Metro v Praze
Obsah boxu
Šablona:Infobox metro Pražské metro je jediná síť podzemní dráhy v Česku a tvoří páteř městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze. Provozovatelem je Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP). První úsek byl zprovozněn 9. května 1974. Síť se skládá ze tří linek označených písmeny A, B a C, které se kříží v centru města ve třech přestupních stanicích. K roku 2025 má síť 61 stanic a celkovou délku 65,2 km. Ve výstavbě je čtvrtá linka D. Pražské metro je známé svou čistotou, efektivitou a unikátní architekturou některých stanic.
📜 Historie
Myšlenka na výstavbu podzemní dráhy v Praze je stará více než sto let, ale její realizace byla mnohokrát odložena kvůli politickým i ekonomickým překážkám.
🕰️ První plány a vize
První návrh na podzemní dráhu v Praze předložil již v roce 1898 pražský obchodník Ladislav Rott. Navrhoval propojit Karlín s Malou Stranou tunelem pod Vltavou. V období První republiky vzniklo několik ambiciózních projektů, například od inženýrů Vladimíra Lista a Bohumila Belady, které počítaly s rozsáhlou sítí. Žádný z těchto plánů však nebyl kvůli nedostatku financí a blížící se druhé světové válce realizován.
🚇 Podpovrchová tramvaj
Po druhé světové válce byla myšlenka obnovena. V 60. letech 20. století padlo rozhodnutí vybudovat v centru města systém podpovrchové tramvaje. Mělo jít o tramvajové linky vedené v tunelech pod nejvytíženějšími částmi města. Výstavba prvního úseku pod Václavským náměstím začala v roce 1966. Během výstavby však vláda ČSSR v roce 1967 rozhodla, pod vlivem sovětských poradců, o změně koncepce na plnohodnotný systém metra sovětského typu.
🛠️ Výstavba a otevření prvního úseku
První úsek linky C mezi stanicemi Sokolovská (dnes Florenc) a Kačerov byl slavnostně otevřen 9. května 1974, v předvečer výročí osvobození Československa Rudou armádou. Tento úsek měřil 6,6 km a měl 9 stanic. Provoz zajišťovaly soupravy typu Ečs ze sovětského Mytiščinského strojírenského závodu.
📈 Rozšiřování sítě (1978–1989)
- 1978: Byl otevřen první úsek linky A mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru.
- 1980: Linka C byla prodloužena na jih na Jižní Město do stanice Kosmonautů (dnes Háje). Linka A byla prodloužena na východ do stanice Želivského.
- 1985: Byl zprovozněn první úsek linky B mezi stanicemi Sokolovská (dnes Florenc) a Smíchovské nádraží. Tím byla dokončena základní síť s třemi přestupními body.
- 1988: Linka B byla prodloužena na jihozápad do stanice Dukelská (dnes Nové Butovice).
🌐 Éra po roce 1989
Po Sametové revoluci v roce 1989 došlo k přejmenování 13 stanic, které nesly ideologické názvy (např. Leninova na Dejvická, Gottwaldova na Vyšehrad). V 90. letech pokračovalo masivní rozšiřování sítě, především na lince B, která byla prodloužena na oba konce – na Černý Most a na Zličín. V novém tisíciletí byla prodloužena linka C na sever do Letňan (2008) a linka A na západ do Nemocnice Motol (2015).
🌊 Povodně v roce 2002
V srpnu 2002 zasáhly Prahu katastrofální povodně, které zaplavily 19 stanic metra na všech třech linkách. Voda způsobila obrovské škody na technologiích, eskalátorech i samotných stavbách. Celá síť byla na několik dní zcela mimo provoz. Opravy trvaly několik měsíců a stály přibližně 7 miliard Kč. Poslední stanice byly znovu otevřeny až v březnu 2003. Tato událost vedla k instalaci rozsáhlého systému protipovodňových opatření.
🏗️ Současnost a budoucnost (Linka D)
V dubnu 2022 byla zahájena výstavba první části nové, čtvrté linky D. Tato linka bude mít modrou barvu a v první fázi povede z Pankráce (kde vznikne nový přestupní bod s linkou C) do stanice Olbrachtova. V dalších fázích má pokračovat do Depa Písnice a na sever na Náměstí Míru. Linka D bude jako první v Praze plně automatizovaná, tedy bez strojvedoucích.
🚇 Linky a stanice
Síť pražského metra je tvořena třemi provozními linkami, které jsou barevně a písmenně odlišeny.
| Linka | Barva | Trasa | Uvedení do provozu | Délka | Počet stanic |
|---|---|---|---|---|---|
| Linka A | Zelená | Nemocnice Motol – Depo Hostivař | 1978 | 17,1 km | 17 |
| Linka B | Žlutá | Zličín – Černý Most | 1985 | 25,6 km | 24 |
| Linka C | Červená | Letňany – Háje | 1974 | 22,4 km | 20 |
| Linka D | Modrá | Náměstí Míru – Depo Písnice | ve výstavbě | 10,5 km | 10 (plán) |
Přestupními stanicemi (tzv. přestupní trojúhelník) v centru města jsou:
⚙️ Technické parametry
🚆 Vozový park
Vozový park pražského metra se skládá ze dvou základních typů souprav:
- Souprava 81-71M: Jedná se o modernizovanou verzi původních sovětských souprav typu 81-717/81-714, které v Praze jezdily od roku 1978. Modernizace probíhala v letech 1996–2011 ve Škodě Plzeň. Tyto soupravy jezdí na linkách A a B.
