Přeskočit na obsah

Velké planiny

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Region

Velké planiny (anglicky Great Plains) jsou rozsáhlá oblast rovinaté krajiny, která se nachází ve střední části Severní Ameriky, východně od Skalnatých hor. Jedná se o obrovský pás prérií, stepí a pastvin, který se táhne od severu k jihu přes území Kanady, Spojených států amerických a zasahuje až do Mexika. Tento region hrál klíčovou roli v historii kontinentu, od života původních indiánských kmenů závislých na bizonech, přes éru osidlování Divokého západu až po ekologickou katastrofu známou jako Dust Bowl. Dnes jsou Velké planiny zásadní zemědělskou oblastí, často označovanou jako "obilnice Ameriky".

🌍 Geografie a poloha

Velké planiny tvoří přechodovou zónu mezi vlhčím východem kontinentu a suchým, hornatým západem. Jejich přesné vymezení se liší, ale obecně se za jejich západní hranici považuje úpatí Skalnatých hor a za východní hranici přibližně 98. nebo 100. poledník západní délky, kde prérie přechází v lesnatější krajinu.

Na severu zasahují do kanadských provincií Alberta, Saskatchewan a Manitoba. Ve Spojených státech pokrývají celé státy Nebraska, Kansas, Severní a Jižní Dakota, a významné části států Montana, Wyoming, Colorado, Nové Mexiko, Oklahoma a Texas. Na jihu zasahují až na území mexických států Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas.

🏞️ Fyzická geografie

Charakteristickým rysem Velkých planin je jejich mírně se zvyšující nadmořská výška směrem od východu na západ. Zatímco na východě se výška pohybuje kolem 500 metrů nad mořem, u úpatí Skalnatých hor dosahuje až 1 800 metrů. Krajina je převážně plochá nebo mírně zvlněná, což je výsledek miliony let trvající eroze a sedimentace materiálu ze Skalnatých hor.

Přestože je region vnímán jako monotónní rovina, nachází se zde několik významných geomorfologických útvarů:

Regionem protéká několik velkých řek, které pramení ve Skalnatých horách a tečou na východ do Mississippi nebo přímo do Mexického zálivu. Mezi nejdůležitější patří Missouri, Platte, Arkansas a Red River.

☀️ Klima

Klima Velkých planin je převážně kontinentální a semiaridní. Je charakterizováno velkými teplotními rozdíly mezi horkými léty a mrazivými zimami. Srážky jsou relativně nízké a jejich množství klesá od východu k západu. Tento srážkový stín je způsoben Skalnatými horami, které zachytávají většinu vlhkosti přicházející od Tichého oceánu.

Region je proslulý extrémními a často ničivými povětrnostními jevy:

  • Tornáda: Centrální a jižní část planin je součástí tzv. Tornado Alley, oblasti s nejvyšším výskytem tornád na světě.
  • Blizardy: V zimě mohou udeřit silné sněhové bouře s prudkým větrem a nízkou viditelností.
  • Krupobití: Časté a intenzivní bouře s kroupami mohou zničit úrodu na obrovských plochách.
  • Sucha: Dlouhá období bez deště jsou opakujícím se problémem, který v minulosti vedl ke katastrofám jako Dust Bowl.

📜 Historie

Historie Velkých planin je dramatickým příběhem o adaptaci, konfliktu a transformaci krajiny.

🏹 Původní obyvatelé

První lidé osídlili planiny před více než 13 000 lety. Tito Paleoindiáni byli lovci megafauny, jako byli mamuti a obří bizoni. Po vymření velkých zvířat se zdejší kultury adaptovaly na lov menších druhů.

Zásadní zlom nastal v 16. a 17. století s příchodem koně, kterého do Ameriky přivezli Španělé. Koně se rychle rozšířili a zcela změnili život indiánských kmenů. Z pěších lovců se stali kočovní jezdci, jejichž kultura byla neoddělitelně spjata s lovem amerického bizona. Kmeny jako Siouxové, Čejeni, Arapahové, Komančové a Černonožci dominovali planinám a bizon jim poskytoval téměř vše potřebné k životu – maso, kůže na oděvy a týpí, kosti na nástroje a trus na palivo.

🇪🇺 Evropská kolonizace a expanze USA

Prvními Evropany v oblasti byli španělští conquistadoři, jako byl Francisco Vázquez de Coronado v 16. století. Významnější vliv však měla až Koupě Louisiany v roce 1803, kdy Spojené státy americké získaly obrovské území od Francie. Následovaly průzkumné výpravy, z nichž nejznámější je Expedice Lewise a Clarka.

