Přeskočit na obsah

Šlacha

Z Infopedia
Verze z 18. 12. 2025, 06:32, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Anatomie

Šlacha (latinsky tendo) je tuhý, ale ohebný pruh hustého vazivového tkaniva, který představuje klíčovou součást pohybové soustavy obratlovců, včetně člověka. Její primární funkcí je připojení svalu ke kosti a přenos mechanické síly generované svalovou kontrakcí na kostru, což umožňuje pohyb. Šlachy jsou extrémně odolné v tahu, ale zároveň dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobily pohybu kloubů.

Na rozdíl od vazů, které spojují kost s kostí, šlachy spojují sval s kostí. Některé šlachy, jako například Achillova šlacha, dokáží fungovat jako pružiny, které ukládají a následně uvolňují elastickou energii, čímž zvyšují efektivitu pohybu, například při běhu nebo skákání.

⚙️ Struktura a složení

Šlachy mají vysoce organizovanou, hierarchickou strukturu, která je zodpovědná za jejich unikátní mechanické vlastnosti.

🔬 Mikrostruktura

Základní stavební jednotkou šlachy je protein kolagen, především kolagen typu I, který tvoří přibližně 60–85 % suché hmotnosti šlachy. Molekuly kolagenu (tropokolagen) se organizují do mikrofibril, které se dále sdružují do fibril. Tyto fibrily jsou základní nosnou jednotkou.

Hierarchická organizace vypadá následovně:

  • **Kolagenní fibrily:** Sdružují se do větších svazků zvaných kolagenní vlákna.
  • **Kolagenní vlákna:** Tvoří primární svazky (fascikly).
  • **Fascikly:** Jsou obaleny tenkou vrstvou řídkého vaziva zvanou endotenon, která obsahuje krevní cévy, lymfatické cévy a nervy.
  • **Šlacha:** Několik fasciklů je spojeno dohromady a obaleno vrstvou zvanou epitenon. Celá šlacha je pak často obklopena vnějším vazivovým obalem, paratenonem, který umožňuje její klouzání vůči okolním tkáním.

Mezi kolagenními vlákny jsou rozptýleny specializované buňky zvané tenocyty (forma fibroblastů), které jsou zodpovědné za produkci a údržbu mezibuněčné hmoty, především kolagenu.

🩸 Cévní zásobení a inervace

Šlachy jsou považovány za relativně avaskulární tkáň, což znamená, že mají velmi omezené krevní zásobení. Krev se k nim dostává primárně ze tří zdrojů: 1. **Svalově-šlachový přechod (muskulotendinózní junkce):** Místo, kde sval přechází ve šlachu. 2. **Kostěně-šlachový úpon (enteze):** Místo, kde se šlacha upíná na kost. 3. **Obaly šlachy (paratenon, epitenon):** Cévy pronikají do šlachy skrze endotenon.

Toto slabé prokrvení je hlavní příčinou, proč se poranění šlach hojí velmi pomalu a často neúplně. Šlachy jsou také inervovány senzorickými nervovými vlákny, zejména v oblasti úponů, kde se nacházejí Golgiho šlachová tělíska, která informují centrální nervovou soustavu o napětí ve šlaše.

🔗 Úpony

Místo, kde se šlacha upíná na kost, se nazývá enteze (osteotendinózní junkce). Jedná se o vysoce specializovanou přechodovou zónu, která postupně mění svou strukturu z pružné šlachy na tvrdou kost, aby se minimalizovalo mechanické namáhání a riziko odtržení. Tento přechod obvykle zahrnuje čtyři zóny: husté vazivo šlachy, nevápnitou chrupavku, vápnitou chrupavku a nakonec kost.

💪 Funkce

Hlavní funkce šlach v těle jsou:

  • **Přenos síly:** Přenášejí sílu ze stahujícího se svalu na kost, což vede k pohybu v kloubu.
  • **Ukládání energie:** Některé šlachy (např. Achillova šlacha nebo patelární šlacha) fungují jako biologické pružiny. Během pohybu se natahují a ukládají elastickou energii, kterou následně uvolňují, čímž snižují energetickou náročnost svalové práce. Tento mechanismus je klíčový pro efektivní chůzi, běh a skákání.
  • **Stabilizace:** Šlachy pomáhají stabilizovat klouby tím, že udržují správné napětí a polohu kostí během pohybu. Příkladem jsou šlachy rotátorové manžety v rameni.
  • **Propriocepce:** Díky přítomnosti mechanoreceptorů (Golgiho šlachových tělísek) poskytují mozku zpětnou vazbu o napětí ve svalu, což přispívá k řízení a koordinaci pohybu.

