Půst
Obsah boxu
Půst je záměrné, dobrovolné zdržení se jídla, případně i tekutin, po určitou dobu. Tato praktika má hluboké kořeny v historii lidstva a je součástí mnoha náboženských a duchovních tradic po celém světě. V moderní době získává na popularitě také jako nástroj pro zlepšení zdraví, snížení tělesné hmotnosti a jako forma politického protestu (hladovka). Půst se liší délkou, přísností a účelem, od krátkodobého přerušovaného půstu až po vícedenní půsty prováděné z duchovních nebo terapeutických důvodů.
📜 Historie a náboženský význam
Půst je jednou z nejstarších a nejrozšířenějších praktik lidstva. Již ve starověkých civilizacích byl vnímán jako prostředek k očistě těla i ducha a k navázání hlubšího spojení s božským.
✝️ Křesťanství
V křesťanství má půst dlouhou tradici, inspirovanou příkladem Ježíše Krista, který se podle Bible postil 40 dní na poušti.
- Postní doba (Velký půst): Jedná se o čtyřicetidenní období přípravy před Velikonocemi. V římskokatolické církvi jsou hlavními postními dny Popeleční středa a Velký pátek, kdy platí přísný půst (omezení množství jídla) a abstinence od masa. V pravoslaví je půst mnohem přísnější a zahrnuje zdržení se masa, ryb, vajec a mléčných výrobků po celou dobu.
- Advent: Původně také postní období před Vánocemi, dnes je jeho postní charakter méně zdůrazňován.
- Eucharistický půst: V katolické církvi se vyžaduje zdržení se jídla a pití (kromě vody a léků) alespoň jednu hodinu před přijetím eucharistie.
☪️ Islám
Půst (arabsky ṣawm) je jedním z pěti pilířů islámu.
- Ramadán: Během svatého měsíce Ramadánu se dospělí a zdraví muslimové postí od úsvitu do soumraku. Během této doby se zdržují jídla, pití, kouření a sexuálních aktivit. Půst je chápán jako čas pro duchovní reflexi, modlitbu, oddanost Alláhovi a sebekázeň. Půst končí svátkem Íd al-fitr.
✡️ Judaismus
V judaismu je půst prostředkem pokání a přiblížení se k Bohu.
- Jom kipur (Den smíření): Je nejvýznamnějším postním dnem. Jedná se o 25hodinový úplný půst (bez jídla a vody), který je věnován modlitbě a pokání za spáchané hříchy.
- Tiš'a be-av: Další významný postní den, připomínající zničení prvního i druhého Chrámu v Jeruzalémě.
Existuje také několik menších postních dnů, které připomínají tragické události v židovské historii.
🙏 Buddhismus a hinduismus
V obou náboženstvích je půst vnímán jako nástroj k ovládnutí mysli a těla a k duchovní očistě.
- V buddhismu se mniši často postí a laici dodržují půst během určitých dnů (např. Uposatha), aby prohloubili svou meditační praxi.
- V hinduismu je půst (Upavasa) běžnou praxí, často spojenou s uctíváním konkrétních božstev nebo s příznivými dny v kalendáři, jako je Ekadaši (jedenáctý den každé poloviny lunárního měsíce).
🏛️ Antika a filozofie
Půst nebyl jen náboženskou praktikou. Starověcí řečtí myslitelé jako Pythagoras a Platón doporučovali půst pro zvýšení mentální jasnosti. Hippokratés, otec medicíny, předepisoval půst pacientům při určitých nemocech.
🧬 Biologické a zdravotní aspekty
V posledních letech se půst stal předmětem intenzivního vědeckého výzkumu, který odhalil řadu potenciálních zdravotních přínosů spojených s metabolickými a buněčnými změnami, které v těle vyvolává.
⚙️ Fyziologie půstu
Když tělo nemá přístup k energii z potravy, prochází několika fázemi metabolické adaptace: 1. Fáze glykogenu: Během prvních hodin tělo čerpá energii ze zásob glykogenu uloženého v játrech a svalech. 2. Fáze glukoneogeneze: Po vyčerpání glykogenu začnou játra vyrábět glukózu z jiných zdrojů, například z aminokyselin. 3. Fáze ketózy: Po delší době (obvykle 24–48 hodin) tělo přepne na spalování tuků jako hlavního zdroje energie. Játra začnou produkovat ketolátky, které mohou sloužit jako palivo pro většinu buněk, včetně mozku. Tento stav se nazývá ketóza.
Během půstu dochází také k významným hormonálním změnám, jako je pokles hladiny inzulinu a zvýšení hladiny růstového hormonu. Klíčovým procesem aktivovaným půstem je autofagie, což je buněčný "úklidový" mechanismus, při kterém buňky odstraňují a recyklují své poškozené části.
