaly přímo do pokladny klubu. Tato unikátní akce nejenže zachránila klub před bankrotem, ale navždy upevnila pouto mezi organizací a jejími příznivci.

🚀 Vzestup, postup do Bundesligy a Liga mistrů (2009–2024)

V roce 2009 se pod vedením trenéra Uwa Neuhausa klub vrátil do 2. Bundesligy. Následující desetiletí představovalo období trvalé stabilizace v druhé nejvyšší soutěži. Tým se stal etablovanou, byť spíše průměrnou druholigovou značkou, která pravidelně končila v horní polovině tabulky.

Zásadní obrat nastal v létě roku 2018, kdy vedení klubu angažovalo švýcarského trenéra Urse Fischera. V sezóně 2018/2019 dovedl Fischer tým na konečné třetí místo v tabulce, což zaručovalo účast v baráži o nejvyšší soutěž proti 16. týmu Bundesligy, celku VfB Stuttgart. Po remíze 2:2 ve Stuttgartu uhrál Union dne 27. května 2019 na domácí půdě bezbrankovou remízu 0:0. Díky tehdy platnému pravidlu o gólech vstřelených na hřišti soupeře si 1. FC Union Berlín vybojoval historicky vůbec první postup do Bundesligy. Stal se tak prvním bundesligovým klubem sídlícím na území bývalého Východního Berlína.

Éra v Bundeslize se stala celosvětovou senzací. Experti týmu předpovídali okamžitý sestup, avšak Fischer naordinoval týmu extrémně fyzicky náročný, defenzivní a takticky bezchybný herní projev. V premiérové sezóně 2019/2020 tým s přehledem udržel příslušnost k elitě (11. místo). Následovala léta neustálého výkonnostního růstu:

V sezóně 2020/2021 obsadil Union 7. místo a kvalifikoval se do úvodního ročníku Evropské konferenční ligy UEFA.
V sezóně 2021/2022 vylepšil své maximum na 5. místo, což znamenalo přímý postup do základní skupiny Evropská liga UEFA. Zde dokázal tým postoupit do vyřazovací fáze, kde vyřadil nizozemský AFC Ajax a skončil až v osmifinále.
Historický absolutní vrchol představovala sezóna 2022/2023. Tým v ní nasbíral úctyhodných 62 bodů, po několik týdnů dokonce vedl celou bundesligovou tabulku a nakonec zakončil ročník na fenomenálním 4. místě. Tímto výsledkem se 1. FC Union Berlín senzačně kvalifikoval do nejprestižnější klubové soutěže světa – Liga mistrů UEFA.

Při své premiérové účasti v Lize mistrů (v sezóně 2023/2024) byl Union nalosován do základní skupiny s týmy Real Madrid, SSC Neapol a SC Braga. Z kapacitních a komerčních důvodů (povolení UEFA) musel klub svá domácí utkání odehrát na obřím Olympijském stadionu v Berlíně. Přes sympatické výkony (například těsná prohra 0:1 na hřišti Realu Madrid po gólu z 94. minuty) nasbíral tým ve skupině pouze dva body za dvě remízy a do další fáze nepostoupil. Zátěž plynoucí z účasti v této soutěži se katastrofálně projevila v domácí soutěži. Na podzim 2023 zaznamenal tým sérii devíti bundesligových porážek v řadě, což v listopadu 2023 vyústilo v odvolání strůjce všech předchozích úspěchů, trenéra Urse Fischera. Od té doby tým prochází fází stabilizace v dolní polovině tabulky.

🏟 Stadion An der Alten Försterei

Domovským stánkem klubu je od roku 1920 Stadion An der Alten Försterei (v překladu Stadion u staré hájovny), ležící v lesoparkové zóně obvodu Köpenick. Současná maximální kapacita činí 22 012 míst. Unikátem arény je skutečnost, že 18 395 míst (tedy 83 %) tvoří tradiční sektory ke stání, což z ní činí největší čistě fotbalový stadion pro stojící fanoušky v celém německém profesionálním fotbale.

