Johnny Cash

Rozbalit box

Obsah boxu

Johnny Cash (narozen jako J. R. Cash; 26. února 1932, Kingsland, Arkansas – 12. září 2003, Nashville, Tennessee) byl americký zpěvák, kytarista, skladatel a herec, který se stal jednou z nejvlivnějších a nejikoničtějších postav hudby 20. století. Proslul svým hlubokým, rezonujícím barytonovým hlasem, charakteristickým zvukem své doprovodné kapely Tennessee Three a temnými texty, které se často zabývaly tématy smutku, morálního utrpení, lásky a vykoupení. Díky svému zvyku nosit na vystoupeních výhradně černé oblečení získal přezdívku „The Man in Black“ (Muž v černém).

Ačkoliv je primárně spojován s country hudbou, jeho tvorba překračovala žánrové hranice a zasahovala do rock and rollu, rockabilly, blues, folku i gospelu. Jeho kariéra trvala téměř pět desetiletí a ovlivnila nespočet umělců napříč hudebním spektrem. Je jedním z mála umělců, kteří byli uvedeni do Country Music Hall of Fame, Rock and Roll Hall of Fame i Gospel Music Hall of Fame.

📜 Život a kariéra

👶 Dětství a mládí

J. R. Cash se narodil v Kingslandu ve státě Arkansas jako jedno ze sedmi dětí Raye a Carrie Cashových. Jeho rodina žila ve velké chudobě, která se ještě prohloubila během Velké hospodářské krize. Když mu byly tři roky, rodina se přestěhovala do Dyess v Arkansasu, kde v rámci programu New Deal získala pozemek a dům. Od útlého věku pracoval s rodinou na bavlníkových polích, kde se při práci zpívaly pracovní písně a hymny, což formovalo jeho hudební cítění.

Tragickou událostí jeho dětství byla smrt jeho staršího bratra Jacka v roce 1944 při nehodě s cirkulárkou. Tato ztráta Johnnyho hluboce zasáhla na celý život a promítla se do temnějších tónů jeho pozdější tvorby. Hudba pro něj byla únikem; matka ho naučila hrát na kytaru a on začal skládat své první písně.

✈️ Služba v letectvu a začátky v Sun Records

V roce 1950 narukoval k Letectvu Spojených států amerických. Po základním výcviku byl převelen do Západního Německa, kde sloužil jako operátor Morseovy abecedy a odposlouchával sovětskou komunikaci. Právě v Německu si koupil svou první kytaru a založil svou první kapelu, The Landsberg Barbarians. Během služby také napsal texty k písním, které se později staly jeho hity, včetně „Folsom Prison Blues“.

Po návratu z armády v roce 1954 se oženil se svou první ženou Vivian Libertovou a přestěhoval se do Memphisu v Tennessee. Živil se jako podomní prodejce, ale jeho snem byla hudební kariéra. Nakonec sebral odvahu a navštívil legendární Sun Records studio, které vedl Sam Phillips. Po několika neúspěšných pokusech zaujmout Phillipse gospelovými písněmi mu Cash zahrál své vlastní skladby. Phillips, který objevil i Elvise Presleyho, Jerryho Lee Lewise a Carla Perkinse, rozpoznal jeho talent.

S kytaristou Lutherem Perkinsem a basistou Marshallem Grantem (známými jako Tennessee Two) nahrál svůj první singl „Hey Porter“, který následoval hit „Cry! Cry! Cry!“. Jeho charakteristický zvuk, často popisovaný jako „boom-chicka-boom“, byl jednoduchý, ale rytmicky podmanivý. Následovaly další úspěšné nahrávky jako „Folsom Prison Blues“ a „I Walk the Line“, která se stala jeho první country jedničkou a proslavila ho po celých Spojených státech.

🌟 Vzestup ke slávě a problémy se závislostí

Na konci 50. let byl Johnny Cash jednou z největších hvězd Sun Records. Chtěl však nahrávat i gospelová alba, což mu Sam Phillips neumožnil. V roce 1958 proto přestoupil k většímu vydavatelství Columbia Records, kde získal větší uměleckou svobodu.

