Tajfun

Rozbalit box

Obsah boxu

Tajfun je regionální název pro zralou tropickou cyklónu, která se tvoří v severozápadní části Tichého oceánu mezi 180° a 100° východní délky. Tato oblast je nejaktivnější pánví tropických cyklón na Zemi a je zodpovědná za téměř třetinu všech světových tropických cyklón. Pro ostatní části světa se používají jiné názvy, jako je hurikán v Atlantiku a severovýchodním Pacifiku nebo cyklón v jižním Pacifiku a Indickém oceánu. Tajfuny jsou jedny z nejničivějších přírodních jevů, schopné způsobit rozsáhlé škody prostřednictvím silného větru, intenzivních srážek a vzedmutí mořské hladiny.

🌪️ Definice a terminologie

Termín "tajfun" je specifický pro severozápadní Pacifik. Jedná se o stejný meteorologický jev jako hurikán nebo cyklón, liší se pouze místem vzniku. Aby byla tropická bouře klasifikována jako tajfun, musí rychlost jejího větru dosáhnout minimálně 118 km/h (74 mil za hodinu), což odpovídá kategorii 1 na Saffirově–Simpsonově stupnici používané pro hurikány.

Slovo "tajfun" pochází pravděpodobně z čínského výrazu "tái fēng" (颱風/台风), což znamená "velký vítr". Tento termín mohl být ovlivněn také arabským slovem "ṭūfān" (طوفان), které se dostalo do perštiny a hindštiny a znamená bouři nebo potopu, a které má kořeny v řeckém slově "Typhon" (Τυφῶν), jménu mytologického monstra, otce větrů.

🌊 Vznik a životní cyklus

Vznik tajfunu je podmíněn několika klíčovými faktory, které musí nastat současně:

Teplá oceánská voda: Povrchová teplota moře musí být alespoň 26,5 °C do hloubky minimálně 50 metrů. Tato teplá voda slouží jako "palivo" pro bouři.
Vlhkost: Vysoká vlhkost vzduchu ve středních vrstvách troposféry.
Atmosférická nestabilita: Podmínky, které umožňují rychlý vertikální výstup vzduchu.
Coriolisova síla: Tajfuny se nemohou tvořit v blízkosti rovníku (přibližně do 5° severní a jižní šířky), protože zde je Coriolisova síla příliš slabá na to, aby uvedla systém do rotace.
Nízký střih větru: Malé rozdíly v rychlosti a směru větru v různých výškách atmosféry. Vysoký střih větru by "roztrhal" formující se strukturu bouře.

🌱 Fáze formování

Životní cyklus tajfunu začíná jako shluk bouřek nad teplými tropickými vodami, známý jako tropická porucha. Pokud se podmínky zlepší, systém se začne organizovat a rotovat. Jakmile rychlost větru dosáhne 39 km/h, stává se z něj tropická deprese. Při zesílení větru nad 63 km/h je systém klasifikován jako tropická bouře a dostává mezinárodní jméno.

🔥 Fáze zralosti

Když rychlost větru překročí 118 km/h, tropická bouře se stává tajfunem. V této fázi se často vytváří charakteristické oko – klidná oblast v centru bouře s nízkým tlakem a slabým větrem. Kolem oka se nachází oční stěna, kde jsou větry a srážky nejintenzivnější. Tajfun může dále sílit a dosáhnout statusu supertajfunu, pokud rychlost větru přesáhne 240 km/h.

쇠 Fáze zániku

Tajfun začíná slábnout, když se dostane nad pevninu nebo chladnější vody, čímž ztratí svůj zdroj energie (teplou vlhkost). Tření s povrchem země také přispívá k jeho rychlému rozpadu. I slábnoucí tajfun však může stále přinést obrovské množství srážek a způsobit rozsáhlé záplavy.

⚙️ Struktura tajfunu

Typický zralý tajfun má jasně definovanou strukturu:

Oko: Centrum bouře o průměru 20–65 km. V oku panuje bezvětří nebo jen slabý vítr, obloha může být jasná. Tlak vzduchu je zde nejnižší.
Oční stěna: Prstenec hustých bouřkových mraků obklopující oko. Je to nejnebezpečnější část tajfunu s nejvyšší rychlostí větru a nejintenzivnějšími srážkami.
Dešťové pásy: Spirálovitě uspořádané pásy bouřek a deště, které se táhnou stovky kilometrů od centra. Mezi těmito pásy mohou být krátká období klidnějšího počasí.

