Čínská občanská válka
Obsah boxu
Šablona:Infobox válka Čínská občanská válka (čínsky: 国共内战, pinyin: Guógòng Nèizhàn, doslova „Nacionalisticko-komunistická občanská válka“) byl ozbrojený konflikt vedený v Číně mezi Kuomintangem (KMT, Čínská nacionalistická strana) a Komunistickou stranou Číny (KSČ). Ačkoli se boje vedly s přestávkami, obecně se konflikt dělí na dvě hlavní fáze: první od roku 1927 do roku 1937 a druhá od roku 1945 do roku 1949. Válka skončila vítězstvím komunistů pod vedením Mao Ce-tunga, kteří 1. října 1949 vyhlásili Čínskou lidovou republiku. Vedení Čínské republiky v čele s Čankajškem se stáhlo na ostrov Tchaj-wan, kde pokračovalo v existenci. Formální mírová smlouva nebyla nikdy podepsána, což zanechalo trvalé politické napětí v Tchajwanském průlivu.
📜 Historické pozadí
Po pádu dynastie Čching v roce 1912 se Čínská republika propadla do období politické nestability a fragmentace známého jako Éra militaristů. Ústřední vláda byla slabá a skutečnou moc v různých regionech drželi místní vojenští velitelé. V této době se objevily dvě hlavní politické síly, které usilovaly o sjednocení země: Kuomintang (KMT) pod vedením Sunjatsena a nově založená Komunistická strana Číny (KSČ), inspirovaná úspěchem bolševické revoluce v Rusku.
Na počátku 20. let 20. století navázaly obě strany spolupráci v rámci takzvané První sjednocené fronty. S podporou Sovětského svazu a poradců z Kominterny se snažily společně porazit militaristy a sjednotit Čínu. KMT vybudoval Národně revoluční armádu a v roce 1926 zahájil úspěšnou vojenskou kampaň známou jako Severní pochod.
⚔️ První fáze (1927–1937)
Po smrti Sunjatsena v roce 1925 se do čela KMT postupně dostal Čankajšek, velitel Národně revoluční armády. Čankajšek byl hluboce protikomunisticky zaměřený a rostoucí vliv KSČ v rámci fronty vnímal jako hrozbu.
💥 Šanghajský masakr a rozpad První sjednocené fronty
V dubnu 1927, během Severního pochodu, Čankajšek udeřil. V Šanghaji a dalších městech ovládaných KMT nařídil systematickou likvidaci členů komunistické strany, odborových předáků a levicových sympatizantů. Tato událost, známá jako Šanghajský masakr, znamenala krvavý konec První sjednocené fronty a začátek otevřené občanské války. Komunisté byli nuceni přejít do ilegality nebo uprchnout na venkov.
🚩 Vznik sovětů a obkličovací kampaně
Přeživší komunisté, včetně Mao Ce-tunga a Ču Teho, se stáhli do odlehlých venkovských oblastí, kde začali budovat vlastní mocenské základny, tzv. sověty. Nejvýznamnějším z nich byl Ťiang-siský sovět v provincii Ťiang-si. Zde komunisté organizovali Rudou armádu a získávali podporu rolníků prostřednictvím pozemkové reformy.
Čankajškova vláda KMT, která mezitím sjednotila velkou část Číny a za hlavní město ustanovila Nanking, vnímala tyto komunistické enklávy jako "nemoc v srdci" a v letech 1930–1934 proti nim vedla sérii pěti masivních vojenských "obkličovacích kampaní". První čtyři byly neúspěšné, ale pátá, vedená s pomocí německých vojenských poradců, donutila komunisty k ústupu.
🏃 Dlouhý pochod
V říjnu 1934 se přibližně 86 000 vojáků Rudé armády probilo z obklíčení v Ťiang-si a vydalo se na strastiplnou cestu, která vešla do dějin jako Dlouhý pochod. Během jednoho roku urazili přes 9 000 kilometrů přes nehostinný terén, neustále pronásledováni armádou KMT. Pochod byl vojenskou katastrofou – do cílové destinace v provincii Šen-si dorazilo méně než 10 % původních sil. Politicky se však stal legendou a klíčovým momentem pro KSČ. Během pochodu, zejména na Konference v Cun-i, si Mao Ce-tung upevnil pozici nezpochybnitelného vůdce strany.
🤝 Druhá sjednocená fronta a válka s Japonskem (1937–1945)
Zatímco Čankajšek soustředil své síly na likvidaci komunistů, rostla vnější hrozba ze strany Japonska, které v roce 1931 obsadilo Mandžusko a postupně rozšiřovalo svůj vliv v severní Číně. Mnoho Číňanů, včetně některých velitelů KMT, nesouhlasilo s Čankajškovou politikou "nejprve vnitřní pacifikace, potom vnější odpor".
🇯🇵 Japonská invaze
V prosinci 1936 došlo k Si-anskému incidentu, kdy dva generálové KMT, Čang Süe-liang a Jang Chu-čcheng, unesli Čankajška a donutili ho souhlasit s ukončením občanské války a vytvořením nové aliance s komunisty proti Japonsku. Vznikla tak Druhá sjednocená fronta.
V červenci 1937, po Incident na mostě Marca Pola, zahájilo Japonsko plnou invazi do Číny, čímž začala Druhá čínsko-japonská válka (která se později stala součástí Druhé světové války). Občanská válka byla formálně přerušena.
