Čínská lidová osvobozenecká armáda

Rozbalit box

Obsah boxu

Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA; čínsky: 中国人民解放军, pinyin: Zhōngguó Rénmín Jiěfàngjūn; anglicky: People's Liberation Army, PLA) jsou ozbrojené síly Komunistické strany Číny (KS Číny) a de facto ozbrojené síly Čínské lidové republiky (ČLR). S přibližně dvěma miliony aktivních vojáků je největší stálou armádou na světě. Skládá se z pěti hlavních složek: Pozemních sil, Námořnictva, Letectva, Raketových sil a Sil strategické podpory.

☭ Politická role a doktrína

Nejdůležitějším a definičním rysem ČLOA je její postavení. Na rozdíl od armád v západních demokraciích není ČLOA armádou státu, ale armádou vládnoucí Komunistické strany Číny. Tento princip je zakotven v ústavě ČLR a vyjádřen doktrínou "strana velí zbrani" (党指挥枪, dǎng zhǐhuī qiāng). Vrchním velitelem není prezident jako hlava státu, ale předseda Ústřední vojenské komise KS Číny, což je funkce tradičně spojená s nejvyšším vůdcem strany.

Hlavním úkolem ČLOA tak není pouze obrana národních hranic, ale především zajištění a udržení moci Komunistické strany Číny. Věrnost straně je nadřazena věrnosti státu. Tento fakt má zásadní vliv na její strukturu, vzdělávání důstojníků i operační nasazení, například při potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.

⏳ Historie

Čínská rudá armáda a Dlouhý pochod

Počátky ČLOA sahají k 1. srpnu 1927, kdy proběhlo povstání v Nan-čchangu, které je považováno za zrod ozbrojených sil Komunistické strany Číny. Původně nesla název Čínská dělnicko-rolnická rudá armáda. V prvních letech vedla partyzánskou válku proti nacionalistické vládě Kuomintangu (KMT) vedené Čankajškem. Klíčovou formativní událostí byl Dlouhý pochod (1934–1935), strastiplný ústup komunistických sil, který sice vedl k obrovským ztrátám, ale zároveň zocelil armádu a potvrdil Mao Ce-tunga v pozici nezpochybnitelného vůdce.

Válka s Japonskem a občanská válka

Během druhé čínsko-japonské války (1937–1945) komunisté a nacionalisté dočasně spojili síly proti japonské invazi. Po porážce Japonska se však naplno rozhořela občanská válka (1945–1949). Rudá armáda, v roce 1946 přejmenovaná na Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu, nakonec i přes počáteční materiální nevýhodu porazila vojska Kuomintangu, která uprchla na ostrov Tchaj-wan. 1. října 1949 vyhlásil Mao Ce-tung v Pekingu Čínskou lidovou republiku.

Éra studené války a stagnace

Po vítězství v občanské válce se ČLOA zúčastnila několika významných konfliktů. Masivně intervenovala v korejské válce (1950–1953) na straně Severní Koreje, svedla krátkou hraniční válku s Indií (1962) a válku s Vietnamem (1979). Přestože byla početně obrovská, po technologické stránce výrazně zaostávala za armádami USA a Sovětského svazu. Během Kulturní revoluce byla její profesionalita navíc podkopána politickými čistkami.

Reformy a počátky modernizace

Zásadní zlom přišel s reformami Teng Siao-pchinga na konci 70. a v 80. letech. V rámci programu "Čtyř modernizací" (průmysl, zemědělství, věda a obrana) byla zahájena postupná profesionalizace a modernizace armády. Cílem bylo vytvořit menší, ale lépe vyzbrojenou a efektivnější sílu. Tento proces byl dramaticky urychlen po válce v Zálivu v roce 1991, kdy čínské velení šokovala ukázka technologické převahy americké armády.

🏛️ Organizační struktura a velení

Struktura velení ČLOA prošla v roce 2016 zásadní a historickou reformou, která zrušila starý sovětský model a zavedla strukturu inspirovanou západními armádami, zejména tou americkou. Cílem bylo posílit společné velení (joint command) a zlepšit schopnost vést operace ve více doménách současně (na zemi, na moři, ve vzduchu, v kyberprostoru a ve vesmíru).

