Východní blok

Východní blok
	Mapka zemí Východního bloku (červeně)
Typ	Geopolitické a vojenské seskupení
Zánik	Rozpad Varšavské smlouvy a RVHP (1991), rozpad SSSR (1991)
Vůdčí stát	Sovětský svaz
Ideologie	Marxismus-leninismus (komunismus)
Vojenská aliance	Varšavská smlouva
Ekonomická organizace	Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)
Členové	Albánie (počáteční), Bulharská lidová republika, Československá socialistická republika, Německá demokratická republika, Maďarská lidová republika, Polská lidová republika, Rumunská socialistická republika, Sovětský svaz
Období	cca 1947 – 1991

Rozbalit box

Obsah boxu

Východní blok byl neformální, ale pevně propojený blok států ve střední a východní Evropě pod politickou a vojenskou kontrolou Sovětského svazu během Studené války (cca 1947–1991). Jeho existence byla reakcí na formování Západního bloku a představovala hlavní geopolitické rozdělení Evropy na dvě sféry vlivu. Tyto země byly charakterizovány komunistickou vládou, centrálně plánovanou ekonomikou a omezenou suverenitou, často označované jako satelitní státy SSSR.

Vznik a charakteristika

Východní blok vznikl po druhé světové válce v důsledku obsazení značné části Evropy Rudou armádou a snahy Sovětského svazu o vytvoření bezpečnostní zóny a šíření komunismu.

Formování: Po druhé světové válce instaloval SSSR v zemích střední a východní Evropy komunistické vlády prostřednictvím manipulace s volbami, tlaku a podpory místních komunistů. Tato území se stala jeho sférou vlivu.
Klíčoví členové: K zemím Východního bloku patřily:
- Sovětský svaz (řídící mocnost)
- Německá demokratická republika (NDR, Východní Německo)
- Polská lidová republika
- Československá socialistická republika
- Maďarská lidová republika
- Rumunská socialistická republika
- Bulharská lidová republika
- Albánie a Jugoslávie byly součástí bloku jen zpočátku, později se odklonily (Albánie se izolovaly, Jugoslávie se stala zakladatelkou Hnutí nezúčastněných zemí).
Ekonomická integrace: Prostřednictvím RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci, založena 1949) se země Východního bloku snažily o ekonomickou integraci a spolupráce, často na úkor národních ekonomik a se silnou závislostí na SSSR. RVHP měla koordinovat plánování a výrobu, ale v praxi vedla k ekonomickému zaostávání za Západem.
Vojenská aliance: Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, založena 1955) byla hlavní vojenskou aliancí Východního bloku. Vznikla jako reakce na vstup západního Německa do NATO a de facto sloužila jako nástroj Sovětského svazu k udržení vojenské kontroly nad satelitními státy, včetně možnosti vojenských intervencí.

Klíčové události

Východní blok byl poznamenán řadou krizí a snah o reformu, které byly často brutálně potlačovány.

Berlínská blokáda (1948–1949): První velká konfrontace, kdy SSSR zablokoval přístup do západního Berlína, což vedlo k masivnímu leteckému mostu ze strany západních mocností.
Povstání v NDR (1953): Dělnické povstání, které bylo rychle a brutálně potlačeno sovětskými jednotkami.
Maďarské povstání (1956): Revoluce proti komunistické vládě a sovětské dominanci, která byla brutálně potlačena invazí vojsk Varšavské smlouvy.
Pražské jaro (1968): Pokus o reformu komunismu v Československu pod heslem "socialismus s lidskou tváří", potlačený invazí vojsk Varšavské smlouvy (Operace Dunaj).
Solidarita v Polsku (1980–1981): Vznik nezávislého odbory Solidarita, který se stal silným hnutím odporu, a byl potlačen zavedením výjimečného stavu.

Zánik Východního bloku

Rozpad Východního bloku byl spuštěn vnitřními problémy Sovětského svazu a reformami Michaila Gorbačova, známými jako perestrojka a glasnosť. Tyto reformy oslabily centrální kontrolu nad satelitními státy a umožnily růst opozice.

Revoluce roku 1989: Série pokojných i méně pokojných revolucí (tzv. Sametové revoluce) vedla k pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Mezi klíčové události patřilo otevření hranic Maďarska s Rakouskem v létě 1989 a zejména pád Berlínské zdi v listopadu 1989, který se stal symbolickým koncem rozdělené Evropy.
Rozpad Varšavské smlouvy (1991): Vojenská aliance Východního bloku byla formálně rozpuštěna.
Rozpad RVHP (1991): Ekonomická organizace RVHP ukončila činnost.
Rozpad Sovětského svazu (1991): Definitivní konec Východního bloku a éry Studené války.

Důsledky a odkaz

Zánik Východního bloku měl obrovské důsledky pro Evropu i celý svět. Vedl k znovu sjednocení Německa v říjnu 1990 a k rozsáhlým ekonomickým a sociálním transformacím v bývalých komunistických zemích, které přecházely od plánované ekonomiky k tržní ekonomice a od totalitarismu k demokracii. Většina těchto zemí se později stala členy EU a NATO, což posílilo bezpečnost a integraci Evropy.

Pro laiky

Představte si Východní blok jako skupinu zemí (jako třeba Československo, Polsko, Východní Německo), které byly po druhé světové válce pod silným vlivem a kontrolou Sovětského svazu (dnešního Ruska). Byla to taková "sovětská rodina" států, kde SSSR hrál roli "velkého bratra".

Co bylo pro Východní blok typické?

Vládla komunistická strana: V těchto zemích vládla jen jedna strana, a to ta komunistická, která všechno řídila.
Centrálně plánované hospodářství: Stát řídil, co se bude vyrábět a prodávat, místo aby to nechával na trhu. Obchody byly často prázdné a lidé neměli moc na výběr.
Žádná svoboda: Lidé nemohli svobodně cestovat na Západ, říkat, co si myslí, nebo si svobodně vybírat práci. Všude byl dohled a cenzura.
Varšavská smlouva: To byla taková "armáda" Východního bloku, kde vojáci z různých zemí byli pod velením Sovětského svazu. Sloužila k tomu, aby SSSR mohl zasáhnout, pokud by se nějaká země chtěla z bloku vymanit (jako se to stalo v Československu v roce 1968, kdy sovětské tanky přijely potlačit snahy o větší svobodu).
Železná opona: To byla taková neviditelná, ale velmi skutečná hranice, která oddělovala Východní blok od Západního bloku a bránila lidem v cestování a přístupu k informacím.

Východní blok se rozpadl na konci 80. let, když Sovětský svaz zeslábl. Lidé v těchto zemích pak získali svobodu a mohli si sami rozhodovat o své budoucnosti.

Externí odkazy