Todd Hawkins

Todd Hawkins
Celé jméno	Todd D. Hawkins
Datum narození	2. srpna 1966
Místo narození	Kingston, Ontario, Kanada
Státní příslušnost
Povolání	hokejista (levé křídlo)
Aktivní od	1987
Aktivní do	2003
Výška	185 cm
Váha	88 kg

Todd Hawkins (celým jménem Todd D. Hawkins) je bývalý kanadský profesionální lední hokejista, který nastupoval primárně na pozici levého křídelního útočníka. Během své dlouhé a fyzicky nesmírně náročné kariéry, která se táhla od poloviny osmdesátých let až do počátku nového tisíciletí, si dokázal vybojovat cestu do nejprestižnější hokejové ligy světa, NHL, kde postupně oblékl dresy slavných kanadských organizací Vancouver Canucks a Toronto Maple Leafs.

Ačkoliv v samotné NHL odehrál z důvodu obrovské konkurence pouhých deset soutěžních utkání, jeho jméno zanechalo hlubokou a nesmazatelnou stopu v severoamerických nižších profesionálních soutěžích (takzvaných minor leagues), především pak v dnes již zaniklé lize IHL a v elitní farmářské soutěži AHL. Hawkins je ukázkovým a fascinujícím příkladem hokejového obojživelníka své éry – zatímco v juniorských soutěžích a na farmě dokázal být obávaným střelcem a ofenzivním lídrem s desítkami gólů na kontě, na nejvyšší úrovni musel přijmout drsnou roli takzvaného "enforcera" (ochránce) a defenzivního univerzála, jehož primárním úkolem bylo rozdávat tvrdé hity, chránit hvězdy svého týmu a unavovat nejlepší hráče soupeře. Jeho obrovská obětavost a ochota podřídit se týmu se promítla do tisíců nasbíraných trestných minut, které z něj učinily jednu z nejrespektovanějších postav tvrdého hokeje devadesátých let dvacátého století. Závěr své úctyhodné dráhy pak úspěšně spojil s působením na evropském kontinentu, kde prokazoval své kvality v německé nejvyšší soutěži DEL.

👤 Mládí a explozivní juniorská kariéra v Ontariu

Todd Hawkins se narodil 2. srpna 1966 v historickém městě Kingston, které se nachází ve východní části kanadské provincie Ontario. Toto město, ležící na březích Ontarijského jezera, má obrovskou hokejovou tradici a je často označováno za jedno z možných míst zrodu samotného ledního hokeje. Vyrůstat v takto silně hokejově zaměřeném prostředí znamenalo, že mladý Todd měl brusle na nohou prakticky od chvíle, kdy se naučil chodit. Od útlého věku prokazoval výbornou stabilitu a silné nohy, což mu umožňovalo vyhrávat osobní souboje podél mantinelů, což byla v kanadském mládežnickém systému vždy vysoce ceněná vlastnost.

Své první vážnější kroky směrem k profesionálnímu sportu učinil v soutěži Central Junior Hockey League (CJHL), kde v sezóně 1983/1984 nastupoval za tým Pembroke Lumber Kings. Hned ve své premiérové sezóně mezi staršími juniory ukázal obrovský ofenzivní potenciál, když v 53 zápasech dokázal nastřílet úctyhodných 28 branek a přidat 22 asistencí. Tento výborný vstupní ročník pochopitelně nezůstal bez odezvy u skautů z nejprestižnější kanadské juniorské ligy v provincii, vysoce hodnocené OHL.

V roce 1984 se Hawkins přesunul do týmu Belleville Bulls, čímž zahájil svou tříletou, nesmírně úspěšnou a postupně gradující anabázi v OHL. Jeho první ročník (1984/1985) byl ve znamení adaptace na mnohem vyšší rychlost, taktickou vyspělost soupeřů a tvrdost hry. Zaznamenal 23 kanadských bodů (7 gólů a 16 asistencí), ale zároveň dal jasně najevo, že se nebojí fyzické konfrontace, o čemž svědčilo 117 nasbíraných trestných minut. O rok později, v sezóně 1985/1986, se jeho produkce mírně zvedla na 27 bodů, přičemž jeho tvrdost vzrostla na 172 trestných minut.

