Dinosaurus
Obsah boxu
Dinosauři (vědecky Dinosauria) jsou nesmírně rozmanitou a úspěšnou skupinou plazů, kteří dominovali suchozemským ekosystémům po více než 150 milionů let, a to během většiny druhohorní éry (od pozdního triasu po konec křídy). Jejich název, který v roce 1842 vytvořil britský paleontolog Richard Owen, pochází z řeckých slov deinos (strašný, hrozný) a sauros (ještěr). Ačkoliv jsou tradičně vnímáni jako vyhynulá skupina, moderní vědecký konsenzus je, že jedna jejich vývojová linie přežila velké vymírání na konci křídy a vyvinula se v dnešní ptáky. Z tohoto pohledu dinosauři technicky nevyhynuli.
Dinosauři se vyznačovali obrovskou škálou velikostí a tvarů, od malých predátorů velikosti kuřete, jako byl Compsognathus, až po největší suchozemské živočichy všech dob, obří sauropody, jako byl Argentinosaurus, jehož délka se odhaduje na více než 35 metrů. Byli mezi nimi masožravci, býložravci i všežravci, pohybovali se po dvou i po čtyřech končetinách a vyvinuli si fascinující adaptace, jako jsou rohy, kostěné límce, brnění či hřebeny. Jejich náhlé zmizení z fosilního záznamu na konci křídy je předmětem intenzivního vědeckého zkoumání, přičemž nejuznávanější teorií je dopad obřího asteroidu.
📖 Definice a klasifikace
Dinosauři jsou definováni fylogeneticky jako skupina zahrnující posledního společného předka rodů Triceratops a Passer (vrabec domácí) a všechny jeho potomky. Tato definice zajišťuje, že do skupiny patří jak tradiční "neptačí" dinosauři, tak i moderní ptáci.
Základní dělení dinosaurů je založeno na stavbě jejich pánevních kostí a dělí je do dvou hlavních řádů:
- Ještěropánví (Saurischia): Jejich pánev se podobá pánvi ještěrů, kde stydká kost (pubis) směřuje dopředu. Tato skupina zahrnuje dvě hlavní podskupiny:
* **Teropodi (Theropoda):** Většinou dvounozí masožravci, ačkoliv někteří byli býložraví nebo všežraví. Patří sem slavní predátoři jako Tyrannosaurus a Velociraptor, ale také předkové ptáků. * **Sauropodomorfové (Sauropodomorpha):** Zahrnují obří, čtyřnohé býložravce s velmi dlouhými krky a ocasy, jako jsou Brachiosaurus, Diplodocus nebo Apatosaurus.
- Ptakopánví (Ornithischia): Jejich pánev se vyvinula konvergentně k pánvi ptáků, kde stydká kost směřuje dozadu, souběžně se sedací kostí (ischium). Všichni známí členové této skupiny byli býložravci. Patří sem například:
* **Thyreophora:** "Obrnění" dinosauři, jako Stegosaurus s jeho hřbetními pláty a Ankylosaurus s kostěným brněním a ocasní palicí. * **Ornithopoda:** "Ptačí nohy", zahrnující například "kachní" dinosaury (hadrosauridy) jako Edmontosaurus nebo Iguanodon. * **Marginocephalia:** "Límcové hlavy", kam patří rohatí dinosauři (ceratopsidi) jako Triceratops a "tlustolebí" dinosauři (pachycefalosauři).
📜 Evoluční historie
🌍 Vznik v triasu
První dinosauři se vyvinuli přibližně před 243–233 miliony lety během středního až pozdního triasu z pokročilé skupiny plazů zvaných archosauři. V této době nebyli dominantní skupinou; o nadvládu soupeřili s jinými plazy, jako byli aetosauři nebo rauisuchidi. Raní dinosauři, jako Eoraptor nebo Herrerasaurus, byli relativně malí a dvounozí predátoři. Klíčovou výhodou, která jim pomohla v dalším rozvoji, byla jejich vzpřímená chůze s nohama přímo pod tělem, což jim umožňovalo efektivnější pohyb a dýchání než u plazů s roztaženýma nohama do stran.
🦖 Dominance v juře a křídě
Na konci triasu, přibližně před 201 miliony lety, došlo k velkému vymírání (vymírání na přelomu triasu a jury), které vyhladilo mnoho konkurenčních skupin archosaurů. Dinosauři byli jednou ze skupin, které tuto krizi přežily a uvolněné ekologické niky rychle obsadili. Během následujících období, jury a křídy, se stali naprosto dominantními suchozemskými obratlovci na planetě.