📏 Klasifikace a měření

V severozápadním Pacifiku neexistuje jediná oficiální stupnice srovnatelná se Saffirovo-Simpsonovou stupnicí. Různé meteorologické agentury používají vlastní klasifikační systémy. Nejvýznamnější je Japonská meteorologická agentura (JMA), která klasifikuje tajfuny na základě 10minutového průměru rychlosti větru:

Tropická bouře (Tropical Storm): 62–88 km/h
Silná tropická bouře (Severe Tropical Storm): 89–117 km/h
Tajfun (Typhoon): 118–149 km/h
Velmi silný tajfun (Very Strong Typhoon): 150–193 km/h
Násilný tajfun (Violent Typhoon): ≥ 194 km/h

Americké Společné varovné centrum pro tajfuny (JTWC) neoficiálně používá termín supertajfun pro systémy s 1minutovým průměrem větru přesahujícím 240 km/h.

🌍 Geografický výskyt

Oblast severozápadního Pacifiku je nejaktivnější na světě. Tajfuny zde mohou vznikat po celý rok, ale hlavní sezóna trvá od května do října. Nejčastěji zasaženými zeměmi jsou:

Některé tajfuny mohou zasáhnout i vzdálenější oblasti, jako je ruský Dálný východ.

💥 Účinky a nebezpečí

Tajfuny představují komplexní hrozbu s několika ničivými projevy:

Silný vítr: Může strhávat střechy, vyvracet stromy, ničit elektrické vedení a způsobovat rozsáhlé strukturální poškození budov.
Přívalové deště a záplavy: Tajfuny mohou přinést stovky milimetrů srážek během krátké doby, což vede k bleskovým povodním a rozsáhlým záplavám v níže položených oblastech.
Vzedmutí moře (Storm Surge): Jedná se o abnormální vzestup hladiny moře způsobený nízkým tlakem a silným větrem tlačícím vodu směrem k pobřeží. Vzedmutí moře je často nejnebezpečnějším aspektem tajfunu a způsobuje nejvíce obětí na životech.
Sesuvy půdy: Intenzivní deště nasytí půdu na svazích, což může vést k ničivým sesuvům bahna a půdy, které pohřbívají celé komunity.

📜 Historicky významné tajfuny

Tajfun Tip (1979): Zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší (průměr 2 220 km) a nejintenzivnější (tlak 870 hPa) tropická cyklóna v historii.
Tajfun Nina (1975): Způsobil katastrofální protržení přehrady Pan-čchiao v Číně, což vedlo k úmrtí odhadem více než 170 000 lidí, což z něj činí jednu z nejsmrtonosnějších přírodních katastrof.
Tajfun Haiyan (Yolanda) (2013): Jeden z nejsilnějších tajfunů, který kdy zasáhl pevninu. Způsobil obrovskou devastaci na Filipínách, zejména ve městě Tacloban, a vyžádal si více než 6 300 obětí.
Tajfun Morakot (2009): Ačkoli nebyl extrémně silný co do rychlosti větru, přinesl na Tchaj-wan rekordní srážky (přes 2 700 mm), které způsobily masivní sesuvy půdy a záplavy.

🛰️ Sledování a předpověď

Předpovídání dráhy a intenzity tajfunů je klíčové pro ochranu životů a majetku. Meteorologové využívají širokou škálu nástrojů:

Satelity: Poskytují nepřetržitý pohled na bouři, umožňují sledovat její strukturu, velikost a pohyb.
Meteorologické radary: Sledují srážky a strukturu bouře, když se přiblíží k pobřeží.
Průzkumná letadla: Speciálně vybavená letadla (tzv. "lovci hurikánů/tajfunů") létají přímo do bouře a shromažďují data o tlaku, větru, teplotě a vlhkosti.
Počítačové modely: Složité numerické modely simulují vývoj atmosféry a předpovídají budoucí dráhu a intenzitu tajfunu. Přesnost předpovědí se v posledních desetiletích výrazně zlepšila.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si tajfun jako obrovský, rotující motor, který nasává teplý a vlhký vzduch z povrchu oceánu. Tento vzduch stoupá vzhůru, vodní pára v něm kondenzuje a vytváří mraky a déšť. Během tohoto procesu se uvolňuje obrovské množství energie (tzv. latentní teplo), která motor dále pohání a roztáčí. Díky otáčení Země (Coriolisova síla) se celý systém začne točit jako obrovská káča. Uprostřed této "káči" je klidné "oko", zatímco na jejím okraji, v oční stěně, je vítr nejsilnější. Dokud má tajfun pod sebou teplou vodu (své palivo), může sílit a cestovat tisíce kilometrů. Jakmile se dostane nad pevninu nebo studenou vodu, palivo mu dojde a postupně se rozpadne.

Šablona:Aktualizováno