Krevní skupina

Rozbalit box

Obsah boxu

Krevní skupina je popis vlastností červených krvinek jedince, založený na přítomnosti nebo nepřítomnosti specifických molekul, tzv. antigenů, na jejich povrchu. Tyto antigeny mohou být bílkoviny, sacharidy, glykoproteiny nebo glykolipidy. Na základě těchto antigenů je krev klasifikována do různých systémů, z nichž nejznámější jsou systém AB0 a Rh systém.

Existence krevních skupin je klíčová pro krevní transfuzi a transplantaci orgánů, protože imunitní systém příjemce může reagovat na cizí antigeny a způsobit život ohrožující imunitní reakci. Znalost krevních skupin je rovněž důležitá v těhotenství kvůli prevenci hemolytické nemoci novorozenců.

📜 Historie

Koncept krevních skupin objevil v roce 1901 rakouský lékař a imunolog Karl Landsteiner. Při experimentech, kdy míchal krev různých osob, si všiml, že krevní sérum některých lidí shlukuje (aglutinuje) červené krvinky jiných. Na základě těchto pozorování identifikoval tři základní skupiny, které označil A, B a C (později přejmenovanou na 0). Čtvrtou, vzácnější skupinu AB, objevili o rok později jeho kolegové Alfredo von Decastello a Adriano Sturli. Za svůj objev, který umožnil bezpečné krevní transfuze, obdržel Landsteiner v roce 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

V roce 1940 Landsteiner spolu s Alexanderem S. Wienerem objevil další významný systém – Rh faktor, pojmenovaný podle makaka rhesus, na kterém byl poprvé zkoumán. Tento objev pomohl vysvětlit případy transfuzních reakcí, ke kterým docházelo i při podání krve shodné v systému AB0, a objasnil příčinu hemolytické nemoci novorozenců.

🅰️ Systém AB0

Systém AB0 je nejdůležitějším systémem krevních skupin v transfuzní medicíně. Rozděluje krev do čtyř základních skupin podle přítomnosti dvou hlavních antigenů (aglutinogenů) na povrchu červených krvinek – antigenu A a antigenu B. Současně se v krevní plazmě nacházejí protilátky (aglutininy) proti antigenům, které dané osobě chybí.

• Skupina A: Na červených krvinkách je přítomen antigen A. V plazmě se nacházejí protilátky anti-B.
• Skupina B: Na červených krvinkách je přítomen antigen B. V plazmě se nacházejí protilátky anti-A.
• Skupina AB: Na červených krvinkách jsou přítomny oba antigeny, A i B. V plazmě se nenacházejí žádné protilátky anti-A ani anti-B.
• Skupina 0 (nula): Na červených krvinkách není přítomen ani antigen A, ani B. V plazmě se nacházejí obě protilátky, anti-A i anti-B.

💉 Kompatibilita při transfuzi

Při transfuzi je nutné respektovat kompatibilitu, aby nedošlo k aglutinaci (shlukování) krve, která může vést k rozpadu krvinek (hemolýze) a selhání orgánů.

Kompatibilita červených krvinek (erytrocytů)

Krevní skupina příjemce	Může přijmout erytrocyty od
A	A, 0
B	B, 0
AB	A, B, AB, 0 (univerzální příjemce)
0	0 (univerzální dárce)

• Univerzální dárce červených krvinek: Osoba se skupinou 0 je považována za univerzálního dárce červených krvinek, protože její krvinky neobsahují antigeny A ani B, a nemohou tak vyvolat imunitní reakci u příjemců jiných skupin.
• Univerzální příjemce červených krvinek: Osoba se skupinou AB je považována za univerzálního příjemce červených krvinek, protože její plazma neobsahuje protilátky anti-A ani anti-B, a může tedy přijmout krvinky jakékoliv skupiny.

U darování plazmy platí pravidla obráceně. Univerzálním dárcem plazmy je skupina AB a univerzálním příjemcem plazmy je skupina 0.

➕ Rh systém

Rh systém je druhý nejdůležitější systém krevních skupin. Je tvořen více než 50 antigeny, z nichž klinicky nejvýznamnější je antigen D.

• Rh pozitivní (Rh+): Osoby, které mají na povrchu červených krvinek antigen D. V Evropě se jedná přibližně o 85 % populace.
• Rh negativní (Rh-): Osoby, kterým antigen D na červených krvinkách chybí.

Na rozdíl od systému AB0 nemají Rh-negativní jedinci přirozeně vytvořené protilátky proti antigenu D. Tyto protilátky (anti-D) se vytvoří až po kontaktu s Rh-pozitivní krví, například při chybné transfuzi nebo během těhotenství.

🤰 Význam v těhotenství

Rh systém je zásadní v těhotenství, pokud je matka Rh-negativní a plod Rh-pozitivní (po otci). Během porodu nebo při drobném krvácení během těhotenství se mohou krvinky plodu dostat do krevního oběhu matky. Její imunitní systém je rozpozná jako cizí a začne proti nim tvořit protilátky anti-D.