Ústřední vojenská komise

Nejvyšším orgánem velení a řízení celé ČLOA je Ústřední vojenská komise (ÚVK). Existuje ve dvou identických podobách – jako orgán Komunistické strany Číny a jako orgán státu, přičemž stranická komise má reálnou moc.

• Předseda ÚVK: Je vrchním velitelem ozbrojených sil. Tuto pozici tradičně zastává generální tajemník KS Číny (v současnosti Si Ťin-pching).
• Členové ÚVK: Zahrnují místopředsedy, ministra obrany, náčelníky společného štábu a velitele jednotlivých složek.

ÚVK přímo řídí 15 oddělení, kanceláří a komisí, které jsou zodpovědné za všechny aspekty fungování armády – od operací a výcviku přes politickou práci a logistiku až po vyzbrojování a vědecký výzkum.

Operační velitelství

Reforma v roce 2016 zrušila staré vojenské okruhy a nahradila je pěti operačními velitelstvími (战区, zhànqū; anglicky Theater Commands), která jsou zodpovědná za všechny vojenské operace ve své geografické oblasti. Velitelé těchto velitelství mají k dispozici jednotky ze všech složek armády (pozemní, námořní, letecké atd.).

• Východní velitelství: Zodpovědné za operace v oblasti Tchaj-wanu a Východočínského moře.
• Jižní velitelství: Zaměřeno na Jihočínské moře.
• Západní velitelství: Pokrývá hranici s Indií a nestabilní regiony Sin-ťiang a Tibet.
• Severní velitelství: Zodpovědné za hranici se Severní Koreou a Ruskem.
• Centrální velitelství: Slouží jako strategická rezerva a je zodpovědné za obranu hlavního města Pekingu.

✈️ Pět hlavních složek

ČLOA se dělí na pět hlavních složek, které jsou administrativně zodpovědné za výcvik a vybavení svých jednotek.

1. Pozemní síly ČLOA (PLAGF)

S přibližně 965 000 aktivními vojáky jsou největší složkou, i když jejich počet byl v posledních letech záměrně snížen ve prospěch ostatních složek. Procházejí masivní modernizací, přecházejí od těžkých obrněných divizí k lehčím, flexibilnějším a mobilnějším brigádám.

2. Námořnictvo ČLOA (PLAN)

Námořnictvo je středobodem čínské vojenské modernizace a roste bezprecedentním tempem. Co do počtu lodí je již největším námořnictvem na světě. Jeho cílem je transformace z pobřežní obranné síly na globální námořnictvo schopné operovat na volném moři ("blue-water navy"). Intenzivně buduje letadlové lodě (Liao-ning, Šan-tung, Fu-ťien), velké torpédoborce, křižníky a jaderné ponorky.

3. Letectvo ČLOA (PLAAF)

Letectvo je třetím největším na světě a rychle modernizuje svou flotilu. Vyvíjí a zavádí vlastní moderní stíhací letouny, včetně stíhaček 5. generace (J-20), a strategické bombardéry. Cílem je dosáhnout technologické parity s letectvy západních zemí.

4. Raketové síly ČLOA (PLARF)

Dříve známé jako Druhý dělostřelecký sbor. Raketové síly jsou zodpovědné za čínský arzenál pozemních balistických a střel s plochou dráhou letu. Ovládají všechny čínské jaderné i konvenční rakety, od taktických střel krátkého doletu až po mezikontinentální balistické rakety (ICBM) schopné zasáhnout cíle kdekoli na světě. Jsou klíčovým prvkem čínské strategie odstrašení.

5. Síly strategické podpory ČLOA (PLASSF)

Tato nejnovější složka, založená v roce 2015, centralizuje veškeré schopnosti ČLOA v oblasti vesmírných, kybernetických a elektronických operací. Je zodpovědná za provoz vojenských satelitů, kybernetickou válku (ofenzivní i defenzivní) a elektronický boj (rušení a klamání nepřátelských senzorů a komunikace). Její vznik podtrhuje význam, který Čína přikládá informační válce.

