Druhá administrativa Donalda Trumpa (2025–dosud)
Šablona:Infobox Politická administrativa
Druhá administrativa Donalda Trumpa je současná prezidentská administrativa Spojených států amerických, která začala 20. ledna 2025 inaugurací Donalda Trumpa jako 47. prezidenta USA. Trump se stal teprve druhým prezidentem v americké historii, který vyhrál nepřímou prezidentskou volbu po přerušení funkčního období, přičemž první byl Grover Cleveland v roce 1893. Administrativa je charakterizována radikální proměnou federální vlády, systematickým odstraňováním kariérních úředníků, agresivní migrační politikou a transformací zahraničněpolitických priorit směrem k transakčnímu izolacionismu.
Na rozdíl od první Trumpovy administratívy (2017–2021), která byla poznamenána organizační nezkušeností a častými personálními změnami, druhá administrativa vstoupila do úřadu s připraveným plánem radikální rekonstrukce státního aparátu. Klíčovými pilíři jsou obnova exekutivního příkazu Schedule F umožňujícího překlasifikaci tisíců kariérních státních úředníků na politické nominanty, vytvoření nového Department of Government Efficiency (DOGE) vedeného Elonem Muskem a Vivek Ramaswamy, masivní deportační kampaň označovaná jako Operace Aurora a zavedení plošných cel na dovoz ze zahraničí.
Administrativa si dále vytyčila cíl ukončit válku na Ukrajině jednáním s Ruskem, obnovit energetickou dominanci USA prostřednictvím masivní těžby fosilních paliv a dekonstruovat to, co Trump označuje jako "deep state" (hluboký stát). Tyto kroky vyvolaly intenzivní vnitropolitickou polarizaci a mezinárodní kontroverze, přičemž kritici varují před erozí demokratických institucí a ústavních brzd a rovnovah (checks and balances).
⏳ Historický kontext a volby 2024
Donald Trump vyhrál prezidentské volby v listopadu 2024 jak ve sboru volitelů, tak v celostátním lidovém hlasování, což mu poskytlo silnější mandát než při jeho prvním vítězství v roce 2016. Volební kampaň byla vedena na tématech migrace, ekonomického nacionalismu, kritiky "woke" ideologie a slibu pomstit se politickým protivníkům za jeho trestní stíhání v letech 2023–2024.
Trumpovo vítězství bylo podpořeno republikánským úspěchem v obou komorách Kongresu, což administrativě umožnilo rychlou realizaci legislativních priorit. V Senátu získali republikáni většinu, což urychlilo proces potvrzování kontroverzních nominantů do klíčových pozic.
Předvolební příprava druhé administrativy byla výrazně systematičtější než v roce 2016. Konzervativní think-tanky, zejména Heritage Foundation, vytvořily rozsáhlý plán známý jako Project 2025, který detailně popisoval kroky k transformaci federální vlády. Ačkoliv Trump během kampaně od tohoto projektu formálně distancoval, mnoho jeho doporučení bylo po inauguraci implementováno. Paralelně působil America First Policy Institute jako hlavní zdroj personálních návrhů a strategických plánů.
Na rozdíl od roku 2017, kdy mnoho klíčových pozic zůstalo měsíce neobsazeno, měl Trump v lednu 2025 připravený kompletní tým loajalistů. Prioritou při výběru personálu nebyla odborná kvalifikace, ale osobní věrnost prezidentovi a ochota implementovat jeho vizi bez ohledu na tradiční procedurální nebo ústavní omezení.
👥 Personální obsazení administratívy
Druhá Trumpova administrativa je charakterizována dominancí loajalistů a ideologů nad pragmatiky a establishment figures, kteří dominovali první administrativě.
Klíčové postavy
Viceprezident J.D. Vance je bývalý senátor za Ohio a autor bestselleru Hillbilly Elegy. Vance zastupuje novou generaci pravicového populismu známého jako "New Right", která kombinuje ekonomický nacionalismus s kulturním konzervativismem a skepticismem vůči velkým korporacím. Má úzké vazby na Silicon Valley investora Petera Thiela a představuje spojnici mezi tradičním trumpismem a tech-libertariánskou pravicí.
Marco Rubio, senátor za Floridu, byl jmenován ministrem zahraničí (Secretary of State). Rubio zastává tvrdou linii vůči Číně, Íránu a levicovým režimům v Latinské Americe, zejména Venezuele a Kubě. Jeho jmenování signalizovalo kontinuitu s některými aspekty tradiční republikánské zahraniční politiky, ačkoliv podřízenou Trumpově transakční diplomacii.
