Římský kalendář
Obsah boxu
Šablona:Infobox Římský kalendář je souhrnné označení pro několik systémů počítání času, které se používaly ve starověkém Římě až do zavedení juliánského kalendáře v roce 45 př. n. l. Původní římský kalendář byl pravděpodobně lunární a v průběhu staletí prošel několika významnými reformami. Jeho struktura, zejména názvy měsíců, se stala základem pro většinu moderních evropských kalendářů, včetně gregoriánského.
Charakteristickým rysem římského kalendáře bylo složité počítání dnů v měsíci, které se neodvíjelo od prostého číslování (1., 2., 3. den), ale od tří pevných dnů: Kalend (první den měsíce), Non (pátý nebo sedmý den) a Id (třináctý nebo patnáctý den). Dny se počítaly zpětně od těchto záchytných bodů. Správa kalendáře, zejména vkládání přestupných měsíců, byla v rukou kněží (pontifiků), což vedlo k politickému zneužívání a postupnému rozpadu synchronizace kalendáře s ročními obdobími. Tento chaos ukončila až radikální reforma Julia Caesara.
📜 Historie a vývoj
Vývoj římského kalendáře je komplexní a zahalený ranými legendami. Lze jej rozdělit do tří hlavních fází.
🐺 Legendární Romulův kalendář
Podle tradice, kterou zaznamenali autoři jako Ovidius a Plutarchos, zavedl první římský kalendář mytický zakladatel Říma, Romulus, přibližně v roce 753 př. n. l. Tento kalendář byl silně ovlivněn zemědělským cyklem a měl pouze 10 měsíců, celkem 304 dní. Rok začínal v březnu (Martius) a končil v prosinci (December). Období zimy, trvající zhruba 61 dní, nebylo do kalendáře zahrnuto a nemělo žádné měsíce; byla to prostě "zima".
Deset původních měsíců bylo:
- Martius (31 dní) – zasvěcen bohu války Martovi
- Aprilis (30 dní) – původ nejasný, možná od aperire (otevírat)
- Maius (31 dní) – zasvěcen bohyni Maia
- Iunius (30 dní) – zasvěcen bohyni Juno
- Quintilis (31 dní) – pátý měsíc (od quinque)
- Sextilis (30 dní) – šestý měsíc (od sex)
- September (30 dní) – sedmý měsíc (od septem)
- October (31 dní) – osmý měsíc (od octo)
- November (30 dní) – devátý měsíc (od novem)
- December (30 dní) – desátý měsíc (od decem)
🏛️ Kalendář Numy Pompilia
Druhý římský král, Numa Pompilius, údajně kolem roku 713 př. n. l. reformoval Romulův kalendář, aby lépe odpovídal lunárnímu cyklu. Přidal dva nové měsíce na konec roku (později se přesunuly na začátek): Ianuarius (leden) a Februarius (únor). Tím se délka kalendářního roku prodloužila na 355 dní.
Aby se tento lunární rok (přibližně o 10,25 dne kratší než solární rok) vyrovnal s ročními obdobími, zavedl Numa přestupný měsíc zvaný Mensis Intercalaris (také známý jako Mercedonius). Tento měsíc o 27 dnech se vkládal zhruba každý druhý rok za měsíc Februarius. Rozhodnutí o vložení tohoto měsíce příslušelo sboru kněží v čele s nejvyšším pontifikem (Pontifex maximus).
Tento systém byl však náchylný k chybám a manipulaci. Pontifikové, často ovlivnění politickými zájmy, mohli rok prodloužit, aby udrželi spřátelené úředníky déle v úřadu, nebo ho naopak zkrátit, aby se zbavili politických oponentů. V důsledku toho se v pozdní Římské republice kalendář zcela odchýlil od skutečných ročních období. Například Caesarovy Zápisky o válce galské zmiňují situace, kdy vojenské operace plánované na léto probíhaly podle kalendáře na jaře.
✨ Juliánská reforma
Chaos v kalendáři dosáhl vrcholu v polovině 1. století př. n. l. Když se Julius Caesar stal v roce 46 př. n. l. nejvyšším pontifikem, rozhodl se pro radikální reformu. S pomocí alexandrijského astronoma Sósigena opustil lunární systém a zavedl kalendář založený čistě na slunečním cyklu.
Aby se kalendář srovnal s ročními obdobími, byl rok 46 př. n. l. prodloužen na neuvěřitelných 445 dní. Tento rok je znám jako annus confusionis (rok zmatků). Caesar vložil mezi November a December dva mimořádné měsíce a také jeden standardní Mensis Intercalaris.
Od 1. ledna 45 př. n. l. vstoupil v platnost nový, juliánský kalendář. Měl 365 dní a každý čtvrtý rok byl přestupný s jedním dnem navíc (29. únor). Délky měsíců byly upraveny do podoby, kterou známe dnes. Na počest reformátora byl měsíc Quintilis přejmenován na Iulius (červenec) a později byl Sextilis přejmenován na Augustus (srpen) na počest císaře Augusta.
🗓️ Struktura měsíce
Římský způsob počítání dnů byl jedním z nejkomplikovanějších aspektů jejich kalendáře a zásadně se lišil od moderního systému.
🌙 Kalendy, Nony a Idy
Každý měsíc měl tři pevné referenční body:
- Kalendae (Kalendy): Vždy první den měsíce. Od tohoto slova je odvozen název "kalendář". Byly zasvěceny bohyni Juno.
