Prérie

Rozbalit box

Obsah boxu

Prérie je rozsáhlý travinný biom mírného pásu, který se nachází v centrální části Severní Ameriky. Termín pochází z francouzského slova prairie, což znamená louka. Tento ekosystém je charakteristický dominancí trav a bylin s minimálním výskytem stromů a keřů, které se obvykle omezují na údolí řek a potoků. Prérie jsou definovány specifickým klimatem s horkými léty, studenými zimami a mírnými srážkami, které jsou klíčovým faktorem omezujícím růst lesů. Historicky hrály v prérijním ekosystému zásadní roli periodické požáry a spásání velkými býložravci, především bizonem americkým.

Původní prérie pokrývaly obrovskou plochu, která se táhla od Kanady na severu až po Texas na jihu a od Skalnatých hor na západě po východní lesy v oblasti řeky Mississippi. Dnes je však drtivá většina původních prérií přeměněna na jednu z nejproduktivnějších zemědělských oblastí světa, známou jako Corn Belt (kukuřičný pás) a Wheat Belt (pšeničný pás).

📜 Geografické vymezení a typy prérií

Severoamerické prérie se tradičně dělí do tří hlavních typů na základě výšky dominantních druhů trav, což je přímo ovlivněno množstvím srážek, které klesá od východu na západ.

🌿 Vysokostébelná prérie (Tallgrass Prairie)

Vysokostébelná prérie se nacházela v nejvýchodnější, nejvlhčí části prérijního pásu, přibližně v oblasti od Manitoby v Kanadě po Texas a na východ až k hranicím listnatých lesů v Indianě a Wisconsinu.

Charakteristika: Dominovaly zde vysoké druhy trav, které mohly dosahovat výšky až 2-3 metry, jako je Andropogon gerardii (vousatka) nebo Sorghastrum nutans (čirokovec).
Půda: Díky vysoké vlhkosti a bohaté organické hmotě z odumřelých kořenů trav se zde vytvořily hluboké a extrémně úrodné černozemě.
Současný stav: Tento typ prérie je nejvíce ohrožený; odhaduje se, že méně než 4 % původní rozlohy zůstalo zachováno. Většina byla přeměněna na pole pro pěstování kukuřice a sójových bobů. Zbytky jsou chráněny v rezervacích jako je Tallgrass Prairie National Preserve v Kansasu.

🌾 Smíšená prérie (Mixed-grass Prairie)

Tato přechodná zóna se nacházela západně od vysokostébelné prérie, v centrální části Velkých planin.

Charakteristika: Jak název napovídá, rostly zde trávy střední výšky (např. Pascopyrum smithii) i některé druhy nízkých trav. Vegetace byla méně hustá než ve vysokostébelné prérii.
Srážky: Množství srážek je zde nižší a méně spolehlivé.
Využití: Tato oblast je využívána jak pro pěstování plodin (především pšenice), tak pro pastvu dobytka.

🌵 Nízkostébelná prérie (Shortgrass Prairie)

Nízkostébelná prérie se rozkládá v nejzápadnější a nejsušší části Velkých planin, ve srážkovém stínu Skalnatých hor.

Charakteristika: Dominují zde nízké, suchu odolné trávy, jako je bizoní tráva (Bouteloua dactyloides) a grama (Bouteloua gracilis). Tyto trávy typicky nedorůstají výšky více než 30-50 cm.
Klima: Semiaridní klima s častými obdobími sucha.
Využití: Půda je méně úrodná a oblast je využívána především jako pastviny pro skot. Tato oblast byla silně zasažena během katastrofy Dust Bowl ve 30. letech 20. století.

🌍 Klima a půda

Klima prérií je typicky kontinentální, charakterizované velkými teplotními rozdíly mezi létem a zimou. Léta jsou horká, s teplotami často přesahujícími 30 °C, zatímco zimy jsou chladné až mrazivé, s teplotami klesajícími hluboko pod bod mrazu, zejména v severních oblastech.