Pete Hegseth, bývalý moderátor konzervativní televize Fox News a veterán válek v Iráku a Afghánistánu, se stal ministrem obrany (Secretary of Defense). Jeho jmenování šokovalo Pentagon, neboť Hegseth nemá zkušenosti s řízením velkých organizací ani s formulováním obranné strategie. Po nástupu zahájil rozsáhlé čistky generálů, které označil za prosazující "woke" politiku v armádě. Kritici varují, že dochází k politizaci ozbrojených sil.
Pam Bondi nastoupila na pozici generální prokurátorky (Attorney General) po krátkém a kontroverzním působení Matta Gaetze, který rezignoval uprostřed etických skandálů. Bondi je dlouholetá Trumpova spojenkyně a věrná vykonavatelka jeho vize "odvetných vyšetřování" proti politickým protivníkům. Pod jejím vedením Ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování bývalých vyšetřovatelů Trumpa a demokratických politiků.
Tulsi Gabbard, bývalá demokratická kongresmanká z Havaje, byla jmenována ředitelkou národní rozvědky (Director of National Intelligence). Její jmenování vyvolalo obavy v zpravodajských komunitách spojenců NATO, neboť Gabbard v minulosti kritizovala vojenské intervence USA a setkala se s kontroverzními světovými lídry včetně syrského prezidenta Bašára Asada. Kritici varují před jejím potenciálně měkkým přístupem k Rusku.
Kristi Noem, guvernérka Jižní Dakoty, se stala ministryní pro vnitřní bezpečnost (Secretary of Homeland Security). Pod jejím vedením Department of Homeland Security koordinuje masivní deportační operace a militarizaci hranic. Noem je známá tvrdou rétorikou proti ilegální migraci a podporou využití Národní gardy pro donucovací operace.
Tom Homan, bývalý ředitel Immigration and Customs Enforcement (ICE), byl jmenován "hraničním carem" (Border Czar). Homan je architektem politiky rozdělování rodin během první Trumpovy administrativy a hlavním stratégem Operace Aurora. Je známý svými radikálními výroky o deportacích bez ohledu na humanitární dopady.
Karoline Leavitt je nejmladší tisková mluvčí Bílého domu v historii. Její styl komunikace je agresivní a konfrontační, přičemž otevřeně pohrdá mainstreamovými médii, která označuje za "nepřátele lidu". Leavitt reprezentuje generační změnu v komunikaci administrativy směrem k využívání sociálních sítí a alternativních médií.
Elon Musk a Vivek Ramaswamy vedou nově vytvořený Department of Government Efficiency (DOGE), poradní orgán zaměřený na drastické škrty ve federálních výdajích. Ačkoliv DOGE není formálně součástí federální vlády, má významný vliv na rozpočtové rozhodování. Musk využívá své kontroly nad sociální sítí X k propagandě činnosti DOGE a útoků na kritiky.
🏛️ Reforma státní správy a dekonstrukce "deep state"
Centrem druhé Trumpovy administrativy je ambiciózní projekt přetvořit federální vládu odstraněním toho, co Trump nazývá "deep state" – kariérních úředníků, kteří podle jeho názoru sabotují agendu zvolených politiků.
Schedule F a politizace státní služby
Jedním z prvních kroků po inauguraci bylo obnovení exekutivního příkazu známého jako Schedule F, který Trump původně podepsal v závěru své první administrativy, ale byl zrušen prezidentem Joem Bidenem. Tento příkaz umožňuje překlasifikovat tisíce pozic kariérních státních úředníků v policy-making rolích na politické nominanty, čímž je zbavuje ochrany státní služby.
Do března 2025 bylo překlasifikováno odhadem 50 000 federálních zaměstnanců, což představuje největší čistku v moderní americké historii. Postižena byla zejména ministerstva spravedlnosti, vnitra, zdravotnictví a životního prostředí. Kritici, včetně ústavních právníků a bývalých republikánských administrativních úředníků, varují, že dochází k erozi meritokracie a nahrazení odborníků politickými loajalisty bez relevantní expertízy.
Administrativa obhajuje tyto kroky argumentem, že volení zástupci musí mít kontrolu nad úřednickým aparátem, který implementuje jejich politiku. Odpůrci však poukazují na to, že tradiční model kariérní státní služby chrání vládu před korupcí a zajišťuje kontinuitu odbornosti nezávisle na politických změnách.
Department of Government Efficiency (DOGE)
V únoru 2025 byl oficiálně ustanoven Department of Government Efficiency jako poradní orgán s bezprecedentní mocí zasahovat do fungování federálních agentur. Pod vedením Elona Muska a Viveka Ramaswamyho zahájil DOGE radikální program škrtů označovaný jako "trimming the fat" (odstranění tuku).