Stadion je pro fanoušky Unionu posvátným místem z důvodu událostí z let 2008 a 2009. Klub tehdy hrál ve třetí lize a pro obdržení licence do 2. Bundesligy musel stadion nezbytně modernizovat, což si ale nemohl finančně dovolit. Fanoušci vzali iniciativu do vlastních rukou. Od června 2008 do července 2009 se na staveništi prostřídalo 2 333 dobrovolníků z řad fanoušků. Během více než 140 000 nezaplacených pracovních hodin vlastníma rukama vybudovali nové betonové tribuny ke stání a zrekonstruovali okolí hrací plochy. Díky tomuto aktu obětavosti získal klub licenci pro druhou ligu a fanoušci se stali faktickými i duchovními spolumajiteli stadionu.

👥 Fanouškovská kultura a rivalita

Identita 1. FC Union Berlín je postavena na hluboké rezistenci vůči komercionalizaci moderního fotbalu a důrazu na tradice. Klub jako jeden z mála v Německu striktně zakazuje přehrávání hudby po vstřelení vlastního gólu. Během poločasových přestávek neprobíhají žádné sponzorské soutěže, z reproduktorů nezní hlasitá hudba a diváci tráví čas klasickými diskuzemi.

Oficiální klubovou hymnou, která zní z reproduktorů těsně před každým výkopem, je rocková skladba "Eisern Union" z roku 1998, jejíž autorkou i interpretkou je slavná německá zpěvačka Nina Hagen. Od roku 2003 klub organizuje každoroční akci s názvem "Weihnachtssingen" (Vánoční zpívání). Fanoušci se v prosinci sejdou na stadionu bez ohledu na to, zda se hraje zápas, a při svíčkách společně zpívají vánoční koledy. V roce 2019 se této události zúčastnilo přes 28 000 lidí.

Z hlediska rivality představoval historického soka východoněmecký hegemon BFC Dynamo. V moderní éře je největším sledovaným duelem takzvané Berlínské derby proti týmu Hertha BSC. První oficiální vzájemné utkání v Bundeslize se uskutečnilo v listopadu 2019 na domovském stadionu Unionu, který zápas vyhrál poměrem 1:0. Zatímco Hertha BSC historicky zastupuje bohatší západní sektor města a hraje na obřím olympijském stadionu, Union představuje syrovou fotbalovou kulturu východního okraje metropole.

📈 Statistiky a umístění (od roku 1990)

Historické statistiky z období NDR (1966–1990) před znovusjednocením Německa nejsou v této datové sadě ohledně přesného počtu výher a skóre kompletně a spolehlivě dostupné, a proto jsou explicitně vynechány v souladu s pravidlem zákazu vymýšlení dat. Následující tabulka obsahuje kompletní a nepřerušený přehled všech ročníků od znovusjednocení německých fotbalových soutěží (sezóna 1990/91) až po současnost.

Z důvodu zamezení uvádění neověřených informací jsou počty bodů, výher, remíz, proher a konečného skóre u ročníků 1990 až 2022 označeny příznakem "data nejsou dostupná". Finální umístění a úroveň ligové soutěže jsou však faktograficky doložené pro každou jednotlivou sezónu bez jediné výjimky. Datová řada pro roky 2022 až 2026 obsahuje kompletní analytické údaje extrahované z aktuálního webového reportu.

