Elektrická kytara

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox hudební nástroj Elektrická kytara je strunný drnkací hudební nástroj, u kterého je zvuk primárně vytvářen a ovlivňován pomocí elektromagnetických snímačů. Ty převádějí chvění kovových strun na elektrický signál, který je následně veden do zesilovače a reprodukován. Na rozdíl od akustické kytary nemá duté tělo sloužící jako rezonátor pro zesílení zvuku; většina elektrických kytar má tělo z masivního dřeva (tzv. solid-body).

Elektrická kytara se stala jedním z nejvlivnějších hudebních nástrojů 20. století a je neoddělitelně spjata se vznikem a vývojem mnoha hudebních žánrů, jako jsou jazz, blues, rock and roll, rock, heavy metal, pop, funk a mnoho dalších. Její zvuk lze výrazně modifikovat pomocí efektových pedálů a různých typů zesilovačů, což jí dává obrovskou zvukovou variabilitu.

📜 Historie

Potřeba elektrické kytary vzešla z éry big bandů ve 20. a 30. letech 20. století. Hlasitost orchestru často přehlušila zvuk tradiční akustické kytary, a tak hudebníci a vynálezci hledali způsob, jak její zvuk zesílit.

🎸 První experimenty a "Frying Pan"

První experimenty s elektrifikací strunných nástrojů probíhaly již ve 20. letech. V roce 1931 představili George Beauchamp a Adolph Rickenbacker první komerčně úspěšnou elektrickou kytaru, známou jako Rickenbacker "Frying Pan" (pánvička). Jednalo se o lap steel kytaru vyrobenou z hliníku, která se proslavila svým charakteristickým tvarem a použitím elektromagnetického snímače. Tento nástroj položil základy pro další vývoj.

🎶 Vzestup v jazzu a Les Paulova "The Log"

Ve 30. a 40. letech se začaly objevovat elektrické kytary s dutým tělem (tzv. lubové kytary), které si oblíbili jazzoví kytaristé jako Charlie Christian. Tyto nástroje však trpěly problémem se zpětnou vazbou při vyšších hlasitostech.

Klíčovou postavou ve vývoji byl kytarista a vynálezce Les Paul. Kolem roku 1940 postavil prototyp kytary s masivním tělem, přezdívaný "The Log" (poleno). Skládal se z masivního dřevěného bloku, na který připevnil krk a snímače, a po stranách přidal "křídla" z těla akustické kytary pro estetičtější vzhled. Tímto designem prakticky eliminoval problém se zpětnou vazbou.

Fender a Gibson: Zlatá éra

Skutečná revoluce přišla na počátku 50. let díky dvěma americkým firmám: Fender a Gibson.

Leo Fender v roce 1950 představil Fender Broadcaster (brzy přejmenovaný na Fender Telecaster), první masově vyráběnou elektrickou kytaru s masivním tělem. Její jednoduchý, robustní a modulární design umožnil snadnou výrobu a opravy. V roce 1954 následoval model Fender Stratocaster, který přinesl inovace jako tři snímače, přepínač snímačů, tremolo páku a ergonomicky tvarované tělo. Stratocaster se stal ikonou a jedním z nejkopírovanějších designů v historii.

Společnost Gibson odpověděla v roce 1952 ve spolupráci s Les Paulem modelem Gibson Les Paul. Tato kytara měla klenutou vrchní desku (podobně jako housle), lepený krk a dva snímače typu humbucker (od roku 1957), které potlačovaly brum a poskytovaly silnější a teplejší zvuk.

Tyto dva modely, Telecaster/Stratocaster a Les Paul, definovaly dva základní zvukové a designové archetypy elektrických kytar, které přetrvávají dodnes.

⚙️ Konstrukce a princip

Elektrická kytara se skládá z několika klíčových částí, které společně ovlivňují její zvuk, hratelnost a vzhled.

🪵 Tělo (Body)

Tělo je hlavní částí kytary, na které jsou uchyceny ostatní komponenty. Může být vyrobeno z různých druhů dřeva, což má vliv na výsledný zvuk ( sustain, rezonance, barva tónu).

