Přeskočit na obsah

Lidský papilomavirus

Z Infopedia
Verze z 17. 12. 2025, 01:11, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - virus

Lidský papilomavirus (zkratka HPV z anglického Human Papillomavirus) je souhrnný název pro skupinu více než 200 příbuzných DNA virů, které infikují lidské epitelové buňky kůže a sliznice. Většina typů HPV je neškodná a infekce probíhá bez příznaků, často spontánně odezní díky imunitnímu systému. Některé typy, označované jako "nízkorizikové" (low-risk, LR-HPV), způsobují benigní (nezhoubné) léze, jako jsou běžné bradavice nebo genitální bradavice (kondylomata).

Klíčový význam pro veřejné zdraví mají tzv. "vysoce rizikové" typy (high-risk, HR-HPV), které mohou způsobit perzistentní (přetrvávající) infekci vedoucí k buněčným změnám a vzniku prekancerózních lézí a následně zhoubných nádorů. HPV je hlavní příčinou rakoviny děložního čípku a je také zodpovědný za významný podíl karcinomů anu, penisu, vaginy, vulvy a orofaryngu (oblast krčních mandlí a kořene jazyka). Jedná se o nejčastější sexuálně přenosnou infekci na světě. Proti nejvýznamnějším typům HPV existuje účinná preventivní vakcinace.

🦠 Charakteristika viru

Lidské papilomaviry patří do čeledi Papillomaviridae. Jedná se o malé, neobalené viry s ikosaedrální (dvacetistěnnou) kapsidou o průměru přibližně 55 nanometrů.

🧬 Genom a struktura

Virion HPV je tvořen kapsidou složenou ze dvou strukturálních proteinů, L1 (hlavní) a L2 (vedlejší). Právě protein L1 je klíčový pro tvorbu vakcín, protože jeho molekuly se dokáží samovolně shlukovat do tzv. viru podobných částic (VLP, virus-like particles), které vyvolávají silnou imunitní odpověď, ale nejsou infekční, protože neobsahují genetický materiál.

Uvnitř kapsidy se nachází genom viru, který tvoří jediná kruhová dvoušroubovice DNA o velikosti přibližně 8000 párů bází. Tento genom kóduje:

  • Časné proteiny (E1–E7): Tyto proteiny (Early proteins) řídí replikaci virové DNA a manipulují s procesy hostitelské buňky. Klíčové jsou onkoproteiny E6 a E7 u vysoce rizikových typů, které jsou zodpovědné za maligní transformaci buňky.
  • Pozdní proteiny (L1, L2): Tyto proteiny (Late proteins) tvoří virovou kapsidu a jsou produkovány až v horních vrstvách epitelu, kde dochází k sestavování nových virionů.

🏷️ Klasifikace a typy

HPV se klasifikují na základě sekvenční podobnosti jejich DNA, konkrétně genu L1. V současnosti je známo více než 200 různých genotypů. Podle jejich onkogenního potenciálu (schopnosti vyvolat rakovinu) se dělí do dvou hlavních skupin:

  • Nízkorizikové typy (LR-HPV): Tyto typy zřídka způsobují rakovinu. Nejčastěji jsou spojeny s benigními kožními a slizničními lézemi.
    • HPV 6 a 11: Jsou zodpovědné za více než 90 % případů genitálních bradavic (condylomata acuminata) a také za rekurentní respirační papilomatózu, což je vzácné, ale závažné onemocnění postihující dýchací cesty.
    • Další typy: Například HPV 1, 2, 4 způsobují běžné bradavice na rukou a nohou.
  • Vysoce rizikové typy (HR-HPV): Tyto typy mohou způsobit perzistentní infekci, která vede k rozvoji rakoviny. Je identifikováno přibližně 14 HR-HPV typů.
    • HPV 16 a 18: Jsou nejagresivnější a celosvětově zodpovědné za přibližně 70 % všech případů rakoviny děložního čípku. HPV 16 je také dominantní příčinou HPV-pozitivních orofaryngeálních karcinomů.
    • Další typy: Mezi další významné HR-HPV patří typy 31, 33, 45, 52 a 58, které společně způsobují dalších zhruba 20 % cervikálních karcinomů.

🔄 Životní cyklus a přenos

Životní cyklus HPV je úzce spjat s procesem diferenciace (vyzrávání) keratinocytů, hlavních buněk pokožky a sliznic.

