Josef Gočár

Rozbalit box

Obsah boxu

Josef Gočár (* 13. března 1880, Semín – 10. září 1945, Jičín) byl jedním z nejvýznamnějších českých architektů 20. století, urbanista, designér nábytku a profesor na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho tvorba prošla několika klíčovými fázemi od moderny přes kubismus a rondokubismus až po funkcionalismus. Jeho nejznámějším odkazem je urbanistická koncepce města Hradec Králové, kterému se přezdívá „Salón republiky“, a ikonické stavby jako Dům U Černé Matky Boží v Praze.

📜 Život a kariéra

🎓 Raná léta a studium

Josef Gočár se narodil v Semíně u Přelouče v rodině pivovarského sládka. Vyrůstal v Lázních Bohdaneč, kde jeho otec získal místo. Po absolvování nižší reálky v Pardubicích nastoupil v roce 1892 na Státní průmyslovou školu v Praze.

Klíčovým momentem jeho kariéry bylo studium na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v letech 1903–1905 a následně na speciální škole architektury na Akademii výtvarných umění (AVU) pod vedením profesora Jana Kotěry v letech 1905–1908. Kotěra, zakladatel české moderní architektury, Gočára zásadně ovlivnil a brzy rozpoznal jeho mimořádný talent. Již během studií Gočár získal první ocenění za návrh staroměstské radnice. Po ukončení studií krátce pracoval v Kotěrově ateliéru.

🏛️ Vrcholné tvůrčí období

Gočárova samostatná kariéra začala kolem roku 1908. Zpočátku tvořil v duchu racionální moderny, jak dokládá například Wenkeův dům v Jaroměři. Velmi brzy se však stal jedním z hlavních představitelů a průkopníků českého architektonického kubismu. V tomto stylu navrhl své nejslavnější dílo, Dům U Černé Matky Boží v Praze (1912), který je považován za mistrovské dílo tohoto stylu v celosvětovém měřítku.

Po první světové válce se Gočár přiklonil k novému, specificky českému stylu – rondokubismu (někdy nazývanému národní dekorativismus), který kombinoval kubistické tvary s oblouky a kruhy a měl reprezentovat nově vzniklé Československo. Vrcholem tohoto období je budova Banky československých legií (Legiobanky) v Praze.

Od poloviny 20. let se Gočár, podobně jako mnoho jeho současníků, přiklonil k funkcionalismu. Jeho stavby se zjednodušily, ztratily ornamenty a kladly důraz na funkci, konstrukci a čisté geometrické formy. V tomto duchu realizoval řadu veřejných budov, vil a kostelů, například kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích.

👨‍🏫 Pedagogická a veřejná činnost

V roce 1924, po smrti Jana Kotěry, byl Josef Gočár jmenován profesorem na AVU. V roce 1928 se stal jejím rektorem a tuto funkci zastával až do uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939. Vychoval celou generaci významných českých architektů, mezi které patřili například Josef Záruba-Pfeffermann nebo František Maria Černý. Byl také členem Spolku výtvarných umělců Mánes a aktivně se podílel na veřejném a kulturním životě.

⚰️ Závěr života

Během německé okupace se Gočár stáhl do ústraní. Zemřel krátce po skončení druhé světové války, 10. září 1945, v Jičíně. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

🏛️ Architektonická tvorba

Gočárovo dílo je mimořádně rozmanité a zahrnuje všechny hlavní architektonické styly první poloviny 20. století.

💎 Kubismus (1911–1914)

Gočár patřil spolu s Pavlem Janákem a Josefem Chocholem k hlavním tvůrcům architektonického kubismu, světového unikátu. Jeho cílem bylo přenést principy kubistického malířství (rozklad objektu na geometrické tvary) do architektury.

Dům U Černé Matky Boží, Praha (1912) – Ikonická stavba na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu, původně obchodní dům. Dnes zde sídlí Muzeum českého kubismu.
Lázeňský dům v Lázních Bohdaneč (1913) – Pavilon, který je dalším skvělým příkladem aplikace kubistických principů.
Bauerova vila, Libodřice (1914) – Vila pro velkostatkáře Adolfa Bauera, která kombinuje kubistické prvky s venkovskou architekturou.