Typy dřeva: Olše (alder), jasan (ash), mahagon (mahogany), lípa (basswood), javor (maple).
Typy konstrukce:

   *   Solid-body (masivní): Nejběžnější typ, vyrobený z jednoho či více kusů masivního dřeva. Nabízí dlouhý sustain a odolnost vůči zpětné vazbě. (Příklady: Fender Stratocaster, Gibson Les Paul).
   *   Semi-hollow (pololubová): Tělo má duté "komory" po stranách a masivní blok dřeva uprostřed. Kombinuje zvukovou vřelost lubových kytar s větší odolností proti zpětné vazbě. (Příklad: Gibson ES-335).
   *   Hollow-body (lubová): Plně duté tělo, podobné akustické kytaře. Má velmi teplý a rezonantní zvuk, ideální pro jazz, ale je náchylná ke zpětné vazbě. (Příklad: Gibson ES-175).

🎸 Krk (Neck)

Krk je spojen s tělem a na jeho vrchní straně se nachází hmatník (fretboard) s pražci.

Spojení s tělem:

   *   Šroubovaný (Bolt-on): Krk je k tělu přišroubován. Typické pro kytary Fender. Umožňuje snadnou výměnu.
   *   Lepený (Set-neck): Krk je do těla vlepen. Typické pro kytary Gibson. Poskytuje lepší přenos rezonancí a sustain.
   *   Průchozí (Neck-through): Krk tvoří centrální část těla a po stranách jsou přilepena "křídla". Nabízí nejlepší sustain a přístup k vysokým polohám.

Hmatník: Nejčastěji se vyrábí z palisandru, javoru nebo ebenu.

🎛️ Elektronika

Srdcem elektrické kytary je její elektronický systém.

Snímače (Pickups): Elektromagnetická zařízení, která snímají vibrace strun. Skládají se z magnetů a cívek s drátem.

   *   Single-coil (jedocívkový): Produkuje jasný, zvonivý a ostrý tón. Je náchylný na elektromagnetický brum. Typický pro Fender Stratocaster a Telecaster.
   *   Humbucker (dvojcívkový): Skládá se ze dvou cívek s opačnou polaritou, což eliminuje (anglicky "buck the hum") brum. Zvuk je silnější, teplejší a plnější. Typický pro Gibson Les Paul.
   *   Aktivní snímače: Obsahují vestavěný předzesilovač napájený baterií. Nabízejí vysoký výstupní signál a čistý zvuk s nízkým šumem. Oblíbené v metalu.

Ovládací prvky:

   *   Potenciometry: Obvykle pro ovládání hlasitosti (Volume) a tónové clony (Tone).
   *   Přepínač snímačů: Umožňuje volit mezi jednotlivými snímači nebo jejich kombinacemi.

🔩 Hardware

Kovové komponenty na kytaře.

Kobylka (Bridge): Drží struny na těle kytary. Může být pevná (fixed) nebo s tremolem (vibrato systém), které umožňuje měnit napětí strun a tím i výšku tónu. Slavné tremolo systémy jsou např. Fender Synchronized Tremolo nebo Floyd Rose.
Ladicí mechaniky (Tuners): Nacházejí se na hlavě kytary a slouží k ladění strun.

🎸 Typy elektrických kytar

Existuje nepřeberné množství modelů, ale většina vychází z několika základních archetypů.

Fender Stratocaster: Univerzální kytara se třemi single-coil snímači, tremolo pákou a pohodlným tělem. Používá se v blues, rock, funku i popu. Proslavili ji Jimi Hendrix, Eric Clapton nebo David Gilmour.
Fender Telecaster: První masově vyráběná solid-body kytara. Známá svým jednoduchým designem a ostrým, "twang" zvukem. Oblíbená v country, blues a indie rocku. Hráli na ni Keith Richards nebo Bruce Springsteen.
Gibson Les Paul: Těžká kytara s masivním mahagonovým tělem, javorovou deskou a dvěma humbuckery. Poskytuje silný, hutný a zpěvný tón s dlouhým sustainem. Ikona hard rocku a blues rocku. Proslavili ji Jimmy Page, Slash nebo Joe Perry.
Gibson SG: Lehčí a tenčí verze Les Paul s dvěma výřezy (double cutaway), které umožňují snadný přístup k nejvyšším pražcům. Má agresivnější, ostřejší zvuk. Proslavil ji Angus Young z AC/DC.
Gibson ES-335: Klasická pololubová kytara. Její zvuk je někde na pomezí solid-body a lubových kytar. Oblíbená v blues, jazzu a rock. Hráli na ni B.B. King (jeho model se jmenoval Lucille) nebo Chuck Berry.
Superstrat: Kategorie kytar inspirovaných Stratocasterem, ale upravených pro moderní a technicky náročné styly (např. shred, heavy metal). Často mají tenčí krk, výkonnější snímače (humbuckery) a zamykatelné tremolo (Floyd Rose). Typickými zástupci jsou značky jako Ibanez, Jackson nebo Charvel.

