Brambory

Rozbalit box

Obsah boxu

Brambory (také zemáky, kobzole, vědecky Solanum tuberosum) jsou jednou z nejdůležitějších kulturních plodin na světě, patřící do čeledi lilkovitých (Solanaceae). Jedná se o vytrvalou hlíznatou rostlinu původem z Jižní Ameriky, která je pěstována zejména pro své jedlé podzemní hlízy bohaté na škrob. Brambory mají zásadní význam pro lidskou výživu a hospodářství, protože představují čtvrtou nejdůležitější potravinovou plodinu na světě po pšenici, kukuřici a rýži.

📝 Botanický popis

Brambor je vytrvalá rostlina, v zemědělství však pěstovaná převážně jako jednoletá. Dosahuje výšky 30–80 cm, má lodyhy přímé či poléhavé. Listy jsou lichozpeřené a na lodyze střídavě uspořádané. Květy jsou pětičetné, bílé, fialové či růžové, opylované převážně hmyzem. Plodem je bobule, která je pro člověka nejedlá a obsahuje alkaloid solanin.

Nejdůležitější částí rostliny jsou podzemní hlízy, které slouží jako zásobárna škrobu a základní sklizňový produkt. Hlízy mají různý tvar (kulovitý, oválný, protáhlý), velikost i barvu slupky (žlutá, červená, fialová). Dužnina může být bílá, žlutá nebo zbarvená do fialova.

⏳ Původ

Brambory pocházejí z oblasti jihoamerických And, zejména z dnešního Peru a Bolívie, kde byly domestikovány místními kulturami před více než 7 000 lety. Archeologické nálezy dokládají jejich využívání v civilizacích, jako byla kultura Moche či Inkové. Odtud se rozšířily do dalších částí Jižní Ameriky a později i do celého světa.

Prvními Evropany, kteří se s bramborami setkali, byli Španělé v 16. století po svých výpravách do Jižní Ameriky. Rostlina byla následně přivezena do Evropy, kde se postupně rozšířila do všech regionů.

⏳ Historie

Po přivezení do Evropy v druhé polovině 16. století byly brambory zpočátku pěstovány spíše jako botanická kuriozita a ozdobná rostlina v zahradách. Díky svému neobvyklému vzhledu a příslušnosti do čeledi lilkovitých, mezi které patří i jedovaté druhy, byly dlouho přijímány s nedůvěrou.

V 18. století se brambory postupně staly významnou součástí evropského jídelníčku, zejména v oblastech s méně úrodnými půdami. Ve Francii popularizoval jejich pěstování lékař a agronom Antoine-Augustin Parmentier, který dokázal přesvědčit veřejnost o jejich výživové hodnotě. V Prusku jejich rozšíření podporoval král Fridrich II. Veliký, který vydával tzv. „bramborové patenty“ k povzbuzení zemědělců.

Do českých zemí se brambory dostaly kolem roku 1620, ale masivněji se začaly pěstovat až v 18. století. V průběhu 19. století se staly základní potravinou venkovského obyvatelstva a postupně nahradily pohanku či jáhly.

🌱 Pěstování

Brambory jsou rostlinou mírného klimatu. Optimální teploty pro růst se pohybují mezi 15–20 °C, při vyšších teplotách se výnosy snižují. Rostlina vyžaduje dostatek vláhy a lehké, dobře propustné půdy.

Pěstování probíhá obvykle z hlíz – sadbových brambor. Během vegetace je nutné rostliny několikrát přihrnovat (tzv. okopávání), aby vznikly vhodné podmínky pro tvorbu hlíz. Sklizeň probíhá podle odrůdy a klimatických podmínek většinou od července (rané brambory) do října (hlavní sklizeň).

Hlavními pěstitelskými oblastmi ve světě jsou Čína, Indie, Rusko, Ukrajina a USA. V Evropě patří k největším producentům Německo a Polsko. V Česku se brambory pěstují především na Vysočině, v jižních Čechách a v podhorských oblastech.

🌸 Odrůdy

Existuje více než 5 000 registrovaných odrůd brambor. Rozlišují se podle délky vegetační doby na:

• rané odrůdy – sklizeň již v červnu až červenci (např. 'Adéla', 'Impala')
• polorané odrůdy – sklizeň v srpnu až září
• pozdní odrůdy – sklizeň v říjnu, vhodné ke skladování (např. 'Agria', 'Bellarosa')

Dále se dělí podle varného typu (A – pevné, B – univerzální, C – moučnaté), což je důležité pro kuchyňské využití.

Šlechtění se zaměřuje na zvýšení výnosů, odolnost vůči chorobám (např. plíseň bramborová) a škůdcům, zlepšení skladovatelnosti a úpravu nutričních vlastností (např. obsah antioxidantů nebo barevné pigmenty v hlízách).

🍽️ Využití

Brambory jsou univerzální potravinou a využívají se v mnoha podobách. Lze je vařit, péct, smažit, sušit nebo zpracovávat na mouku či škrob. Jsou základem pro výrobu chipsů, hranolků, bramborové kaše či knedlíků. V některých regionech se používají také na výrobu alkoholických nápojů, například vodky nebo pálenek.

Průměrný obsah hlíz tvoří přibližně 78 % vody, 18 % škrobu, 2 % bílkovin a 2 % dalších látek (vitamíny, minerály, vláknina). Brambory jsou významným zdrojem vitamínu C, draslíku a dalších živin.

📊 Ekonomické údaje

Podle dat FAO se v roce 2023 celosvětově sklidilo přes 374 milionů tun brambor.

• Největší producent – Čína (více než 90 milionů tun ročně)
• Druhý největší producent – Indie (~53 milionů tun)
• Třetí největší producent – Ukrajina a Rusko (každý přes 20 milionů tun)

Evropská unie produkuje kolem 55 milionů tun ročně, z toho nejvíce Německo a Polsko.

Brambory jsou významným exportním artiklem – největšími vývozci jsou Nizozemsko a Francie (zejména osivové a zpracované produkty).

✨ Kuriozity

• Největší brambora na světě byla vypěstována na Novém Zélandu a vážila přes 8 kg.
• V kosmických experimentech NASA byly brambory jednou z prvních rostlin pěstovaných na oběžné dráze jako modelová plodina pro budoucí kolonizaci.
• V českém prostředí mají brambory řadu lidových názvů: zemáky, kobzole, erteple, bandory či krumple.

👩‍🏫 Pro laiky

Brambory si lze představit jako „podzemní zásobárnu energie“, kterou rostlina ukládá do hlíz. Protože jsou plné škrobu, dodávají hodně energie – podobně jako chleba nebo těstoviny. I když nadzemní část rostliny může obsahovat jedovatý solanin, hlízy jsou po tepelné úpravě zcela bezpečné k jídlu.

Jednoduché přirovnání: stejně jako veverka schovává oříšky na zimu, brambor si „schovává“ zásobu jídla do hlíz. Člověk pak tuto zásobu využívá jako potravinu.

🎭 Kulturní dopad

Brambory se staly součástí lidové kultury, kuchyně i tradic. V českých zemích se pořádají festivaly jako „Bramborové slavnosti“, brambory se objevují v lidových písních i pohádkách. V mnoha zemích jsou vnímány jako symbol skromnosti a každodenní obživy.