Jorge Luis Borges

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - spisovatel Jorge Luis Borges (celým jménem Jorge Francisco Isidoro Luis Borges Acevedo; * 24. srpna 1899, Buenos Aires – † 14. června 1986, Ženeva) byl argentinský spisovatel, esejista, básník a překladatel, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století. Jeho dílo, charakteristické hlubokou erudicí, filozofickým přesahem a formální precizností, zásadně ovlivnilo magický realismus a postmodernismus. Proslul především svými fantastickými povídkami, v nichž prozkoumával témata jako čas, nekonečno, zrcadla, labyrinty, identita a povaha reality.

Jeho nejznámější sbírky povídek, Fikce (Ficciones) a Alef (El Aleph), jsou považovány za mistrovská díla, která stírají hranice mezi skutečností, snem a literární mystifikací. Přestože nikdy nenapsal román a nikdy nezískal Nobelovu cenu za literaturu (což je považováno za jedno z největších přehlédnutí v historii ceny), jeho vliv na autory jako Umberto Eco, Julio Cortázar nebo Italo Calvino je nezměrný.

📜 Život

🧒 Dětství a mládí v Buenos Aires

Jorge Luis Borges se narodil v Buenos Aires do vzdělané rodiny s anglickými a španělskými kořeny. Jeho otec, Jorge Guillermo Borges, byl právník a učitel psychologie s literárními ambicemi, který syna vedl k lásce ke knihám. Matka, Leonor Acevedo Suárez, pracovala jako překladatelka. Díky babičce z otcovy strany, která byla Angličanka, vyrůstal Borges jako bilingvní a od dětství plynule hovořil španělsky i anglicky. Obrovská otcova knihovna se stala jeho prvním vesmírem a četba děl Shakespeara, Poea, Chestertona či Wellse v originále formovala jeho budoucí styl.

Již v mládí se u něj začala projevovat dědičná oční vada, která ho postupně vedla k úplné slepotě. Tato skutečnost hluboce ovlivnila jeho život i dílo, v němž se motivy tmy, vidění a paměti často opakují.

🇪🇺 Evropská léta a avantgarda

V roce 1914 se rodina přestěhovala do Švýcarska, kde měl otec podstoupit léčbu zraku. Zde Borges navštěvoval Collège de Genève a naučil se francouzsky a německy. Po první světové válce se rodina přesunula do Španělska, kde se mladý Borges zapojil do avantgardního literárního hnutí ultraismus. Publikoval své první básně a eseje v literárních časopisech a navázal kontakty s předními španělskými spisovateli.

🇦🇷 Návrat do Argentiny a literární vzestup

Po návratu do Argentiny v roce 1921 se Borges stal jednou z vůdčích postav literární scény v Buenos Aires. Založil několik literárních časopisů (např. Prisma a Proa) a publikoval své první básnické sbírky, jako Fervor de Buenos Aires (1923). V této době se postupně odkláněl od avantgardních experimentů a začal rozvíjet svůj osobitý styl, kombinující metafyzické úvahy s detektivními a fantastickými prvky.

Ve 30. letech začal psát své první povídky, které později tvořily jádro jeho nejslavnějších sbírek. Pracoval také jako literární kritik a redaktor. V roce 1938 utrpěl vážný úraz hlavy, který ho přivedl na pokraj smrti a vyvolal v něm obavy ze ztráty intelektuálních schopností. Tato krize se stala paradoxně tvůrčím impulsem, který vedl k napsání jedné z jeho klíčových povídek, Pierre Menard, autor Quijota.

👁️ Slepnoucí knihovník a mezinárodní uznání

Od roku 1937 pracoval v městské knihovně v Buenos Aires. Po nástupu Juana Peróna k moci v roce 1946 byl z politických důvodů z tohoto místa "povýšen" na inspektora drůbeže a vajec na městské tržnici, což Borges vnímal jako ponížení a funkci odmítl. V tomto období se živil jako lektor a esejista.

Po pádu perónistického režimu v roce 1955 byl jmenován ředitelem Argentinské národní knihovny a profesorem anglické a americké literatury na Univerzitě v Buenos Aires. V téže době však již téměř zcela oslepl. Tuto ironii osudu – stát se ředitelem obrovské knihovny, kterou nemůže číst – reflektoval ve své Poemě o darech. Slepota ho donutila soustředit se na kratší formy a diktovat svá díla matce nebo přátelům.

Mezinárodní slávy dosáhl v roce 1961, kdy obdržel (společně se Samuelem Beckettem) prestižní cenu Formentor. Jeho díla byla překládána do mnoha jazyků a Borges začal cestovat po světě, přednášet na univerzitách v USA a Evropě.

🇨🇭 Poslední léta a smrt v Ženevě

V pozdním věku se jeho společnicí a později i manželkou stala jeho bývalá studentka a asistentka María Kodama. Krátce před smrtí se přestěhoval do Ženevy, města, které považoval za jeden ze svých domovů. Zde zemřel 14. června 1986 na rakovinu jater. Je pohřben na hřbitově Cimetière des Rois.

✍️ Dílo a styl

Borgesovo dílo je záměrně fragmentární; nikdy nenapsal román, protože ho považoval za příliš nedokonalý a zdlouhavý žánr. Preferoval krátkou povídku, esej a báseň, které mu umožňovaly s maximální precizností vyjádřit komplexní myšlenky.