🔬 Infekce a replikace

Virus vstupuje do těla skrze mikroskopická poranění v epitelu, například během pohlavního styku. Infikuje buňky v bazální, nejspodnější vrstvě epitelu. V těchto nediferencovaných buňkách se virový genom udržuje v nízkém počtu kopií jako epizom (nezávislá kruhová DNA v jádře).

Jak infikované buňky postupují směrem k povrchu epitelu a diferencují, virový životní cyklus se aktivuje. V horních vrstvách epitelu dochází k masivní replikaci virové DNA, produkci kapsidových proteinů L1 a L2 a sestavování nových infekčních virionů. Ty se následně uvolňují s odumřelými buňkami z povrchu kůže či sliznice, čímž se infekce může šířit dál.

🤝 Způsoby přenosu

Hlavním způsobem přenosu HPV je přímý kontakt s infikovanou kůží nebo sliznicí.

  • Sexuální přenos: Nejčastější cesta šíření genitálních typů HPV, a to při vaginálním, análním i orálním sexu. Použití kondomu snižuje riziko přenosu, ale neeliminuje ho zcela, protože virus může být přítomen i na kůži, která není kondomem kryta.
  • Negenitální přenos: Kožní typy způsobující běžné bradavice se mohou přenášet dotykem, například v bazénech, sprchách nebo sdílením ručníků.
  • Vertikální přenos: Vzácně může dojít k přenosu z matky na dítě během porodu, což může u dítěte způsobit zmíněnou respirační papilomatózu.

🩺 Klinické projevy a onemocnění

Většina HPV infekcí (až 90 %) je přechodná a asymptomatická, protože imunitní systém je dokáže během 1–2 let eliminovat. Pokud však infekce, zejména vysoce rizikovým typem, přetrvává (stává se perzistentní), může vést k rozvoji onemocnění.

🌵 Benigní léze

  • Kožní bradavice (Verrucae): Tvrdé, drsné výrůstky na kůži, nejčastěji na rukou (verruca vulgaris) nebo ploskách nohou (verruca plantaris). Způsobují je nízkorizikové typy jako HPV 1, 2, 4.
  • Genitální bradavice (Condylomata acuminata): Měkké výrůstky v anogenitální oblasti (na vnějších pohlavních orgánech, v okolí konečníku, v pochvě či na děložním čípku). Jsou vysoce nakažlivé a způsobené především typy HPV 6 a 11.

🎗️ Spojitost s nádorovými onemocněními

Perzistentní infekce vysoce rizikovými typy HPV je hlavním rizikovým faktorem pro vznik několika druhů rakoviny. Virus integruje svůj genom do DNA hostitelské buňky, což vede k nadprodukci onkoproteinů E6 a E7.

  • Rakovina děložního čípku: Téměř 100 % případů tohoto onemocnění je způsobeno HPV. Díky zavedení screeningu (cytologie, HPV testy) a vakcinace dochází v rozvinutých zemích k poklesu incidence i mortality.
  • Anální karcinom: Přibližně 90 % případů je spojeno s HPV. Riziko je vyšší u osob s oslabenou imunitou a u mužů majících sex s muži.
  • Orofaryngeální karcinomy: Jedná se o rostoucí problém, zejména v západních zemích. Až 70 % karcinomů v oblasti krčních mandlí a kořene jazyka je způsobeno HPV, především typem 16. Tyto nádory mají obecně lepší prognózu než ty, které jsou způsobeny kouřením a alkoholem.
  • Vzácnější karcinomy: HPV je zodpovědný také za část karcinomů vulvy (cca 40 %), vaginy (cca 70 %) a penisu (cca 50 %).

⚙️ Mechanismus karcinogeneze

Onkoproteiny E6 a E7 vysoce rizikových typů HPV narušují klíčové kontrolní mechanismy buněčného cyklu.

  • Protein E6 se váže na tumor supresorový protein p53 a způsobuje jeho degradaci. Protein p53, známý jako "strážce genomu", normálně zastavuje buněčné dělení nebo spouští apoptózu (programovanou buněčnou smrt) v případě poškození DNA. Jeho vyřazením se buňka s poškozenou DNA může nekontrolovaně dělit.
  • Protein E7 se váže na tumor supresorový protein pRb (retinoblastomový protein). Tím uvolňuje transkripční faktor E2F, což vede k nekontrolované progresi buněčného cyklu a proliferaci buněk.

Tato soustavná stimulace buněčného dělení v kombinaci s neschopností opravit genetické chyby vede k hromadění mutací a postupné transformaci normální buňky v buňku nádorovou.

