Anexe Krymu Ruskou federací
Obsah boxu
Anexe Krymu Ruskou federací byl proces, při kterém Ruská federace v únoru a březnu roku 2014 převzala kontrolu nad Krymským poloostrovem, který byl do té doby součástí Ukrajiny. Událost následovala po ukrajinské revoluci známé jako Euromajdan, která svrhla proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Většina mezinárodního společenství považuje tento akt za porušení mezinárodního práva a anexi, zatímco Rusko jej označuje za "znovusjednocení" na základě práva na sebeurčení národů.
Anexe byla provedena prostřednictvím rychlé vojenské operace, během níž neoznačení ruští vojáci, později přezdívaní "zelení mužíčci", obsadili klíčové strategické body na poloostrově. Následně bylo pod dohledem ruských sil zorganizováno sporné referendum, ve kterém se údajně drtivá většina obyvatel vyslovila pro připojení k Rusku. Dne 18. března 2014 byla v Moskvě podepsána smlouva o připojení Republiky Krym a města Sevastopol k Ruské federaci. Tento krok vedl k zavedení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku a k výraznému zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem.
📜 Předcházející události a kontext
Krymský poloostrov má složitou historii a strategický význam, což hrálo klíčovou roli v událostech roku 2014.
🏛️ Historický status Krymu
Krym byl součástí Ruského impéria od roku 1783, kdy byl anektován Kateřinou Velikou. Po Říjnové revoluci se stal součástí Ruské SFSR v rámci Sovětského svazu. Klíčový okamžik nastal v roce 1954, kdy bylo předsednictvo Nejvyššího sovětu SSSR pod vedením Nikity Chruščova rozhodnuto o převedení Krymské oblasti pod správu Ukrajinské SSR. Tento krok byl tehdy vnímán jako formální administrativní změna uvnitř jednotného státu.
Po rozpad Sovětského svazu v roce 1991 zůstal Krym součástí nezávislé Ukrajiny, avšak se statusem autonomní republiky a se zvláštním statusem pro město Sevastopol, kde sídlila ruská Černomořská flota. Přítomnost ruské vojenské základny na ukrajinském území byla upravena mezistátními smlouvami, které zaručovaly suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, včetně Budapešťského memoranda z roku 1994.
🌍 Euromajdan a pád vlády
Na konci roku 2013 vypukly v Kyjevě masové protesty známé jako Euromajdan. Důvodem bylo rozhodnutí tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče pozastavit přípravy na podepsání Asociační dohody s Evropskou unií a místo toho posílit ekonomické vazby s Ruskem. Protesty eskalovaly v únoru 2014 v násilné střety, které vedly k desítkám mrtvých. Dne 22. února 2014 Viktor Janukovyč uprchl ze země do Ruska a ukrajinský parlament jej odvolal z funkce.
V Rusku byl tento vývoj vnímán jako nelegitimní, Západem podporovaný státní převrat. Ruská vláda vyjádřila obavy o bezpečnost etnických Rusů a rusky mluvících obyvatel na Ukrajině, zejména na Krymu, kde tvořili většinu populace. Tato situace posloužila jako záminka pro zahájení vojenské intervence.
⚙️ Průběh anexe
Samotná operace proběhla rychle a s minimálním ozbrojeným odporem ze strany ukrajinských sil, které byly na poloostrově dislokovány.
🪖 Invaze "zelených mužíčků"
Od 26. února 2014 se na Krymu začali objevovat dobře vyzbrojení vojáci v neoznačených zelených uniformách. Tito vojáci, později přezdívaní "zelení mužíčci", obsazovali klíčové body: letiště v Simferopolu a Sevastopolu, vládní budovy, komunikační centra a ukrajinské vojenské základny. Přestože neměli žádné insignie, jejich výzbroj a vybavení jasně ukazovaly na příslušnost k ruské armádě. Ruský prezident Vladimir Putin zpočátku popíral, že by se jednalo o ruské vojáky, a tvrdil, že jde o místní "síly sebeobrany". Později však přiznal, že operaci provedly ruské speciální jednotky.
🏢 Obsazení krymského parlamentu
V noci z 26. na 27. února ozbrojenci obsadili budovu Nejvyšší rady (parlamentu) Autonomní republiky Krym v Simferopolu. Pod jejich dohledem parlament odvolal místní vládu a jmenoval nového premiéra, Sergeje Aksjonova, vůdce proruské strany Ruská jednota, která v posledních volbách získala jen 4 % hlasů. Nová vláda okamžitě vyhlásila referendum o budoucnosti poloostrova.
🇺🇦 Blokáda ukrajinských základen
Ruské síly a místní proruské milice systematicky obkličovaly a blokovaly všechny ukrajinské vojenské základny na poloostrově. Ukrajinští vojáci dostali z Kyjeva rozkazy neprovokovat a vyhnout se krveprolití. Byli vystaveni psychologickému nátlaku a ultimátům, aby se vzdali, složili zbraně nebo přešli na stranu Ruska. Většina základen se nakonec vzdala bez boje. Některé jednotky zůstaly věrné přísaze Ukrajině a později se stáhly na pevninskou část země.
🗳️ Referendum o statusu Krymu
Dne 16. března 2014 se na Krymu konalo referendum o statusu poloostrova. Hlasující měli na výběr dvě možnosti:
- Znovusjednocení Krymu s Ruskem s právy subjektu Ruské federace.
- Obnovení platnosti ústavy Republiky Krym z roku 1992 a status Krymu jako součásti Ukrajiny.
