Ron Hoover

Ron Hoover
Výška	185 cm
Váha	84 kg
Pozice	levé křídlo
Draft	158. celkově

Ronald Kenneth „Ron“ Hoover (* 28. října 1966 ve městě Oakville, provincie Ontario, Kanada) je bývalý kanadský profesionální hráč ledního hokeje, který v průběhu své nesmírně bohaté, ofenzivně velmi plodné a geograficky rozmanité sportovní kariéry nastupoval primárně na pozici ofenzivně laděného, rychlého a gólově potentního levého křídelního útočníka. Během své letité dospělé profesionální dráhy se dokázal z univerzitních soutěží probojovat na tu absolutně nejvyšší světovou úroveň a okusil tempo severoamerické National Hockey League (NHL), kde na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století oblékal dresy slavných a historicky tradičních organizací Boston Bruins a St. Louis Blues.

Ačkoliv jeho kariéra v samotné National Hockey League čítala necelé dvě desítky odehraných utkání a nikdy se mu nepodařilo natrvalo a dlouhodobě zakotvit v elitních útočných formacích nejlepší ligy planety, jeho jméno zůstává navždy a nesmazatelně vyryto do dějin amerického univerzitního hokeje i profesionálních záložních soutěží. Jako elitní kanonýr týmu z Western Michigan University překonával historické ofenzivní rekordy a posléze se stal naprostou ikonou, diváckým miláčkem a obávaným střelcem v dresu organizace Peoria Rivermen, hrající v elitní nezávislé lize International Hockey League (IHL). Po ukončení své aktivní hráčské kariéry se zapojil do inovačních a technologických projektů v oblasti hokejového tréninku a jeho rodinné sportovní dědictví úspěšně převzal jeho syn, který rovněž okusil tvrdý chlebíček profesionálního zámořského hokeje.

Mládí, ontarijské hokejové začátky a první složitá kariérní rozhodnutí (1980–1985)

Ron Hoover se narodil a hokejově vyrůstal v kanadském městě Oakville, které leží na březích jezera Ontario a tvoří významnou součást obrovské, hokejem naprosto posedlé aglomerace v okolí Toronta. Toto specifické a vysoce konkurenční prostředí poskytlo mladému Hooverovi ty absolutně nejlepší myslitelné podmínky pro jeho sportovní rozvoj. Již od útlého dětství prokazoval naprosto výjimečný cit pro ofenzivní hru, rychlé bruslení a mimořádně přesnou střelu švihem. Své první koordinované kroky v elitním organizovaném mládežnickém hokeji učinil ve vysoce respektovaném lokálním programu Oakville Rangers, který historicky vychoval obrovské množství budoucích profesionálů.

Jeho talent byl natolik evidentní, že se velmi brzy přesunul z dorosteneckých soutěží do tvrdších juniorských lig. V sezóně 1983/1984 nastupoval za svůj domovský klub Oakville Blades, který hrál ve fyzicky náročné a tehdy velmi prestižní lize Ontario Hockey Association Junior B Hockey League. Během tohoto ročníku prokazoval takovou míru ofenzivní dominance, že si vysloužil okamžitý postup o úroveň výše a sezónu dohrával v dresu týmu Richmond Hill Dynes v mnohem kvalitnější lize Ontario Provincial Junior A Hockey League. Následně se na ročník 1984/1985 vrátil do Oakville Blades, kde měl za úkol stát se vůdčí ofenzivní osobností celého mužstva.

Jeho vynikající výkony na juniorských kluzištích nezůstaly bez odezvy u skautů z těch absolutně nejlepších juniorských soutěží světa. V roce 1984 si jeho jméno ve speciálním prioritním draftu (OHL Priority Selection) vybrala mocná organizace Belleville Bulls, působící v elitní a drsné kanadské lize Ontario Hockey League (OHL). Hoover si jej zajistili v patnáctém kole z celkové 217. pozice. Zde se však mladý útočník ocitl na obrovské životní křižovatce. Namísto okamžitého a očekávaného přesunu do kanadské Ontario Hockey League, která byla proslulá nesmírnou brutalitou a častými pěstními souboji, se Hoover rozhodl pro strategicky zcela odlišnou cestu. Zvolil si odchod do Spojených států amerických a přijal plné sportovní stipendium, aby mohl skloubit vrcholový hokej s kvalitním vysokoškolským vzděláním.

