Pomořansko
Obsah boxu
Šablona:Infobox historický region
Pomořansko (polsky Pomorze, německy Pommern, latinsky Pomerania) je historický region na jihu Baltského moře, který je v současnosti rozdělen mezi Polsko a Německo. Název regionu je slovanského původu a odkazuje na jeho polohu "u moře". Pomořansko je charakteristické svou bohatou a často dramatickou historií, v níž se střetávaly polské, německé, dánské a švédské vlivy, a také svou malebnou krajinou s pobřežím, jezery a lesy.
📜 Etymologie a název
Název Pomořansko pochází z praslovanského spojení po more, což znamená „země u moře“ nebo „při moři“. Poprvé se tento název objevuje v latinizované podobě Pomerania v pramenech z 11. století. V průběhu historie se používaly různé varianty názvu v závislosti na dominantním jazyce a politické příslušnosti:
- **Polsky:** Pomorze
- **Německy:** Pommern
- **Kašubsky:** Pòmòrskô nebo Pòmòrze
- **Latinsky:** Pomerania
- **Švédsky:** Pommern
V češtině se používá název Pomořansko nebo Pomoří.
🌍 Geografie
Pomořansko leží na Pomořanské nížině a jeho přirozené hranice tvoří na západě řeka Odra (a historicky i řeka Recknitz u Stralsundu) a na východě řeka Visla. Na jihu je region ohraničen řekami Warta a Noteć.
Krajina je převážně nížinná, formovaná činností ledovce během poslední doby ledové. Charakteristické jsou pro ni:
- **Pobřeží Baltského moře:** S dlouhými písečnými plážemi, dunami, útesy a pobřežními jezery (např. Łebsko a Gardno).
- **Pomořanská jezerní plošina:** Oblast s tisíci jezer ledovcového původu, lesy a morénovými kopci. Je to oblíbená rekreační oblast.
- **Říční síť:** Regionem protéká řada řek, které se vlévají do Baltského moře, například Odra, Visla, Parsęta, Rega, Słupia a Łeba.
- **Ostrovy:** K Pomořansku patří největší německý ostrov Rujána (Rügen) a ostrov Uznojem (Usedom), o který se dělí Německo s Polskem.
🏙️ Významná města
- **V polské části:**
- Gdaňsk – historické hanzovní město a hlavní město Pomořského vojvodství.
- Štětín (Szczecin) – největší město regionu, významný přístav na řece Odře a hlavní město Západopomořského vojvodství.
- Gdyně (Gdynia) – moderní přístavní město, součást tzv. Trojměstí (spolu s Gdaňskem a Sopoty).
- Sopoty (Sopot) – známé přímořské lázně.
- Kołobrzeg – historický přístav a lázeňské město.
- Słupsk – historické město ve střední části Pomořanska.
- Świnoujście – přístavní město na ostrově Uznojem.
- **V německé části (Přední Pomořansko):**
- Stralsund – historické hanzovní město, jehož centrum je zapsáno na seznamu UNESCO.
- Greifswald – univerzitní a hanzovní město.
- Anklam – rodiště průkopníka letectví Otto Lilienthala.
📖 Historie
Historie Pomořanska je složitá a poznamenaná neustálými změnami hranic a vládců.
👑 Rané dějiny a Pomořanští vévodové
V raném středověku bylo území osídleno západními slovanskými kmeny, souhrnně označovanými jako Pomořané. V 10. století si část Pomořanska podmanil polský kníže Měšek I.. Během 11. a 12. století se region střídavě osamostatňoval a dostával pod nadvládu Polska nebo Svaté říše římské.
Klíčovou roli v dějinách regionu sehrála dynastie Gryfitů (Greifen), která zde vládla od 12. století až do svého vymření v roce 1637. Za jejich vlády vzniklo Pomořanské vévodství, které bylo postupně rozděleno na několik menších vévodství (např. Štětínské, Wolgastské). Vévodové z dynastie Gryfitů přijali křesťanství a udržovali složité vztahy se svými mocnými sousedy – Polskem, Dánskem a Svatou říší římskou.
🏰 Hanzovní období a německá kolonizace
Od 12. století probíhala v Pomořansku intenzivní německá kolonizace (Ostsiedlung), během níž přicházeli němečtí osadníci, zakládali města podle německého práva (např. Magdeburské právo) a přinášeli nové zemědělské techniky. To vedlo k postupné germanizaci velké části regionu, ačkoliv slovanské obyvatelstvo (především Kašubové) si v některých oblastech udrželo svou identitu.
Města jako Štětín, Stralsund, Greifswald a Kołobrzeg se stala prosperujícími členy Hanzovního spolku, což přineslo regionu značné bohatství z námořního obchodu.