📚 Hlavní témata

Jeho texty se opakovaně vracejí k několika klíčovým filozofickým a metafyzickým konceptům:

• Labyrint: Symbolizuje nepochopitelnost vesmíru, složitost lidského myšlení a nekonečné možnosti voleb. Objevuje se v povídkách jako Dům Asteriónův nebo Zahrada, v níž se cestičky rozvětvují.
• Knihovna: Představuje vesmír jako nekonečný soubor vědění, jak je geniálně popsáno v povídce Babylonská knihovna. Knihovna je pro Borgese symbolem řádu i chaosu zároveň.
• Čas: Borges zpochybňuje lineární pojetí času. Experimentuje s myšlenkou cyklického času, paralelních časových linií a věčného návratu (např. v Dějinách věčnosti).
• Identita a dvojnictví: Téma zpochybnění jedinečnosti lidského já, existence dvojníků (doppelgänger) a prolínání osobností je ústřední v povídkách jako Borges a já nebo Téma zrádce a hrdiny.
• Zrcadla: Symbolizují zdvojování reality, iluzi a bránu do jiných, často zlověstných světů. Borges se v jednom ze svých textů přiznal, že se zrcadel od dětství bál.
• Sny a realita: Hranice mezi snem a skutečností je v jeho díle záměrně neostrá. Často se zabývá myšlenkou, že realita je něčím snem, jako v povídce Kruhové zříceniny.

✒️ Literární styl

Borgesův styl je nezaměnitelný pro svou intelektuální hustotu, jazykovou úspornost a formální eleganci. Mezi jeho charakteristické postupy patří:

• Erudice a mystifikace: Jeho texty jsou protkány odkazy na reálné i fiktivní filozofy, teology a spisovatele. Často vytváří falešné citace, recenze neexistujících knih a biografie smyšlených autorů, čímž stírá hranici mezi faktem a fikcí.
• Paradox a oxymóron: Používá logické hříčky a protimluvy k odhalení absurdity a složitosti reality.
• Preciznost a stručnost: Vyhýbá se psychologizování postav a popisným pasážím. Soustředí se na děj a myšlenku, kterou podává s matematickou přesností.
• Prvky detektivního žánru: Mnoho jeho povídek má strukturu detektivního pátrání, kde však není odhalován zločin, ale metafyzická pravda.

📖 Významná díla

• Básnické sbírky:

 * Fervor de Buenos Aires (1923)
 * Luna de enfrente (1925)
 * El hacedor (1960)

• Sbírky esejů:

 * Inquisiciones (1925)
 * Dějiny věčnosti (Historia de la eternidad, 1936)
 * Otras inquisiciones (1952)

• Sbírky povídek:

 * Dějiny nešlechetnosti (Historia universal de la infamia, 1935)
 * Fikce (Ficciones, 1944) – obsahuje slavné povídky jako Tlön, Uqbar, Orbis Tertius, Babylonská knihovna a Zahrada, v níž se cestičky rozvětvují.
 * Alef (El Aleph, 1949) – titulní povídka popisuje bod v prostoru, který obsahuje všechny ostatní body vesmíru.
 * Brodieho zpráva (El informe de Brodie, 1970)
 * Kniha z písku (El libro de arena, 1975)

🌍 Vliv a odkaz

💡 Vliv na světovou literaturu

Borgesův vliv přesahuje hranice Argentiny i Latinské Ameriky. Jeho dílo inspirovalo několik generací spisovatelů a myslitelů. Je považován za předchůdce postmoderní literatury pro své hry s intertextualitou, zpochybňování autority a mísení žánrů. Autoři jako Umberto Eco (jehož román Jméno růže je plný borgesovských motivů), Italo Calvino, Philip K. Dick, Michel Foucault nebo Jacques Derrida se k jeho odkazu otevřeně hlásili. Jeho myšlenky rezonují i v oblasti informatiky (koncept hypertextu připomíná jeho Zahradu, v níž se cestičky rozvětvují) a filozofie.

🇦🇷 Borges a Argentina

Vztah Borgese k rodné zemi byl komplikovaný. Byl hrdým Argentincem, ale zároveň kosmopolitou, který se cítil být součástí evropské kulturní tradice. Jeho politické postoje byly konzervativní a elitářské, což ho často stavělo do opozice vůči populistickým hnutím, zejména peronismusu, který ostře kritizoval. Později kritizoval i vojenskou juntu, která v Argentině vládla v letech 1976–1983, ačkoliv její nástup zpočátku opatrně uvítal. Pro některé Argentince zůstává kontroverzní postavou, ale jeho status literárního génia je nezpochybnitelný.

✨ Zajímavosti

• Přestože byl mnohokrát nominován, nikdy nezískal Nobelovu cenu za literaturu. Spekuluje se, že důvodem mohly být jeho konzervativní politické názory a podpora některých pravicových diktatur v Latinské Americe (např. režimu Augusta Pinocheta v Chile).
• Borges byl vášnivým čtenářem a obdivovatelem anglosaské literatury, zejména děl Kiplinga, Stevensona a Chestertona.
• Spolu s dalším argentinským spisovatelem, Adolfem Bioy Casaresem, napsal pod pseudonymem H. Bustos Domecq několik parodických detektivních příběhů.
• Jeho jméno nese asteroid (11510) Borges.
• V povídce Tlön, Uqbar, Orbis Tertius popsal fiktivní svět, jehož myšlenky a předměty postupně pronikají do naší reality, což je považováno za jednu z nejoriginálnějších literárních koncepcí 20. století.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025