S rostoucí slávou přišel i náročný život na cestách. Aby zvládal vyčerpávající tempo stovek koncertů ročně, začal užívat amfetamin a barbituráty. Postupně se stal na drogách silně závislým. Jeho chování se stalo nevyzpytatelným, ničil hotelové pokoje, rušil koncerty a několikrát byl zatčen za držení drog. Jeho první manželství se kvůli jeho závislosti a neustálé nepřítomnosti rozpadlo v roce 1966.

❤️ June Carter a vězeňské koncerty

Klíčovou osobou v jeho životě se stala June Carter, zpěvačka z proslulé hudební rodiny Carter Family, se kterou se seznámil v zákulisí Grand Ole Opry v roce 1956. June se stala jeho pěveckou partnerkou a později i životní láskou. Společně s její rodinou mu pomohla překonat drogovou závislost a znovu nalézt víru v Boha. V roce 1968 ji požádal o ruku během koncertu a vzali se.

Právě na konci 60. let, po překonání nejhoršího období, zažil Cash obrovský kariérní comeback. Dlouho usiloval o nahrání živého alba ve věznici. V roce 1968 mu to Columbia Records konečně umožnila. Výsledkem bylo legendární album At Folsom Prison, které se stalo obrovským komerčním i kritickým úspěchem. O rok později následovalo neméně úspěšné album At San Quentin, které obsahovalo hit „A Boy Named Sue“. Tyto koncerty upevnily jeho image rebela a obhájce vyděděnců společnosti.

📺 Muž v černém a 70. a 80. léta

V letech 1969 až 1971 moderoval vlastní televizní pořad The Johnny Cash Show na stanici ABC. V pořadu představoval široké spektrum hudebníků, od country legend jako Loretta Lynn po rockové ikony jako Bob Dylan nebo Neil Young. V roce 1971 vydal píseň „Man in Black“, ve které vysvětlil, proč nosí černou – jako symbol solidarity s chudými, utlačovanými a nespravedlivě vězněnými.

V 70. letech jeho popularita pokračovala, ale v 80. letech začala jeho komerční úspěšnost klesat. Country hudba se posouvala k popovějšímu zvuku a Cashův tradiční styl se zdál být zastaralý. Vydavatelství Columbia Records s ním v roce 1986 ukončilo smlouvu. Krátce působil u Mercury Records, ale bez většího úspěchu. V této době se spojil s dalšími country legendami – Williem Nelsonem, Waylonem Jenningsem a Krisem Kristoffersonem – a založili superskupinu The Highwaymen, která zaznamenala značný úspěch.

🎶 American Recordings a pozdní renesance

Na začátku 90. let se zdálo, že jeho kariéra je u konce. V roce 1993 ho však oslovil producent Rick Rubin, známý svou prací s rockovými a hip-hopovými umělci. Rubin nabídl Cashovi naprostou tvůrčí svobodu. Výsledkem byla série šesti alb vydaných pod značkou American Recordings, která představila Cashe nové generaci posluchačů.

První album, American Recordings (1994), obsahovalo pouze Cashe a jeho akustickou kytaru. Bylo syrové, intimní a kritiky ho oslavovaly jako mistrovské dílo. V následujících albech Cash nahrával jak své vlastní písně, tak coververze skladeb od umělců jako Tom Waits, Leonard Cohen, U2 nebo Depeche Mode. Vrcholem této spolupráce se stala jeho interpretace písně „Hurt“ od Nine Inch Nails, vydaná na albu American IV: The Man Comes Around (2002). Videoklip k písni, který rekapituluje jeho život plný triumfů i pádů, je považován za jeden z nejlepších a nejpůsobivějších videoklipů všech dob.