Při prvním takovém těhotenství to obvykle nezpůsobí problém. Riziko nastává při dalším těhotenství s Rh-pozitivním plodem. Mateřské protilátky anti-D mohou projít placentou do oběhu plodu, kde napadají a ničí jeho červené krvinky. Tento stav se nazývá hemolytická nemoc novorozenců (erythroblastosis fetalis) a může vést k těžké anémii, žloutence, poškození mozku nebo až k úmrtí plodu.

Prevencí je podání injekce anti-D imunoglobulinu (např. přípravek RhoGAM) Rh-negativním matkám přibližně ve 28. týdnu těhotenství a znovu do 72 hodin po porodu Rh-pozitivního dítěte. Tato látka zničí Rh-pozitivní krvinky plodu v oběhu matky dříve, než si její tělo stihne vytvořit vlastní protilátky.

🧬 Genetika a dědičnost

Krevní skupiny jsou dědičné a řídí se Mendelovými zákony dědičnosti.

• Dědičnost systému AB0: Je určena jedním genem na chromozomu 9, který má tři alely: I^A, I^B a i.

   *   Alely IA a IB jsou vůči sobě kodominantní (pokud jsou přítomny obě, projeví se obě – skupina AB).
   *   Obě alely IA a IB jsou dominantní vůči alele i.
   *   Alela i je recesivní (projeví se pouze v páru ii – skupina 0).

Genotypy a fenotypy systému AB0

Krevní skupina (Fenotyp)	Možné genotypy
A	IAIA, IAi
B	IBIB, IBi
AB	IAIB
0	ii

• Dědičnost Rh faktoru: Je složitější, ale zjednodušeně se dá říci, že je určena jedním genem s dvěma alelami: R (dominantní pro Rh+) a r (recesivní pro Rh-). Rh-pozitivní jedinec má genotyp RR nebo Rr, zatímco Rh-negativní jedinec má genotyp rr.

🩸 Další systémy krevních skupin

Kromě systémů AB0 a Rh existuje mnoho dalších systémů krevních skupin. Mezinárodní společnost pro krevní transfuzi (ISBT) uznává (k roku 2025) více než 40 systémů s více než 360 antigeny. Většina z nich je méně významná, ale některé mohou způsobovat problémy při transfuzích nebo v těhotenství. Mezi další známé systémy patří:

• MNS systém
• Kell systém
• Duffy systém
• Kidd systém
• Lewis systém

🌍 Geografické rozložení

Zastoupení krevních skupin se v populacích po celém světě liší.

• Skupina 0 je celosvětově nejčastější, s nejvyšším výskytem u původních obyvatel Střední a Jižní Ameriky (téměř 100 %).
• Skupina A je velmi častá v Evropě, zejména ve Skandinávii a střední Evropě.
• Skupina B má nejvyšší frekvenci v Asii, zejména v Indii a střední Asii.
• Rh pozitivita je celosvětově dominantní. Nejvyšší podíl Rh-negativních jedinců se nachází mezi Basky v Evropě (až 35 %).

V České republice je nejčastější skupina A (cca 42 %), následovaná skupinou 0 (39 %), B (12 %) a AB (7 %). Přibližně 85 % populace je Rh+.

🧑‍🏫 Pro laiky: Jak funguje krevní skupina?

Představte si červené krvinky jako malé donuty. Krevní skupina je vlastně "poleva" na tomto donutu.

• **Skupina A:** Má na sobě "jahodovou polevu" (antigen A).
• **Skupina B:** Má na sobě "čokoládovou polevu" (antigen B).
• **Skupina AB:** Má na sobě obě polevy, jahodovou i čokoládovou.
• **Skupina 0:** Nemá žádnou polevu, je to "čistý donut".

Vaše tělo má v krvi "ochranku" (protilátky), která hlídá, aby se do těla nedostaly donuty s cizí polevou.

• Člověk se skupinou A (jahodová poleva) má ochranku, která útočí na "čokoládovou polevu" (anti-B).
• Člověk se skupinou B (čokoládová poleva) má ochranku proti "jahodové polevě" (anti-A).
• Člověk se skupinou 0 (bez polevy) má ochranku proti oběma polevám (anti-A i anti-B).
• Člověk se skupinou AB (obě polevy) nemá žádnou ochranku, protože zná obě polevy jako vlastní.

Když dojde k transfuzi, je to jako byste někomu dali cizí donuty. Pokud dáte člověku se skupinou B (s ochrankou proti jahodám) krev skupiny A (s jahodovou polevou), jeho ochranka okamžitě zaútočí. Donuty se začnou lepit k sobě (aglutinace), ucpou cévy a způsobí vážný, život ohrožující problém. Proto je tak důležité dávat jen "kompatibilní donuty".

Šablona:Aktualizováno