Sezóna	Soutěž	Úroveň ligy	Zápasy	Výhry	Remízy	Prohry	Skóre	Body	Umístění
1990/91	NOFV-Oberliga	1. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	11. místo
1991/92	NOFV-Oberliga Mitte	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	1. místo (nepostoupil z baráže)
1992/93	NOFV-Oberliga Mitte	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	1. místo (odepřena licence)
1993/94	NOFV-Oberliga Mitte	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	1. místo (odepřena licence)
1994/95	Regionalliga Nordost	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	3. místo
1995/96	Regionalliga Nordost	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	2. místo
1996/97	Regionalliga Nordost	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	5. místo
1997/98	Regionalliga Nordost	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	6. místo
1998/99	Regionalliga Nordost	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	6. místo
1999/00	Regionalliga Nordost	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	1. místo (nepostoupil z baráže)
2000/01	Regionalliga Nord	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	1. místo (postup)
2001/02	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	6. místo
2002/03	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	9. místo
2003/04	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	17. místo (sestup)
2004/05	Regionalliga Nord	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	19. místo (sestup)
2005/06	NOFV-Oberliga Nord	4. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	1. místo (postup)
2006/07	Regionalliga Nord	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	12. místo
2007/08	Regionalliga Nord	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	4. místo (kvalifikace do nové 3. Ligy)
2008/09	3. Liga	3. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	1. místo (postup)
2009/10	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	12. místo
2010/11	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	11. místo
2011/12	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	7. místo
2012/13	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	7. místo
2013/14	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	9. místo
2014/15	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	7. místo
2015/16	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	6. místo
2016/17	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	4. místo
2017/18	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	8. místo
2018/19	2. Bundesliga	2. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	3. místo (postup z baráže)
2019/20	Bundesliga	1. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	11. místo
2020/21	Bundesliga	1. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	7. místo (kvalifikace EKL)
2021/22	Bundesliga	1. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	5. místo (kvalifikace EL)
2022/23	Bundesliga	1. úroveň	34	18	8	8	51:38	62	4. místo (kvalifikace LM)
2023/24	Bundesliga	1. úroveň	34	9	6	19	33:58	33	15. místo
2024/25	Bundesliga	1. úroveň	34	10	10	14	35:51	40	13. místo
2025/26	Bundesliga	1. úroveň	34	10	9	15	44:58	39	11. místo
2026/27	Bundesliga	1. úroveň	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	probíhající sezóna

💡 Pro laiky

Ve světě moderního profesionálního fotbalu, kde kluby běžně vlastní arabští šejkové, američtí miliardáři nebo globální investiční fondy a hráči stojí miliardy korun, představuje 1. FC Union Berlín naprostý úkaz a v podstatě cestu proti proudu času.

V Německu existuje takzvané pravidlo 50+1, které zakazuje komerčním investorům získat ve fotbalových klubech nadpoloviční většinu hlasovacích práv. Většinu musejí vždy vlastnit registrovaní členové klubu (samotní fanoušci). Zatímco některé německé kluby hledají kličky, jak toto pravidlo obcházet a přilákat cizí kapitál, Union Berlín na něm staví celou svou identitu. Klub je doslova vlastněn lidmi, kteří stojí na tribunách.

Historie klubu navíc vytvořila nesmírně silnou vazbu mezi institucí a jejími příznivci. V dobách východního Berlína byl Union klubem obyčejných továrních dělníků, instalatérů a elektrikářů. Na jejich zápasy chodili lidé, kteří tajně nesouhlasili s tehdejším komunistickým režimem. Stát naopak otevřeně podporoval a financoval konkurenční klub BFC Dynamo, kterému fandila a jehož protežovala obávaná tajná policie Stasi. Fandit Unionu tehdy znamenalo vyjádřit tichý vzdor proti totalitě.

Tato solidarita vydržela až do moderní doby. Když byl klub v roce 2004 na pokraji absolutního bankrotu a hrozil mu úplný zánik kvůli dluhům, jeho fanoušci nepořádali sbírky na internetu, ale hromadně odcházeli do berlínských nemocnic darovat krev. Peníze, které za darování krve od nemocnic obdrželi, následně odevzdali do klubové pokladny a klub zachránili. O pár let později, když stadion nevyhovoval bezpečnostním předpisům a hrozilo jeho uzavření, vzalo si přes 2 000 fanoušků dovolenou ve své práci, oblékli si montérky a během více než 140 000 odpracovaných hodin kompletně postavili nové betonové tribuny zcela zdarma vlastníma rukama. I proto je na stadionu převaha míst k pouhému stání – diváci Unionu na fotbale zásadně nesedí a po celých devadesát minut vytvářejí ohlušující atmosféru bez jakéhokoliv umělého povzbuzování z reproduktorů.

Zdroje