Arthur Rimbaud
Obsah boxu
Jean Nicolas Arthur Rimbaud (* 20. října 1854, Charleville – † 10. listopadu 1891, Marseille) byl francouzský básník, jedna z nejvýznamnějších postav literárního symbolismu a klíčový představitel tzv. prokletých básníků. Jeho dílo, vytvořené v neuvěřitelně krátkém období mezi šestnáctým a dvacátým rokem života, radikálně změnilo podobu moderní poezie. Po několika letech intenzivní tvorby se literatury zcela zřekl a zbytek života strávil jako cestovatel a obchodník v Africe. Jeho životní příběh plný vzpoury, geniality a tragédie fascinuje umělce a čtenáře dodnes.
📜 Život
Život Arthura Rimbauda lze rozdělit na dvě dramaticky odlišné poloviny: krátkou, ale oslnivou literární kariéru a dlouhé období dobrodružného života v cizině.
👦 Dětství a rané mládí (1854–1871)
Arthur Rimbaud se narodil v Charleville v Ardenském regionu na severovýchodě Francie. Jeho otec, Frédéric Rimbaud, byl kapitánem v armádě a rodinu brzy opustil. Výchova tak zůstala na matce, Vitalii Cuif, přísné a konzervativní ženě, která kladla velký důraz na vzdělání a katolickou morálku. Arthur byl zázračné dítě a brilantní student, který exceloval v latině a řečtině a vyhrával školní ceny za své verše.
Již v patnácti letech se v něm probudil duch rebela. Začal pohrdat maloměstským prostředím Charleville a konvenční morálkou. Během prusko-francouzské války v roce 1870 několikrát utekl z domova do Paříže s touhou zažít revoluční atmosféru Pařížské komuny. V tomto období napsal své první významné básně, jako je Spáč v úvalu (Le Dormeur du val), které již ukazovaly jeho mimořádný talent.
Klíčovou postavou pro jeho raný vývoj byl jeho učitel Georges Izambard, který rozpoznal jeho genialitu a podporoval jeho literární ambice. V květnu 1871 napsal Rimbaud dva zásadní dopisy, známé jako Dopisy vidoucího (Lettres du Voyant), v nichž formuloval svou revoluční poetiku. Básník se podle něj má stát "vidoucím" skrze "dlouhé, nesmírné a promyšlené rozrušování všech smyslů".
🌪️ Vztah s Paulem Verlainem (1871–1875)
V září 1871 poslal Rimbaud své básně, včetně slavného Opilého korábu (Le Bateau ivre), již zavedenému básníkovi Paulu Verlainovi do Paříže. Verlaine byl jeho talentem ohromen a okamžitě ho pozval k sobě. Tím začal jeden z nejbouřlivějších a nejznámějších vztahů v literární historii.
Rimbaud svým bohémským a provokativním chováním šokoval pařížskou literární společnost. Společně s Verlainem vedli život plný absintu, hašiše a neustálých konfliktů. Verlaine kvůli Rimbaudovi opustil svou těhotnou manželku Mathilde Mauté. Společně odcestovali do Londýna a později do Bruselu, kde jejich vztah v červenci 1873 vyvrcholil tragédií. Po další prudké hádce Verlaine v opilosti postřelil Rimbauda do zápěstí. Ačkoliv zranění nebylo vážné, Verlaine byl odsouzen ke dvěma letům vězení.
Během tohoto pohnutého období Rimbaud napsal své mistrovské dílo, básnickou prózu Sezóna v pekle (Une Saison en Enfer), v níž se zpovídá ze svého "pekelného" vztahu s Verlainem a zkoumá své duchovní a umělecké krize.
🌍 Cesty a opuštění literatury (1875–1891)
Po definitivním rozchodu s Verlainem a dokončení sbírky básní v próze Iluminace (Illuminations) okolo roku 1875 Arthur Rimbaud ve věku pouhých 21 let s literaturou navždy skoncoval. Tento krok, pro mnohé nepochopitelný, je jedním z největších mystérií literární historie.
Následovala léta neklidného cestování po Evropě. Učil se jazyky, pracoval v různých příležitostných zaměstnáních, a dokonce krátce sloužil v armádě Nizozemské východní Indie (dnešní Indonésie), odkud dezertoval.
Nakonec se usadil v Africe a na Arabském poloostrově. Pracoval jako předák na Kypru, později jako obchodní agent v Adenu a nakonec se stal obchodníkem a průzkumníkem v Hararu v Etiopii. Obchodoval s kávou, kůžemi a bohužel i se zbraněmi. Během těchto let nepsal žádnou poezii, dochovala se pouze jeho obchodní korespondence a geografické zprávy.