✝️ Poslední roky a odkaz

V posledních letech života se Johnny Cash potýkal s vážnými zdravotními problémy, včetně cukrovky a autonomní neuropatie. V květnu 2003 zemřela jeho milovaná žena June. Její smrt ho zdrtila. Johnny Cash zemřel o necelé čtyři měsíce později, 12. září 2003, na komplikace spojené s cukrovkou. Je pohřben vedle June na hřbitově Hendersonville Memory Gardens v Tennessee.

Jeho odkaz je nesmírný. Ovlivnil nejen country, ale i rock, punk a alternativní hudbu. Jeho písně o životě, smrti, lásce a víře rezonují s posluchači po celém světě dodnes.

🎸 Hudební styl a témata

Hudba Johnnyho Cashe je definována několika klíčovými prvky:

• Hlas: Jeho hluboký, klidný a mírně rozechvělý baryton byl okamžitě rozpoznatelný. Dokázal jím vyjádřit širokou škálu emocí, od vzdoru a hněvu po hluboký smutek a naději.
• Zvuk Tennessee Three: Jeho doprovodná kapela, původně Tennessee Two, vytvořila minimalistický, ale rytmicky úderný zvuk. Luther Perkins hrál jednoduché, tlumené kytarové linky, zatímco Marshall Grant hrál na kontrabas. Tento zvuk, známý jako „boom-chicka-boom“, se stal Cashovým poznávacím znamením.
• Texty: Cash byl mistrovský vypravěč. Jeho texty se často zabývaly osudy obyčejných lidí, psanců, dělníků a vězňů. Častými tématy byly sociální nespravedlnost, osobní selhání, vina, vykoupení a víra.

🕶️ Muž v černém: Image a přesvědčení

Přezdívka „Muž v černém“ nebyla jen marketingovým tahem. Cash začal nosit černou na začátku své kariéry, protože to bylo praktické – na tmavém oblečení nebyla vidět špína z cestování. Později se však černá barva stala jeho symbolem. V písni „Man in Black“ z roku 1971 vysvětlil, že nosí černou na znamení solidarity s chudými, hladovými, starými, osamělými a s těmi, kteří zemřeli ve válkách.

Byl hluboce věřícím křesťanem, ale jeho víra byla komplexní a často se potýkal s vnitřními démony. Veřejně se zastával práv původních obyvatel Ameriky a kritizoval válku ve Vietnamu. Jeho politické názory nebyly jednoznačné a odmítal se zařadit do jednoduchých kategorií.

💿 Diskografie (výběr)

Během své kariéry vydal Johnny Cash téměř 100 alb. Mezi nejvýznamnější patří:

Studiová alba:

• Johnny Cash with His Hot and Blue Guitar! (1957)
• I Walk the Line (1964)
• Bitter Tears: Ballads of the American Indian (1964)
• Man in Black (1971)
• American Recordings (1994)
• Unchained (1996)
• American III: Solitary Man (2000)
• American IV: The Man Comes Around (2002)
• American V: A Hundred Highways (2006, posmrtně)
• American VI: Ain't No Grave (2010, posmrtně)

Živá alba:

• At Folsom Prison (1968)
• At San Quentin (1969)

🤓 Pro laiky

• Country hudba: Není to jen hudba o kovbojích a kamionech. V podání Johnnyho Cashe je to především vyprávění příběhů o těžkostech, lásce, ztrátě a naději, kterému rozumí lidé po celém světě.
• Rockabilly: Představte si rychlou, energickou hudbu, která vznikla smícháním country od bělošských farmářů a rhythm and blues od černošských hudebníků. Johnny Cash byl jedním z průkopníků tohoto stylu, ze kterého se zrodil rock and roll.
• Sun Records: Bylo to malé, ale neuvěřitelně důležité nahrávací studio v Memphisu. Bylo to místo, kde kromě Cashe začínali i Elvis Presley nebo Jerry Lee Lewis. Dá se říct, že zde vznikl zvuk, který změnil svět.
• "Muž v černém": Jeho černé oblečení nebylo jen módní volbou. Byla to jeho uniforma, kterou dával najevo, že stojí na straně obyčejných a zapomenutých lidí – vězňů, chudých a všech, kteří se cítili na okraji společnosti.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025