Válka roku 1812
Obsah boxu
Šablona:Infobox - válka Válka roku 1812 (anglicky War of 1812) byl ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy americkými a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska, včetně jeho severoamerických kolonií a indiánských spojenců. Konflikt probíhal od 18. června 1812 do 18. února 1815. Ačkoliv byl z vojenského hlediska nerozhodný a skončil návratem k předválečnému stavu (status quo ante bellum), měl hluboké a trvalé důsledky pro všechny zúčastněné strany, zejména pro formování národní identity v USA a Kanadě.
Válka byla vyvolána řadou dlouhodobých sporů. Mezi hlavní příčiny patřily britské obchodní restrikce zavedené kvůli probíhajícím napoleonským válkám, nucené odvody (tzv. impressment) amerických námořníků do Britského královského námořnictva, britská podpora indiánským kmenům bránícím se americké expanzi na západ a americká touha po anexi Kanady.
Boje probíhaly na třech hlavních frontách: na moři, podél americko-kanadské hranice a na jihu a pobřeží Mexického zálivu. Válka je známá ikonickými událostmi, jako bylo vypálení Washingtonu britskými vojsky, úspěšná americká obrana Baltimoru, která inspirovala vznik americké hymny The Star-Spangled Banner, a drtivé americké vítězství v bitvě u New Orleans, která se paradoxně odehrála až po podpisu mírové smlouvy.
📜 Příčiny konfliktu
Kořeny války sahají do doby po americké válce za nezávislost. Přestože Pařížská smlouva uznala suverenitu USA, napětí mezi mladou republikou a její bývalou mateřskou zemí přetrvávalo. Na počátku 19. století se situace vyhrotila v důsledku napoleonských válek v Evropě.
🌊 Námořní spory a nucené odvody
Spojené království bylo ve válce s napoleonskou Francií a snažilo se ji ekonomicky zničit pomocí námořní blokády. Britské tzv. Orders in Council (Královské výnosy) zakazovaly neutrálním lodím obchodovat s Francií a jejími spojenci. Spojené státy, jako významný neutrální obchodní partner, tím byly silně zasaženy.
Největším zdrojem rozhořčení však byla praxe nucených odvodů, známá jako impressment. Royal Navy trpělo nedostatkem námořníků a často zastavovalo americké obchodní lodě na volném moři, aby hledalo britské dezertéry. Při tom však často násilně odvedlo i rodilé americké občany, které prohlašovalo za britské poddané. Tento postup byl v USA vnímán jako hrubé porušení národní suverenity a urážka americké cti. Incident z roku 1807, kdy britská loď HMS Leopard zaútočila na americkou fregatu USS Chesapeake a odvedla čtyři její námořníky, vyvolal v USA vlnu pobouření a volání po válce.
🏹 Britská podpora indiánským kmenům
Jak se američtí osadníci tlačili na západ za Appalačské pohoří, naráželi na odpor domorodých indiánských kmenů. Spojené království, které si chtělo udržet vliv v oblasti Velkých jezer a vytvořit nárazníkový stát mezi USA a Kanadou, poskytovalo těmto kmenům zbraně a podporu. Vůdce kmene Šavanů, Tecumseh, a jeho bratr Tenskwatawa (známý jako Prorok) vytvořili velkou konfederaci kmenů s cílem zastavit americkou expanzi. Američané, zejména tzv. War Hawks (Váleční jestřábi) v Kongresu, byli přesvědčeni, že britská podpora je hlavní překážkou jejich osidlovacích plánů a bezpečnosti na hranici.
🦅 Americký expanzionismus
V USA existovala silná frakce, zejména na jihu a západě, která viděla ve válce s Británií příležitost k územnímu zisku. Cílem byla především anexe Kanady, kterou mnozí Američané považovali za snadnou kořist a přirozenou součást Spojených států. Někteří také pokukovali po španělské Floridě, jelikož Španělsko bylo v té době spojencem Británie. Tyto expanzionistické ambice, prosazované politiky jako Henry Clay a John C. Calhoun, významně přispěly k rozhodnutí vyhlásit válku.