🚀 Modernizace a technologický pokrok

Od počátku 21. století prochází ČLOA nejrozsáhlejší a nejrychlejší modernizací ze všech armád světa. Cílem, stanoveným Si Ťin-pchingem, je vybudovat do roku 2049 "armádu světové třídy" schopnou bojovat a vítězit ve válkách proti jakémukoli protivníkovi, včetně Spojených států.

Modernizace se zaměřuje na několik klíčových oblastí:

• Námořní a letecká síla: Masivní investice do stavby letadlových lodí, moderních torpédoborců, ponorek a stíhaček 5. generace mají za cíl zpochybnit americkou námořní a leteckou nadvládu v západním Pacifiku.
• Hypersonické zbraně: Čína je světovým lídrem ve vývoji hypersonických zbraní – extrémně rychlých a manévrujících střel, které je velmi obtížné zachytit stávajícími systémy protiraketové obrany.
• Umělá inteligence (AI): ČLOA masivně investuje do využití umělé inteligence pro autonomní systémy (drony, robotická vozidla), zpracování zpravodajských informací, velení a řízení a kybernetickou válku.
• Vesmírné schopnosti: Rozvoj protisatelitních zbraní, globálního navigačního systému BeiDou a vojenských satelitů je klíčový pro vedení moderní, informačně propojené války.
• Profesionalizace a výcvik: Armáda klade stále větší důraz na realistický výcvik, společné operace všech složek a vzdělávání profesionálního sboru poddůstojníků a důstojníků.

Vojenský rozpočet

Čína má druhý největší vojenský rozpočet na světě, hned po Spojených státech. Oficiální rozpočet na rok 2023 činil 224 miliard USD, avšak podle odhadů západních institucí, jako je SIPRI, jsou reálné výdaje mnohem vyšší, protože oficiální rozpočet nezahrnuje například výdaje na vojenský výzkum a vývoj nebo na polovojenské síly. Tento rozpočet setrvale roste již téměř tři desetiletí.

🌍 Globální působení a projekce síly

S rostoucí ekonomickou a vojenskou silou roste i globální přítomnost a ambice ČLOA.

• Vojenská základna v Džibuti: V roce 2017 otevřela Čína svou první zámořskou vojenskou základnu v Džibuti v Africkém rohu. Základna oficiálně slouží k podpoře protipirátských misí, mírových operací OSN a evakuaci čínských občanů, ale je také klíčovým bodem pro projekci čínské síly v Indickém oceánu a na Blízkém východě.
• Účast v mírových misích OSN: Čína je jedním z největších přispěvatelů personálu do mírových misí OSN, což jí umožňuje získávat operační zkušenosti v zahraničí a posilovat svůj diplomatický vliv.
• Námořní přítomnost: Námořnictvo ČLOA stále častěji operuje v globálním měřítku, provádí protipirátské hlídky v Adenském zálivu, společná cvičení s Ruskem a dalšími zeměmi a navštěvuje přístavy po celém světě.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že každá země má svého "bodyguarda" – armádu. Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) je jedním z největších a nejsilnějších bodyguardů na světě. Má to ale jeden háček: tento bodyguard nepracuje primárně pro zemi jako takovou, ale pro jednu politickou stranu – Komunistickou stranu Číny. Jeho hlavním úkolem je zajistit, aby tato strana zůstala u moci.

Dlouhá léta byla čínská armáda obrovská co do počtu vojáků, ale měla zastaralou techniku. Bylo to jako mít spoustu svalů, ale žádné moderní vybavení. To se ale v posledních 20 letech dramaticky změnilo. Čína začala investovat obrovské peníze do modernizace a dnes je její armáda technologicky na špičce.

Co to v praxi znamená?

• Staví si vlastní letadlové lodě a moderní válečné lodě, aby se stala pánem moří ve svém regionu.
• Vyvíjí supermoderní neviditelné stíhačky a nejrychlejší rakety na světě.
• Je expertem na kybernetickou a vesmírnou válku – dokáže útočit přes internet a ničit satelity na oběžné dráze.

Díky této obrovské síle už Čína není jen regionální velmocí. Buduje si základny v zahraničí (např. v Africe) a její vojáci a lodě se objevují po celém světě. ČLOA se zkrátka z chudého revolucionáře stala technologicky vyspělým a globálním hráčem, se kterým musí počítat celý svět.