Donatello

Rozbalit box

Obsah boxu

Donatello, vlastním jménem Donato di Niccolò di Betto Bardi (* kolem 1386, Florencie – † 13. prosince 1466, tamtéž), byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších italských sochařů rané renesance. Společně s architektem Filippem Brunelleschim, malířem Masacciem a teoretikem Leonem Battistou Albertim je považován za jednoho z otců zakladatelů renesančního umění. Jeho dílo se vyznačuje hlubokým psychologickým realismem, dramatickou expresivitou a dokonalým zvládnutím materiálů, jako je bronz, mramor a dřevo. Donatello znovuobjevil a zdokonalil mnoho technik antického sochařství, včetně techniky ztraceného vosku a vytvořil první volně stojící bronzovou nahou sochu od dob antiky – slavného Davida.

📜 Život a kariéra

Donatellův život je úzce spjat s městem Florencie, které bylo v 15. století epicentrem umělecké a kulturní revoluce. Jeho kariéra trvala více než 60 let a zanechala nesmazatelnou stopu v dějinách evropského umění.

👶 Raná léta a vzdělání

Donatello se narodil ve Florencii jako syn Niccola di Betto Bardiho, člena cechu zpracovatelů vlny. O jeho dětství se ví jen málo. Umělecké vzdělání získal pravděpodobně ve zlatnické dílně. V letech 1404 až 1407 spolupracoval v dílně sochaře Lorenza Ghibertiho na tvorbě severních dveří florentského baptisteria, což byla jedna z nejprestižnějších zakázek té doby. Zde se naučil precizní práci s bronzem a techniku reliéfu.

Kolem roku 1408 získal spolu se svým přítelem, architektem Filippem Brunelleschim, zakázku na sochy proroků pro florentskou katedrálu (dóm). V této době podnikli společnou cestu do Říma, která měla pro oba umělce zásadní význam. Studium antických památek, soch a architektury hluboce ovlivnilo jejich další tvorbu a nasměrovalo je k renesančnímu ideálu.

✨ Vrcholné období ve Florencii

Po návratu z Říma začalo Donatellovo nejplodnější období. Pracoval na řadě zakázek pro florentskou katedrálu a pro kostel Orsanmichele, který sloužil jako svatyně florentských cechů. Pro Orsanmichele vytvořil několik mistrovských děl:

Svatý Marek (1411–1413): Socha se vyznačuje realistickým zobrazením a poprvé zde Donatello použil princip kontrapostu v takové míře, že postava působí živě a uvolněně.
Svatý Jiří (1415–1417): Tato socha se stala symbolem renesančního hrdiny – sebevědomého a odhodlaného. Pod sochou se nachází reliéf Svatý Jiří zabíjí draka, kde Donatello poprvé použil techniku rilievo schiacciato (plošný reliéf), která mu umožnila vytvořit iluzi hlubokého prostoru na velmi mělké ploše.
Svatý Ludvík z Toulouse (1423): Zlacená bronzová socha, která demonstruje jeho mistrovství v práci s kovem.

Pro kampanilu (zvonici) florentského dómu vytvořil sérii soch proroků, mezi nimiž vyniká Prorok Habakuk, přezdívaný Lo Zuccone (Tykvoň) kvůli své holé lebce. Tato socha je ztělesněním Donatellova expresivního realismu a psychologické hloubky.

Kolem roku 1430 vytvořil na zakázku Cosima Medicejského své nejslavnější dílo, bronzového Davida. Jedná se o první volně stojící mužský akt v životní velikosti od dob antiky a dílo, které se stalo ikonou renesančního humanismu.

🐴 Působení v Padově

V roce 1443 Donatello opustil Florencii a odešel do Padovy, kde strávil deset let. Zde získal svou největší a nejkomplexnější zakázku: vytvoření jezdecké sochy kondotiéra Erasma da Narni, známého jako Gattamelata. Tato monumentální bronzová socha, odlitá v jednom kuse, byla první svého druhu od antiky (inspirovaná jezdeckou sochou Marca Aurelia v Římě) a stala se vzorem pro všechny pozdější jezdecké pomníky.

Pro hlavní oltář baziliky svatého Antonína v Padově vytvořil rozsáhlý soubor bronzových soch a reliéfů, které zobrazují život světce. Toto dílo je vrcholem jeho narativního umění a schopnosti vyjádřit drama a emoce.

🌇 Návrat do Florencie a pozdní tvorba

Po návratu do Florencie v roce 1453 se Donatellův styl změnil. Jeho pozdní díla jsou charakteristická extrémní expresivitou, duchovní intenzitou a odklonem od klasické harmonie. Vrcholem tohoto období je dřevěná socha Kající Máří Magdaléna (kolem 1455), která zobrazuje světici jako asketickou a zlomenou postavu, jejíž vnitřní utrpení je vyjádřeno s drásavou syrovostí.