Absolutní a fenomenální průlom však přišel v jeho závěrečné juniorské sezóně 1986/1987. Hawkins v tomto ročníku doslova explodoval a stal se jedním z nejdominantnějších silových útočníků celé ligy. V 60 zápasech základní části rozvlnil síť soupeřů ve 47 případech, ke kterým přidal 40 přesných asistencí. S celkovým ziskem 87 kanadských bodů byl naprostým ofenzivním lídrem mužstva, avšak ze své tvrdé hry nijak neslevil – sezónu zakončil s obrovskou porcí 187 trestných minut. Dokonalé spojení smrtícího střelce a obávaného bijce mu vyneslo obrovské uznání napříč celou provincií a po zásluze byl na konci ročníku zařazen do druhého All-Star týmu celé OHL (OHL Second All-Star Team). Tímto výkonem definitivně potvrdil, že je připraven vstoupit do nemilosrdného světa dospělého profesionálního hokeje.

🎯 Draft do NHL a drsná realita farmářských začátků

Být elitním střelcem v juniorské lize je jedna věc, ale prosadit se v draftu do NHL v polovině osmdesátých let byla věc zcela jiná. Skauting v té době velmi přísně rozlišoval hráče podle jejich budoucí předpokládané role mezi dospělými. Ačkoliv měl Hawkins na kontě téměř padesátigólovou sezónu, skauti viděli jeho bruslařské limity a předpokládali, že na nejvyšší úrovni nebude schopen bodovat s takovou lehkostí. Proto na své jméno v rámci tradičního vstupního draftu (NHL Entry Draft) v létě roku 1986 musel čekat velmi dlouho. Vybrala si ho organizace Vancouver Canucks až v jedenáctém kole, jako celkově 217. hráče v pořadí. Být draftován v takto pozdní fázi znamenalo, že mu nikdo nedá nic zadarmo a svou cestu vzhůru si bude muset doslova a do písmene vymlátit.

Své působení mezi profesionály zahájil v sezóně 1987/1988 a jeho domovem se na několik let staly nižší, ale o to tvrdší farmářské soutěže. Začal v lize IHL, kde oblékal dres tvrdého celku Flint Spirits. Zde okamžitě pochopil, jakou roli po něm dospělý hokej vyžaduje. Ve své nováčkovské sezóně odehrál 50 zápasů, zaznamenal solidních 26 bodů, ale co bylo podstatnější, nasbíral astronomických 337 trestných minut. Hawkins se stal respektovaným strážcem pořádku na ledě. Dvě utkání v tomto ročníku odehrál i v prestižnější AHL za tým Fredericton Express.

Další dvě kompletní sezóny (1988/1989 a 1989/1990) spojil svůj sportovní osud s týmem Milwaukee Admirals, který působil v IHL. Zde se vypracoval ve velmi komplexního hráče. Stále plnil roli obávaného "tvrďáka" (zaznamenal 307 a posléze 273 trestných minut), ale postupně dokázal nalézt i svůj ofenzivní rytmus. Zejména sezóna 1989/1990 byla pro něj v dresu Admirálů výborná, když nastřílel 23 branek a stal se platným hráčem v předbrankovém prostoru.

Jeho nesmírná obětavost, tvrdá práce a poctivé plnění defenzivních úkolů nezůstaly bez povšimnutí u vedení prvního týmu. V průběhu obou zmíněných ročníků obdržel od generálního manažera Vancouver Canucks ten nejkrásnější možný telefonát – povolání do prvního týmu. Todd Hawkins si tak splnil svůj dětský sen a mohl vyjet na led v mistrovském utkání NHL. V dresu s kosatkou na hrudi odehrál v obou sezónách shodně po čtyřech zápasech (celkem tedy 8 startů). Podle očekávání trenérů plnil roli hráče čtvrté formace s velmi omezeným časem na ledě (tzv. ice time), jehož úkolem bylo nevyrobit chybu, dohrávat osobní souboje a přinést do hry fyzickou energii. V těchto osmi zápasech za Vancouver nebodoval a odseděl si 15 trestných minut, ale cenná zkušenost z nejlepší ligy planety mu dodala obrovskou motivaci do dalších let.