⚔️ Průběh války
Válka byla oficiálně vyhlášena Spojenými státy 18. června 1812. Americká armáda byla na začátku konfliktu malá, špatně vycvičená a nedostatečně vybavená. Námořnictvo, ačkoliv mělo několik moderních a silných fregat, bylo co do počtu lodí nesrovnatelně menší než britské Royal Navy.
🇨🇦 Kanadská fronta a Velká jezera
Americká strategie se zpočátku soustředila na rychlé obsazení Horní Kanady (dnešní Ontario). Američané věřili, že kanadští osadníci je přivítají jako osvoboditele. To se však ukázalo jako fatální omyl. Americké invaze v roce 1812 byly sérií neúspěchů. Generál William Hull se vzdal v Detroitu bez boje, další útoky přes řeku Niagaru byly odraženy, zejména v bitvě na Queenston Heights, kde padl schopný britský generál Isaac Brock, ale Kanaďané a Britové zvítězili.
Boje se přenesly i na Velká jezera, která byla klíčová pro zásobování a přesuny vojsk. V roce 1813 dosáhli Američané významného vítězství v bitvě na Erijském jezeře pod velením komodora Olivera Hazarda Perryho, jehož slavná zpráva zněla: "Setkali jsme se s nepřítelem a je náš." Toto vítězství umožnilo Američanům znovu získat kontrolu nad Detroitem a porazit britsko-indiánské síly v bitvě na řece Thames, kde byl zabit Tecumseh. Jeho smrt znamenala konec jeho konfederace a vážnou ránu pro indiánský odpor.
V roce 1814 Američané zahájili další, lépe organizovanou invazi do Kanady, která vedla k několika krvavým bitvám, jako byla bitva u Chippawy a bitva u Lundy's Lane. Ačkoliv Američané prokázali zlepšené bojové schopnosti, nedokázali si v Kanadě zajistit trvalé pozice a nakonec se stáhli.
🔥 Vypálení Washingtonu a bitva o Baltimore
Po porážce Napoleona v Evropě v roce 1814 mohla Británie uvolnit své nejlepší jednotky pro válku v Severní Americe. V srpnu 1814 se britské expediční síly vylodily v Chesapeake Bay a pochodovaly na hlavní město Washington, D.C.. Po snadném vítězství v bitvě u Bladensburgu Britové obsadili město a v odvetě za americké vypálení Yorku (dnešní Toronto) v Kanadě vypálili mnoho vládních budov, včetně Bílého domu a Kapitolu.
Dalším cílem byl strategicky významný přístav Baltimore. Britský útok v září 1814 se však setkal s odhodlanou obranou. Zatímco pozemní útok byl zastaven, britské námořnictvo 25 hodin bombardovalo pevnost Fort McHenry, která chránila přístav. Pevnost však odolala. Mladý právník Francis Scott Key, který byl svědkem bombardování z britské lodi, byl ráno inspirován pohledem na stále vlající americkou vlajku nad pevností a napsal báseň The Defence of Fort M'Henry, která se později stala textem americké národní hymny The Star-Spangled Banner. Neúspěch u Baltimoru byl pro Brity velkou ranou.
⚜️ Jižní fronta a bitva u New Orleans
Na jihu se válka propletla s konfliktem mezi USA a kmenem Kríků, známým jako Kríkská válka. Frakce "Rudých holí" (Red Sticks), inspirovaná Tecumsehem a podporovaná Brity, zaútočila na americké osady. Generál Andrew Jackson z Tennessee vedl milice, které v bitvě u Horseshoe Bend v březnu 1814 drtivě porazily Rudé hole a donutily Kríky postoupit obrovské území.
Na konci roku 1814 se Britové pokusili obsadit New Orleans, klíčový přístav u ústí řeky Mississippi. Andrew Jackson zorganizoval obranu města, shromáždil pestrou směsici pravidelné armády, milic z Kentucky a Tennessee, místních kreolů, svobodných černochů a dokonce i pirátů Jeana Lafitta. 8. ledna 1815 zahájily zkušené britské jednotky frontální útok na Jacksonovy opevněné pozice. Útok skončil katastrofou. Britové utrpěli přes 2 000 ztrát, včetně svého velitele generála Edwarda Pakenhama, zatímco Američané ztratili jen několik desítek mužů. Toto drtivé vítězství udělalo z Jacksona národního hrdinu, ačkoliv bylo vybojováno dva týdny po podpisu mírové smlouvy.
