Přeskočit na obsah

Vladislav II. Jagellonský

Z Infopedia
Verze z 24. 5. 2025, 21:02, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox Panovník | titul = Král český, král uherský, král chorvatský, markrabě moravský, vévoda lucemburský | jméno = Vladislav II. Jagellonský | celý_titul = Vladislav II. Jagellonský | obrázek = Soubor:Vladislav II. Jagellonský.jpg | popisek = Vladislav II. Jagellonský na dobovém portrétu | narození = 1. března 1456 | místo narození = Krakov, Polské království (dnes Polsko) | úmrtí = [[13. března]…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Vladislav II. Jagellonský
Soubor:Soubor:Vladislav II. Jagellonský.jpg
Vladislav II. Jagellonský na dobovém portrétu
Celý titulVladislav II. Jagellonský
TitulKrál český, král uherský, král chorvatský, markrabě moravský, vévoda lucemburský
PředchůdceJiří z Poděbrad (v Čechách), Matyáš Korvín (v Uhrách)
NástupceLudvík Jagellonský
RodJagellonci
OtecKazimír IV. Jagellonský
MatkaAlžběta Habsburská
Manželka1. Barbora Braniborská
Manželka22. Beatrix Neapolská
Dětiz 3. manželství:
Narození1. března 1456
Místo narozeníKrakov, Polské království (dnes Polsko)
Úmrtí13. března 1516 (ve věku 60 let)
Místo úmrtíBudín, Uherské království (dnes Maďarsko)
PohřebištěSzékesfehérvár, Uherské království (dnes Maďarsko)

Životopis

Vladislav II. Jagellonský (1. března 1456, Krakov – 13. března 1516, Budín) byl králem českým (od roku 1471) a králem uherským (od roku 1490). Pocházel z dynastie Jagellonců, byl synem polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské. Jeho vláda v Čechách znamenala konec období nestability po husitských válkách, ale zároveň vedla k oslabení královské moci ve prospěch šlechty.

Nástup na český trůn

Na český trůn se dostal díky podpoře Jiřího z Poděbrad, který si jej vybral za svého nástupce. Jiří tak chtěl zajistit, aby na trůn nenastoupil jeho sok Matyáš Korvín, uherský král. Po smrti Jiřího z Poděbrad byl Vladislav 27. května 1471 zvolen českým králem českými stavy. Korunován byl 22. srpna 1471 v chrámu sv. Víta v Praze.

Jeho nástup na trůn však nebyl klidný. Musel se potýkat s nároky Matyáše Korvína, který se již v roce 1469 nechal částí české katolické šlechty zvolit českým králem (tzv. olomoucká volba). Konflikt mezi Vladislavem a Matyášem byl ukončen až Olomouckou smlouvou v roce 1479. Podle této smlouvy si oba panovníci ponechali titul českého krále, ale Vladislav fakticky vládl v Čechách, zatímco Matyáš si ponechal Moravu, Slezsko a Lužici. Bylo dohodnuto, že po smrti jednoho z nich zdědí přeživší panovník země toho druhého.

Vláda v Čechách a Uhřích

Vladislavova vláda v Čechách (1471–1516) bývá často označována jako období "útlaku poddaných" nebo "kralování kralovala šlechta", neboť došlo k výraznému posílení moci šlechty na úkor panovníka. To se projevilo zejména v:

  • Jagellonské zřízení zemské: Tento zákoník z roku 1500 uzákonil dominanci šlechty ve státní správě a omezil moc krále a práv měst.
  • Neschopnost udržet pořádek: Vladislav, známý svou mírnou a nerozhodnou povahou, pro niž si vysloužil přezdívku „král Dobře“ (z latinského "rex bene" nebo německého "König Wladislaus, der gute Mann"), často nedokázal efektivně řešit spory mezi stavy a šlechtou.

V roce 1490 po smrti Matyáše Korvína byl Vladislav II. zvolen také králem uherským, čímž se Uhersko, Čechy, Morava, Slezsko a Lužice opět spojily pod jednoho panovníka. Své sídlo přesunul do Budína (dnešní Budapešť) a o české záležitosti se staral méně, což dále posílilo vliv české šlechty.

Závěr jeho vlády byl ve znamení neúspěšných snah o stabilizaci poměrů v Uhrách a pokračujícího zhoršování finanční situace. Zemřel v Budíně 13. března 1516.

Pro laiky

Vladislav Jagellonský byl král, který k nám přišel z Polska. Byl vybrán naším králem Jiřím z Poděbrad, aby se stal dalším českým králem. Jiří ho vybral proto, aby na trůn nesedl jeho nepřítel Matyáš Korvín z Uher. Vladislav se tak stal českým králem v roce 1471.

Jenže Matyáš Korvín se také prohlásil králem, takže se chvilku hádali, kdo je ten pravý. Nakonec se domluvili, že si každý nechá svůj titul, ale Vladislav bude vládnout v Čechách a Matyáš na Moravě a ve Slezsku. Dohodli se i na tom, že kdo přežije, dostane všechno.

Vladislav byl hodný, ale trochu nerozhodný král, proto se mu říkalo "král Dobře". Za jeho vlády se stalo, že šlechta (bohatí a mocní páni) získala mnohem větší moc než král. Dokonce vydali zákon, který potvrdil, že šlechta může skoro všechno. Když pak Matyáš Korvín zemřel, stal se Vladislav i králem uherským a přestěhoval se do Uher. To znamenalo, že se o Čechy staral méně, a šlechtě se tak ještě víc uvolnily ruce. Zemřel v Uhrách a zanechal po sobě syna Ludvíka, který se stal dalším králem.

Klíčové události a úspěchy

  • 1456: Narození v Krakově.
  • 1471: Zvolení a korunovace na českého krále.
  • 1479: Olomoucká smlouva s Matyášem Korvínem, ukončení česko-uherských válek.
  • 1490: Zvolení a korunovace na uherského krále po smrti Matyáše Korvína, přesun sídla do Budína.
  • 1500: Vydání Jagellonské zřízení zemské, zákoníku posilujícího šlechtu.
  • 1515: Vídeňské svatby – dohodnuté sňatky mezi Habsburky a Jagellonci, které zajistily habsburské nároky na české a uherské trůny.
  • 1516: Úmrtí v Budíně.

Rodina

Vladislav II. Jagellonský byl třikrát ženat, ale potomky měl pouze z posledního manželství.

Předchůdci a nástupci

Wikilinky a kategorie

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Vladislav_II._Jagellonský&oldid=1862“