⚔️ Rozdělení mezi Švédsko a Prusko
Vymření dynastie Gryfitů v roce 1637 během Třicetileté války znamenalo konec samostatnosti Pomořanského vévodství. Vestfálský mír v roce 1648 rozdělil Pomořansko mezi dvě mocnosti:
- **Švédsko** získalo západní část s městy Štětín a Stralsund (tzv. Švédské Pomořansko).
- **Braniborsko-Prusko** získalo východní část (Zadní Pomořansko).
V následujících staletích Prusko postupně získávalo kontrolu i nad švédskou částí. Po Vídeňském kongresu v roce 1815 se celé Pomořansko stalo součástí Pruského království jako Provincie Pomořansko.
💥 20. století a poválečné uspořádání
Po první světové válce a obnovení Polska zůstala většina Pomořanska součástí Německa. Klíčový zlom přinesla druhá světová válka. Na základě rozhodnutí Postupimské konference v roce 1945 byla stanovena nová polsko-německá hranice na řece Odře a Lužické Nise.
Toto rozhodnutí mělo pro Pomořansko zásadní důsledky:
- Většina historického Pomořanska na východ od Odry připadla Polsku.
- Původní německé obyvatelstvo bylo z této oblasti vysídleno.
- Do regionu se nastěhovali Poláci, a to jak z centrálního Polska, tak ti, kteří byli vysídleni z východních území Polska anektovaných Sovětským svazem.
- Menší západní část (Přední Pomořansko, německy Vorpommern) zůstala součástí Německa, nejprve v rámci NDR a po znovusjednocení Německa v roce 1990 jako součást spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
🏛️ Současné administrativní dělení
Dnes je historický region Pomořansko rozdělen takto:
🇵🇱 Polská část
- **Západopomořské vojvodství** (Województwo zachodniopomorskie) s hlavním městem Štětín. Zahrnuje většinu historického Zadního Pomořanska.
- **Pomořské vojvodství** (Województwo pomorskie) s hlavním městem Gdaňsk. Zahrnuje východní část historického Pomořanska (Pomerelie).
- Malé části regionu zasahují také do **Kujavsko-pomořského** a **Velkopolského vojvodství**.
🇩🇪 Německá část
- **Přední Pomořansko** (Vorpommern) je součástí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko (Mecklenburg-Vorpommern).
👥 Obyvatelstvo a kultura
Pomořansko bylo po staletí etnicky smíšeným regionem, kde vedle sebe žili Němci a Slované. Jedinou původní slovanskou etnickou skupinou, která si dodnes uchovala svůj jazyk a kulturu, jsou Kašubové, žijící v Polsku v oblasti východně od Gdaňsku. Jejich jazyk, kašubština, je uznáván jako regionální jazyk.
Poválečné přesuny obyvatelstva dramaticky změnily demografickou mapu regionu. Dnešní polská část je téměř výhradně polskojazyčná, zatímco německá část je německojazyčná. Kulturní dědictví regionu je však stále patrné v architektuře měst (gotické cihlové kostely a radnice), v místních názvech a v kuchyni, která kombinuje německé a polské vlivy.
⚙️ Ekonomika
Ekonomika Pomořanska je silně spjata s mořem. Klíčovými odvětvími jsou:
- **Námořní doprava a logistika:** Velké přístavy v Gdaňsku, Gdyni, Štětíně, Świnoujście a německém Sassnitzu.
- **Stavba a oprava lodí:** Historicky významné loděnice v Gdaňsku (místo vzniku hnutí Solidarita) a Štětíně.
- **Turismus:** Pobřeží Baltského moře je oblíbenou destinací pro letní dovolenou, a to jak v Polsku (Sopoty, Kołobrzeg), tak v Německu (ostrovy Rujána a Uznojem). Rozvíjí se také agroturistika v oblasti Pomořanské jezerní plošiny.
- **Zemědělství a rybolov:** Tradiční odvětví, která si stále udržují svůj význam.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si Pomořansko jako kus země u Baltského moře, o který se po staletí přetahovaly různé státy, hlavně Polsko a Německo, ale na čas i Švédsko. Jeho název znamená jednoduše "u moře".
- **Proč se tam mluvilo německy i polsky?** Původně tam žily slovanské kmeny (předci Poláků). Ve středověku tam ale začali přicházet němečtí osadníci, kteří zakládali města a přinášeli nové technologie. Obě skupiny žily vedle sebe a mísily se.
- **Proč se po druhé světové válce vše změnilo?** Po porážce nacistického Německa se vítězné mocnosti rozhodly posunout hranici Polska na západ, na řeky Odru a Nisu. Tím pádem většina Pomořanska připadla Polsku. Téměř všichni Němci, kteří tam žili, museli odejít do Německa a na jejich místo přišli Poláci. Byla to obrovská a tragická výměna obyvatelstva.
- **Co je Pomořansko dnes?** Dnes je to region rozdělený mezi Polsko a Německo. Na obou stranách hranice láká turisty svými plážemi, jezery a krásnými historickými městy. Je to místo, kde se setkává slovanská a germánská historie.