🕊️ Nestabilní příměří
Aliance mezi KMT a KSČ byla od počátku nedůvěřivá a křehká. Ačkoli docházelo ke spolupráci, obě strany se především snažily šetřit síly pro nevyhnutelné budoucí střetnutí. Komunisté využívali válku k rozšiřování svého vlivu na venkově za japonskými liniemi, zatímco armáda KMT nesla hlavní tíhu bojů s japonskými invazními silami.
💥 Druhá fáze (1945–1949)
Po kapitulaci Japonska v srpnu 1945 se občanská válka rozhořela s novou intenzitou. Obě strany se snažily obsadit území, která předtím kontrolovali Japonci.
🇺🇸 Pokusy o mediaci a selhání jednání
Spojené státy americké, které podporovaly Čankajškovu vládu, se pokusily zprostředkovat mírové řešení a vytvoření koaliční vlády. Mise generála Marshalla však selhala, protože vzájemná nedůvěra a neslučitelné cíle obou stran znemožnily jakoukoli trvalou dohodu. Na jaře 1946 vypukly boje v plném rozsahu.
📈 Počáteční převaha nacionalistů
Na začátku této fáze měl Kuomintang výraznou převahu. Disponoval zhruba třikrát větším počtem vojáků, lepším vybavením (včetně americké vojenské pomoci) a ovládal všechna velká města a průmyslová centra. V roce 1947 nacionalisté dokonce dobyli komunistické hlavní město Jen-an.
🔄 Komunistická protiofenzíva
Navzdory počátečním úspěchům KMT se situace začala dramaticky obracet ve prospěch komunistů. Důvodů bylo několik:
- Strategie a podpora obyvatelstva: Komunisté pod vedením Maa uplatňovali strategii "lidové války". Získali masivní podporu rolníků slibem a prováděním pozemkové reformy. Jejich Lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) byla disciplinovaná a efektivně využívala partyzánskou taktiku.
- Korupce a neefektivita KMT: Nacionalistická vláda byla prolezlá korupcí a neschopností. Brutální chování vojáků KMT a ekonomický chaos v ovládaných oblastech, zejména hyperinflace, odcizily vládě podporu městského obyvatelstva i inteligence.
- Vojenské schopnosti: Komunističtí velitelé jako Lin Piao a Pcheng Te-chuaj se ukázali jako mimořádně schopní stratégové. Naopak velení KMT bylo často nekompetentní a trpělo vnitřními spory.
- Zahraniční podpora: Zatímco americká podpora KMT postupně slábla kvůli frustraci z korupce, Sovětský svaz poskytl komunistům v Mandžusku klíčovou pomoc, včetně zabavených japonských zbraní.
Klíčový obrat nastal na přelomu let 1948 a 1949, kdy ČLOA ve třech velkých kampaních (Liao-šen, Chuaj-chaj a Pching-ťin) zničila nejlepší a nejlépe vybavené armády KMT.
🏁 Pád klíčových měst a ústup na Tchaj-wan
Po těchto drtivých porážkách se obrana nacionalistů zhroutila. V dubnu 1949 komunisté překročili řeku Jang-c’-ťiang a obsadili hlavní město Nanking. Následoval pád Šanghaje, Kantonu a dalších klíčových měst.
Dne 1. října 1949 vyhlásil Mao Ce-tung na náměstí Tchien-an-men v Pekingu (který se stal novým hlavním městem) vznik Čínské lidové republiky. V prosinci 1949 se zbytky vlády KMT, armády a asi dva miliony uprchlíků v čele s Čankajškem stáhly na ostrov Tchaj-wan, který byl po válce navrácen Číně od Japonska.
🌍 Důsledky a odkaz
🇨🇳 Vznik dvou Čín
Nejvýznamnějším důsledkem války bylo rozdělení Číny. Na pevnině vznikl komunistický stát, zatímco na Tchaj-wanu pokračovala existence Čínské republiky. Obě vlády se po desetiletí prohlašovaly za jedinou legitimní vládu celé Číny, což vytvořilo komplexní a dodnes nevyřešený politický a mezinárodní problém známý jako „Dvě Číny“.
📉 Lidské a ekonomické ztráty
Válka si vyžádala miliony vojenských i civilních obětí a zanechala zemi v troskách. Desetiletí konfliktu zničila infrastrukturu a ochromila ekonomiku.
🌐 Vliv na studenou válku
Vítězství komunistů v Číně dramaticky změnilo geopolitickou mapu Asie a světa. Pro Spojené státy americké to byla obrovská rána v rámci Studené války a vedla k debatám o tom, "kdo ztratil Čínu". Událost posílila komunistický blok a přímo ovlivnila další konflikty, zejména Korejskou válku, kde čínští "dobrovolníci" bojovali proti silám OSN vedeným USA.
🧑🏫 Pro laiky
- Kuomintang (KMT): Nacionalistická strana, která vládla Číně před komunisty. Lze si ji představit jako tehdejší vládu. Jejím vůdcem byl Čankajšek.
- Komunistická strana Číny (KSČ): Revoluční strana vedená Mao Ce-tungem. Získala si obrovskou podporu chudých rolníků tím, že jim slíbila půdu.
- Dlouhý pochod: Obrovský ústup komunistické armády před obklíčením. Byla to sice vojenská porážka, ale zároveň se z ní stala legenda, která zocelila komunisty a udělala z Maa hlavního vůdce.
- "Dvě Číny": Situace po válce. Komunisté ovládli pevninskou Čínu (Čínská lidová republika), zatímco původní vláda (Kuomintang) utekla na ostrov Tchaj-wan (Čínská republika). Od té doby existují tyto dva státy, přičemž oba si nárokují celou Čínu.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025