Přeskočit na obsah

Muzeum (stanice metra)

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Muzeum je jedna z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších stanic pražského metra. Jedná se o klíčovou přestupní stanici, kde se kříží linka A a linka C. Nachází se v centru Prahy, na horním konci Václavského náměstí, přímo pod budovou Národního muzea, po kterém nese své jméno. Stanice je unikátní tím, že se ve skutečnosti skládá ze dvou stavebně i architektonicky odlišných částí, které byly vybudovány v různých časových obdobích a různými technologiemi, ale jsou propojeny přestupní chodbou.

Část na lince C byla otevřena jako jedna z prvních stanic pražského metra v roce 1974, zatímco část na lince A byla zprovozněna o čtyři roky později. Stanice je nejen důležitým dopravním uzlem, ale také vstupní branou k mnoha kulturním a historickým památkám v centru metropole.

Šablona:Infobox stanice metra v Praze

⏳ Historie a výstavba

Výstavba stanice probíhala ve dvou oddělených etapách, které odpovídají budování prvních úseků linek C a A.

  • Výstavba části na lince C (1967–1974): Stanice na lince C byla postavena jako součást úplně prvního úseku pražského metra, I.C (Sokolovská, dnes FlorencKačerov). Byla budována metodou hloubení v otevřené jámě, což si vyžádalo rozsáhlé dopravní omezení na magistrále a v okolí muzea. Původní pracovní název stanice byl "U Muzea". Spolu s celým úsekem byla slavnostně otevřena 9. května 1974[1].
  • Výstavba části na lince A (1973–1978): Část na lince A byla budována v rámci úseku I.A (Dejvická – Náměstí Míru). Nachází se výrazně hlouběji pod zemí (34 metrů) a byla stavěna rakouskou tunelovací metodou (ražením), aby se minimalizovaly dopady na povrch a neporušila se již existující stanice na lince C. Jedním z nejsložitějších úkolů bylo vybudování přestupní chodby a eskalátorového tunelu, které musely projít pod základy stanice C. Stanice A byla uvedena do provozu 12. srpna 1978[2].

🚇 Charakteristika a architektura stanice

Obě části stanice mají naprosto odlišný design, který je typický pro období a linku, na které vznikaly.

Stanice na lince C

  • Popis: Jedná se o mělkou, jednolodní hloubenou stanici s ostrovním nástupištěm, bez sloupů. Její konstrukce je monolitická, železobetonová.
  • Architektura: Design je velmi strohý a utilitární, což je charakteristické pro celý první úsek linky C. Stěny za kolejištěm jsou obloženy deskami z šedého a bílého mramoru. Původní osvětlení, které bylo zapuštěno do stropních podhledů, bylo během rekonstrukcí nahrazeno modernějšími světelnými rampami. Celkový dojem je světlý a funkční.

Stanice na lince A

  • Popis: Je to hluboko založená, ražená trojlodní pilířová stanice s ostrovním nástupištěm. Střední loď je zkrácená a nástupiště má délku 194 metrů.
  • Architektura: Stanice je typickou ukázkou designu původního úseku linky A, jehož autorem je architekt Jaroslav Otruba. Stěny za kolejištěm a sloupy jsou obloženy charakteristickými konvexními a konkávními deskami z barevného eloxovaného hliníku. Pro stanici Muzeum byla zvolena barevná kombinace v odstínech hnědé (barva champagne) a žlutozlaté[3]. Tento designový prvek nejenže stanici esteticky definuje, ale také pomáhá pohlcovat hluk.

Přestupní chodba

Obě stanice jsou propojeny přestupní chodbou, která ústí přibližně uprostřed nástupiště linky C a na konci nástupiště linky A (ve směru Nemocnice Motol). Cestující z linky C překonávají výškový rozdíl pomocí krátkých eskalátorů a pevného schodiště, zatímco cestující z linky A využívají delší eskalátorový tunel.

🚇 Výstupy a okolí

Stanice má několik vestibulů, které ústí do klíčových bodů v horní části Václavského náměstí.

  • Hlavní vestibul (společný pro A i C): Nachází se přímo pod křižovatkou magistrály a Václavského náměstí. Je to podchod, ze kterého vedou výstupy:

Tento vestibul slouží jako hlavní přestupní uzel a je vybaven eskalátory vedoucími na obě nástupiště.

  • Druhý vestibul (pouze z linky C): Jedná se o menší podchod pod magistrálou u Státní opery, který byl původně hlavním vestibulem stanice na lince C před zprovozněním linky A.

Z vestibulu stanice je také přímý vstup do nové budovy Národního muzea, který vznikl během rekonstrukce muzea a byl otevřen v roce 2019.

landmarks Významné body v okolí

Stanice Muzeum slouží jako výchozí bod pro návštěvu mnoha významných pražských památek a institucí:

flood Povodně v roce 2002

Během katastrofálních povodní v srpnu 2002 byla stanice Muzeum, stejně jako mnoho dalších, zatopena. Voda pronikla do obou jejích částí.

Následky povodní byly rozsáhlé a vyžádaly si kompletní výměnu poškozených technologických a elektrických systémů. Provoz na lince C byl v úseku I. P. Pavlova – Nádraží Holešovice obnoven až v prosinci 2002, na lince A byla situace ještě komplikovanější. Celá stanice byla znovu plně zprovozněna až na jaře 2003[4].

♿ Bezbariérový přístup

Zpřístupnění přestupní stanice Muzeum pro osoby s omezenou schopností pohybu bylo technicky velmi náročné a probíhalo v několika etapách.

  • Výtah na lince C: V roce 2004 byl zprovozněn první výtah, který spojil nástupiště linky C s horním vestibulem a povrchem u Národního muzea. Tím se stala bezbariérově přístupnou alespoň tato část stanice[5].
  • Výtahy na lince A a propojení: Kompletní bezbariérové zpřístupnění bylo dokončeno až v roce 2018. Projekt zahrnoval vybudování dvou nových výtahů: jeden spojil povrch s přestupní chodbou a druhý propojil přestupní chodbu s nástupištěm linky A. Tím se stanice stala plně bezbariérovou a umožnila i přestup mezi linkami A a C[6].

🧑‍🏫 Pro laiky

  • Proč jsou obě části stanice tak odlišné? Protože každá byla postavena v jiné době a jinou technologií. Stanice C (nahoře) je jako mělký bazén – kopala se shora v otevřené jámě, zalila se betonem a pak se zase přikryla. Je proto jednoduchá, hranatá a blízko povrchu. Stanice A (dole) je jako tunel, který razí krtci – byla ražena hluboko pod zemí, aby se nenarušil provoz nahoře. Má proto typický zakulacený tvar tunelu a je obložena barevnými kovovými deskami, což byl designový styl 70. let.
  • Proč je přestup tak dlouhý? Protože stanice nebyly postaveny najednou. Nejprve existovala jen stanice C. Když se o čtyři roky později stavěla hlubší stanice A, museli inženýři najít způsob, jak je propojit. Museli vyrazit šikmý tunel s eskalátory, který "podlezl" již hotovou stanici C a spojil ji s novým nástupištěm hluboko pod ní.
  • Barevné obklady na lince A: Každá stanice na původním úseku linky A (Dejvická – Náměstí Míru) má svou vlastní unikátní barvu. Je to proto, aby se cestující mohli lépe orientovat. Muzeum má barvu "champagne" (hnědozlatou), sousední Můstek je žlutý a Náměstí Míru je modré. Je to jednoduchý a efektivní orientační systém.

Reference