Kontaktní čočka

Rozbalit box

Obsah boxu

Kontaktní čočka je malá, tenká, zakřivená čočka, která se aplikuje přímo na povrch oči, konkrétně na rohovku, kde plave na slzném filmu. Slouží primárně jako korekční pomůcka k nápravě dioptrických vad, jako jsou krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, a představuje tak alternativu k brýlím. Kromě toho existují i čočky pro terapeutické nebo kosmetické účely (změna barvy očí). Jako zdravotnický prostředek vyžaduje její nošení odborné vyšetření a předpis od očního specialisty.

Kontaktní čočka
Soubor:Contact lens on finger.jpg
Měkká kontaktní čočka na prstu před aplikací
Princip	Lom světla (refrakce)
Typ	Korekční pomůcka, zdravotnický prostředek
Vynálezce	Otto Wichterle (měkká čočka, 1961)

⏳ Historie

Cesta ke komfortní a bezpečné kontaktní čočce byla dlouhá a je lemována několika geniálními myšlenkami a jedním přelomovým českým vynálezem.

Leonardo da Vinci a rané koncepty

První teoretickou myšlenku kontaktní čočky načrtl již v roce 1508 Leonardo da Vinci. Ve svém spise Kodex o oku popsal, jak by ponoření oka do skleněné polokoule naplněné vodou mohlo změnit optické vlastnosti rohovky. Nešlo o praktický návrh, ale o první konceptuální popsání principu. Podobnými myšlenkami se v 17. století zabýval i René Descartes.

První skleněné čočky

První skutečnou kontaktní čočku, kterou bylo možné nasadit na oko, vyrobil v roce 1888 německý oftalmolog Adolf Eugen Fick. Byla vyrobena z těžkého hnědého skla, pokrývala celé oko (tzv. sklerální čočka) a dala se nosit jen několik hodin, protože zcela bránila přístupu kyslíku k rohovce. Byl to však zásadní důkaz, že koncept může fungovat.

Plastové a tvrdé čočky

Ve 30. a 40. letech 20. století přinesl revoluci nový materiál – polymethylmethakrylát (PMMA). Z tohoto lehkého a průhledného plastu se začaly vyrábět menší, tzv. korneální čočky, které pokrývaly jen rohovku. Byly mnohem pohodlnější než skleněné, ale stále byly tvrdé a pro kyslík nepropustné, což omezovalo dobu nošení.

Revoluce Otty Wichterleho – měkká čočka

Největší zlom v historii kontaktních čoček přišel v roce 1961 a je spojen se jménem českého vědce a vynálezce Otty Wichterleho. Ten hledal materiál, který by byl měkký, ohebný a zároveň propustný pro vodu a kyslík. Objevil hydrofilní polymer HEMA (hydroxyethylmethakrylát), který měl ideální vlastnosti.

Legendární je způsob, jakým první čočky vyrobil. Poté, co mu bylo kvůli politickým čistkám pozastaveno financování výzkumu, sestavil si na Štědrý den roku 1961 doma v obývacím pokoji z dětské stavebnice Merkur, dynama z jízdního kola a gramofonu první prototyp odlévacího zařízení. Na tomto "čočkostroji" odlil první měkké hydrogelové kontaktní čočky na světě. Tento vynález zcela změnil obor, zpřístupnil kontaktní čočky milionům lidí a položil základ pro všechny moderní měkké čočky, které se používají dodnes.

⚙️ Princip fungování

Kontaktní čočka funguje na stejném optickém principu jako brýle – lomu světla (refrakci). Lidské oko funguje jako čočka, která soustředí paprsky světla na sítnici v zadní části oka. U dioptrických vad dochází k tomu, že se světlo nesoustředí přesně na sítnici, ale před ni nebo za ni, což způsobuje rozmazané vidění.

• Krátkozrakost (Myopia): Oko je příliš "dlouhé", světlo se soustředí před sítnicí. Koriguje se konkávní (rozptylnou) čočkou se zápornými dioptriemi.
• Dalekozrakost (Hyperopia): Oko je příliš "krátké", světlo se soustředí za sítnicí. Koriguje se konvexní (spojnou) čočkou s kladnými dioptriemi.
• Astigmatismus: Rohovka nemá pravidelný kulový tvar, ale je spíše "šišatá" jako míč na ragby. To způsobuje nerovnoměrné zaostření světla. Koriguje se torickou čočkou, která má v různých osách různou optickou mohutnost.

Kontaktní čočka nasazená na rohovku vytvoří nový, umělý přední povrch oka. Je navržena tak, aby její zakřivení a optická mohutnost (měřená v dioptriích) přesně korigovaly vadu a zajistily, že se světelné paprsky opět soustředí přesně na sítnici.

📋 Druhy kontaktních čoček

Moderní kontaktní čočky se dělí podle několika klíčových kritérií, která určují jejich vlastnosti a způsob použití.