Univerzitní superstar a nepřekonatelné ofenzivní rekordy (1985–1989)

Jeho volba padla na věhlasnou a sportovně velmi úspěšnou instituci Western Michigan University, sídlící ve městě Kalamazoo ve státě Michigan. Nastoupil do populárního týmu Western Michigan Broncos, který působil ve vysoce ceněné, takticky dokonale svázané a nesmírně vyrovnané konferenci Central Collegiate Hockey Association (CCHA), jež je jedním z hlavních a nejkvalitnějších pilířů první divize organizace National Collegiate Athletic Association (NCAA).

Přechod z kanadských juniorských soutěží do amerického univerzitního systému zvládl Hoover naprosto excelentně. Již ve své první nováčkovské sezóně se dokázal prosadit do sestavy a ukázal svůj střelecký potenciál. Postupem času se v dresu Broncos transformoval v absolutního a nezastavitelného ofenzivního lídra, který dokázal zúročit své fyzické parametry (v dospělosti měřil solidních 185 centimetrů a vážil úctyhodných 84 kilogramů čisté svalové hmoty) v kombinaci s brilantní technikou.

Absolutní ofenzivní exploze, nevídaná produktivita a historický vrchol jeho univerzitní kariéry se dostavily v magické a památné sezóně 1987/1988. Ron Hoover se v tomto ročníku stal postrachem všech univerzitních brankářů v celých Spojených státech amerických. V pouhých 42 soutěžních zápasech dokázal nastřílet šokujících 39 branek, čímž vytvořil historický a absolutní ofenzivní rekord univerzity Western Michigan v počtu vstřelených gólů za jednu jedinou sezónu hráčem hrajícím na pozici levého křídla. Tento rekord zůstal po dlouhá desetiletí naprosto nepřekonán. Za svůj fenomenální ofenzivní příspěvek byl v tomto ročníku oficiálně, slavnostně a zcela po právu nominován a vybrán hokejovými odborníky do druhého hvězdného týmu celé obrovské konference (CCHA Second All-Star Team). Celkově během svého čtyřletého působení na univerzitě zanechal nezapomenutelný dojem a stal se jednou z vůbec nejvýznamnějších ofenzivních legend v historii tamního hokejového programu.

Vstupní draft NHL a drsné profesionální začátky v American Hockey League (1986–1990)

Ještě dlouho před svým fenomenálním střeleckým rekordem na univerzitě, na samém počátku svého působení v Kalamazoo, neunikl Hoover bystrým a analytickým zrakům skautů z National Hockey League. Během letního Vstupního draftu v roce 1986 si jeho jméno a hrací práva pro profesionální hokej smluvně zajistila americká organizace Hartford Whalers. Vedení Velrybářů si šikovného a urostlého křídelníka vybralo v osmém kole, jako celkově 158. hráče v tehdejším masivním globálním světovém pořadí.

Přestože jej draftoval Hartford, osud ho po úspěšném dokončení vysokoškolského studia a odchodu z univerzity na jaře roku 1989 zavál jinam. Hoover podepsal svou první profesionální smlouvu s mocnou a tradiční organizací Boston Bruins. Vstup do nekompromisního světa dospělého profesionálního hokeje představoval pro technicky vybaveného univerzitního hráče obrovský šok. Organizace jej zcela logicky a podle tehdejších zvyklostí přidělila na svou primární farmu, kterou byl drsný a tvrdý celek Maine Mariners, působící v elitní záložní lize American Hockey League (AHL).

Ve své nováčkovské profesionální sezóně 1989/1990 se musel vyrovnat s mnohem staršími, zkušenějšími a agresivnějšími obránci, kteří nedarovali ofenzivním hvězdám z univerzit ani milimetr ledu zadarmo. Hoover v tomto ročníku odehrál za Maine 75 utkání základní části, musel částečně přizpůsobit svůj herní styl, naučit se přijímat i rozdávat tvrdé hity a celkově zvýšit svou fyzickou odolnost. Přesto dokázal vsítit úctyhodných 16 branek a přidat 19 asistencí. Dokázal tak celému vedení Bostonu, že je schopen přežít a adaptovat se na profesionální hokej.

Splněný životní sen: Debut v Boston Bruins a historický první gól v NHL (1990–1991)

Tvrdá a obětavá práce v záložním týmu Maine Mariners se nakonec vyplatila. V průběhu sezóny 1989/1990 dostal svou vůbec první pozvánku do hlavního mužstva, když naskočil ke 2 utkáním v NHL, aby nasál obrovskou atmosféru nejlepší ligy planety. Ale ten skutečný, nezapomenutelný a životní sportovní vrchol přišel v následujícím ročníku 1990/1991.

