Britsko-americká válka
Obsah boxu
Britsko-americká válka, ve Spojených státech často označovaná jako Válka roku 1812 (anglicky War of 1812), byl ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím a jejich spojenci, který probíhal v letech 1812 až 1815. Válka byla vyvolána řadou sporů, mezi které patřila britská omezení amerického obchodu s Francií během napoleonských válek, nucené odvody amerických námořníků do Královského námořnictva a britská podpora indiánských kmenů bránících se americké expanzi na západ.
Ačkoliv válka skončila vojenským patem a mírovou smlouvou, která obnovila předválečný stav, měla hluboké a trvalé důsledky pro všechny zúčastněné strany. Pro Spojené státy znamenala posílení národní identity a definitivní potvrzení nezávislosti. Pro Kanadu byla klíčovým momentem ve formování vlastního národa odlišného od amerického souseda. Pro indiánské kmeny však válka představovala katastrofu, neboť ztratily svého posledního mocného evropského spojence v boji proti americkému osídlování.
📜 Příčiny konfliktu
Kořeny britsko-americké války sahají hluboko do období po americké válce za nezávislost. Přestože Pařížská smlouva formálně ukončila boje, napětí mezi mladou republikou a její bývalou mateřskou zemí přetrvávalo. Na počátku 19. století se situace vyhrotila v důsledku napoleonských válek v Evropě.
⚓ Nucené odvody námořníků (Impressment)
Jednou z hlavních rozbušek konfliktu byla britská praxe tzv. impressmentu. Royal Navy, které zoufale potřebovalo námořníky pro svůj boj s Napoleonovou Francií, zastavovalo na volném moři americké obchodní lodě a nuceně odvádělo muže do svých služeb. Britové tvrdili, že odvádějí pouze britské dezertéry, kteří se skrývali na amerických lodích, ale v praxi bylo odvedeno i mnoho rodilých Američanů. Tento postup byl v USA vnímán jako hrubé porušení suverenity a urážka národní cti. Incident s fregatou USS Chesapeake v roce 1807, kdy britská loď HMS Leopard zahájila palbu na americké plavidlo a odvedla čtyři členy posádky, vyvolal v USA vlnu pobouření.
🏹 Podpora indiánských kmenů
Britové z Kanady dlouhodobě podporovali indiánské kmeny na americkém Severozápadním teritoriu (dnešní oblast Velkých jezer). Cílem bylo vytvořit nárazníkový stát, který by bránil americké expanzi na západ a chránil britské zájmy v obchodu s kožešinami. Britové dodávali kmenům zbraně a zásoby. V čele indiánského odporu stál charismatický vůdce kmene Šavanů Tecumseh, který se snažil sjednotit kmeny do velké konfederace. Američané vnímali britskou podporu jako podněcování k násilí na hranicích a překážku pro osidlování nových území. Bitva u Tippecanoe v roce 1811, kde americké síly pod vedením Williama Henryho Harrisona porazily Tecumsehovy bojovníky, jen posílila americké přesvědčení, že za indiánským odporem stojí Londýn.
🌎 Expanzionistické ambice USA
V americkém Kongresu sílila frakce tzv. "válečných jestřábů" (War Hawks), mladých politiků především z jižních a západních států, jako byli Henry Clay a John C. Calhoun. Ti volali po válce s Británií nejen z důvodu národní cti, ale i z expanzionistických pohnutek. Mnozí Američané věřili v ideu Manifest Destiny a viděli ve válce příležitost k anexi Kanady, kterou považovali za snadnou kořist. Někteří také pokukovali po španělské Floridě, kde Britové rovněž podporovali indiánské kmeny.
Dne 18. června 1812, po intenzivním tlaku válečných jestřábů, podepsal prezident James Madison vyhlášení války Velké Británii.
⚔️ Průběh války
Válka se odehrávala na třech hlavních frontách: na moři, na americko-kanadské hranici v oblasti Velkých jezer a na jihu Spojených států podél pobřeží Mexického zálivu.