Do konce roku 2025 doporučil DOGE uzavření nebo drastické omezení řady federálních agentur, včetně Environmental Protection Agency (EPA), části Food and Drug Administration (FDA) a Department of Education. Administrativa tvrdí, že tyto úspory povedou k nižším daním a efektivnější vládě. Kritici však varují před paralýzou regulačních úřadů odpovědných za bezpečnost potravin, léků a ochranu životního prostředí.
Konkrétní dopady se začaly projevovat již v prvním roce: zpoždění v procesu schvalování nových léků, snížení kontrol bezpečnosti potravin a dramatické omezení vymáhání environmentálních předpisů. Několik případů kontaminace potravin v létě 2025 bylo spojováno s nedostatečnou kontrolou FDA.
Centralizace moci a Ministerstvo spravedlnosti
Trump od počátku své druhé administrativy otevřeně prosazuje názor, že Ministerstvo spravedlnosti (DOJ) by mělo být přímo podřízeno vůli prezidenta, čímž zpochybňuje post-watergateský konsenzus o nezávislosti vyšetřování. Pod vedením generální prokurátorky Pam Bondi zahájilo DOJ řadu vyšetřování zaměřených na politické oponenty.
Mezi cíle patřili bývalí vyšetřovatelé Trumpa z období Russiagate a vyšetřování útoku na Kapitol 6. ledna 2021, demokratičtí politici včetně členů Bidenovy rodiny, a novináři, kteří kriticky informovali o Trumpovi. Administrativa označuje tato vyšetřování jako "obnovení spravedlnosti", zatímco kritici mluví o "weaponizaci" justice proti politickým nepřátelům.
Zvláště kontroverzní bylo vyšetřování soudce a prokurátorů, kteří vedli trestní řízení proti Trumpovi v letech 2023–2024. Administrativa argumentuje, že tato řízení byla politicky motivovaná, ale ústavní právníci varují, že odvetná vyšetřování soudců podkopávají nezávislost justice.
🚧 Migrace a hraniční politika
Migrace se stala hlavním tématem druhé Trumpovy administrativy, propojujícím vnitřní bezpečnost s ekonomickou rétorikou a kulturními válkami.
Operace Aurora a masové deportace
V březnu 2025 zahájila administrativa ambiciózní deportační kampaň nazvanou Operace Aurora, podle města v Colorado, kde došlo k incidentům spojovaným s venezuelským gangem Tren de Aragua. Operace Aurora je logisticky nejnáročnější deportační iniciativou v historii USA, s cílem deportovat až 11 milionů nelegálních imigrantů během čtyř let.
Pro realizaci byla Národní garda nasazena v demokraty vedených státech jako Kalifornie, New York a Illinois, což vyvolalo ústavní krizi ohledně kompetencí federální vlády versus států. Guvernéři těchto států odmítli spolupráci a několik z nich podalo žaloby ke Nejvyššímu soudu zpochybňující ústavnost použití armády pro vnitřní donucovací operace bez souhlasu guvernérů.
Administrativa postavila dočasné detenční tábory s kapacitou pro statisíce lidí na federální půdě v Texasu, Arizoně a Novém Mexiku. Humanitární organizace dokumentovaly přeplněnost, nedostatečnou lékařskou péči a případy rozdělených rodin. OSN vyjádřila znepokojení nad podmínkami v táborech.
Incidenty ICE Murders
V listopadu 2025 došlo v San Antoniu v Texasu k přepadení konvoje Immigration and Customs Enforcement (ICE), při němž zahynuli dva federální agenti. Trump okamžitě označil incident za "akt války" ze strany latinskoamerických kartelů a gangů, zejména venezuelského gangu Tren de Aragua.
Jako reakci Trump použil historický zákon o nepřátelských cizincích (Alien Enemies Act z roku 1798), který umožňuje deportovat kohokoli bez soudního řízení v době války nebo hrozby invaze. Kritici, včetně ústavních právníků, argumentují, že použití tohoto zákona v době míru je precedentem pro neomezenou exekutivní moc.
Následně byla zahájena militarizace civilní správy hranic, přičemž armáda poprvé v moderní historii USA začala stavět detenční tábory s kapacitou pro statisíce lidí. Tento krok vyvolal srovnání s japonskými internačními tábory za druhé světové války.
Ukončení birthright citizenship
V únoru 2025 Trump podepsal exekutivní příkaz zpochybňující automatické občanství dětí narozených v USA nelegálním imigrantům. Tento princip, známý jako birthright citizenship, je zakotven ve 14. dodatku Ústavy, který byl ratifikován v roce 1868 po občanské válce.
Trumpův exekutivní příkaz nařizuje federálním agenturám odmítnout vydávání občanských průkazů dětem, jejichž rodiče nebyli v době narození legálně v zemi. Několik států okamžitě podalo žaloby a případ byl v květnu 2025 projednáván u Nejvyššího soudu. Právníci napříč politickým spektrem se shodují, že exekutivní příkaz nemůže změnit ústavní právo, ale administrativa argumentuje, že 14. dodatek byl nesprávně interpretován.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu se očekává v roce 2026 a bude mít zásadní dopad na ústavní interpretaci a tisíce rodin.