🇨🇿 Rondokubismus (1920–1925)

Po vzniku Československa hledali architekti "národní styl". Rondokubismus, který obohatil přísné kubistické formy o oblouky, kruhy a válce, se stal jedním z nich.

Banka československých legií, Praha (1923) – Monumentální budova v ulici Na Poříčí, známá také jako Legiobanka. Její průčelí zdobí sochy od Otty Gutfreunda a Jana Štursy.
Anglobanka, Pardubice (1925) – Dnes sídlo Komerční banky, výrazná budova na třídě Míru.

⚙️ Funkcionalismus (po roce 1925)

Ve druhé polovině 20. let Gočár plně přijal principy funkcionalismu, který zdůrazňoval účelnost, jednoduchost a pravdivost materiálů.

Kostel svatého Václava, Praha-Vršovice (1930) – Jedna z nejvýznamnějších českých sakrálních staveb 20. století, charakteristická svou štíhlou věží a železobetonovou konstrukcí.
Vily v kolonii Baba, Praha-Dejvice – Gočár navrhl několik vil (včetně své vlastní) v této slavné funkcionalistické kolonii.
Ředitelství státních drah, Hradec Králové (1932) – Monumentální administrativní budova, která je součástí Gočárovy urbanistické koncepce města.

🏙️ Urbanismus – Salón republiky

Největším Gočárovým odkazem je jeho práce pro město Hradec Králové. V roce 1923 navázal na regulační plán svého učitele Jana Kotěry a v následujících dvou desetiletích vytvořil velkorysou urbanistickou koncepci, která z Hradce Králové učinila moderní metropoli a vynesla mu přezdívku „Salón republiky“.

Gočárův plán zahrnoval:

Regulaci nábřeží řek Labe a Orlice – Vytvoření promenád, parků a mostů.
Školní areál na Tylově nábřeží – Komplex budov dnešního Gymnázia J. K. Tyla a Obchodní akademie (1927).
Ambrožův sbor církve československé husitské (1929).
Masarykovo náměstí – Návrh centrálního náměstí s budovou banky.
Gočárovo schodiště – Elegantní schodiště spojující staré město s novou částí.
Okresní a finanční úřady (dnes Magistrát města Hradec Králové) – Dominantní budova na nábřeží.

🏆 Odkaz a význam

Josef Gočár je považován za jednu z největších osobností české architektury. Jeho schopnost mistrovsky ovládnout a rozvíjet několik po sobě jdoucích architektonických stylů je unikátní. Byl nejen geniálním tvůrcem jednotlivých staveb, ale také vizionářským urbanistou, který dokázal přemýšlet v měřítku celého města. Jeho dílo v Hradci Králové je dodnes považováno za vzor moderního městského plánování. Jako pedagog na AVU ovlivnil celou následující generaci architektů a zanechal tak nesmazatelnou stopu v českém stavitelství.

🧐 Pro laiky: Architektonické styly Josefa Gočára

Kubismus v architektuře: Představte si, že vezmete obyčejný dům a jeho hladké stěny "rozbijete" na trojúhelníky, jehlany a krystalické tvary, podobně jako se brousí diamant. Fasáda tak dostává dramatický, trojrozměrný vzhled plný světla a stínu. Cílem nebylo, aby byl dům praktičtější, ale aby byl uměleckým dílem.
Rondokubismus: Tento styl je vlastně "změkčený" kubismus. K ostrým hranám a trojúhelníkům se přidaly oblouky, kruhy a půlkruhy. Budovy tak působí veseleji a monumentálněji. Často se používaly národní barvy – červená a bílá. Byl to styl, který měl oslavovat novou Československou republiku.
Funkcionalismus: Heslem tohoto stylu je „forma následuje funkci“. To znamená, že vzhled budovy je podřízen jejímu účelu. Žádné zbytečné ozdoby, jen čisté linie, velké prosklené plochy, ploché střechy a moderní materiály jako železobeton, ocel a sklo. Důležitý je prostor, světlo a praktičnost.

Šablona:Aktualizováno