Podle materiálu

• Měkké hydrogelové čočky: Nejrozšířenější typ. Jsou vyrobeny z měkkého, flexibilního hydrogelu, který obsahuje velké množství vody (38–75 %). Díky tomu jsou velmi pohodlné. Jejich propustnost pro kyslík je však přímo úměrná obsahu vody, což může být limitující.
• Měkké silikon-hydrogelové čočky: Představují nejmodernější generaci měkkých čoček. Kombinují hydrogel se silikonem, který je extrémně propustný pro kyslík. Umožňují tak mnohonásobně vyšší přísun kyslíku k rohovce nezávisle na obsahu vody. Díky tomu jsou zdravější pro dlouhodobé nošení a umožňují i tzv. prodloužené nošení (přes noc).
• Tvrdé plynopropustné čočky (RGP - Rigid Gas Permeable): Jsou vyrobeny z pevného, tvarově stálého polymeru, který neobsahuje vodu, ale je vysoce propustný pro kyslík. Poskytují ostřejší a stabilnější vidění než měkké čočky, což je výhodné zejména u vyšších stupňů astigmatismu nebo u nepravidelné rohovky (keratokonus). Jejich počáteční komfort je však nižší a vyžadují delší dobu návyku.

Podle délky nošení

Toto kritérium určuje, jak často se čočka musí vyměnit za nový, sterilní pár.

• Jednodenní: Nejpohodlnější a nejzdravější varianta. Ráno se nasadí nový pár a večer se vyhodí. Odpadá tak veškerá péče o čištění a uchovávání v roztoku.
• Dvoutýdenní (14denní): Pár čoček se nosí 14 dní. Každý večer se musí vyjmout, mechanicky vyčistit, opláchnout a uložit do pouzdra s čerstvým dezinfekčním roztokem.
• Měsíční: Fungují na stejném principu jako dvoutýdenní, ale jejich plánovaná výměna je po 30 dnech. Jsou ekonomicky nejvýhodnější.
• Kontinuální (prodloužené): Speciální silikon-hydrogelové čočky s extrémně vysokou propustností pro kyslík, které je možné po schválení očním lékařem nosit nepřetržitě i přes noc, obvykle po dobu jednoho týdne nebo až 30 dní.

Podle účelu

• Sférické: Základní typ pro korekci běžné krátkozrakosti a dalekozrakosti.
• Torické: Pro korekci astigmatismu. Mají složitější design, který vyžaduje, aby čočka na oku seděla ve stabilní pozici bez rotace.
• Multifokální (bifokální): Pro korekci presbyopie (vetchozrakosti), což je stav, kdy lidé po 40. roce věku ztrácejí schopnost zaostřit na blízko. Tyto čočky mají v sobě více optických zón, které umožňují ostré vidění na dálku, na střední vzdálenost i na blízko.
• Kosmetické a barevné: Mohou být dioptrické i nedioptrické. Slouží ke změně nebo zvýraznění přirozené barvy duhovky. Speciální efektové čočky se používají ve filmovém průmyslu nebo jako karnevalový doplněk.

👍 Výhody a nevýhody

Výhody	Nevýhody
Přirozené a neomezené zorné pole (žádné rušivé obroučky)	Vyšší nároky na hygienu a péči
Nezkreslené periferní vidění	Riziko očních infekcí při nedodržení hygieny
Nezamlžují se při přechodu z chladu do tepla, nemoknou v dešti	Vyšší finanční náklady v porovnání s brýlemi
Ideální pro sportovní aktivity	Manipulace může být pro začátečníky obtížná
Možnost nosit jakékoliv sluneční brýle	Nevhodné při některých nemocech (syndrom suchého oka, alergie)

🩺 Zdravotní aspekty a hygiena

Správná péče a hygiena jsou absolutně klíčové pro bezpečné nošení kontaktních čoček a prevenci závažných očních infekcí, jako je zánět rohovky (keratitida), který může vést až k trvalému poškození zraku.

Základní pravidla: 1. Vždy si umýt a osušit ruce před jakoukoliv manipulací s čočkami. 2. Nikdy nepoužívat vodu z kohoutku k oplachování čoček nebo pouzdra (může obsahovat nebezpečné mikroorganismy, např. akantamébu). 3. Používat pouze doporučený roztok a nikdy ho nepoužívat opakovaně. 4. Mechanicky čistit čočky promnutím v dlani s roztokem. 5. Pravidelně měnit pouzdro na čočky (ideálně každý měsíc). 6. Nikdy nepřekračovat doporučenou dobu nošení a výměny. 7. S čočkami nespat (pokud nejsou k tomu určené). 8. Při jakémkoliv podráždění, bolesti nebo zarudnutí oka čočky okamžitě vyjmout a kontaktovat očního specialistu.

Pro laiky

Představte si, že vaše oko, které špatně vidí, je jako fotoaparát, který má na objektivu špatné sklíčko a nedokáže správně zaostřit.

• Brýle jsou jako byste před tento špatný objektiv přidali další, velké sklo, které chybu opraví. Funguje to skvěle, ale stále máte před sebou velký kus skla v rámečku.
• Kontaktní čočka je jako byste vzali malinké, neviditelné a na míru vyrobené "opravné sklíčko" a položili ho přímo na původní objektiv.

Tato malá "záplata" opraví chybu přímo u zdroje, takže obraz je naprosto přirozený, bez rušivých okrajů a můžete se volně pohybovat. Je to tak dokonalá oprava, že často zapomenete, že ji vůbec máte. Musíte se o ni ale pečlivě starat a udržovat ji v čistotě, protože je v přímém kontaktu s vaším citlivým okem.