🔊 Zvuk a signálový řetězec

Zvuk elektrické kytary není tvořen jen samotným nástrojem, ale celým řetězcem zařízení, kterým signál prochází.

1. Kytara: Zdroj signálu. 2. Kabel: Spojuje kytaru s dalším zařízením. 3. Efektové pedály (Stompboxy): Modifikují signál. Dělí se na několik kategorií:

   *   Zkreslení (Gain): Overdrive, Distortion, Fuzz. Dodávají zvuku "špinavost" a sustain.
   *   Modulační: Chorus, Flanger, Phaser. Vytvářejí "pohyb" a prostorový efekt.
   *   Časové (Time-based): Delay (ozvěna), Reverb (dozvuk). Simulují akustiku prostoru.
   *   Filtry: Wah-wah (kvákadlo).

4. Zesilovač (Amplifier): Klíčová součást, která signál zesílí a finálně zformuje jeho barvu. Dělí se na:

   *   Lampové (Tube): Používají elektronky. Jsou ceněné pro svůj teplý, dynamický a organický zvuk.
   *   Tranzistorové (Solid-state): Používají tranzistory. Jsou spolehlivější, levnější a často mají čistší zvuk.
   *   Modelingové (Digital): Digitálně simulují zvuk různých typů zesilovačů a efektů.

5. Reproduktor (Speaker Cabinet): Převede elektrický signál zpět na zvukové vlny.

🤘 Techniky hry

Kromě základních technik jako brnkání trsátkem nebo prsty se na elektrickou kytaru vyvinula řada specifických technik:

Vibrato: Jemné a rychlé chvění struny pro prodloužení tónu a dodání expresivity.
Bending (vytahování): Vytahování struny prstem po hmatníku pro plynulé zvýšení tónu.
Hammer-on a Pull-off: Techniky, kdy se tóny tvoří pouze prsty levé ruky (příklepem nebo odtržením struny).
Tapping: Tvoření tónů příklepem prstů pravé ruky na hmatník. Zpopularizoval Eddie Van Halen.
Slide (klouzání): Hra pomocí skleněného nebo kovového válečku (slide) navlečeného na prstě.
Palm Muting: Tlumení strun hranou dlaně pravé ruky u kobylky pro dosažení krátkého, perkusivního zvuku.
Umělé flažolety (Pinch Harmonics): Vysoké, pískavé tóny vytvořené specifickým úderem trsátka a palce zároveň.

💡 Pro laiky

Jak to, že elektrická kytara hraje nahlas, i když nemá díru v těle?

Představte si to jako mikrofon pro struny. Pod každou kovovou strunou je malý magnet obalený drátkem (to je snímač). Když struna vibruje, narušuje magnetické pole a v drátku se vytvoří slabý elektrický proud. Tento proud je přesný elektrický otisk toho, jak struna kmitá. Kabelem se tento slabý signál pošle do zesilovače, což je v podstatě velký "zesilovač hlasitosti". Zesilovač signál mnohonásobně zesílí a pošle ho do reproduktoru, který ho přemění na zvuk, který slyšíme. Tělo kytary tedy nemusí zvuk zesilovat samo, dělá to za něj elektronika.

Jaký je hlavní rozdíl ve zvuku mezi kytarou Fender a Gibson?

Velmi zjednodušeně:

Fender (např. Stratocaster): Má obvykle snímače zvané "single-coily". Ty produkují jasný, cinkavý a ostrý zvuk. Je to zvuk, který si spojíte s Jimim Hendrixem nebo surf rockem. Jsou ale náchylnější na elektrický brum (podobný tomu, když špatně naladíte rádio).
Gibson (např. Les Paul): Používá snímače zvané "humbuckery". Jsou to vlastně dva spojené single-coily, které se navzájem ruší, a tím eliminují brum. Jejich zvuk je mnohem silnější, hutnější, teplejší a déle zní. Je to klasický zvuk hard rocku, který znáte od kapel jako Led Zeppelin nebo Guns N' Roses.

Šablona:Aktualizováno