Avantgarda
Obsah boxu
Šablona:Infobox - umělecký směr
Avantgarda (z francouzského avant-garde, v překladu „předvoj“) je souhrnné označení pro řadu uměleckých směrů, které se začaly objevovat na konci 19. století a jejichž hlavní vlna se rozvinula v prvních desetiletích 20. století. Hlavním cílem avantgardních umělců bylo radikálně se rozejít s tradičními uměleckými formami a postupy, experimentovat s novými technikami a materiály a často také reflektovat bouřlivé společenské a politické změny své doby. Avantgarda se neomezovala pouze na jeden druh umění, ale zasáhla malířství, sochařství, literaturu, divadlo, film, architekturu i hudbu.
Avantgardní hnutí byla často programově organizovaná, umělci se sdružovali do skupin, vydávali manifesty a časopisy, v nichž formulovali své cíle a estetické principy. Jejich tvorba byla často vnímána jako šokující, provokativní a nesrozumitelná pro širokou veřejnost, protože záměrně bořila zažité představy o tom, co je a co není umění.
📜 Historie a původ pojmu
Termín avant-garde pochází z vojenské terminologie, kde označuje průzkumnou jednotku postupující před hlavním vojskem. V přeneseném smyslu byl poprvé použit pro umělce na počátku 19. století francouzským utopickým socialistou Henrim de Saint-Simonem, který věřil, že umělci mají vést společnost k pokroku.
Skutečný rozmach avantgardních hnutí je však spojen s obdobím na přelomu 19. a 20. století, které bylo charakterizováno hlubokými společenskými krizemi, rychlým technologickým pokrokem (průmyslová revoluce), novými vědeckými objevy (např. teorie relativity nebo psychoanalýza Sigmunda Freuda) a politickým napětím, které vyvrcholilo první světovou válkou. Tyto události otřásly vírou v tradiční hodnoty a řád, což umělci reflektovali ve své tvorbě. Cítili, že staré umělecké formy již nedokážou zachytit novou, fragmentovanou a dynamickou realitu. Proto hledali zcela nové způsoby vyjádření.
🎨 Charakteristické rysy
Ačkoliv se jednotlivé avantgardní směry od sebe lišily programem i formou, sdílely několik společných rysů:
- Negace tradice: Odmítání akademických pravidel, historických stylů a zavedených uměleckých konvencí.
- Experimentování: Hledání nových technik, materiálů a forem. V malířství to byla například koláž, v literatuře automatický text nebo volný verš.
- Originalita a novost: Umělecké dílo mělo být především originální a přinášet něco, co tu ještě nebylo. Důraz byl kladen na inovaci za každou cenu.
- Provokace a šok: Avantgardní umělci se často snažili šokovat měšťáckou společnost a její konzervativní vkus.
- Kolektivismus a programovost: Umělci se sdružovali do skupin (např. Devětsil v Československu), vydávali manifesty a pořádali společné výstavy a akce.
- Propojování uměleckých druhů (syntéza): Snaha o vytvoření komplexního uměleckého díla, které by spojovalo malbu, poezii, divadlo i hudbu.
- Sociální a politická angažovanost: Mnoho avantgardních směrů bylo silně levicově orientováno a věřilo, že umění může a má měnit společnost.
🌍 Hlavní avantgardní směry
Avantgarda nebyla jednotným hnutím, ale spíše souborem různých, často i protichůdných směrů.
🇫🇷 Kubismus (cca 1907–1914)
Jeden z prvních a nejvlivnějších avantgardních směrů, jehož zakladateli byli Pablo Picasso a Georges Braque. Kubisté rozkládali zobrazovaný předmět na jednoduché geometrické tvary (krychle, kužely, válce) a zobrazovali ho z několika úhlů současně. Chtěli tak zachytit jeho podstatu, nikoliv jen vizuální podobu. Klíčovým dílem je Picassův obraz Avignonské slečny (1907).
🇮🇹 Futurismus (cca 1909–1920)
Futurismus vznikl v Itálii a jeho zakladatelem byl básník Filippo Tommaso Marinetti. Oslavoval dynamiku moderního světa: rychlost, stroje, technologie, válku a násilí. Odmítal minulost a ve svém manifestu volal po zničení muzeí a knihoven. V malířství se snažil zachytit pohyb a rychlost, v literatuře používal tzv. osvobozená slova a onomatopoie (zvukomalbu).
🇩🇪 Expresionismus (cca 1905–1925)
Expresionismus, který se rozvinul především v Německu, se soustředil na vyjádření subjektivních pocitů a vnitřních prožitků umělce. Realita byla záměrně deformována, aby co nejlépe vyjádřila emoce jako úzkost, strach nebo osamění. Používaly se výrazné, často kontrastní barvy a hrubé tahy štětcem. Mezi hlavní skupiny patřily Die Brücke a Der Blaue Reiter.