🕊️ Gentská smlouva a konec války
Mírová jednání začala v belgickém Gentu v srpnu 1814. Obě strany byly válkou vyčerpané. Spojené království čelilo obrovskému státnímu dluhu z napoleonských válek a britští obchodníci si přáli obnovení obchodu s USA. Americká vláda byla na pokraji bankrotu a v Nové Anglii sílilo protiválečné hnutí, které vyvrcholilo Hartfordským konventem, kde se dokonce uvažovalo o odtržení.
Gentská smlouva, podepsaná 24. prosince 1814, v podstatě obnovila předválečný stav (status quo ante bellum). Neřešila žádnou z původních příčin války – ani nucené odvody (které Británie s koncem napoleonských válek stejně přestala praktikovat), ani práva neutrálních lodí. Všechna dobytá území byla navrácena. Zpráva o podpisu smlouvy dorazila do Severní Ameriky až po bitvě u New Orleans. Smlouva byla ratifikována americkým Senátem v únoru 1815, čímž válka oficiálně skončila.
📈 Důsledky a význam
Ačkoliv válka skončila bez jasného vítěze a bez územních změn, její dopad byl obrovský.
- **Pro Spojené státy:** Válka je často nazývána "druhou válkou za nezávislost". Ačkoliv vojensky nedosáhly svých cílů (anexe Kanady), USA potvrdily svou suverenitu a získaly mezinárodní respekt. Vítězství u New Orleans vyvolalo vlnu nacionalismu a hrdosti, která charakterizovala tzv. "Éru dobrých pocitů" (Era of Good Feelings). Válka také zničila Federalistickou stranu, která byla proti konfliktu, a vynesla do popředí nové politické hvězdy jako Andrew Jackson a William Henry Harrison. Podnítila také americkou ekonomickou soběstačnost, protože britská blokáda donutila USA rozvíjet vlastní průmysl.
- **Pro Kanadu:** Úspěšná obrana proti americkým invazím se stala základním mýtem kanadského národa. Vytvořila pocit sounáležitosti mezi anglicky a francouzsky mluvícími obyvateli a posílila jejich loajalitu k britské koruně. Válka definitivně potvrdila, že Kanada se nestane součástí Spojených států, a položila základy pro její budoucí samostatnou cestu.
- **Pro Spojené království:** Válka byla vedlejším konfliktem ve stínu mnohem větších napoleonských válek. Její konec umožnil Británii soustředit se na budování svého globálního impéria a upevnit mírové vztahy s USA, které se staly jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Hranice mezi USA a Kanadou byla demilitarizována a stala se nejdelší nebráněnou hranicí na světě.
- **Pro indiánské kmeny:** Válka pro ně znamenala katastrofu. Smrt Tecumseha a porážka jejich britských spojenců je zanechala napospas americké expanzi. Bez vnější podpory již nemohly účinně vzdorovat tlaku osadníků a byly nuceny postoupit obrovská území na východ od řeky Mississippi.
💡 Pro laiky
- **Impressment (Nucený odvod):** Představte si, že jste námořník na české lodi a na moři vás zastaví cizí válečná loď. Jejich vojáci vtrhnou na palubu a prohlásí, že protože mluvíte podobným jazykem, jste ve skutečnosti jejich občan, který utekl z armády. Násilím vás odvedou a donutí sloužit na jejich lodi. Přesně to dělalo britské námořnictvo americkým námořníkům a byl to jeden z hlavních důvodů, proč se Američané tak rozzlobili.
- **Status quo ante bellum:** To je latinský výraz, který znamená "stav, jaký byl před válkou". Když mírová smlouva stanoví tento princip, znamená to, že se nic nemění. Hranice se vrací tam, kde byly, žádná strana nic nezíská ani neztratí (alespoň na papíře) a v podstatě se všichni tváří, jako by se válka nestala.
- **War Hawks (Váleční jestřábi):** Tak se přezdívalo skupině mladých a ambiciózních politiků v americkém Kongresu, kteří hlasitě volali po válce s Británií. Chtěli bránit americkou čest, ale také doufali, že válka přinese USA nová území, hlavně Kanadu.