V této sezóně začal Hoover opět na farmě, ale jeho vynikající herní výkony (kdy si v AHL držel průměr téměř bodu na zápas) donutili trenérský štáb Bostonu Bruins povolat ho zpět do prvního týmu. Tým Medvědů v té době disponoval obrovsky silným a ofenzivně nabitým kádrem, jehož kabině neomezeně vládli budoucí členové Síně slávy jako legendární obránce Ray Bourque nebo nekompromisní střelec Cam Neely. Zapadnout do takto elitní a zkušené společnosti byl pro mladého křídelníka obrovský a stresující úkol.

Den 3. ledna 1991 se do paměti Rona Hoovera zapsal naprosto zlatým, nesmazatelným a nesmrtelným písmem. V tento den Boston Bruins hostili ve své staré, ohromně hlučné a legendární hale Boston Garden kanadský tým Vancouver Canucks. Hoover v tomto utkání předvedl vynikající výkon, dokonale si našel prostor v útočném pásmu a přesnou střelou dokázal překonat hostujícího brankáře. Zaznamenal tak svůj absolutně první a historický gól v National Hockey League. Zápas skončil divokou a ofenzivní výhrou Bostonu v poměru 8:3 a Hoover se stal miláčkem bostonského publika. Celkově v dresu slavných Bruins odehrál za dvě sezóny 17 soutěžních utkání, ve kterých dokázal nastřílet 4 důležité branky a stát se plnohodnotným, i když krátkodobým, členem elitní hokejové smetánky.

Krátká epizoda ve St. Louis a přesun do International Hockey League (1991–1992)

Realita tehdejšího drsného a pragmatického obchodního modelu v National Hockey League však zasáhla velmi rychle. Před začátkem sezóny 1991/1992 Hoover v rámci rozsáhlých transakcí s volnými hráči a výměnami opustil organizaci Bostonu a podepsal novou profesionální smlouvu se silným týmem St. Louis Blues. Očekával, že v novém působišti dostane více prostoru na ledě, ale konkurence v kádru Blues (kde ofenzivě vládl fenomenální Brett Hull) byla jednoduše obrovská a drtivá.

Za hlavní tým St. Louis Blues naskočil v ročníku 1991/1992 k jedinému soutěžnímu utkání. Poté byl vedením nemilosrdně odeslán na farmu. Ačkoliv to v daný moment považoval za obrovské osobní zklamání, tento přesun se nakonec ukázal jako naprosto fenomenální a klíčový pro jeho další hokejový život. Byl totiž odeslán do celku Peoria Rivermen, který tehdy působil ve vysoce respektované, nezávislé a tehdy finančně obrovsky silné lize International Hockey League (IHL). V tomto klubu a v tomto městě ve státě Illinois nakonec našel svůj skutečný, trvalý a milovaný profesionální hokejový domov.

Zlatá léta a naprostá ofenzivní legenda v Peoria Rivermen (1992–1996)

Přesun do dresu týmu Peoria Rivermen znamenal pro Hoovera obrovské herní obrození a absolutní návrat k ofenzivní dominanci. Liga International Hockey League se v devadesátých letech minulého století vyznačovala nesmírně vysokou kvalitou, nastupovaly v ní stovky vynikajících hráčů s obrovskými zkušenostmi z NHL a hra byla mnohem otevřenější a ofenzivnější než v konkurenční AHL. Tento styl Hooverovi dokonale vyhovoval.

V Peorii strávil pět naprosto fantastických, nezapomenutelných a bodově extrémně úrodných sezón v řadě (od roku 1991 až do roku 1996). Rychle se stal jedním z vůbec nejpopulárnějších, nejoblíbenějších a nejrespektovanějších hráčů v celé dlouhé historii tohoto klubu. Fanoušci jej zbožňovali pro jeho neustálé nasazení, nekompromisní střelu švihem a obrovskou schopnost střílet klíčové branky v těch nejvypjatějších momentech zápasů. Každoročně patřil k nejlepším střelcům celého mužstva. Například v sezóně 1992/1993 dokázal ve 62 utkáních nasázet vynikajících 24 branek a v ročníku 1993/1994 tento výkon ještě vylepšil ziskem 52 kanadských bodů ve 74 zápasech. Celkově za Peorii Rivermen odehrál stovky nesmírně těžkých utkání a stal se ikonou, jejíž jméno se v místních hokejových kruzích vyslovuje s absolutním a neochvějným respektem dodnes.

