Chammurapiho zákoník

Rozbalit box

Obsah boxu

Chammurapiho zákoník (někdy též Chammurapiho kodex) je jedním z nejstarších a nejlépe dochovaných právních textů z období starověkého Předního východu. Byl sepsán kolem let 1755–1751 před naším letopočtem [] za vlády Chammurapiho, šestého krále první dynastie Babylonu. Tento rozsáhlý soubor 282 zákonů je vyryt do dioritové stély o výšce 2,25 metru a je napsán klínovým písmem v starobabylonském dialektu akkadštiny. Dnes je stéla uložena v pařížském Louvru.

📜 Historie a objev

Chammurapi, který vládl Babylonii přibližně v letech 1792–1750 před naším letopočtem, rozšířil svou říši a sjednotil velkou část Mezopotámie. Ke konci své vlády nechal sepsat tento zákoník, aby upevnil právní řád a zajistil spravedlnost v celé zemi. Ačkoli byl dlouho považován za nejstarší dochovaný zákoník, předcházely mu již dříve objevené sumerské zákony krále Urnammy z Uru (kolem 2050 před naším letopočtem) a další dva mezopotámské kodexy. I přesto je Chammurapiho zákoník nejkomplexnější a nejlépe zachovaný z těchto raných právních textů.

Originální stéla Chammurapiho zákoníku byla nalezena v roce 1901 (některé zdroje uvádí i 1902) [] francouzskou archeologickou expedicí pod vedením Jean-Vincenta Scheila v Súsách (dnešní Írán). Předpokládá se, že stéla byla do Sús odvezena jako válečná kořist elamitským králem Šutruk-Nachuntem kolem 12. století před naším letopočtem z původního umístění v Sipparu nebo Babylonu. Na vrcholu stély je vytesán reliéf zobrazující krále Chammurapiho, jak stojí před trůnícím bohem Šamaš, bohem Slunce a spravedlnosti, který mu symbolicky diktuje zákony.

⚖️ Obsah a struktura

Chammurapiho zákoník se skládá ze tří hlavních částí:

• Prolog – Úvodní část v poetickém stylu, ve které Chammurapi oslavuje své úspěchy, prohlašuje, že mu vládu udělili bohové a zdůrazňuje svůj záměr „zabránit silným utlačovat slabé“ a nastolit spravedlnost v zemi.
• 282 článků zákonů – Jádro zákoníku, které obsahuje kazuisticky formulované zákony (ve formě „jestliže... pak...“). Tyto zákony pokrývají široké spektrum oblastí práva, včetně:
  • Trestní právo: Řeší krádež, loupež, úplatkářství, ublížení na zdraví a vraždě. Zahrnuje slavný princip „oko za oko, zub za zub“ (latinsky Lex talionis), který předepisuje reciproční trest. Tresty se lišily podle společenského postavení pachatele a oběti.
  • Rodinné právo: Upravuje manželství, rozvod, dědictví, cizoložství a postavení dětí.
  • Majetkové právo: Zabývá se vlastnictvím půdy, domů, pronájmem, škodami a dluhy.
  • Obchodní právo: Reguluje obchod, ceny, mzdy, půjčky a úrokové sazby.
  • Právo práce: Stanovuje mzdy pro různé profese a odpovědnost za práci.
• Epilog – Závěrečná část, která shrnuje Chammurapiho záměry a obsahuje požehnání pro ty, kteří budou zákony dodržovat, a prokletí pro ty, kteří by se je pokusili změnit nebo zničit.

Zákoník rozděloval obyvatelstvo Babylonie do tří hlavních sociálních tříd:

• Awilum: Plnoprávní a privilegovaní občané, obvykle bohatší vrstva.
• Muškéni: Svobodné, ale méně privilegované obyvatelstvo, jehož majetek byl často závislý na státu.
• Otroci (wardum): Nesvobodné obyvatelstvo, které mohlo mít omezený majetek a dokonce se ženit se svobodnými ženami. Tresty za přestupky vůči otrokům byly obvykle ve formě pokuty placené jejich pánovi.

🌍 Kontext a význam

Chammurapiho zákoník je klíčovým zdrojem pro pochopení starobabylonské společnosti a jejího právního systému. Ukazuje na snahu centralizovat autoritu a vytvořit strukturovanou společnost v Mezopotámii. Ačkoliv se v některých aspektech jeví jako krutý (například trest smrti se zmiňuje více než 30krát), obsahoval i progresivní prvky, zejména v oblasti práv pracovníků a rodinného práva. Zavedl například princip presumpce neviny, kdy obviněný byl považován za nevinného, dokud se neprokázala jeho vina. Zákoník také stanovoval, že soudci se museli řídit kodifikovaným právem a nemohli rozhodovat svévolně, což omezovalo korupci a zajišťovalo větší předvídatelnost rozsudků.

Význam Chammurapiho zákoníku přesahuje jeho dobu. Ovlivnil pozdější právní systémy a přispěl k rozvoji konceptů jako jsou psané zákony, standardizované tresty a právní odpovědnost. Jeho principy položily základ pro mnoho současných právních rámců, které zdůrazňují kodifikované právo a řádný proces.

🏛️ Dědictví a vliv

Chammurapiho zákoník byl studován a kopírován mezopotámskými písaři po více než tisíciletí a stal se součástí písařského kurikula. Jeho vliv je patrný i v pozdějších právních systémech, včetně Mojžíšova zákona a dalších starověkých kodexů. Dnes jsou repliky stély vystaveny v mnoha institucích po celém světě, včetně sídla Organizace spojených národů v New Yorku a Palác míru v Haag, kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr. Reliéfní portrét Chammurapiho je také součástí amerického Kapitolu vedle dalších historických zákonodárců.

💡 Pro laiky

Představte si, že žijete ve starověké Babylonie. Jak byste věděli, co je správné a co ne? Právě k tomu sloužil Chammurapiho zákoník! Byl to jako obrovská kamenná kniha pravidel, kterou nechal vytesat král Chammurapi před skoro 3 800 lety. Měřila přes dva metry, takže ji každý mohl vidět (pokud uměl číst klínové písmo).

Na jejím vrchu je obrázek krále Chammurapiho, jak dostává zákony od boha spravedlnosti Šamaš. To mělo ukázat, že zákony pocházejí od bohů a jsou spravedlivé. Pod tímto obrázkem je vyryto 282 pravidel, která říkala lidem, jak se mají chovat. Byly tam zákony o všem možném – o krádežích, manželství, obchodování, a dokonce i o tom, co se stane, když někdo postaví dům, který spadne.

Nejslavnější pravidlo je "oko za oko, zub za zub". To znamenalo, že pokud jsi někomu ublížil, mohl jsi očekávat, že se ti stane něco podobného. Ale nebylo to vždy tak jednoduché – záleželo na tom, kdo jsi a komu jsi ublížil. Bohatí lidé měli někdy mírnější tresty než chudí.

Díky tomuto kamennému zákoníku víme, jak se žilo ve starověké Mezopotámii, a učíme se z něj dodnes o tom, jak se vyvíjelo právo a spravedlnost. Je to jako prastarý návod na to, jak řídit celou zemi!