🌊 Námořní válka
Na počátku války mělo americké námořnictvo jen hrstku fregat proti drtivé přesile britského Royal Navy. Přesto v prvních měsících konfliktu dosáhli Američané několika překvapivých vítězství v soubojích jednotlivých lodí. Fregata USS Constitution si vysloužila přezdívku "Old Ironsides" poté, co v srpnu 1812 porazila britskou HMS Guerriere. Tato vítězství výrazně posílila americkou morálku.
Nicméně celkovou námořní převahu si udrželi Britové. Postupně zavedli účinnou blokádu amerického pobřeží, která ochromila americký obchod a způsobila vážné ekonomické potíže. Američané se proto uchylovali k využívání rychlých korzárských lodí, které napadaly britské obchodní loďstvo po celém světě.
🇨🇦 Kanadská fronta
Americká strategie se soustředila na invazi do Kanady, kterou považovali za snadno dobytelnou. Plán počítal s útokem ze tří směrů: od Detroitu, přes řeku Niagaru a podél jezera Champlain. Všechny tyto invaze však v roce 1812 selhaly kvůli špatné organizaci, logistickým problémům a neschopnosti amerických velitelů. Britské síly, složené z pravidelných vojáků, kanadské milice a indiánských spojenců pod vedením generála Isaaca Brocka a náčelníka Tecumseha, dokázaly americké útoky odrazit. Brock sice padl v bitvě na Queenston Heights, ale jeho obrana se stala symbolem kanadského odporu.
Boje na kanadské hranici pokračovaly s proměnlivým úspěchem i v dalších letech. V roce 1813 Američané dosáhli námořního vítězství v bitvě na Erijském jezeře, což jim umožnilo znovu získat Detroit a porazit britsko-indiánské síly v bitvě u řeky Thames, kde padl i Tecumseh. Američané také dočasně obsadili a vypálili York (dnešní Toronto), hlavní město Horní Kanady.
🔥 Vypálení Washingtonu
Po porážce Napoleona v Evropě v roce 1814 mohla Británie uvolnit své nejlepší jednotky pro válku v Americe. Britové zahájili ofenzívu v oblasti Chesapeake Bay. V srpnu 1814 se britské expediční síly pod velením generála Roberta Rosse vylodily v Marylandu, snadno porazily americkou milici v bitvě u Bladensburgu a následně obsadily hlavní město Washington, D.C.. Jako odvetu za americké vypálení Yorku Britové zapálili mnoho veřejných budov, včetně Bílého domu a Kapitolu. Prezident James Madison a jeho vláda museli z města uprchnout.
🛡️ Obrana Baltimoru
Po zničení Washingtonu se britské síly zaměřily na strategicky významný přístav Baltimore. Útok na město však narazil na odhodlanou obranu. Pozemní útok byl zastaven a britské námořnictvo nedokázalo zničit pevnost Fort McHenry, která chránila vjezd do přístavu. Intenzivní noční bombardování pevnosti sledoval z britské lodi zadržený americký právník Francis Scott Key. Když za úsvitu uviděl, že nad pevností stále vlaje americká vlajka, inspirovalo ho to k napsání básně "The Defence of Fort M'Henry", která se později stala textem americké národní hymny The Star-Spangled Banner. Neúspěch u Baltimoru přiměl Brity k ústupu.
⚜️ Jižní fronta a bitva u New Orleans
Na jihu vedl generál Andrew Jackson úspěšnou kampaň proti indiánskému kmeni Krīků (tzv. Kríkská válka), kteří byli spojenci Britů. Válku s Kríky ukončil drtivým vítězstvím v bitvě u Horseshoe Bend v březnu 1814.
Na konci roku 1814 se Britové pokusili obsadit klíčový přístav New Orleans. Americké obraně velel Andrew Jackson, který shromáždil pestrou armádu složenou z pravidelných vojáků, milice, dobrovolníků z Kentucky a Tennessee, svobodných černochů, indiánů a dokonce i pirátů Jeana Lafitta. Dne 8. ledna 1815 Jacksonovy síly v bitvě u New Orleans drtivě porazily útočící britské veterány. Britové utrpěli přes 2000 ztrát, zatímco Američané jen několik desítek. Ironií osudu bylo, že bitva se odehrála dva týdny po podpisu mírové smlouvy v Evropě. Zpráva o míru však ještě nedorazila.