Závěr kariéry v United Hockey League a u texaských Draků (1996–1998)

V polovině devadesátých let se však hokejová mapa Severní Ameriky začala rapidně a dramaticky měnit a liga IHL se začala potýkat s velkými vnitřními problémy. Hoover, s ohledem na svůj blížící se třicátý rok života a snahu zkusit ještě něco nového, opustil po dlouhých letech Peorii. V sezóně 1996/1997 podepsal atraktivní a lukrativní kontrakt s organizací Brantford Smoke, která tehdy působila ve vznikající a velmi agresivní regionální soutěži s názvem United Hockey League (UHL).

V dresu Brantfordu ukázal všem pochybovačům, že ze svého smrtícího ofenzivního instinktu neztratil naprosto nic. Ve 41 soutěžních zápasech explodoval ziskem úžasných 27 branek a 19 asistencí. Ačkoliv byla úroveň ligy o něco nižší, jeho profesionalita a přístup zůstaly na absolutní špičce. Tento vynikající ofenzivní výkon mu dokonce vynesl opětovnou pozvánku do mnohem prestižnější ligy IHL, když si jej v témže ročníku vyhlédl texaský celek San Antonio Dragons.

V San Antoniu se snažil navázat na své úspěšné roky, avšak jeho herní pozice již nebyla tak dominantní. V sezóně 1997/1998, která se nakonec ukázala jako jeho vůbec poslední, odehrál za Draky ze San Antonia 21 utkání, ve kterých vstřelil 1 gól. Uvědomujíc si obrovské fyzické opotřebení z let plných tvrdých nárazů a neustálého cestování autobusem po celém kontinentu, se Ron Hoover v průběhu roku 1998 s pocitem naprostého zadostiučinění a s obrovskou hrdostí nad svou dlouhou profesionální dráhou rozhodl aktivní hráčskou kariéru definitivně a natrvalo ukončit.

Život po hokeji: Rodinné hokejové dědictví a technologické inovace

Přechod ze světa ledových ploch do civilního života zvládl Hoover naprosto excelentně. Po návratu do své rodné Kanady se usadil a začal se naplno věnovat rodině a podnikatelským aktivitám. Hokejové geny a obrovskou celoživotní vášeň pro tento sport navíc velmi úspěšně a s pýchou předal svému synovi. Matthew "Matt" Hoover (narozen v roce 1996) se rovněž vydal na nesmírně složitou dráhu profesionálního hokejisty. Vydal se po stopách svého otce americkou univerzitní cestou, čtyři úspěšné sezóny nastupoval za Canisius College v NCAA a následně okusil i záložní profesionální hokej na pozici útočníka v dresu organizace Utah Grizzlies (hrající ligu ECHL).

Kromě podpory synovy kariéry se Ron Hoover v posledních letech stal velmi výraznou, viditelnou a aktivní tváří v oblasti technologických inovací v ledním hokeji. Spojil své jméno s inovativním, moderním a technologicky vyspělým projektem Bolt Sports a stal se oficiálním ambasadorem a odborným garantem jejich vlajkového produktu s názvem SNIPES. Jedná se o interaktivní chytrý systém světelných terčů, které se připevňují na hokejovou branku a pomocí mobilní aplikace sledují přesnost, reakční dobu a rychlost střelby hráče. Hoover jako bývalý elitní útočník NHL se podílel na propagaci tohoto zařízení a často zdůrazňoval, že moderní gamifikace tréninku je naprosto klíčovým prvkem pro vývoj nové generace elitních střelců.

Komplexní analýza herního profilu a specifikace střelce

Z pohledu hokejové analytiky byl Ron Hoover naprosto prototypem klasického, ofenzivně velmi silně laděného a průbojného levého křídelního útočníka. Jeho největší a nejobávanější ofenzivní zbraní (přezdívanou "signature move") bylo neuvěřitelně bleskové, plynulé a naprosto smrtící uvolnění puku při střelbě zápěstím (quick release). Dokázal skórovat i z velmi ostrých a nevýhodných úhlů a díky svému robustnímu držení těla se nebál pronikat do nejnebezpečnější zóny přímo před brankářem soupeře. Ačkoliv nebyl považován za defenzivního specialistu, jeho nesmírná bojovnost, ochota přijímat hity u mantinelu a obrovský smysl pro výběr ofenzivního místa z něj dělaly jednoho z nejkomplexnějších kanonýrů, jaké mohly nezávislé záložní ligy v devadesátých letech fanouškům nabídnout.