Jeho posledními velkými díly byly dvě bronzové kazatelny pro baziliku San Lorenzo, na kterých pracoval až do své smrti. Tyto reliéfy, plné dramatických a chaotických scén z utrpení Krista, jsou svědectvím jeho neustálého uměleckého hledání a experimentování. Donatello zemřel v roce 1466 a byl pohřben s velkými poctami v bazilice San Lorenzo, poblíž svého patrona Cosima Medicejského.

🎨 Styl a technika

Donatello byl revolučním umělcem, který zavedl do sochařství řadu inovací.

Psychologický realismus: Na rozdíl od idealizovaných postav gotického umění se Donatello snažil o realistické zobrazení lidské postavy a především o zachycení jejích emocí a vnitřního života. Jeho postavy jsou individuality s vlastním charakterem.
Rilievo schiacciato: (italsky "zploštělý reliéf") Tuto techniku sám vynalezl. Umožňovala mu vytvořit na velmi tenké mramorové nebo bronzové desce iluzi hluboké krajiny a perspektivy pomocí jemných přechodů v hloubce řezu.
Návrat k antice: Donatello intenzivně studoval antické sochařství. Převzal z něj principy jako kontrapost (přirozené držení těla s váhou na jedné noze), realistickou anatomii a zájem o zobrazení nahého lidského těla.
Všestrannost materiálů: Byl mistrem v práci s mramorem, bronzem, dřevem, terakotou i štukem. Pro každý námět a účel dokázal zvolit nejvhodnější materiál a techniku.

🗿 Nejvýznamnější díla

David (bronz, cca 1440, Bargello, Florencie) – První volně stojící bronzový akt od antiky. Zobrazuje mladého Davida po vítězství nad Goliášem. Socha je symbolem vítězství inteligence a božské pomoci nad hrubou silou a zároveň oslavou krásy lidského těla.
Jezdecká socha Gattamelaty (bronz, 1447–1453, Piazza del Santo, Padova) – Monumentální pomník kondotiéra Erasma da Narni. Je mistrovským dílem inženýrství a umění, které definovalo podobu jezdeckých pomníků na staletí dopředu.
Svatý Jiří (mramor, 1415–1417, Bargello, Florencie) – Ideál křesťanského rytíře a renesančního občana, plného odhodlání a klidné síly.
Kající Máří Magdaléna (polychromované dřevo, cca 1455, Museo dell'Opera del Duomo, Florencie) – Expresivní dílo pozdního stylu, které s nevídanou intenzitou zobrazuje fyzické i duchovní utrpení.
Proroci pro florentskou kampanilu (mramor, 1415–1436) – Série soch, včetně slavného Zuccone, které jsou studií lidské individuality a charakteru.
Svátek u Heroda (bronzový reliéf, 1427, křtitelnice v Sienské katedrále) – Mistrovské využití lineární perspektivy v reliéfu k vytvoření dramatické a prostorově hluboké scény.

🌟 Odkaz a vliv

Donatellův přínos pro evropské umění je nevyčíslitelný. Jeho díla ovlivnila několik generací umělců. Malíři jako Andrea Mantegna a Andrea del Castagno se inspirovali jeho dramatickým realismem. Sochaři, jako byl jeho žák Andrea del Verrocchio (učitel Leonarda da Vinciho), přímo navazovali na jeho technické a stylistické inovace.

Největší vliv měl však na Michelangela, který Donatella hluboce obdivoval a studoval jeho díla. Michelangelova socha Davida je v mnoha ohledech přímou odpovědí na Donatellova Davida a jeho schopnost vdechnout mramoru život a emoce (terribilità) má kořeny v Donatellově expresivním stylu. Donatello tak stojí na počátku cesty, která vede od rané renesance až k vrcholům umění Michelangela a Raffaela.

🧐 Pro laiky

Renesance: Umělecký a myšlenkový směr, který vznikl v Itálii ve 14. století. Znamená "znovuzrození" a vyznačuje se návratem k ideálům antického Řecka a Říma. Umělci se zaměřili na člověka, realismus a vědecké poznání, jako je perspektiva.
Socha: Trojrozměrné umělecké dílo vytvořené z pevného materiálu, jako je kámen, kov, dřevo nebo hlína. Donatello byl sochař, což znamená,tvořil sochy.
Kontrapost: Způsob zobrazení postavy, kdy váha těla spočívá na jedné noze, zatímco druhá je uvolněná. To vytváří přirozenou a dynamickou pózu, na rozdíl od strnulých postav ze staršího umění.
Bronz: Slitina měďi a cínu, která je velmi oblíbeným materiálem pro odlévání soch. Sochy se vytvářejí tak, že se roztavený bronz nalije do formy. Donatello byl v této technice velkým mistrem.
Reliéf: Sochařské dílo, které vystupuje z plochého pozadí, ale není zcela oddělené. Může být nízký (jako na mincích) nebo vysoký (postavy vystupují více do prostoru). Donatello vynalezl speciální typ velmi nízkého reliéfu zvaný rilievo schiacciato.

Šablona:Aktualizováno