🔬 Diagnostika

  • Cytologické vyšetření (Pap test): Stěr buněk z povrchu děložního čípku, který se mikroskopicky hodnotí za účelem odhalení prekancerózních změn (dysplazií). Jedná se o nepřímý důkaz HPV infekce.
  • HPV DNA testace: Moderní a citlivější metoda, která přímo detekuje přítomnost DNA vysoce rizikových typů HPV ve stěru z děložního čípku. Stále častěji se používá jako primární screeningová metoda, často v kombinaci s cytologií (tzv. co-testing).
  • Klinické vyšetření: Genitální bradavice a jiné viditelné léze jsou obvykle diagnostikovány na základě jejich vzhledu při gynekologickém, urologickém nebo dermatologickém vyšetření.
  • Biopsie: V případě podezřelých nálezů se odebírá malý vzorek tkáně pro histologické vyšetření, které potvrdí diagnózu prekancerózní léze nebo karcinomu.

🛡️ Prevence a léčba

💉 Vakcinace

Nejúčinnější formou primární prevence je vakcinace. Moderní vakcíny jsou vysoce bezpečné a efektivní v prevenci infekce typy HPV, na které cílí.

  • Dostupné vakcíny:
    • Bivalentní (Cervarix): Chrání proti typům 16 a 18.
    • Kvadrivalentní (Gardasil, dříve Silgard): Chrání proti typům 6, 11, 16 a 18.
    • Nonavalentní (Gardasil 9): V současnosti nejpoužívanější, chrání proti 9 typům (6, 11, 16, 18, 31, 33, 45, 52, 58). Pokrývá tak původce přibližně 90 % případů rakoviny děložního čípku a 90 % genitálních bradavic.
  • Doporučení: Očkování se doporučuje dívkám i chlapcům ideálně před zahájením sexuálního života, obvykle ve věku 11–13 let, kdy je imunitní odpověď nejsilnější. Očkování má smysl i pro starší jedince, kteří již sexuálně aktivní jsou. V mnoha zemích, včetně Česka, je vakcinace pro určité věkové skupiny hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

🩺 Screening

Sekundární prevence spočívá v pravidelných screeningových programech zaměřených na včasné odhalení prekancerózních změn na děložním čípku, což umožňuje jejich odstranění dříve, než se vyvinou v invazivní karcinom.

💊 Léčba projevů

Neexistuje specifický lék, který by z těla odstranil samotný virus HPV. Léčba se zaměřuje na odstranění lézí, které virus způsobil.

  • Léčba bradavic: Používají se lokální přípravky (kyselina salicylová, podofylotoxin), kryoterapie (zmrazení tekutým dusíkem), elektrokauterizace nebo laserové odstranění.
  • Léčba prekancerózních lézí děložního čípku: Obvykle se provádí malé chirurgické zákroky, jako je konizace (vyříznutí kužele tkáně z čípku) nebo LEEP (Loop Electrosurgical Excision Procedure).

🤔 Pro laiky

Lidský papilomavirus (HPV) je velmi běžný virus, se kterým se během života setká téměř každý sexuálně aktivní člověk. Představte si ho jako velkou rodinu virů, kde většina členů je neškodná, ale pár z nich je "zlých".

  • Jak se přenáší? Nejčastěji při sexuálním styku, a to i při pouhém kontaktu kůže na kůži v intimních partiích. Kondom sice pomáhá, ale nechrání stoprocentně.
  • Co způsobuje?
    • "Hodné" typy: Mohou způsobit neškodné, ale nepříjemné genitální bradavice nebo běžné bradavice na rukou a nohou.
    • "Zlé" (vysoce rizikové) typy: Pokud se jich tělo nezbaví, mohou po mnoha letech způsobit vážné problémy, především rakovinu. Nejznámější je rakovina děložního čípku, ale mohou způsobit i rakovinu v krku, konečníku nebo na pohlavních orgánech.
  • Jak se chránit? Nejlepší ochranou je očkování. Vakcína funguje jako "trénink" pro váš imunitní systém, který se naučí virus rozpoznat a zničit dříve, než napáchá škody. Očkování je nejúčinnější u dětí, ještě než se s virem setkají. Pro ženy je také klíčové chodit na pravidelné gynekologické prohlídky (screening), které dokáží odhalit problém včas.
  • Co když mám HPV? Většinou to nic neznamená. Imunitní systém si s infekcí ve většině případů sám poradí. Důležité je dodržovat doporučení lékaře a chodit na kontroly.


Šablona:Aktualizováno