🔄 Přestup do Toronta a nečekaná ofenzivní exploze v St. John's

Na počátku devadesátých let se profesionální hokejové trhy neustále proměňovaly a hráči na hraně NHL byli často předmětem výměn. Výrazný zlom v Hawkinsově kariéře nastal v roce 1990, kdy vedení Vancouver Canucks dospělo k závěru, že na jeho pozici má k dispozici jiné hráče. Došlo k hráčské výměně, při které byl Hawkins odeslán do organizace Toronto Maple Leafs výměnou za obránce Briana Blada. Přesun do organizace Javorových listů, navíc pro kluka narozeného v Ontariu, představoval obrovskou výzvu a obrovské lákadlo.

Své první kroky v nové organizaci započal v sezóně 1990/1991 u hlavního farmářského celku Newmarket Saints v AHL. Avšak ten pravý, takřka pohádkový restart jeho ofenzivní kariéry se odehrál až o rok později, kdy se farma Toronta přesunula do daleké a drsné provincie Newfoundland a Labrador. Nově vzniklý tým St. John's Maple Leafs se stal na dvě sezóny Hawkinsovým milovaným domovem. Zdejší publikum, proslulé svou obrovskou hokejovou vášní a náklonností k tvrdé a poctivé hře, si urostlého křídelníka okamžitě zamilovalo.

V sezóně 1991/1992 se v dresu St. John's Maple Leafs stal doslova ofenzivním monstrem. Vrátil se k formě ze svých nejlepších juniorských let. V 66 zápasech základní části nastřílel famózních 30 branek, přidal 27 asistencí a s 57 body zažil statisticky nejvydařenější profesionální sezónu ve své kariéře. K tomu všemu přidal i fantastické hodnocení plus/mínus v hodnotě +14 bodů. Tento fenomenální návrat do role lídra nezůstal bez odezvy nahoře. Vedení Toronto Maple Leafs jej povolalo do prvního týmu a Hawkins si mohl na další dvě utkání obléknout legendární modro-bílý dres v National Hockey League. Ani tentokrát nebodoval, ale být součástí jednoho z nejslavnějších týmů historie takzvané Původní šestky (Original Six) bylo ohromnou ctí.

Hawkins potvrdil své kvality v AHL i v následujícím ročníku 1992/1993, kdy za St. John's Maple Leafs odehrál 72 zápasů a znovu překonal šedesátibodovou hranici (21 gólů, 41 asistencí, 62 bodů). Stal se jedním z nejlepších a nejrespektovanějších hráčů tehdejší AHL, avšak vedení Toronta mu po sezóně nenabídlo adekvátní prodloužení smlouvy, a tak se musel jako volný hráč poohlédnout po nové štaci.

⚓ Stabilita, dominance v trestech a status veterána v lize IHL

V létě roku 1994, s nadějí na další šanci v NHL, podepsal Hawkins jako volný agent smlouvu se špičkovým týmem Pittsburgh Penguins. Konkurence v týmu Tučňáků, který v té době oplýval superhvězdami formátu Mario Lemieux nebo Jaromír Jágr, však byla pro hráče Hawkinsova kalibru neprostupná. Za první tým Pittsburghu nikdy nenastoupil, a brzy byl uvolněn zpět do nižších soutěží. Své další a nejdelší kariérní období tak s definitivní platností a velkou hrdostí spojil s ligou IHL, která v devadesátých letech zažívala svůj zlatý věk a kvalitou, platovými podmínkami i fanouškovským zázemím silně konkurovala samotné AHL.

V IHL se Hawkins etabloval jako jeden z nejznámějších, nejtvrdších a nejspolehlivějších veteránů celé soutěže. Získal pověst muže, který na ledě nic nevypustí, dokáže ochránit celou střídačku a v šatně funguje jako tmelící prvek a mentor pro mladší hráče. Působil postupně v několika špičkových a tradičních organizacích této ligy. V barvách týmu Cleveland Lumberjacks strávil jeden a půl sezóny, během kterých zaznamenal přes třicet bodů a poctivou porci trestných minut. Následně oblékal dres celku Minnesota Moose, aby nakonec našel svůj nejtrvalejší americký domov ve státě Ohio.