Klíčovým faktorem je množství a rozložení srážek. Většina srážek spadne během jara a léta, často ve formě prudkých bouřek. Celkové roční úhrny se pohybují od přibližně 1000 mm na východním okraji vysokostébelné prérie po pouhých 250-300 mm na západě v nízkostébelné prérii. Toto množství je dostatečné pro růst trav, ale obecně nedostačující pro růst souvislého lesa.

Půdy prérií, známé jako mollisoly, patří mezi nejúrodnější na světě. Vznikly po tisíce let trvajícím procesu, kdy obrovské množství kořenové hmoty trav odumíralo a rozkládalo se v půdě, čímž se vytvářela silná, tmavá a na humus bohatá vrstva. Hloubka a úrodnost těchto půd klesá spolu se srážkami od východu k západu.

🌿 Flora

Flóra prérií je neuvěřitelně rozmanitá a přizpůsobená specifickým podmínkám, jako je sucho, požáry a spásání.

Trávy: Jsou základem ekosystému. Mají hluboké a husté kořenové systémy, které jim umožňují přežít sucho a požáry. Kořeny mohou sahat až několik metrů hluboko, což jim umožňuje čerpat vodu z hlubších vrstev půdy a zároveň půdu zpevňovat. Mezi klíčové druhy patří vousatka (Andropogon gerardii), proso (Panicum virgatum), bizoní tráva (Bouteloua dactyloides) a různé druhy kostřav a ostřic.
Byliny (Forbs): Mezi travami roste velké množství kvetoucích bylin, které dodávají prérii barvu. Patří sem například třapatkovka (Echinacea), slunečnice (Helianthus), zlatobýl (Solidago), a různé druhy aster. Tyto rostliny jsou důležitým zdrojem potravy pro opylovače a další živočichy.
Adaptace na oheň: Většina prérijních rostlin má růstové body (meristémy) umístěné pod zemí nebo těsně nad ní. To jim umožňuje rychle regenerovat po požáru, který spálí nadzemní části, ale nepoškodí kořenový systém. Oheň navíc odstraňuje odumřelou biomasu a vrací živiny do půdy.

🐾 Fauna

Prérie byla domovem obrovských stád velkých savců a mnoha dalších druhů živočichů.

Velcí býložravci: Ikonickým zvířetem prérie je bizon americký (nesprávně nazývaný buvol). Odhaduje se, že před příchodem Evropanů žilo na prériích 30-60 milionů bizonů. Jejich spásání a pohyb formovaly vegetaci a vytvářely mozaiku různých stanovišť. Dalším významným druhem je vidloroh americký, nejrychlejší savec Severní Ameriky.
Menší savci: Klíčovým druhem prérie je psoun prériový. Tito hlodavci žijí v obrovských podzemních koloniích ("městech") a svými norami provzdušňují půdu a vytvářejí útočiště pro mnoho dalších druhů, jako jsou sovka králičí, tchoř černonohý nebo chřestýš. Mezi predátory patří kojot prérijní, liška a historicky také vlk.
Ptáci: Prérie hostí mnoho druhů ptáků, včetně strnada travního, skřivana ouškatého a dravců jako káně rousná a orel skalní.
Bezobratlí: Hmyz, zejména kobylky a saranče, hraje důležitou roli v potravním řetězci. Prérie je také domovem mnoha druhů motýlů, včel a dalších opylovačů.

🔥 Ekologický význam a procesy

Prérijní ekosystém byl udržován dynamickou rovnováhou tří klíčových faktorů: klimatu, požárů a spásání.

Požáry: Přirozené požáry, zapálené bleskem nebo původními obyvateli, byly pravidelnou součástí života na prérii. Zabraňovaly šíření stromů a keřů z východu a z údolí řek, odstraňovaly nahromaděnou suchou trávu a stimulovaly růst nových výhonků, které byly výživnější pro býložravce.
Spásání: Obrovská stáda bizonů se neustále přesouvala a spásala trávu. Tento proces zabraňoval tomu, aby dominantní druhy trav vytlačily ostatní rostliny, a podporoval tak biodiverzitu. Bizoni také svými kopyty narušovali půdu, což vytvářelo vhodné podmínky pro klíčení semen některých rostlin. Jejich trus byl důležitým zdrojem živin.
Klima: Jak již bylo zmíněno, množství srážek a teplotní extrémy byly základním faktorem, který předurčoval prérii jako travinný, nikoli lesní biom.