Sociální a ekonomické dopady
Masové deportace vedly k akutnímu nedostatku pracovních sil v sektorech závislých na imigraci, zejména v zemědělství, stavebnictví a pohostinství. V roce 2026 se začaly projevovat dopady v podobě rostoucích cen potravin a bydlení.
Farmáři v Kalifornii a Floridě hlásili ztráty úrody kvůli nedostatku pracovníků. Stavební průmysl v rychle rostoucích městech jako Austin a Phoenix zpomalil. Ekonomické studie odhadují, že deportace snížily HDP o 0,5–1 % v prvním roce.
Sociální atmosféra v komunitách s velkým podílem hispánské populace je poznamenána strachem a nedůvěrou vůči úřadům. Docházelo k případům zadržení i legálních rezidentů a občanů kvůli rasovému profilování. Několik videí z deportačních operací, kde byly násilně odděleny děti od rodičů, vyvolalo mezinárodní kritiku.
💰 Ekonomický nacionalismus a cla
Druhá Trumpova administrativa radikálně odstoupila od principů volného obchodu ve prospěch agresivního merkantilismu a ekonomického nacionalismu.
Totální cla a obchodní války
V únoru 2025 Trump podepsal exekutivní příkaz zavádějící plošná cla ve výši 10–20 % na veškerý dovoz a 60 % na zboží z Číny. Administrativa tvrdí, že cla chrání americké pracovníky a průmysl před neférovou konkurencí a že náklady nesou zahraniční výrobci.
Ekonomická data však ukazují, že náklady cel jsou převážně přenášeny na americké spotřebitele prostřednictvím vyšších cen. IMF a ekonomové varovali, že cla povedou k vyšší inflaci a poškodí globální hospodářský růst.
Čína a Evropská unie okamžitě odpověděly odvetnými cly na americké produkty, zejména zemědělské komodity a automobily. Američtí farmáři, kteří byli silnou součástí Trumpovy volební základny, čelili prudkému poklesu exportů sójových bobů a vepřového masa. Administrativa reagovala dotacemi pro zemědělce, což kritici označili za socialismus pro bohaté.
V lednu 2026 Trump eskaloval obchodní válku zavedením 100% cel na automobily z Mexika a Kanady, pokud tyto země nezastaví veškerý pohyb migrantů přes své hranice. Tento krok de facto ukončil fungování dohody USMCA (nástupce NAFTA), kterou sám Trump vyjednal během své první administrativy.
Dopad na spotřebitele a inflaci
Již v prvním čtvrtletí 2026 se začaly projevovat dopady cel na inflaci. Ceny dovozové elektroniky, oděvů a spotřebního zboží vzrostly o 15–25 %. Federální rezervní systém (Federal Reserve) se ocitl v dilemmatu mezi potřebou udržet nízké úrokové sazby pro podporu ekonomického růstu a nutností bojovat s rostoucí inflací.
Trump opakovaně kritizoval předsedu Federálního rezervního systému Jeromea Powella za údržbu vysokých úrokových sazeb a pohrozil jeho odvoláním. Ačkoliv prezident nemá formální pravomoc odvolat předsedu FED před koncem funkčního období, Trumpovy útoky vyvolaly obavy o nezávislost centrální banky.
V březnu 2026 Trump představil návrh na legislativní změnu, která by dala prezidentovi větší kontrolu nad FED. Tento krok vyvolal historický propad důvěry v americký dolar a akciové trhy zaznamenaly nejvyšší volatilitu od finanční krize 2008.
Energetika a politika "Drill, baby, drill"
Administrativa zahájila masivní uvolnění federální půdy pro těžbu ropy a plynu pod heslem "Drill, baby, drill". Byly zrušeny ochranné statusy národních parků a přírodních rezervací, včetně Arctic National Wildlife Refuge na Aljašce.
USA se staly ještě většími vývozci ropy a zemního plynu, což posílilo energetickou nezávislost země. Administrativa tvrdí, že levná domácí energie kompenzuje dopady cel na ekonomiku.
Na druhou stranu USA prakticky odstoupily od plnění cílů Pařížské klimatické dohody. Environmentální předpisy byly drasticky oslabeny a emise skleníkových plynů vzrostly. Mezinárodní klimatická konference COP v roce 2025 byla poznamenána americkou absencí a nepřítomností konstruktivního přístupu.
🌍 Zahraniční politika a transakční izolacionismus
Zahraniční politika druhé Trumpovy administrativy je charakterizována transakčním přístupem, kde tradičním spojeneckým vztahům dominují osobní vztahy prezidenta a okamžitý prospěch USA.