🇨🇭 Dadaismus (cca 1916–1923)
Dadaismus vznikl v neutrálním Curychu během první světové války jako reakce na její absurditu a hrůzy. Byl to programově anti-umělecký směr, který odmítal logiku, rozum a veškeré estetické hodnoty. Dadaisté prosazovali náhodu, nesmysl a hru. Jejich hlavním přínosem bylo zpochybnění samotné definice umění, například pomocí techniky ready-made, kdy se běžný předmět (např. záchodová mísa od Marcela Duchampa) prohlásí za umělecké dílo.
🇫🇷 Surrealismus (od 1924)
Surrealismus, založený Andrém Bretonem v Paříži, navazoval na dadaismus, ale dal mu nový program. Inspirován psychoanalýzou Sigmunda Freuda se snažil osvobodit lidskou mysl z nadvlády logiky a rozumu a proniknout do sféry podvědomí, snů a fantazie. Používal metody jako automatické psaní a kresba, snové vize a nečekané spojování nesourodých objektů. K hlavním představitelům patřili Salvador Dalí, Max Ernst nebo René Magritte.
🇷🇺 Ruská avantgarda
V Rusku se před a po Říjnové revoluci rozvinulo několik významných směrů, jako je suprematismus (Kazimir Malevič) a konstruktivismus (Vladimir Tatlin). Tyto směry se vyznačovaly radikální abstrakcí a snahou propojit umění s praktickým životem a službou nové socialistické společnosti.
🇨🇿 Avantgarda v českých zemích
České umění bylo v meziválečném období jedním z nejdůležitějších center evropské avantgardy. Klíčovou roli zde sehrál umělecký svaz Devětsil, založený v roce 1920 v Praze. Jeho hlavními teoretiky byli Karel Teige a Vítězslav Nezval.
Devětsil vytvořil jediný původní český avantgardní směr – poetismus. Ten nebyl jen literárním směrem, ale životním stylem. Oslavoval radosti moderního života, cestování, techniku, cirkusy a film. Jeho cílem bylo "umění žít a užívat". Ve 30. letech se pak většina členů Devětsilu přiklonila k surrealismu a založila Surrealistickou skupinu, která úzce spolupracovala s pařížským centrem. Mezi její nejvýznamnější členy patřili malíři Toyen a Jindřich Štyrský.
🎭 Avantgarda v různých druzích umění
- Literatura: Experimenty s jazykem, volný verš, polytematické básně (např. Pásmo Guillauma Apollinaira), automatické texty, zrušení interpunkce.
- Výtvarné umění: Abstrakce, koláž, asambláž, fotomontáž, ready-made. Umění přestalo být jen o zobrazování reality.
- Architektura: Funkcionalismus (heslo "forma sleduje funkci"), konstruktivismus, hnutí Bauhaus. Důraz na jednoduché geometrické tvary, nové materiály (beton, ocel, sklo) a sociální funkci architektury.
- Film: Vznikl tzv. avantgardní film, který se nesoustředil na vyprávění příběhu, ale na vizuální experimenty, rytmus a asociace. Příkladem je Andaluský pes od Luise Buñuela a Salvadora Dalího.
- Divadlo: Odklon od psychologického realismu, experimenty s pohybem, scénografií a vztahem mezi hercem a divákem (např. divadlo Vsevoloda Mejercholda nebo Bertolta Brechta).
💡 Odkaz a vliv
Avantgarda zásadně a trvale změnila podobu umění 20. století. Ačkoliv jednotlivá hnutí měla často krátkého trvání, jejich myšlenky a objevy ovlivnily prakticky veškeré umění, které přišlo po nich, včetně modernismu a postmodernismu. Avantgarda zpochybnila samotnou definici umění, rozšířila jeho hranice a ukázala, že uměleckým dílem se může stát cokoliv. Její důraz na koncept, myšlenku a proces tvorby otevřel cestu pro pozdější směry, jako je konceptuální umění nebo performance.
🤔 Pro laiky
Představte si, že umění bylo po staletí jako vaření podle přesně daných receptů. Všichni malíři se učili malovat portréty a krajiny tak, aby vypadaly co nejvíce jako ve skutečnosti. Avantgardní umělci byli jako kuchaři, kteří se rozhodli všechny kuchařky vyhodit z okna. Začali experimentovat: co se stane, když smícháme barvy, které k sobě "nepatří"? Co když místo štětce použijeme noviny? Co když místo obrazu vystavíme obyčejné kolo od bicyklu? Jejich cílem nebylo vytvořit něco "hezkého" na pohled, ale spíše vyvolat v lidech nové myšlenky, pocity nebo je dokonce šokovat. Byli to průzkumníci a vynálezci v jednom, kteří posouvali hranice toho, co umění může být.