🩺 Klinický význam a poranění

Vzhledem ke své funkci a vysokému mechanickému zatížení jsou šlachy náchylné k řadě poranění, a to jak akutních, tak chronických. Jejich léčba je často komplikovaná kvůli pomalému hojení.

🩹 Akutní poranění

Nejběžnějším akutním poraněním je ruptura šlachy (přetržení). Může být částečná nebo úplná a obvykle vzniká náhlým, silným stahem svalu nebo přímým traumatem. Mezi nejčastěji postižené patří:

  • **Achillova šlacha:** Časté u sportovců ve středním věku, typicky při odrazu nebo dopadu.
  • **Šlacha dlouhé hlavy bicepsu:** Může se projevit "syndromem Pepek námořník", kdy se svalové bříško posune dolů.
  • **Šlachy rotátorové manžety:** Běžné u starších jedinců nebo při pádech na rameno.
  • **Patelární šlacha:** Často u sportovců provádějících skoky (např. volejbal, basketbal).

Léčba ruptur závisí na rozsahu poškození a lokalizaci, často vyžaduje chirurgický zákrok následovaný dlouhodobou fyzioterapií.

⏳ Chronická onemocnění (tendinopatie)

Chronická bolest šlach se souhrnně označuje jako tendinopatie. Tento termín nahradil starší a méně přesný název "tendinitida" (zánět šlachy), protože u většiny chronických problémů se nejedná o primárně zánětlivý proces, ale spíše o degenerativní změny ve struktuře šlachy (tzv. tendinóza).

Tendinopatie vzniká v důsledku opakovaného přetěžování, které vede k mikrotraumatům, dezorganizaci kolagenních vláken a neúspěšným pokusům o hojení. Mezi typické příklady patří:

  • **Tenisový loket (laterální epikondylitida):** Bolest na vnější straně lokte.
  • **Golfový loket (mediální epikondylitida):** Bolest na vnitřní straně lokte.
  • **Skokanské koleno (patelární tendinopatie):** Bolest v oblasti pod češkou.
  • **Tendinopatie Achillovy šlachy:** Bolest a ztuhlost v oblasti paty.

Léčba je obvykle konzervativní a zahrnuje klid, úpravu zátěže, cvičení (zejména excentrické posilování) a fyzioterapii.

🧬 Proces hojení

Hojení šlach je pomalý a komplexní proces, který probíhá ve třech fázích: 1. **Zánětlivá fáze (prvních několik dní):** V místě poranění se vytvoří krevní sraženina a dochází k zánětlivé reakci. 2. **Proliferační fáze (několik týdnů):** Tenocyty migrují do oblasti a začínají produkovat nový kolagen (především méně kvalitní typ III). 3. **Remodelační fáze (měsíce až rok):** Nově vytvořená tkáň se postupně přetváří, kolagen typu III je nahrazován silnějším kolagenem typu I a vlákna se reorganizují podél směru zátěže.

Výsledná jizva však nikdy nedosáhne původních mechanických vlastností zdravé šlachy, což zvyšuje riziko opakovaného zranění.

🤔 Pro laiky: Šlacha jako lano

Představte si sval jako motor a kost jako páku (například rameno jeřábu). Aby motor mohl pákou pohnout, potřebuje je spojit něco extrémně pevného a spolehlivého. Tímto spojovacím prvkem je šlacha, která funguje jako ocelové lano.

Když se sval (motor) stáhne, zatáhne za šlachu (lano), a ta pohne kostí (pákou). Stejně jako lano je i šlacha spletena z tisíců tenčích vláken (kolagenu), což jí dává obrovskou pevnost v tahu.

Proč se zranění šlachy, jako je natržení "achilovky", hojí tak dlouho? Je to proto, že toto "lano" má velmi špatné "zásobování". Protéká jím jen minimum krve, která přináší živiny a stavební materiál pro opravu. Zatímco sval se po zranění hojí relativně rychle díky dobrému prokrvení, oprava šlachy je jako stavba na odlehlém místě s velmi špatnou příjezdovou cestou – trvá to měsíce, někdy i déle, a výsledná "oprava" už nikdy není tak dokonalá jako originál.


Šablona:Aktualizováno