Ukrajina, Rusko a "mírový plán"
Administrativa výrazně omezila vojenskou a finanční pomoc Ukrajině a tlačila na Kyjev k územním ústupkům výměnou za příměří. Trump opakovaně prohlásil, že válku ukončí "do 24 hodin" jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
V srpnu 2025 Trump oficiálně pozval Putina do Bílého domu a na svou rezidenci Mar-a-Lago na Floridě, čímž definitivně ukončil mezinárodní izolaci Ruska. Návštěva byla označena za "diplomatický průlom", ale spojenci v NATO a Evropské unii reagovali s alarmem.
Mírový plán prezentovaný v prosinci 2025 de facto legalizuje ruskou okupaci Krymu a Donbasu a vytváří demilitarizovanou zónu pod kontrolou evropských vojsk bez účasti USA. Plán obsahuje tajný dodatek o uznání ruské sféry vlivu nad Moldavskem a Gruzií výměnou za energetické záruky pro USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl plán jako kapitulaci, ale pod ekonomickým tlakem USA byl nucen přistoupit k příměří. Evropští spojenci se ocitli v dilemmatu mezi podporou Ukrajiny a udržením vztahů s americkou administrativou.
NATO a transatlantické vztahy
Vztahy s NATO jsou napjaté a Trump opakovaně hrozil stažením USA z aliance, pokud evropští spojenci okamžitě nezvýší výdaje na obranu na 3 % HDP. Argumentuje, že USA "platí za obranu Evropy", zatímco evropské země investují do sociálních programů.
V únoru 2025 Trump prohlásil, že USA nebudou chránit země NATO, které nesplní závazky výdajů na obranu, a dokonce naznačil, že by dovolil Rusku "udělat s nimi, co chce". Tato slova vyvolala paniku v pobaltských státech (Estonsko, Lotyšsko, Litva) a Polsku, které čelí přímé hrozbě od Ruska.
Evropské země reagovaly pokusy o vytvoření autonomní evropské obranné struktury nezávislé na NATO, což by mělo historický dopad na transatlantické bezpečnostní uspořádání zavedené po druhé světové válce.
Blízký východ a izraelsko-palestinský konflikt
Administrativa poskytla Izraeli v podstatě volnou ruku pro operace v Gaze a Libanonu, přičemž utlumila rétoriku o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Trump se zaměřil na rozšíření Abrahámovských dohod bez ohledu na palestinskou otázku.
V březnu 2025 byla podepsána normalizační dohoda mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, což Trump označil za svůj největší diplomatický úspěch. Dohoda však neobsahuje žádné ústupky Izraele vůči Palestincům a ignoruje rostoucí humanitární krizi v Gaze.
Administrativa také zrušila zbývající sankce vůči izraelským osadám na Západním břehu Jordánu a uznala izraelskou suverenitu nad dalšími částmi okupovaného území. Mezinárodní společenství, včetně tradičních spojenců USA v Evropě, odmítlo tyto kroky jako porušení mezinárodního práva.
Írán a totální blokáda
Trump v září 2025 podepsal exekutivní příkaz k námořní blokádě Íránu s cílem "udusit režim". Administrativa odstoupila od všech zbývajících diplomatických kanálů a zahájila operaci označovanou jako "Maximální paralýza", která zahrnuje kybernetické útoky na íránskou elektrickou rozvodnou síť a ropné terminály.
Blokáda vedla k prudkému nárůstu cen ropy na světových trzích, což komplikovalo boj s inflací v USA i globálně. Čína a Rusko odsoudily blokádu jako porušení mezinárodního práva a pokračovaly v obchodě s Íránem navzdory americkým hrozbám sekundárními sankcemi.
V lednu 2026 došlo k několika námořním incidentům v Hormuzském průlivu mezi americkými a íránskými plavidly, což vyvolalo obavy z možného vojenského konfliktu.
Venezuela a pokus o režimovou změnu
Administrativa otevřeně podpořila pokus o převrat ve Venezuele s cílem svrhnout prezidenta Nicoláse Madura a dosadit pro-americkou vládu, která by zajistila přístup k venezuelským ropným polím pro americké společnosti.
V listopadu 2025 Trump uznal opozičního lídra jako "legitimního prezidenta" Venezuely a poskytl mu diplomatickou a finanční podporu. Pokus o převrat však selhal a Madurův režim zůstal u moci s podporou armády.
Administrativa následně zavedla totální ekonomickou blokádu Venezuely, což prohloubilo humanitární krizi v zemi a vyvolalo další vlnu migrace směrem k americkým hranicím – paradoxně zhoršilo situaci, kterou měla politika vyřešit.