V polovině 19. století se planiny staly tranzitním územím pro osadníky směřující na západ po stezkách jako Oregonská stezka a Santa Fe Trail. Stále častější kontakt mezi osadníky a indiány vedl k napětí a konfliktům. Americká vláda se snažila indiánské kmeny uzavřít do rezervací, což vedlo k sérii krvavých střetů známých jako Indiánské války. Klíčovým faktorem porážky indiánů bylo systematické vybíjení bizonů, které zničilo jejich tradiční způsob života. Do konce 19. století byla kdysi obrovská stáda bizonů téměř vyhubena.

🌾 Osidlování a zemědělství

Masivní osidlování planin podpořil Homestead Act z roku 1862, který nabízel osadníkům 160 akrů půdy zdarma pod podmínkou, že ji budou obdělávat. Dalším impulsem byla výstavba železnic, které propojily region se zbytkem země. Noví osadníci, často nazývaní "sodbusters" (drtiči drnů), museli čelit drsným podmínkám – nedostatku vody a dřeva, extrémnímu počasí a náročnému rozorávání původní prérie. Na jihu planin, zejména v Texasu, se rozvinul chov dobytka a legendární éra kovbojů a dálkových honů dobytka.

🌪️ Dust Bowl

Ve 30. letech 20. století postihla jižní a centrální část Velkých planin ekologická katastrofa známá jako Dust Bowl (Prašná mísa). Kombinace dlouhotrvajícího sucha a nevhodných zemědělských technik, které odstranily původní travní porost držící půdu, vedla k masivní větrné erozi. Obrovské prachové bouře odnášely úrodnou půdu a zničily farmy. Tato katastrofa donutila statisíce lidí opustit své domovy a migrovat, především do Kalifornie.

🌱 Ekologie

Velké planiny jsou domovem unikátního ekosystému prérie, který se dělí na tři hlavní typy podle výšky trav a množství srážek:

  • Vysokotravinná prérie (Tallgrass prairie): Na vlhčím východě, s travinami dosahujícími výšky až dvou metrů.
  • Smíšená prérie (Mixed-grass prairie): Přechodová zóna ve střední části.
  • Nízkotravinná prérie (Shortgrass prairie): Na sušším západě u Skalnatých hor.

🌿 Flora

Dominantní vegetací jsou různé druhy trav, jako je tráva bizoní (Bouteloua dactyloides), vousatka (Andropogon gerardii) nebo proso (Panicum virgatum). Kromě trav zde roste velké množství kvetoucích bylin. Původní prérijní ekosystém byl závislý na dvou klíčových faktorech: spásání velkými stády bizonů a pravidelných požárech (přirozených i zakládaných indiány), které bránily růstu stromů a obnovovaly travní porost.

🐾 Fauna

Historicky byla fauna Velkých planin neuvěřitelně bohatá. Dominoval bizon americký, jehož stáda čítala desítky milionů kusů. Dalšími velkými savci byli vidloroh, jelen wapiti, medvěd grizzly a vlk. Dnes jsou velcí predátoři a bizoni (kromě rezervací) z velké části vyhubeni. Stále zde žijí vidlorozi, kojoti, psouni prérioví, lišky, jezevci a mnoho druhů ptáků, včetně orlů skalních a různých druhů kání.

💰 Ekonomika

Ekonomika Velkých planin je silně závislá na přírodních zdrojích.

💡 Pro laiky

  • Co je to prérie? Představte si obrovskou louku, která se táhne, kam až dohlédnete. Je to krajina, kde rostou hlavně trávy a květiny, ale jen velmi málo stromů.
  • Proč jsou planiny tak ploché? Miliony let řeky ze Skalnatých hor přinášely písek a štěrk a ukládaly je do obrovské nížiny, čímž postupně zarovnaly krajinu.
  • Co byl Dust Bowl? Byla to ekologická katastrofa ve 30. letech 20. století. Farmáři rozorali původní trávu, která držela půdu. Když přišlo velké sucho, vítr proměnil úrodnou půdu v prach a odnesl ji v obrovských bouřích.
  • Proč byl bizon tak důležitý? Pro indiánské kmeny to byl "supermarket na kopytech". Poskytoval jim jídlo, kůži na stany (týpí) a oblečení, kosti na nástroje a dokonce i sušený trus jako palivo v krajině bez stromů.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Velké_planiny&oldid=17950“