🏥 Nemoc a smrt (1891)
Na začátku roku 1891 začal Rimbaud pociťovat silné bolesti v pravém koleni. Jeho stav se rychle zhoršoval a byl diagnostikován se sarkomem (rakovinou kosti). Byl převezen do Marseille ve Francii, kde mu byla noha amputována. Nemoc však již metastazovala. Ošetřovala ho jeho sestra Isabelle. Arthur Rimbaud zemřel 10. listopadu 1891 ve věku 37 let. Byl pohřben ve svém rodném Charleville.
✍️ Dílo a styl
Rimbaudovo dílo je relativně úzké, ale jeho dopad je obrovský. Většina jeho textů vznikla v rozpětí pouhých čtyř až pěti let.
🌟 Hlavní díla
- Opilý koráb (Le Bateau ivre, 1871) – Dlouhá báseň o 100 verších, která je alegorií básníkovy duše osvobozené od všech pout. Loď bez posádky se řítí mořem a zažívá fantastické, surreálné vize. Je to manifest mladistvé touhy po absolutní svobodě.
- Sezóna v pekle (Une Saison en Enfer, 1873) – Jediná kniha, kterou Rimbaud sám vydal. Jedná se o autobiografickou báseň v próze, která je drásavou zpovědí z duchovní krize, neúspěšného vztahu s Verlainem a rozčarování z vlastních básnických ambicí.
- Iluminace (Illuminations, 1872–1875, vydáno 1886) – Sbírka básní v próze a volných veršů, která je vrcholem Rimbaudovy tvorby. Texty jsou plné halucinačních obrazů, snových vizí a jazykových experimentů. Název odkazuje na středověké iluminované rukopisy i na barevné anglické tisky.
🎨 Poetika a inovace
Rimbaud byl literární revolucionář, který zásadně ovlivnil vývoj moderní poezie.
- Básník jako "vidoucí" (voyant): Věřil, že úkolem básníka je proniknout za hranice běžné reality a odhalit neznámo. Toho chtěl dosáhnout systematickým "rozrušováním smyslů".
- Synestezie: V slavném sonetu Samohlásky (Voyelles) přiřadil každé samohlásce barvu (A černé, E bílé, I rudé, U zelené, O modré), čímž demonstroval propojování různých smyslových vjemů.
- Volný verš a báseň v próze: Oprostil poezii od tradičních pravidel rýmu a metra. Jeho Iluminace jsou považovány za jeden z prvních a nejvýznamnějších příkladů básně v próze ve francouzské literatuře.
- Obraznost a jazyk: Jeho jazyk je plný nečekaných metafor, symbolů a vizionářských obrazů, které se vymykají logické interpretaci a působí přímo na čtenářovy smysly a podvědomí.
🏛️ Odkaz a vliv
Ačkoliv Rimbaud zemřel téměř zapomenut, jeho dílo bylo znovuobjeveno na konci 19. století a stalo se základním kamenem pro mnoho uměleckých směrů 20. století.
- Symbolismus: Spolu s Verlainem a Mallarmém je považován za jednoho z otců symbolismu.
- Surrealismus: André Breton a další surrealisté ho uctívali jako svého přímého předchůdce pro jeho důraz na podvědomí, sen a iracionální vize.
- Moderní literatura a hudba: Jeho vliv sahá přes beatniky (jako Jack Kerouac a Allen Ginsberg) až po rockové hudebníky. Otevřeně se k němu hlásili Bob Dylan, Jim Morrison z The Doors nebo Patti Smith.
Arthur Rimbaud zůstává symbolem mladistvé vzpoury, nekompromisního uměleckého hledání a tragického génia, který spálil svůj talent v oslnivém ohni a poté zmizel v tichu.
🤔 Pro laiky
- Co znamená "prokletý básník"?
Je to označení pro umělce, který žije na okraji společnosti, porušuje její pravidla a často propadá sebedestruktivnímu chování (alkohol, drogy). Jeho dílo je obvykle nepochopené za jeho života, ale později je oceněno pro svou originalitu a hloubku. Rimbaud je archetypem takového umělce.
- Co je to synestezie?
Představte si, že slyšíte hudbu a vidíte při tom barvy, nebo že se dotknete nějakého povrchu a ucítíte chuť. To je synestezie – propojování a míšení různých smyslových vjemů. Rimbaud se snažil tento jev využít v poezii, aby vytvořil silnější a neobvyklé zážitky, jako v básni Samohlásky.
- Proč přestal psát?
To je největší záhada jeho života. Neexistuje jediná jasná odpověď. Někteří se domnívají, že dospěl k závěru, že poezie nemůže změnit svět ani život, jak doufal. Jiní si myslí, že byl znechucen literárním světem nebo že prostě vyčerpal svůj tvůrčí potenciál. Možná také toužil po "skutečném" životě plném akce a dobrodružství, který mu psaní nemohlo nabídnout.