Grónsko a dánsko-americká krize
V květnu 2025 Trump obnovil nabídku na odkoupení Grónska od Dánska, čímž zopakoval kontroverzní návrh z roku 2019. Argumentoval strategickým významem Grónska pro americkou obranu a přístup k arktickým přírodním zdrojům.
Po kategorickém odmítnutí ze strany dánské premiérky Mette Frederiksenové, která nabídku označila za "absurdní", Trump zmrazil veškerý obchod s Dánskem a pohrozil vyhoštěním dánských diplomatů z NATO. Byla zavedena speciální "trestná cla" na dánské zboží.
Incident způsobil vážnou diplomatickou krizi mezi tradičními spojenci a poškodil americkou důvěryhodnost v Evropě. Grónská autonomní vláda odmítla být předmětem transakce a zdůraznila právo na sebeurčení.
Global Peace Coalition
V lednu 2026 Trump oznámil vytvoření Global Peace Coalition (Koalice míru), nadnárodní struktury mimo rámec OSN, která zahrnuje Rusko, Maďarsko, Argentinu (pod vedením libertariánského prezidenta Javiera Mileiho) a Saúdskou Arábii.
Deklarovaným cílem je nahradit "zastaralé liberální instituce" transakční diplomacií silných vůdců. Koalice oznámila vytvoření vlastního zúčtovacího systému, který by mohl konkurovat systému SWIFT, což šokovalo tradiční spojence v G7.
Kritici označují koalici za pokus vytvořit autoritářskou mezinárodní alianci, která podkopává demokratické normy a mezinárodní právo.
Mezinárodní trestní soud a Putin
Trump prohlásil, že mezinárodní zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na Vladimira Putina za válečné zločiny na Ukrajině je "bezvýznamný cár papíru". USA oficiálně pohrozily sankcemi soudcům ICC v Haagu, pokud budou pokračovat ve vyšetřování spojenců Ameriky.
Plánované pozvání Putina do USA v létě 2026 vyvolalo otázky ohledně amerického postoje k mezinárodnímu právu. Administrativa argumentuje, že mezinárodní instituce jsou nástrojem protržamerických sil a že USA nejsou vázány rozhodnutími institucí, ke kterým nepřistoupily.
🏛️ Vnitřní stav demokracie a institucionální krize
Druhá Trumpova administrativa je charakterizována bezprecedentní koncentrací moci v rukou exekutivy a systematickým zpochybňováním ústavních brzd a rovnovah.
Útoky na média a svobodu tisku
Administrativa zintenzivnila útoky na "nepřátelská média" a Trump opakovaně hrozil odebráním vysílacích licencí televizním stanicím kritickým k vládě, včetně NBC, ABC a CBS. Argumentuje, že tyto stanice šíří "fake news" a podkopávají důvěru ve vládu.
Bílý dům vytvořil poradní orgán označovaný jako "Truth over News", jehož cílem je vytvoření státního regulačního úřadu, který by trestal média za dezinformace. Federální agentury dostaly pokyn nepředplácet a neinzerovat v novinách jako The Washington Post a The New York Times.
Sociální síť X (dříve Twitter), kontrolovaná Elonem Muskem, se stala de facto oficiálním věstníkem vlády. Algoritmy byly upraveny tak, aby potlačovaly kritiku administratívy a propagovaly agendu DOGE a Trumpovy politiky. Nezávislí výzkumníci dokumentovali systematickou cenzuru prodemokratických hlasů a zesílení pro-Trumpovských narativů.
Novináři, kteří kriticky informovali o administrativě, čelí vyšetřováním Ministerstvem spravedlnosti a hrozbám trestního stíhání za zveřejňování utajovaných informací. Několik investigativních novinářů bylo předvoláno před velkou porotu.
Kulturní války a LGBTQ+ práva
Administrativa zahájila rozsáhlou kampaň proti tomu, co označuje za "woke ideologii". Federální podpora zákonů omezujících přístup transgender osob k lékařské péči byla rozšířena a administrativa podporuje zákazy účasti transgender sportovců v ženských sportovních soutěžích.
V březnu 2025 bylo vydáno federální nařízení definující pohlaví striktně biologicky, čímž byla odmítnuta genderová identita jako právní kategorie. Nařízení má dopad na federální dokumenty, vězeňský systém a přístup ke zdravotní péči.
Administrativa také prosazuje zavedení národních standardů "vlastenecké výchovy" ve školách, které kritici označují za cenzuru vzdělávání o rasové historii USA, zejména zákaz výuky konceptů jako kritická rasová teorie a historii otroctví z perspektivy afroamerických zkušeností.
Tyto kroky prohloubily kulturní příkop mezi progresivními městy na pobřežích a konzervativním venkovem a jižními státy, přičemž USA stále více připomínají dvě paralelní společnosti s odlišnými hodnotovými systémy.