🕊️ Mírová jednání a důsledky
Už v polovině roku 1814 začala v belgickém Gentu mírová jednání. Obě strany byly válkou vyčerpané a žádná nedosáhla rozhodujícího vítězství. Britové, zatížení dluhy z napoleonských válek, neměli zájem na dalším prodlužování konfliktu. Američané si zase uvědomili, že dobytí Kanady je nereálné.
✒️ Gentská smlouva
Gentská smlouva byla podepsána 24. prosince 1814. Smlouva v podstatě obnovila předválečný stav (status quo ante bellum). Hranice mezi USA a Kanadou zůstaly nezměněny. Smlouva se vůbec nezmiňovala o hlavních příčinách války, jako byly nucené odvody námořníků nebo obchodní práva, protože s koncem napoleonských válek tyto problémy ztratily na významu.
🇺🇸 Dopady na Spojené státy
Ačkoliv USA nedosáhly žádných územních zisků, válka je v mnoha ohledech posílila.
- **Vzestup nacionalismu:** Válka, zejména vítězství u New Orleans, vyvolala vlnu vlastenectví a národní hrdosti. Období po válce je známo jako "Éra dobrých pocitů" (Era of Good Feelings).
- **Konec Federalistické strany:** Federalistická strana, která byla proti válce, byla vnímána jako neloajální a po válce se politicky zhroutila.
- **Hospodářská soběstačnost:** Britská blokáda donutila USA rozvíjet vlastní průmysl, což snížilo jejich závislost na Evropě.
- **Vzestup nových hrdinů:** Válka vynesla do popředí nové politické a vojenské vůdce, jako byli Andrew Jackson a William Henry Harrison, kteří se později stali prezidenty.
🇬🇧 Dopady na Velkou Británii a Kanadu
Pro Velkou Británii, jejíž pozornost byla upřena na porážku Napoleona, byla válka v Americe vedlejším konfliktem. Její výsledek potvrdil britskou kontrolu nad Kanadou a zajistil bezpečnost severoamerických kolonií.
Pro Kanadu měla válka zásadní formativní význam. Úspěšná obrana proti americké invazi posílila pocit sounáležitosti mezi anglicky a francouzsky mluvícími Kanaďany a položila základy pro vznik samostatné kanadské identity, odlišné od té americké.
🏹 Osud indiánských kmenů
Největšími poraženými války byly indiánské kmeny. Smrt Tecumseha znamenala konec snu o jednotné indiánské konfederaci. Ztrátou britského spojence přišly kmeny o poslední ochranu proti nezadržitelné americké expanzi na západ. V následujících desetiletích byly indiánské kmeny systematicky vytlačovány ze svých území.
💡 Pro laiky
- **Co byly nucené odvody (impressment)?** Představte si, že jste americký námořník na obchodní lodi. Najednou vás zastaví britská válečná loď. Britští důstojníci vtrhnou na palubu a prohlásí, že jste ve skutečnosti Brit, který utekl z jejich námořnictva. Bez ohledu na vaše protesty vás odvedou a donutí sloužit na britské lodi v drsných podmínkách. To se dělo tisícům Američanů a byl to jeden z hlavních důvodů, proč USA šly do války.
- **Proč se válce říká "Druhá válka za nezávislost"?** První válka za nezávislost (1775–1783) dala Spojeným státům politickou svobodu. Británie je ale stále nepovažovala za zcela rovnocenného partnera a nerespektovala jejich práva na moři. Tím, že se USA ve válce z roku 1812 dokázaly ubránit nejmocnější říši světa a donutily ji k respektu, si definitivně potvrdily svou suverenitu a nezávislost na mezinárodní scéně. Proto je tento konflikt někdy vnímán jako završení boje za skutečnou nezávislost.