❤️ Zdravotní přínosy
Výzkumy naznačují, že půst může mít řadu pozitivních účinků na zdraví:
- Regulace hmotnosti: Půst může vést ke snížení příjmu kalorií a podpořit spalování tuků.
- Zlepšení citlivosti na inzulin: Snížením hladiny inzulinu může půst pomoci v prevenci a léčbě diabetu 2. typu.
- Buněčná oprava: Aktivace autofagie může chránit před neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba.
- Zdraví srdce: Půst může zlepšit rizikové faktory, jako je krevní tlak, hladina cholesterolu a triglyceridů.
- Snížení zánětu: Některé studie ukazují, že půst může snížit markery chronického zánětu v těle.
- Potenciální prodloužení života: Studie na zvířatech naznačují, že půst může prodloužit délku života, ačkoliv u lidí to zatím není potvrzeno.
⚠️ Rizika a kontraindikace
Půst není vhodný pro každého a může být spojen s riziky. Mezi běžné vedlejší účinky patří bolest hlavy, únava, podrážděnost a dehydratace. Dlouhodobé půsty bez lékařského dohledu mohou vést k podvýživě a ztrátě svalové hmoty.
Půst by neměli praktikovat:
- Těhotné a kojící ženy.
- Děti a dospívající.
- Lidé s poruchami příjmu potravy (např. mentální anorexie).
- Lidé s podváhou.
- Jedinci s určitými chronickými onemocněními (např. cukrovka 1. typu) bez konzultace s lékařem.
รูปแบบ a typy půstu
Existuje mnoho různých metod půstu, které se liší délkou a pravidly.
💧 Vodní půst
Jedná se o nejpřísnější formu, při které se konzumuje pouze voda. Obvykle trvá 24 až 72 hodin a delší půsty by měly probíhat pouze pod lékařským dohledem.
🕒 Přerušovaný půst (Intermittent Fasting)
Tento populární přístup nestanovuje, co jíst, ale kdy jíst. Zahrnuje cyklické střídání období jídla a půstu. Nejběžnější metody jsou:
- Metoda 16/8: Každý den se postí 16 hodin a veškeré jídlo se konzumuje během 8hodinového "jídelního okna".
- Dieta 5:2: Pět dní v týdnu se jí normálně a dva dny v týdnu se příjem kalorií omezí na přibližně 500–600 kcal.
- Eat-Stop-Eat: Zahrnuje jeden nebo dva 24hodinové půsty týdně.
🌿 Půst o šťávách
Při tomto typu půstu se konzumují pouze čerstvě vylisované ovocné a zeleninové šťávy. Ačkoliv tělu dodává vitamíny a minerály, je často kritizován pro vysoký obsah cukru a nedostatek vlákniny a bílkovin.
🌵 Suchý půst
Nejextrémnější forma půstu, při které se nepřijímá žádné jídlo ani tekutiny, včetně vody. Je spojen s vysokým rizikem dehydratace a měl by být praktikován jen velmi krátce a s maximální opatrností.
🌍 Půst v moderní společnosti
Kromě tradičního náboženského kontextu se půst stal v 21. století populárním trendem v oblasti zdraví a wellness. Je propagován v rámci hnutí jako biohacking jako způsob, jak "optimalizovat" tělesné funkce. Terapeutický půst se také provádí na specializovaných klinikách (zejména v Německu a Rusku) jako doplňková léčba různých chronických onemocnění. Půst ve formě hladovky je také nadále využíván jako silný nástroj politického protestu, jak ukázaly příklady osobností jako Mahátma Gándhí.
🤔 Půst pro laiky
Složité biologické procesy spojené s půstem lze vysvětlit jednoduše:
- Ketóza: Představte si, že vaše tělo je auto, které obvykle jezdí na benzín (cukr z jídla). Když benzín dojde, auto se musí přepnout na záložní nádrž, která je plná kvalitnějšího paliva (tuky). Ketóza je přesně tento stav, kdy tělo začne efektivně spalovat vlastní tukové zásoby a vyrábět z nich energii.
- Autofagie: Vaše tělo má v sobě neustále pracující "úklidovou četu". Během půstu, kdy tělo nemusí trávit jídlo, dá této četě pokyn, aby začala pořádně uklízet. Četa (autofagie) prochází buňkami a "požírá" veškerý odpad – poškozené bílkoviny, staré buněčné části a další nepořádek. Tím se buňky omlazují, čistí a fungují lépe.
- Přerušovaný půst: Není to o tom, CO jíte, ale KDY jíte. Je to jako nastavit si v práci pevnou pracovní dobu. Místo neustálého "pojídání" během celého dne (16 hodin), soustředíte veškeré jídlo do kratšího časového úseku (např. 8 hodin). Zbytek dne (16 hodin) má tělo "volno" na odpočinek, opravy a úklid.