Volební reforma a obavy z manipulace
V prosinci 2025 byl představen návrh Federal Election Integrity Act (Zákon o integritě voleb), který dává Federální volební komisi, nyní obsazené Trumpovými loajalisty, právo "auditovat a upravit" výsledky voleb v jednotlivých státech, pokud existuje podezření na "nesrovnalosti".
Tento zákon de facto ukončuje volební autonomii států, což je v rozporu s ústavní tradicí, kde jednotlivé státy řídí volební procesy. Kritici varují, že zákon umožňuje federální vládě anulovat výsledky voleb v demokratických státech.
V Texasu, pod vedením guvernéra Grega Abbotta, byla v roce 2025 zřízena "Volební policie", která má pravomoc zabavovat volební urny před oficiálním sečtením. Podobné orgány vznikly v Floridě, Ohio a dalších republikánských státech.
Trump opakovaně prohlásil, že pokud republikáni nezískají ústavní většinu v Senátu ve volbách do Kongresu v listopadu 2026 (midterms), bude to považovat za "nelegitimní výsledek ovlivněný migranty". Tato rétorika vytváří atmosféru, kde je předem zpochybňována legitimita jakéhokoliv výsledku, který nevyhovuje administrativě.
Zpochybňování 22. dodatku
Trump opakovaně během roku 2025 naznačil, že by měl mít nárok na třetí funkční období, přičemž argumentoval, že mu bylo "ukradeno" jedno období kvůli volbám 2020, které stále označuje za zmanipulované, ačkoliv desítky soudů včetně Nejvyššího soudu zamítly tyto nároky.
Porovnával se s prezidentem Franklin D. Rooseveltem, který sloužil čtyři funkční období před zavedením 22. dodatku Ústavy omezujícího prezidenty na dvě období. Ústavní právníci varují, že jakákoliv snaha obejít 22. dodatek by představovala ústavní krizi bezprecedentních rozměrů.
V konzervativních kruzích se objevily návrhy na zrušení nebo změnu 22. dodatku, což vyžaduje dvoutřetinovou většinu obou komor Kongresu a ratifikaci třemi čtvrtinami států – politicky velmi nepravděpodobný scénář, ale samotná diskuse naznačuje erozi demokratických norem.
Obavy o duševní zdraví prezidenta
Během roku 2025 se objevila řada videí z veřejných vystoupení, kde Trump působil dezorientovaně, mluvil nesrozumitelně nebo zaměňoval osoby a události. Neurologové a psychiatři vyjádřili obavy o známky progresivní kognitivní deteriorace, včetně možné afázie.
Administrativa reagovala zákazem zveřejňování neupravených záznamů prezidentských vystoupení bez souhlasu Bílého domu a útoky na novináře a lékaře, kteří upozorňovali na zdravotní stav prezidenta. V dubnu 2025 Bílý dům zveřejnil výsledky kognitivního testu, který Trumpovi připsal "nadlidské kognitivní schopnosti", což nezávislí odborníci označili za nevěrohodné.
Každý, kdo v médiích zpochybnil prezidentovo zdraví, byl vyšetřován Federální komisí pro komunikaci (FCC) pro údajné šíření dezinformací. Několik lékařů bylo předvoláno před Kongres a vyšetřováno za porušení lékařské etiky.
Riziko autoritářství
Koncentrace moci v rukou exekutivy, zpochybňování nezávislosti soudnictví, využívání armády pro vnitřní donucovací operace a systematické útoky na svobodu tisku vedou politology a ústavní právníky k varování, že USA procházejí procesem demokratické dekonstrukce nebo "stealth authoritarianism" (plíživého autoritářství).
Systém brzd a rovnovah (checks and balances), který je základem amerického ústavního pořádku od dob zakladatelů, je pod největším tlakem od občanské války. Soudní systém zůstává poslední baštou nezávislosti, ale administrativa otevřeně zpochybňuje rozhodnutí federálních soudů, které jí nevyhovují.
Mezinárodní organizace sledující stav demokracie, včetně Freedom House a V-Dem Institute, snížily rating USA v indexech demokratických svobod. V-Dem klasifikuje USA jako "electoral autocracy in making" (vznikající volební autokracii), což znamená systém, kde se konají volby, ale jejich spravedlnost a demokratické instituce jsou systematicky narušovány.
📊 Ekonomické dopady a výhled
První rok druhé Trumpovy administrativy přinesl smíšené ekonomické výsledky s krátkodobými zisky v některých sektorech a dlouhodobými strukturálními riziky.
