1634

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1634 byl rokem, který se hluboce zapsal do dějin třicetileté války a celé Evropy. Klíčovými událostmi byly dramatická vražda generalissima císařských vojsk Albrechta z Valdštejna v Chebu a drtivá porážka švédských a protestantských vojsk v bitvě u Nördlingenu. Tyto dvě události zásadně změnily rozložení sil na evropském bojišti a vedly k přímému zapojení Francie do války.

🌍 Události

⚔️ Třicetiletá válka

• 24. ledna – Císař Ferdinand II. podepsal tajný patent, kterým zbavil Albrechta z Valdštejna velení císařské armády. Valdštejn byl obviněn ze zrady a spiknutí proti císaři.
• 18. února – V Praze byl vydán císařský manifest, který veřejně označil Valdštejna za zrádce a sliboval odměnu za jeho dopadení, živého či mrtvého.
• 25. února – Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu. Po příjezdu do Chebu byl Valdštejn spolu se svými nejvěrnějšími důstojníky (Adam Erdman Trčka z Lípy, Vilém Kinský, Kristián Ilias z Ilova a Jindřich Niemann) zavražděn skupinou císařských důstojníků pod vedením irských a skotských žoldnéřů (Walter Butler, John Gordon a Walter Deveroux). Vražda se odehrála v Pachelbelově domě (důstojníci) a na chebském hradě (Valdštejn). Tato událost odstranila nejmocnějšího a nejkontroverznějšího vojevůdce války.
• květen – Novým vrchním velitelem císařských vojsk byl jmenován pozdější císař Ferdinand III., syn Ferdinanda II.
• červenec – Císařská a španělská vojska dobyla Řezno (Regensburg).
• 5. – 6. září – Bitva u Nördlingenu. Spojená císařsko-španělská armáda pod velením Ferdinanda III. a kardinála-infanta Ferdinanda Španělského drtivě porazila švédskou armádu a její protestantské spojence vedené Gustafem Hornem a Bernardem Sasko-Výmarským. Bitva znamenala konec švédské dominance v jižním Německu a donutila Francii, vedenou kardinálem Richelieu, aby se v následujícím roce otevřeně zapojila do války proti Habsburkům.

🇳🇱 Nizozemsko a kolonie

• Nizozemská Západoindická společnost dobyla španělskou ostrovní kolonii Curaçao v Karibiku. Ostrov se stal důležitou námořní a obchodní základnou pro Nizozemsko.
• Nizozemci založili obchodní stanici v Persii.

🇷🇺 Východní Evropa

• 14. června – Byl podepsán Poljanovský mír, který ukončil smolenskou válku mezi Polsko-litevskou unií a Ruským carstvím. Ruský car Michail I. Fjodorovič se definitivně vzdal nároků na polský trůn, zatímco polský král Vladislav IV. Vasa se vzdal nároků na ruský trůn a potvrdil hranice stanovené v roce 1618.

🌎 Severní Amerika

• Francouzský objevitel Jean Nicolet jako první Evropan prozkoumal oblast dnešního Wisconsinu a Michiganského jezera, když hledal Severozápadní průjezd do Číny.

🧑‍🎨 Umění a kultura

• V bavorské vesnici Oberammergau se konalo první představení pašijových her. Obyvatelé vesnice složili slib, že pokud budou ušetřeni epidemie moru, budou každých deset let pořádat divadelní představení o utrpení Ježíše Krista.
• Ve Francii založil kardinál Richelieu Francouzskou akademii (Académie française), jejímž úkolem bylo pečovat o čistotu a vývoj francouzského jazyka.
• Nizozemský malíř Rembrandt van Rijn se oženil se Saskií van Uylenburgh a namaloval obraz Artemisia (někdy interpretovaný jako Sofonisba přijímající číši s jedem).
• Španělský dramatik Pedro Calderón de la Barca napsal svou slavnou filozofickou hru Život je sen (La vida es sueño).

🔬 Věda a technika

• V Itálii byl Galileo Galilei po svém odsouzení v roce 1633 držen v domácím vězení ve své vile v Arcetri u Florencie.

👶 Narození

• 18. března – Madame de La Fayette, francouzská spisovatelka († 1693)
• 20. června – Karel Emanuel II. Savojský, savojský vévoda († 1675)
• 14. října – Mariana Rakouská, španělská královna, manželka Filipa IV. († 1696)
• 6. prosince – Luca Giordano, italský barokní malíř († 1705)
• Neznámé datum – Nicolaes Maes, nizozemský malíř, žák Rembrandta († 1693)

⚰️ Úmrtí

• 25. února

   *   Albrecht z Valdštejna, český šlechtic, vojevůdce a generalissimus císařských vojsk (* 1583)
   *   Adam Erdman Trčka z Lípy, český šlechtic a generál, Valdštejnův švagr (* cca 1599)
   *   Vilém Kinský, český šlechtic a diplomat (* cca 1574)
   *   Kristián Ilias z Ilova, polní maršál a Valdštejnův věrný důstojník

• 15. května – Hendrick Avercamp, nizozemský malíř zimních krajin (* 1585)
• 25. června – John Marston, anglický dramatik a satirik (* 1576)
• 9. srpna – William Noy, anglický právník a politik (* 1577)
• 11. října – Filip Uher, český luteránský kazatel a spisovatel (* 1579)

📖 Pro laiky

Rok 1634 si lze představit jako zásadní zvrat v dlouhém a vyčerpávajícím konfliktu, kterým byla třicetiletá válka.

• Zavraždění Valdštejna: Představte si, že nejmocnější a nejúspěšnější generál jedné strany je náhle odstraněn svými vlastními lidmi. Albrecht z Valdštejna byl pro císaře nepostradatelný, ale zároveň se stal tak mocným a nezávislým, že se ho císař začal bát. Jeho vražda byla šokující událostí, která sice upevnila císařovu moc, ale zároveň ho připravila o vojenského génia. Bylo to jako odstranit klíčovou figuru ze šachovnice uprostřed rozhodující partie.

• Bitva u Nördlingenu: Po letech, kdy švédská armáda platila za neporazitelnou a postupovala Německem, přišla drtivá porážka. Pro protestantskou stranu to byla katastrofa. Švédská síla byla zlomena a jejich němečtí spojenci ztratili víru ve vítězství. Tento moment donutil Francii, která dosud válku jen financovala a podporovala ze zákulisí, aby se do ní naplno vojensky vložila. Válka se tak z náboženského konfliktu definitivně změnila v politický boj o nadvládu v Evropě mezi Francií a habsburskou dynastií.

Stručně řečeno, rok 1634 "resetoval" třicetiletou válku. Odstranil jednu legendární postavu a zničil auru neporazitelnosti druhé strany, což vedlo k prodloužení a rozšíření konfliktu na další desetiletí.

Šablona:Aktualizováno