Od poloviny sezóny 1995/1996 až do léta roku 2000 hájil nepřetržitě a s obrovským nasazením barvy populárního klubu Cincinnati Cyclones. V dresu Cyklónů odehrál téměř 400 soutěžních utkání a stal se skutečnou tváří a ikonou této organizace. I s blížící se třicítkou na krku a tělem poznamenaným nesčetnými bitkami a vyblokovanými střelami dokázal být nesmírně platný. V sezóně 1998/1999 dokonce v dresu Cincinnati překonal hranici padesáti kanadských bodů (20 gólů a 32 asistencí v 82 zápasech), čímž znovu ukázal, že není pouze bezduchým bitkařem, ale komplexním hokejistou, který dokáže výborně číst hru a přesně zakončit. Během své jedenáctileté, monumentální kariéry v IHL nastoupil k úctyhodným 698 zápasům základní části a do historických kronik této ligy se zapsal neuvěřitelnou sumou 1 954 trestných minut, což z něj činí jednoho z nejtrestanějších a nejobávanějších hráčů v celých jejích dějinách.

🌍 Evropské dobrodružství a závěr kariéry v německé DEL

Po vyčerpávající sezóně 1999/2000 a rozpadu tradičních struktur nižších amerických lig se pětatřicetiletý Hawkins ocitl na životní a profesní křižovatce. Rozhodl se dopřát svému tělu po patnácti letech nepřetržitého fyzického teroru odpočinek a celý ročník 2000/2001 kompletně vynechal a nenastoupil k jedinému zápasu. Láska k hokeji a touha ještě jednou zažít týmovou atmosféru však byla silnější než únava. K překvapení mnoha fanoušků v Severní Americe neoznámil konec kariéry, ale učinil krok, ke kterému se na sklonku dráhy uchyluje mnoho zkušených zámořských veteránů – sbalil si výstroj a vydal se na evropský kontinent.

Přijmout nabídku z Evropy znamenalo pro hráče Hawkinsova fyzického ražení obrovskou výzvu. Evropská kluziště jsou výrazně širší (obvykle 30 metrů na šířku oproti severoamerickým 26 metrům), což vyžaduje mnohem lepší kondici, odlišný styl bruslení a klade se zde menší důraz na hru tělem a osobní souboje u mantinelu. Mnoho severoamerických "enforcerů" v Evropě proto vyhořelo. Hawkins však prokázal obrovskou herní inteligenci a schopnost se adaptovat. Své dva poslední profesionální roky strávil v nejvyšší německé soutěži DEL.

V sezóně 2001/2002 oblékal dres klubu Moskitos Essen. Ačkoliv zde již nemohl dominovat hrubou silou jako v mládí, přetavil své zkušenosti do výborné poziční hry a stal se velmi produktivním hráčem. V 49 zápasech nastřílel 18 branek, přidal 14 asistencí a nasbíral 146 trestných minut, čímž dokázal, že respekt si umí sjednat i na velkém ledě. Své absolutně poslední zápasy v kariéře pak odehrál v ročníku 2002/2003 za německý celek Hannover Scorpions. I zde patřil ke spolehlivým hráčům a s 29 body ve 43 zápasech se na jaře roku 2003 se světem vrcholového profesionálního hokeje na obou stranách Atlantiku definitivně, s obrovskou grácií a obrovským množstvím hokejových zážitků rozloučil.

🛡️ Fyzický profil a specifika role "enforcera"

Todd Hawkins představoval klasický produkt severoamerického hokeje osmdesátých a devadesátých let minulého století. S výškou 185 centimetrů (což odpovídá přesně šesti stopám a jednomu palci) a herní váhou pohybující se okolo 88 kilogramů (194 až 195 liber) disponoval na svou dobu ideálními parametry pro silového útočníka (takzvaného power forwarda). Ačkoliv hrál na pozici levého křídla, svou hokejovou hůl držel, pro levé křídlo trochu netradičně, na pravé straně.