Deregulace a akciové trhy
Masivní deregulace finančního sektoru, energetiky a průmyslu vedla k krátkodobému boomu akciových trhů, zejména v sektorech těžby, financí a technologií spřátelených s administrativou. Index S&P 500 vzrostl v prvním čtvrtletí 2025 o 12 %, což administrativa označila za důkaz úspěchu své politiky.
Kritici však varují, že deregulace vytváří rizika podobná těm, která vedla k finanční krizi 2008. Zrušení částí Dodd-Frank zákona, který reguloval finanční sektor po krizi, vyvolalo obavy o stabilitu bankovního systému.
Inflace a životní náklady
Kombinace cel, deportací a energetické politiky vedla ke komplexnímu inflačnímu tlaku. Zatímco ceny energií klesly díky masivní domácí těžbě, ceny potravin a spotřebního zboží vzrostly kvůli clům a nedostatku pracovní síly.
Průměrná americká domácnost zaznamenala nárůst životních nákladů o 8–12 % v roce 2025, což erodovalo kupní sílu zejména středních a nižších příjmových skupin – ironicky jádra Trumpovy volební základny.
Státní dluh a fiskální rizika
Navzdory rétorice o fiskální odpovědnosti vzrostl federální deficit v roce 2025 díky kombinaci snížených daní, zvýšených vojenských výdajů a dotací pro sektory postižené obchodními válkami. DOGE sice dosáhl škrtů v některých oblastech, ale celkové federální výdaje vzrostly.
Státní dluh USA překročil v lednu 2026 hranici 36 trilionů dolarů, což vyvolalo obavy o dlouhodobou fiskální udržitelnost. Tlak na Federální rezervní systém, aby udržel nízké úrokové sazby navzdory inflaci, vytváří riziko ztráty důvěry v americkou měnu.
🗳️ Volby do Kongresu 2026 a politický výhled
Blížící se volby do Kongresu (midterms) v listopadu 2026 budou referendem o radikální transformaci státu a budou mít zásadní dopad na zbývající dva roky Trumpovy administrativy.
Historicky vládnoucí strana v midterms ztrácí křesla, ale Trumpova administrativa sází na to, že ekonomický růst tažený deregulací a úspěchy v zahraniční politice (zejména "ukončení" války na Ukrajině) převáží nad obavami z eroze demokratických norem.
Demokratická opozice se snaží sjednotit na platformě obrany demokratických institucí, obnovy spojeneckých vztahů a zrušení cel. Čelí však fragmentaci mezi progresivním křídlem a umírněnými centry a mediální převaze vládního tábora prostřednictvím kontroly nad X a alternativních médií.
Předpovědi naznačují těsný výsledek s potenciálem pro zpochybnění legitimity voleb ze strany obou táborů, což by mohlo vést k ústavní krizi.
💡 Pro laiky
Druhou administrativu Donalda Trumpa si můžete představit jako radikální pokus přestavět americkou vládu od základů. Je to jako když v domě nejen vyměníte nábytek, ale zbouráte některé nosné zdi a postavíte ho úplně jinak.
Trump se vrátil do Bílého domu se zcela jiným přístupem než v roce 2017. Tentokrát přišel s pečlivým plánem a týmem lidí, kteří jsou mu absolutně loajální. Představte si to jako rozdíl mezi někým, kdo poprvé hraje složitou hru a neví, co má dělat, versus někým, kdo hru prohrál, naučil se všechny triky a vrátil se s jasnou strategií, jak vyhrát.
Hlavní změny se týkají tří oblastí. První je vnitřní fungování vlády – Trump odstranil desetitisíce úředníků, kteří byli ve státní službě celou kariéru, a nahradil je lidmi, kteří mu slibují poslušnost. Je to jako když majitel firmy vymění všechny manažery za své kamarády místo odborníků.
Druhá oblast je migrace. Trump zahájil největší deportační kampaň v americké historii s cílem vyhostit miliony lidí. Používá k tomu dokonce armádu, což je velmi neobvyklé v USA. Představte si to jako velmi drastické uzavření hranic s policií a vojáky hlídajícími každý kout.
Třetí oblast je ekonomika a zahraniční politika. Trump zavedl vysoká cla (daně) na zboží ze zahraničí, což má chránit americké továrny, ale také zdražuje produkty pro běžné lidi. V zahraničí se Trump snaží domluvit s diktátory jako je ruský prezident Putin, což jeho spojenci v Evropě vnímají jako zradu.
Celkově jde o největší koncentraci prezidentské moci od druhé světové války. Kritici říkají, že USA se vzdalují od demokracie směrem k systému, kde jeden člověk má příliš velkou moc. Příznivci tvrdí, že Trump bourá "hluboký stát" zkorumpovaných úředníků a vrací moc lidu. Pravda je někde uprostřed, ale jedno je jisté – Amerika v roce 2026 vypadá hodně jinak než v roce 2024.