V juře se objevili obří sauropodi, kteří dosáhli gigantických rozměrů díky rozpadu superkontinentu Pangea, což vedlo ke vzniku vlhčího a teplejšího klimatu s bujnou vegetací. V křídě se diverzita dinosaurů ještě zvýšila. Objevili se "kachní" dinosauři, rohatí dinosauři a také největší masožravci, jako byl Tyrannosaurus rex v Severní Americe nebo Spinosaurus v severní Africe.
🦴 Anatomie a fyziologie
🧍 Vzpřímený postoj
Jedním z klíčových znaků dinosaurů je jejich vzpřímený postoj. Na rozdíl od krokodýlů nebo ještěrek, kteří mají končetiny roztažené do stran, dinosauři měli nohy umístěné přímo pod tělem, podobně jako savci. To jim umožňovala speciálně upravená kyčelní jamka a hlavice stehenní kosti. Tento způsob chůze byl energeticky mnohem úspornější a umožňoval jim aktivní životní styl a dosažení obrovských velikostí.
🔥 Teplokrevnost?
Otázka, zda byli dinosauři "studenokrevní" (ektotermie) jako dnešní plazi, nebo "teplokrevní" (endotermie) jako ptáci a savci, je předmětem dlouhodobých debat. Důkazy naznačují, že situace byla složitá.
- **Důkazy pro teplokrevnost:** Rychlý růst (patrný z histologie kostí), vzpřímený postoj, přítomnost peří u mnoha druhů (sloužícího k izolaci) a komplexní respirační systém s vzdušnými vaky (podobný ptačímu) naznačují vysokou úroveň metabolismu.
- **Důkazy pro studenokrevnost:** Obrovská velikost některých sauropodů by při teplokrevném metabolismu vedla k přehřívání (tzv. gigantotermie).
Dnes se většina paleontologů shoduje, že dinosauři nebyli ani plně studenokrevní, ani plně teplokrevní v moderním slova smyslu. Mnozí, zejména aktivní teropodi, byli pravděpodobně plně endotermní, zatímco jiní mohli být tzv. mezotermní, tedy schopni udržovat si vyšší tělesnou teplotu než okolí, ale ne na tak stabilní úrovni jako moderní savci.
📏 Velikost a rozmanitost
Dinosauři vykazovali neuvěřitelnou škálu velikostí. Nejmenší známý neptačí dinosaurus, Oculudentavis, byl velký jako dnešní kolibřík. Na druhém konci spektra stáli titanosauři, skupina sauropodů z pozdní křídy. Druhy jako Argentinosaurus nebo Patagotitan jsou považovány za nejtěžší suchozemské živočichy všech dob, s odhadovanou hmotností přesahující 70 tun. Mezi masožravci patřili k největším Tyrannosaurus rex, Giganotosaurus a Spinosaurus, který mohl být dokonce delší než T-rex.
🥚 Život a chování
Díky fosilním nálezům víme o chování dinosaurů stále více. Nálezy hromadných hnízdišť, například u rodu Maiasaura ("dobrá matka ještěrka"), dokazují, že někteří dinosauři pečovali o svá mláďata. Fosilní stopy (ichnofosilie) ukazují, že mnohé druhy, zejména býložravci, žily ve velkých stádech, což jim poskytovalo ochranu před predátory. Některé kosterní pozůstatky nesou stopy po soubojích, například zlomená a zhojená žebra u Tyrannosaura nebo stopy po zubech jiných tyranosaurů na lebkách, což svědčí o vnitrodruhových bojích.
☄️ Vymírání
Na konci křídy, před přibližně 66 miliony lety, došlo k masovému vymírání, známému jako vymírání na konci křídy (nebo K-Pg vymírání). Během této události zmizelo z povrchu Země asi 75 % všech tehdejších druhů, včetně všech neptačích dinosaurů, ptakoještěrů, amonitů a velkých mořských plazů.
💥 Impakt asteroidu
Nejvíce podporovanou příčinou tohoto vymírání je dopad obřího asteroidu o průměru asi 10–15 kilometrů. Místo dopadu bylo identifikováno jako Chicxulubský kráter na poloostrově Yucatán v dnešním Mexiku. Impakt uvolnil energii srovnatelnou s miliardami atomových bomb, způsobil masivní tsunami, globální požáry a vyvrhl do atmosféry obrovské množství prachu a síry. To vedlo k zablokování slunečního svitu na několik let (tzv. impaktní zima), kolapsu fotosyntézy, rozpadu potravních řetězců a drastickému ochlazení planety.