Klíčem k jeho dlouhověkosti v profesionálním hokeji bylo přijetí role, kterou mnoho talentovaných hráčů s odporem odmítá – role "grindera" a "enforcera". V NHL i IHL věděl, že od něj trenéři nečekají kouzla s pukem, ale stoprocentní fyzické nasazení. Jeho úkolem bylo nastupovat proti nejlepším formacím soupeře, dohrávat každý souboj (tzv. "finishing checks"), hrát tvrdě před brankou a blokovat rány. Pokud se někdo ze soupeřů pokusil hrát nečistě proti technickým lídrům jeho týmu, byl to právě Hawkins, kdo okamžitě přeskočil mantinel a šel zjednat pořádek, často za cenu vlastního zranění a kapek krve na ledě. Shodit rukavice a postavit se v pěstním souboji patřilo k jeho běžné pracovní rutině. Tato role si vybírala obrovskou fyzickou daň a vyžadovala nezměrnou psychickou odolnost, kterou Hawkins disponoval po celých patnáct let.

📈 Kompletní detailní kariérní statistiky

Tato mimořádně podrobná encyklopedická tabulka zachycuje veškeré dostupné oficiální statistiky z kariéry Todda Hawkinse. Od jeho zlatých časů v kanadských juniorkách, přes tisíce trestných minut a ofenzivní záblesky v AHL a IHL, cenné starty ve vytoužené NHL, až po poklidnější závěr v německé hokejové lize. Z důvodu maximální přehlednosti jsou plně vypsány všechny názvy statistických kategorií.

Sezóna	Hokejový tým	Hokejová liga	Odehrané zápasy	Vstřelené góly	Asistence	Kanadské body	Trestné minuty	Hodnocení plus/mínus	Odehrané zápasy v play-off	Vstřelené góly v play-off	Asistence v play-off	Kanadské body v play-off	Trestné minuty v play-off
1983/1984	Pembroke Lumber Kings	CJHL	53	28	22	50	117	—	—	—	—	—	—
1984/1985	Belleville Bulls	OHL	58	7	16	23	117	—	12	1	0	1	10
1985/1986	Belleville Bulls	OHL	60	14	13	27	172	—	24	9	7	16	60
1986/1987	Belleville Bulls	OHL	60	47	40	87	187	—	6	3	5	8	16
1987/1988	Flint Spirits	IHL	50	13	13	26	337	—	16	3	5	8	174
1987/1988	Fredericton Express	AHL	2	0	0	0	11	—	—	—	—	—	—
1988/1989	Milwaukee Admirals	IHL	63	12	14	26	307	—	9	0	1	1	33
1988/1989	Vancouver Canucks	NHL	4	0	0	0	9	-1	—	—	—	—	—
1989/1990	Milwaukee Admirals	IHL	61	23	17	40	273	—	5	4	1	5	19
1989/1990	Vancouver Canucks	NHL	4	0	0	0	6	-1	—	—	—	—	—
1990/1991	Milwaukee Admirals	IHL	39	9	11	20	134	—	—	—	—	—	—
1990/1991	Newmarket Saints	AHL	22	2	5	7	66	—	—	—	—	—	—
1991/1992	St. John's Maple Leafs	AHL	66	30	27	57	139	+14	7	1	0	1	10
1991/1992	Toronto Maple Leafs	NHL	2	0	0	0	0	0	—	—	—	—	—
1992/1993	St. John's Maple Leafs	AHL	72	21	41	62	103	+14	9	1	3	4	10
1993/1994	Cleveland Lumberjacks	IHL	76	19	14	33	115	-31	—	—	—	—	—
1994/1995	Cleveland Lumberjacks	IHL	4	2	0	2	29	+1	—	—	—	—	—
1994/1995	Minnesota Moose	IHL	47	10	8	18	95	-13	3	0	1	1	12
1995/1996	Cincinnati Cyclones	IHL	73	16	12	28	65	+7	17	7	4	11	32
1996/1997	Cincinnati Cyclones	IHL	81	13	13	26	162	-5	3	0	1	1	12
1997/1998	Cincinnati Cyclones	IHL	61	13	23	36	168	+10	9	0	3	3	36
1998/1999	Cincinnati Cyclones	IHL	82	20	32	52	171	+8	3	2	1	3	8
1999/2000	Cincinnati Cyclones	IHL	61	14	17	31	98	-7	1	1	0	1	0
2000/2001	Nehrající hráč (pauza)	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
2001/2002	Moskitos Essen	DEL	49	18	14	32	146	-4	—	—	—	—	—
2002/2003	Hannover Scorpions	DEL	43	7	22	29	138	+7	—	—	—	—	—

Zdroje