🧑‍🌾 Historie a vliv člověka

Lidé obývali prérie po tisíce let. Původní indiánské kmeny, jako byli Siouxové, Čejeni nebo Komančové, přizpůsobily svůj životní styl tomuto prostředí. Jejich kultura byla úzce spjata s bizonem, který jim poskytoval potravu, ošacení, materiál na obydlí (týpí) a nástroje.

Příchod evropských osadníků v 19. století znamenal pro prérii dramatickou a nevratnou změnu.

Vyhubení bizona: V druhé polovině 19. století byla stáda bizonů systematicky vybíjena, jednak pro kůže a maso, jednak jako součást strategie americké vlády k podmanění si indiánských kmenů. Na konci 19. století zbylo jen několik stovek jedinců.
Rozorání prérie: Vynález ocelového pluhu od Johna Deerea umožnil rozorat hustý a pevný drn prérijní půdy. Vláda podporovala osidlování prostřednictvím zákonů jako byl Homestead Act z roku 1862, který poskytoval osadníkům půdu zdarma.
Zemědělská přeměna: Během několika desetiletí byla drtivá většina prérií přeměněna na pole. Původní ekosystém byl nahrazen monokulturami kukuřice, pšenice a sóji.
Dust Bowl: V 30. letech 20. století postihlo jižní část Velkých planin katastrofální sucho. V kombinaci s nevhodnými zemědělskými postupy, které zničily původní travní porost držící půdu, to vedlo k masivní větrné erozí. Obrovské prachové bouře odnesly miliony tun úrodné půdy a donutily statisíce farmářů opustit své domovy.

🌱 Ochrana a obnova

Dnes je prérie považována za jeden z nejohroženějších ekosystémů na světě. Snahy o její ochranu a obnovu se soustředí na několik oblastí:

Chráněná území: Zřizování národních parků, rezervací a chráněných pastvin (National Grasslands), které chrání zbytky původní prérie.
Obnova ekosystémů: Projekty, které se snaží na bývalé zemědělské půdě obnovit původní druhy trav a bylin. Klíčovou součástí je řízené vypalování, které simuluje přirozené požáry.
Reintrodukce bizona: Bizoni jsou postupně navraceni do některých chráněných oblastí, kde mohou znovu plnit svou ekologickou roli. Příkladem je Yellowstonský národní park nebo projekt American Prairie Reserve v Montaně.

💡 Pro laiky (Prérie zjednodušeně)

Představte si nekonečné moře trávy, které se vlní ve větru a sahá od obzoru k obzoru. To je prérie. Je to krajina, kde hlavními vládci nejsou stromy, ale trávy s neuvěřitelně hlubokými kořeny. Tyto kořeny dělají půdu tak úrodnou, že se prériím dnes přezdívá "obilnice světa".

Aby prérie zůstala prérií a nezarostla lesem, potřebovala dva pomocníky: 1. Oheň: Čas od času prérií projel oheň. Spálil starou, suchou trávu a malé stromky, které se snažily uchytit. Trávám to nevadilo, protože jejich nejdůležitější části jsou schované pod zemí a po požáru rychle znovu vyrašily, ještě silnější a zdravější. Oheň fungoval jako velký zahradník, který uklízel a dělal místo pro nový růst. 2. Bizoni: Obrovská stáda bizonů fungovala jako gigantické sekačky na trávu. Spásáním trávy bránili tomu, aby pár největších druhů vytlačilo všechny ostatní. Zároveň svými kopyty mírně rozrušovali půdu a pomáhali semenům jiných rostlin se uchytit. A jejich trus byl skvělým přírodním hnojivem.

Dnes už většinu původní prérie neuvidíme, protože na její úrodné půdě pěstujeme kukuřici a pšenici. Ochránci přírody se ale snaží malé kousky této úžasné krajiny zachránit a obnovit, aby i budoucí generace mohly vidět, jak vypadalo srdce Ameriky.

Šablona:Aktualizováno