Podrobný statistický přehled z dlouhodobých ligových soutěží

Následující historická, enormně rozsáhlá a extrémně detailní tabulka obsahuje kompletní statistická data ze všech základních částí dlouhodobých ligových soutěží v průběhu celé nesmírně rozmanité Hooverovy kariéry. Za účelem zachování absolutní encyklopedické čistoty, maximální formální kvality a historické přesnosti jsou veškeré názvy juniorských soutěží, univerzitních konferencí, zámořských farem i elitních severoamerických lig vypsány naprosto v plném a oficiálním znění bez použití jakýchkoliv matoucích zkratek.

Zaznamenaná sezóna	Přesný název hokejového klubu	Oficiální název ligové soutěže	Odehrané zápasy	Vstřelené góly	Asistence	Kanadské body celkem	Trestné minuty
1983/1984	Oakville Blades	Ontario Hockey Association Junior B Hockey League	11	8	15	23	6
1983/1984	Richmond Hill Dynes	Ontario Provincial Junior A Hockey League	25	12	13	25	12
1984/1985	Oakville Blades	Ontario Hockey Association Junior B Hockey League	38	26	35	61	73
1985/1986	Western Michigan University	Central Collegiate Hockey Association	41	16	10	26	28
1986/1987	Western Michigan University	Central Collegiate Hockey Association	41	12	15	27	39
1987/1988	Western Michigan University	Central Collegiate Hockey Association	42	39	26	65	48
1988/1989	Western Michigan University	Central Collegiate Hockey Association	41	24	23	47	85
1989/1990	Maine Mariners	American Hockey League	75	16	19	35	26
1989/1990	Boston Bruins	National Hockey League	2	0	0	0	0
1990/1991	Maine Mariners	American Hockey League	62	22	30	52	46
1990/1991	Boston Bruins	National Hockey League	15	4	0	4	2
1991/1992	St. Louis Blues	National Hockey League	1	0	0	0	0
1991/1992	Peoria Rivermen	International Hockey League	52	15	18	33	51
1992/1993	Peoria Rivermen	International Hockey League	62	24	26	50	74
1993/1994	Peoria Rivermen	International Hockey League	74	25	27	52	64
1994/1995	Peoria Rivermen	International Hockey League	71	18	22	40	82
1995/1996	Peoria Rivermen	International Hockey League	32	5	5	10	18
1996/1997	Brantford Smoke	United Hockey League	41	27	19	46	36
1996/1997	San Antonio Dragons	International Hockey League	31	4	3	7	12
1997/1998	Brantford Smoke	United Hockey League	20	6	11	17	6
1997/1998	San Antonio Dragons	International Hockey League	21	1	2	3	10
Závěrečná statistika kariéry u mužů v nejvyšší lize z NHL	Obě zúčastněné prestižní organizace dohromady	National Hockey League	18	4	0	4	2

Významné trofeje, prestižní ocenění a historické milníky

Celá fantastická, ofenzivně neobyčejně plodná a na mnoha různých stupních severoamerického hokeje odehraná sportovní dráha vynesla Ronu Hooverovi řadu historických poct, které navždy a bez jakýchkoliv pochybností potvrzují jeho obrovský a výjimečný střelecký odkaz.

🏅 **První gól v NHL (Leden 1991):** Absolutně magický, celoživotně nezapomenutelný a legendární okamžik, kdy se mu podařilo přesnou střelou vstřelit svou první branku v National Hockey League během divokého vítězství organizace Boston Bruins nad Vancouverem v elektrizující atmosféře staré haly Boston Garden.
🏅 **CCHA Second All-Star Team (1987/1988):** Slavnostní, exkluzivní a oficiální jmenování do druhého elitního hvězdného týmu celé univerzitní konference Central Collegiate Hockey Association díky jeho naprosto fenomenální a drtivé ofenzivní produkci a stanovení střeleckých rekordů.
🏅 **Absolutní univerzitní rekord:** Jeho 39 nastřílených branek ze sezóny 1987/1988 stále představuje naprosto ohromující, elitní a historický rekord v počtu vstřelených gólů hráčem na pozici levého křídla (Left Wing) v historii programu Western Michigan University.
🏅 **Vstupní Draft NHL 1986:** Objeven, detailně vysoce skautsky ohodnocen pro svou úžasnou rychlost s pukem na holi a pro dospělý profesionální hokej smluvně oficiálně zajištěn skauty americké organizace Hartford Whalers (na celkové 158. draftové pozici ve světové konkurenci).

Seznam odborných zdrojů, historické odkazy a informační databáze