1657
Vzhled
Rozbalit box
Obsah boxu
Rok 1657 (MDCLVII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v pondělí. Jednalo se o klíčový rok v rámci druhé severní války, který zásadně proměnil mocenskou mapu střední a východní Evropy. V Anglii se upevňoval režim Olivera Cromwella, zatímco v Japonsku došlo k jedné z největších katastrof v jeho historii. V oblasti vědy přinesl tento rok revoluční vynález v měření času.
📜 Události
🌍 Evropa
- 23. března – Francie a anglický Commonwealth podepsaly Pařížskou smlouvu, ve které se spojily proti Španělsku. Anglie se zavázala poskytnout vojáky pro boj ve Flandrech výměnou za přístavy Dunkerque a Mardyck.
- 2. dubna – Zemřel císař Svaté říše římské Ferdinand III. Habsburský. Jeho nástupcem se po delším vyjednávání stal jeho syn Leopold I., který byl korunován až v následujícím roce.
- 26. května – Oliver Cromwell, Lord protektor Anglie, Skotska a Irska, definitivně odmítl nabídku anglického parlamentu, aby přijal titul krále. Učinil tak po dlouhém váhání a nátlaku armády. Místo toho přijal novou ústavu, tzv. Humble Petition and Advice.
- 26. června – Dánsko vyhlásilo válku Švédsku, čímž se zapojilo do druhé severní války. Dánský král Frederik III. doufal, že využije švédského zaneprázdnění v Polsku a získá zpět území ztracená v předchozích konfliktech.
- 19. září – Smlouva z Wehlau: Polsko-litevská unie podepsala smlouvu s Braniborskem-Pruskem. Kurfiřt Fridrich Vilém se zavázal opustit spojenectví se Švédskem a poskytnout Polsku vojenskou pomoc výměnou za plnou suverenitu v Pruském vévodství. Tímto aktem se Prusko vymanilo z polské lenní závislosti, což byl klíčový krok k jeho budoucímu vzestupu.
- 6. listopadu – Smlouva z Bydhoště: Potvrzení a rozšíření smlouvy z Wehlau. Braniborsko získalo navíc do zástavy některá polská území.
🌏 Asie
- 2. – 3. března – Velký požár Meireki: Katastrofální požár zničil přibližně 60–70 % japonského hlavního města Edo (dnešní Tokio). Požár trval tři dny a podle odhadů si vyžádal přes 100 000 obětí. Tato událost vedla k rozsáhlé přestavbě města a zavedení protipožárních opatření.
💡 Věda a umění
- Nizozemský vědec Christiaan Huygens publikoval spis De Ratiociniis in Ludo Aleae, první knihu o teorii pravděpodobnosti.
- Christiaan Huygens si nechal patentovat první funkční kyvadlové hodiny. Tento vynález dramaticky zvýšil přesnost měření času a měl obrovský dopad na vědu, zejména na astronomii a navigaci.
- V Paříži byla založena první veřejná autobusová linka na světě, tzv. carrosses à cinq sols, iniciovaná Blaise Pascalem. Jednalo se o kočáry jezdící po pevně stanovených trasách za fixní jízdné.
👶 Narození
- 11. února – Bernard le Bovier de Fontenelle, francouzský spisovatel a filozof († 1757)
- 26. února – Ábrahám Károlyi, maďarský evangelický duchovní a spisovatel († 1707)
- 11. července – Fridrich I. Pruský, první pruský král († 1713)
- 25. července – Philipp Heinrich Erlebach, německý barokní hudební skladatel († 1714)
- 15. prosince – Michel Richard Delalande, francouzský barokní skladatel a varhaník († 1726)
- neznámé datum – Emerich Thököly, sedmihradský kníže, vůdce protihabsburského povstání († 1705)
⚰️ Úmrtí
- 19. února – Jean Riolan mladší, francouzský anatom a lékař (* 1580)
- 2. dubna – Ferdinand III. Habsburský, císař Svaté říše římské, český a uherský král (* 1608)
- 16. května – Ondřej z Phú Yên, vietnamský katolický mučedník (* 1624)
- 3. června – William Harvey, anglický lékař, objevitel krevního oběhu (* 1578)
- 17. srpna – Robert Blake, anglický admirál, jeden z nejvýznamnějších námořních velitelů (* 1598)
- 23. září – Joachim Jungius, německý matematik, fyzik a filozof (* 1587)
- 5. října – Bartholomeus Breenbergh, nizozemský malíř (* 1598)
- 20. listopadu – Menasse ben Israel, portugalský rabín, diplomat a spisovatel (* 1604)
- neznámé datum – Frans Snyders, vlámský barokní malíř (* 1579)
👑 Hlavy států
- **Anglické společenství** – Lord protektor Oliver Cromwell
- **České království** – Ferdinand III. Habsburský (do 2. dubna), poté interregnum
- **Francouzské království** – Ludvík XIV.
- **Osmanská říše** – Mehmed IV.
- **Polsko-litevská unie** – Jan II. Kazimír Vasa
- **Ruské carství** – Alexej I. Michajlovič
- **Svatá říše římská** – Ferdinand III. Habsburský (do 2. dubna), poté interregnum
- **Španělské království** – Filip IV. Španělský
- **Švédské království** – Karel X. Gustav
- **Papežský stát** – Alexandr VII.
- **Perská říše** – Abbás II.
💡 Pro laiky
- Vynález kyvadlových hodin: Před rokem 1657 byly hodiny velmi nepřesné, často se zpožďovaly nebo předbíhaly o mnoho minut denně. Vynález Christiaana Huygense využil pravidelného kmitání kyvadla k řízení hodinového stroje. To znamenalo revoluci – najednou bylo možné měřit čas s přesností na sekundy. To bylo klíčové nejen pro běžný život, ale hlavně pro vědce, kteří potřebovali přesně měřit délku experimentů, a pro námořníky, kteří přesný čas potřebovali k určení zeměpisné délky na moři.
- Prusko získává nezávislost: Představte si, že vládce jedné země (braniborský kurfiřt) je zároveň pro část svého území (Prusko) poddaným jiného krále (polského). Musel mu slibovat věrnost a pomáhat mu ve válkách. Smlouvou z Wehlau se tato závislost zrušila. Braniborský vládce se stal v Prusku naprosto samostatným pánem. Byl to malý, ale nesmírně důležitý krok, který o zhruba 150 let později vedl ke vzniku mocného Pruského království, které zásadně ovlivnilo dějiny Německa i celé Evropy.