🌋 Další faktory
K impaktu se pravděpodobně přidaly i další faktory. V té době probíhala v oblasti dnešní Indie masivní sopečná činnost (tzv. Dekánské trapy), která chrlila do atmosféry obrovské množství plynů a mohla přispět k dlouhodobým klimatickým změnám a destabilizaci ekosystémů ještě před samotným dopadem.
🐦 Dinosauři dnes: Ptáci
Vědecký konsenzus dnes potvrzuje, že ptáci jsou přímými potomky malých masožravých teropodních dinosaurů z podskupiny Maniraptora. Důkazy pro toto tvrzení jsou drtivé:
- **Kosterní podobnosti:** Ptáci sdílejí s teropody stovky anatomických znaků, včetně dutých kostí, vidlicové kosti (furcula), stavby pánve a končetin.
- **Peří:** Fosilní nálezy z Číny a dalších lokalit odhalily mnoho druhů neptačích dinosaurů (včetně příbuzných Velociraptora) pokrytých různými typy peří, od jednoduchých vláken po složitá pera podobná ptačím.
- **Vejce a hnízdění:** Struktura dinosauřích vajec a chování při hnízdění (sezení na vejcích) se velmi podobá tomu, co známe u dnešních ptáků.
Nejznámějším "přechodným článkem" je Archaeopteryx z pozdní jury, který měl peří a křídla jako pták, ale zároveň zuby, drápy na křídlech a dlouhý kostěný ocas jako dinosaurus.
🔬 Historie objevů
🇬🇧 První nálezy v Anglii
Ačkoliv byly dinosauří kosti nacházeny po staletí a často mylně považovány za pozůstatky obrů nebo mytologických stvoření, vědecký popis začal až na počátku 19. století v Anglii. V roce 1824 popsal William Buckland obří čelist a pojmenoval jejího majitele Megalosaurus. Krátce nato, v roce 1825, popsal Gideon Mantell na základě nálezu zubů rod Iguanodon. V roce 1842 britský anatom Richard Owen rozpoznal, že tito a další nově objevení plazi tvoří unikátní skupinu, a vytvořil pro ni název Dinosauria.
🇺🇸 Války o kosti
Druhá polovina 19. století byla v USA ve znamení tzv. "Válek o kosti" (Bone Wars). Jednalo se o intenzivní a často bezohlednou rivalitu mezi dvěma americkými paleontology, Othnielem Charlesem Marshem a Edwardem Drinkerem Copem. Jejich soupeření vedlo k objevení a popisu více než 130 nových druhů dinosaurů, včetně tak ikonických jmen jako Stegosaurus, Triceratops, Diplodocus a Allosaurus.
🌟 Moderní paleontologie
Od 70. let 20. století probíhá tzv. "dinosauří renesance", která dramaticky změnila pohled na dinosaury. Paleontologové jako John Ostrom a jeho žák Robert T. Bakker přišli s teorií, že dinosauři nebyli pomalí a hloupí plazi, ale aktivní, inteligentní a pravděpodobně teplokrevná zvířata. Tato revoluce v myšlení vedla k novým objevům a teoriím, včetně potvrzení příbuznosti dinosaurů s ptáky.
💡 Pro laiky
- Druhohory (Mesozoikum): Geologická éra trvající od 252 do 66 milionů let před naším letopočtem. Dělí se na tři periody: trias, jura a křída. Je známá jako "Věk plazů" nebo "Věk dinosaurů".
- Ještěropánví vs. Ptakopánví: Základní rozdělení dinosaurů podle tvaru pánve. Ještěropánví (Saurischia) měli pánev jako ještěři a patří sem masožraví teropodi a dlouhokrcí sauropodi. Ptakopánví (Ornithischia) měli pánev podobnou ptákům a byli to výhradně býložravci (např. Triceratops, Stegosaurus). Paradoxně se ptáci vyvinuli z ještěropánvých, nikoliv ptakopánvých dinosaurů.
- Fosilie: Zkamenělé pozůstatky organismů. V případě dinosaurů to jsou nejčastěji kosti, zuby, vejce, ale také otisky kůže nebo stopy. Díky nim víme, jak dinosauři vypadali a žili.
- Teplokrevnost vs. Studenokrevnost: Teplokrevní (endotermní) živočichové (jako lidé a ptáci) si vyrábějí teplo sami a udržují stálou tělesnou teplotu. Studenokrevní (ektotermní) živočichové (jako ještěrky) jsou závislí na teplotě okolí. U dinosaurů se předpokládá, že mnozí byli někde mezi těmito dvěma extrémy.