Podle oficiálních výsledků se referenda zúčastnilo 83,1 % oprávněných voličů a 96,77 % z nich hlasovalo pro připojení k Rusku. Referendum bylo Ukrajinou, OSN, EU, USA a většinou dalších zemí označeno za nelegitimní a neplatné. Hlavními důvody byly:
- **Porušení ukrajinské ústavy**, která jakékoli změny hranic podmiňuje celostátním referendem.
- **Přítomnost cizích vojsk**, která znemožňovala svobodné vyjádření vůle.
- **Narychlo zorganizovaný proces** bez dostatečného času na kampaň a bez přítomnosti nezávislých mezinárodních pozorovatelů.
- **Absence možnosti zachování statusu quo** na hlasovacím lístku.
🖋️ Formální připojení k Rusku
Na základě výsledků referenda následovaly rychlé právní a politické kroky k formálnímu začlenění Krymu do Ruské federace.
- **17. března 2014:** Nejvyšší rada Krymu vyhlásila nezávislou a suverénní Republiku Krym, která zahrnovala i město Sevastopol se zvláštním statutem. Téhož dne uznal Vladimir Putin dekretem nezávislost Republiky Krym.
- **18. března 2014:** V Kremlu byla podepsána mezistátní smlouva o přijetí Republiky Krym a města Sevastopol do Ruské federace. Smlouvu podepsali Vladimir Putin, krymský premiér Sergej Aksjonov, předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov a starosta Sevastopolu Alexej Čalyj.
- **21. března 2014:** Proces ratifikace byl dokončen oběma komorami ruského parlamentu (Státní duma a Rada federace) a Vladimir Putin podepsal příslušné zákony. Tím byla anexe z pohledu ruského práva završena. Vznikly dva nové federální subjekty: Republika Krym a federální město Sevastopol.
🌍 Mezinárodní reakce a důsledky
Anexe Krymu vyvolala silnou mezinárodní odezvu a měla dalekosáhlé geopolitické důsledky.
🇺🇳 Postoj OSN a mezinárodního společenství
Dne 27. března 2014 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci 68/262, která potvrdila závazek k suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Rezoluce označila krymské referendum za neplatné a vyzvala všechny státy, aby neuznávaly žádnou změnu statusu Krymu. Pro rezoluci hlasovalo 100 států, 11 bylo proti (včetně Ruska, Běloruska, Sýrie a KLDR) a 58 se zdrželo hlasování.
⚖️ Sankce proti Rusku
V reakci na anexi uvalily USA, Evropská unie, Kanada a další země sérii cílených sankcí. Tyto sankce zahrnovaly zmrazení majetku a zákazy cestování pro ruské a krymské představitele, kteří se na anexi podíleli. Později byly rozšířeny na klíčové sektory ruské ekonomiky, včetně finančního, energetického a zbrojního průmyslu. Sankce přispěly k hospodářským problémům v Rusku, včetně pádu hodnoty rublu.
🌉 Dopady na Krym
Po anexi začala masivní integrace poloostrova do ruských struktur. Byla zavedena ruská měna, legislativa a daňový systém. Klíčovým projektem pro spojení Krymu s pevninským Ruskem se stala výstavba Krymského mostu přes Kerčský průliv, který byl otevřen v roce 2018.
Zároveň se zhoršila situace v oblasti lidských práv. Zvláště postiženi byli odpůrci anexe, zejména Krymští Tataři a etničtí Ukrajinci. Byly hlášeny případy pronásledování, zastrašování, únosů a omezování svobody slova a shromažďování. Mnoho obyvatel, kteří nesouhlasili s ruskou nadvládou, poloostrov opustilo.
💥 Eskalace konfliktu
Anexe Krymu se stala předehrou k další eskalaci. V dubnu 2014 vypukla válka v Donbasu, kde Ruskem podporovaní separatisté vyhlásili "lidové republiky" v Doněcku a Luhansku. Anexe Krymu je považována za první případ násilné změny hranic v Evropě od druhé světové války a za klíčový moment, který vedl k plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
💡 Pro laiky
- **Co je to anexe?** Anexe znamená, že jeden stát si násilně připojí území jiného státu proti jeho vůli a v rozporu s mezinárodním právem. Většina světa vidí ruské převzetí Krymu přesně takto. Rusko to nazývá "znovusjednocení", protože tvrdí, že obyvatelé Krymu si to sami přáli.
- **Kdo byli "zelení mužíčci"?** Byli to ruští vojáci bez jakýchkoliv označení na uniformách. Objevili se na Krymu a rychle obsadili důležitá místa. Rusko nejprve tvrdilo, že s nimi nemá nic společného, ale později přiznalo, že šlo o jeho armádu. Jejich úkolem bylo zajistit, aby Ukrajina nemohla anexi vojensky zabránit.
- **Bylo referendum spravedlivé?** Podle většiny mezinárodních pozorovatelů nebylo. Konalo se v době, kdy byl Krym obsazen cizí armádou, což lidi mohlo zastrašit. Bylo zorganizováno velmi narychlo a v rozporu s ukrajinskou ústavou. Navíc na hlasovacím lístku chyběla možnost, aby vše zůstalo při starém.
- **Jaký je současný stav?** Z pohledu Ruska je Krym normální součástí Ruské federace. Z pohledu Ukrajiny a většiny ostatních zemí světa je Krym stále ukrajinským územím, které je dočasně a nelegálně okupováno Ruskem.