- Nonae (Nony): Pátý den v měsících s 29 dny (leden, únor, duben, červen, srpen, září, listopad, prosinec) a sedmý den v měsících s 31 dny (březen, květen, červenec, říjen). Název znamená "devátý den" (před Idami, včetně nich).
- Idus (Idy): Třináctý den v krátkých měsících a patnáctý den v dlouhých měsících. Původně označovaly den úplněku. Nejznámější jsou Březnové idy, den zavraždění Julia Caesara.
🔢 Počítání dnů
Dny se nečíslovaly vzestupně, ale počítaly se zpětně od následujícího referenčního bodu (Non, Id nebo Kalend dalšího měsíce). Římané používali inkluzivní počítání, tedy započítávali i den, od kterého odpočítávali.
Příklady pro měsíc březen (Martius), který měl Idy 15. dne:
- 1. březen byl Kalendae Martiae.
- 14. březen byl pridie Idus Martias (den před březnovými Idami).
- 13. březen byl ante diem III Idus Martias (třetí den před březnovými Idami – počítáno 15., 14., 13.).
- 15. březen byl Idus Martiae.
- 16. březen byl ante diem XVII Kalendas Apriles (sedmnáctý den před dubnovými Kalendami).
Tento systém byl velmi nepraktický, ale hluboce zakořeněný v římské tradici a náboženství.
市場 Nundinae
Římané neměli sedmidenní týden. Místo toho používali osmidenní cyklus zvaný nundinae. Každý osmý den byl trhový den, kdy lidé z venkova přicházeli do měst prodávat své zboží a vyřizovat úřední záležitosti. Dny v tomto cyklu se označovaly písmeny A až H. Tento systém existoval souběžně se strukturou Kalend, Non a Id. Sedmidenní týden, pocházející z Blízkého východu, se v Římské říši rozšířil až v prvních stoletích našeho letopočtu.
📅 Názvy měsíců a jejich původ
Názvy římských měsíců jsou základem pro mnoho moderních jazyků.
| Latinský název | Český ekvivalent | Původ názvu |
|---|---|---|
| Ianuarius | Leden | Zasvěcen bohu Ianovi, bohu začátků a konců. |
| Februarius | Únor | Odvozen od februa, očistných rituálů, které se konaly na konci roku. |
| Martius | Březen | Zasvěcen bohu války Martovi, původní začátek roku. |
| Aprilis | Duben | Původ nejistý, možná od slova aperire (otevírat), odkazující na jarní probouzení přírody. |
| Maius | Květen | Zasvěcen bohyni plodnosti Maia. |
| Iunius | Červen | Zasvěcen královně bohů Juno. |
| Quintilis/Iulius | Červenec | Původně "pátý" měsíc. Přejmenován na Iulius na počest Julia Caesara. |
| Sextilis/Augustus | Srpen | Původně "šestý" měsíc. Přejmenován na Augustus na počest císaře Augusta. |
| September | Září | "Sedmý" měsíc (od septem). |
| October | Říjen | "Osmý" měsíc (od octo). |
| November | Listopad | "Devátý" měsíc (od novem). |
| December | Prosinec | "Desátý" měsíc (od decem). |
⏳ Počítání let
Nejběžnějším způsobem datování let v republice a na počátku císařství bylo uvedení jmen dvou konzulů, kteří byli v daném roce v úřadu. Například rok, kdy byli konzuly Marcus Tullius Cicero a Gaius Antonius Hybrida, byl znám jako "rok konzulátu Cicerona a Antonia" (63 př. n. l.). Tento systém vyžadoval znalost dlouhých seznamů konzulů.
Méně často se používal systém Ab urbe condita (A.U.C.), což znamená "od založení Města (Říma)". Za počáteční rok byl stanoven rok 753 př. n. l. Tento systém se stal populárnějším až v pozdní antice a raném středověku, kdy jej používali historici pro chronologické účely.
🧑🏫 Pro laiky: Jak to fungovalo?
Představte si kalendář, který se neustále mění a kde dny nepočítáte jednoduše od jedničky. To byl římský kalendář před reformou Julia Caesara.
- Proč byl tak složitý? Původně se Římané snažili sladit cyklus Měsíce (lunární rok) s cyklem Slunce (solární rok). To je matematicky velmi obtížné. Navíc o tom, kdy se přidá "přestupný měsíc" na vyrovnání, rozhodovali kněží, kteří toho často zneužívali pro politické účely. Chtěli jste, aby váš kamarád zůstal déle ve funkci? Prostě jste prodloužili rok.
- Jak věděli, kolikátého je? Běžní lidé si to nepamatovali. Na začátku každého měsíce (o Kalendách) kněží veřejně oznámili, na které dny připadnou Nony a Idy. Kalendář byl doslova "vyhlašován".
- Co jsou Kalendy, Nony a Idy? Byly to tři hlavní "svátky" nebo orientační body v měsíci. Místo aby Říman řekl "dnes je 13. března", řekl by "dnes jsou tři dny před březnovými Idami". Bylo to jako odpočítávání k nějaké důležité události.
- Proč to Caesar musel změnit? Protože na konci republiky byl kalendář v naprostém chaosu. Jaro podle kalendáře mohlo být ve skutečnosti uprostřed léta. To způsobovalo problémy v zemědělství, náboženství i vojenství. Caesarův nový, sluneční kalendář byl mnohem jednodušší a přesnější a jeho principy (365 dní a přestupný rok jednou za čtyři roky) používáme s malými úpravami dodnes.