- Souprava Siemens M1: Moderní soupravy od konsorcia firem Siemens, ČKD a Adtranz, dodávané od roku 2000. Jsou nasazeny výhradně na lince C. Byly prvními soupravami v Praze, které měly průchozí celé vozy.
Pro novou linku D se počítá s nákupem plně automatických vlaků od společnosti Stadler Rail nebo Hyundai Rotem.
⚡ Napájení a zabezpečení
Vlaky jsou napájeny stejnosměrným napětím 750 V z přívodní (třetí) kolejnice vedle kolejí. Jízda vlaků je řízena a zabezpečena systémem ATP (Automatic Train Protection), který kontroluje rychlost vlaku a v případě překročení povolené rychlosti nebo projetí návěstidla "Stůj" dokáže vlak automaticky zastavit.
🛤️ Konstrukce tunelů a stanic
Tunely pražského metra jsou převážně ražené, budované hornickým způsobem pomocí tunelovacích štítů. Část úseků, zejména v místech s menší hloubkou, byla budována hloubením z povrchu.
Stanice lze rozdělit na dva hlavní typy:
- Hloubené: Budované v otevřené jámě, obvykle mělko pod povrchem. Mají monolitickou železobetonovou konstrukci. Příkladem je většina stanic na lince C (např. Vyšehrad, Pankrác).
- Ražené: Budované hluboko pod zemí hornickým způsobem. V Praze se nejčastěji jedná o trojlodní stanice s pilíři nebo sloupy. Příkladem je většina stanic na lince A (např. Malostranská, Staroměstská).
🎨 Architektura a design
Pražské metro je známé svým specifickým architektonickým pojetím, zejména stanic na lince A. Jejich design navrhl architekt Jaroslav Otruba. Stěny nástupišť jsou obloženy charakteristickými lisovanými hliníkovými výlisky, které jsou buď konvexní (vypouklé) nebo konkávní (vyduté). Každá stanice na této lince má svou unikátní barvu. Například Malostranská je zelená, Staroměstská červená a Můstek žlutá.
Linka B má odlišný design, často využívající skleněné obklady a umělecká díla. Linka C je architektonicky nejstřízlivější, stěny jsou často obloženy velkými kamennými deskami. V mnoha stanicích se nacházejí umělecká díla – mozaiky, reliéfy a sochy z doby socialismu, z nichž mnohé jsou dnes památkově chráněny.
💰 Jízdné a provoz
Pražské metro je součástí systému Pražská integrovaná doprava (PID), což znamená, že na jednu jízdenku lze cestovat metrem, tramvajemi, autobusy, přívozy i některými vlaky na území Prahy.
Metro je v provozu denně přibližně od 5:00 do 0:00 hodin. V pátek a v sobotu je provoz prodloužen do cca 1:00. Intervaly mezi spoji se pohybují od 2–3 minut ve špičce pracovního dne po 10 minut ve večerních hodinách a o víkendech.
💡 Zajímavosti a rekordy
- Nejhlubší stanice: Náměstí Míru (linka A) je s hloubkou 53 metrů pod povrchem nejhlubší stanicí v síti a jednou z nejhlubších v Evropské unii.
- Nejdelší eskalátor: Ve stanici Náměstí Míru se nachází také nejdelší eskalátor v EU, měří 87 metrů.
- Nejdelší mezistaniční úsek: Úsek mezi stanicemi Kobylisy a Nádraží Holešovice na lince C je dlouhý 2748 metrů.
- Nejkratší mezistaniční úsek: Vzdálenost mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum na lince C je pouhých 425 metrů.
- Most metra: Součástí linky C je Nuselský most, v jehož tubusu metro překonává Nuselské údolí.
- Původní hlasatelka: Hlasem pražského metra byla od jeho počátku až do roku 1996 Eva Jurinová. V současnosti hlášení namluvila Světla Lavičková (linky A a C) a Tomáš Černý (linka B).
🧑🏫 Pro laiky
- Podpovrchová tramvaj: Představte si tramvaj, která v centru města zajede do tunelu a chová se jako metro, aby se vyhnula dopravním zácpám. Na okrajích města pak zase vyjede na povrch a pokračuje po běžných kolejích. To byl původní plán pro Prahu.
- Ražený tunel: Tunel, který se kope hluboko pod zemí, aniž by se muselo rozkopat celé město na povrchu. Používá se k tomu obří "krtčí" stroj (tunelovací štít), který se provrtává skálou a zeminou.
- Hloubená stanice: Stanice, která se staví tak, že se na povrchu vykope obrovská jáma, v ní se postaví celá stanice z betonu a oceli, a nakonec se zase zasype a na povrchu se obnoví ulice nebo park.
- Třetí kolejnice: Speciální kolejnice umístěná vedle dvou hlavních, po kterých jezdí kola vlaku. Tato třetí kolejnice je pod vysokým napětím a slouží k napájení motorů vlaku elektřinou. Je velmi nebezpečné se jí dotknout.