Podnebí

Rozbalit box

Obsah boxu

Podnebí neboli klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí v určité oblasti Země, podmíněný energetickou bilancí, cirkulace atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskými zásahy. Změny podnebí probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Studiem podnebí se zabývá vědní obor klimatologie. Popis podnebí pro konkrétní oblast se nazývá klimatografie.

⏳ Historie studia podnebí

Studium podnebí má své kořeny již ve starověkém Řecku. První zmínky o meteorologii sahají do 4. století př. n. l., kdy Aristotelés sepsal pojednání „Meteórologik“, shrnující tehdejší znalosti o počasí a podnebí. Počátky klimatologie jsou spjaty s řeckým lékařem a filozofem Hippokratem (5.–4. století př. n. l.), který rozdělil tehdejší známý svět na tři pásy a vyslovil myšlenku o vlivu podnebí na jejich obyvatele. V 16. století si Kryštof Kolumbus při svých plavbách všiml stálosti severovýchodních větrů a objevil tak pasáty. V 18. století, konkrétně v roce 1775, bylo v Praze-Klementinu zahájeno souvislé měření teploty. Definici klimatu pak v roce 1817 formuloval Alexander von Humboldt. Významným milníkem byla Köppenova klasifikace podnebí, vytvořená rusko-německým klimatologem Wladimirem Köppenem v roce 1884 a následně přepracovaná v roce 1918 a 1936 ve spolupráci s Rudolfem Geigerem.

🔬 Faktory ovlivňující podnebí

Podnebí je utvářeno komplexní souhrou mnoha faktorů, které lze rozdělit do několika hlavních kategorií:

Astronomické faktory: Patří sem parametry oběžné dráhy Země kolem Slunce, tvar Země, sklon zemské osy. Tyto faktory primárně ovlivňují hodnotu insolace (příkon sluneční energie) a délku ročních období, což vede k šířkové pásmovitosti klimatu.
Cirkulační faktory: Zahrnují všeobecná cirkulace atmosféry a systém mořského proudění. Tyto procesy přenášejí teplo a vlhkost po planetě, ovlivňujíce tak teploty a srážky v různých oblastech. Například teplé mořské proudy zmírňují teploty v vyšších zeměpisných šířkách.
Radiační faktory: Týkají se dopadajícího sluneční záření na horní hranici atmosféry a jeho následné přeměny v atmosféře a na zemském povrchu (pohlcování, odrážení, vyzařování).
Geografické faktory: Mezi nejdůležitější patří zeměpisná šířka, která ovlivňuje intenzitu dopadajícího záření a způsobuje zonálnost klimatu. Dále nadmořská výška, vzdálenost od moře (oceánské vs. kontinentální podnebí), reliéf terénu (např. srážkový stín za pohořím) a vegetace.
Antropogenní faktory: Lidské zásahy, zejména emise skleníkových plynů a změny využití půdy, mají v posledních staletích stále významnější vliv na globální podnebí, což vede ke změně klimatu.

🌍 Klasifikace podnebí

Existuje několik systémů pro klasifikaci podnebí, které se snaží uspořádat různorodost klimatických podmínek na Zemi. Mezi nejznámější patří:

Köppenova klasifikace podnebí: Jedná se o nejrozšířenější a nejpoužívanější konvenční klasifikaci podnebí. Je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k vegetaci. Svět dělí do pěti hlavních klimatických pásů (A, B, C, D, E), které se dále člení do 11 typů a podtypů, popisovaných dvou- až třípísmennou zkratkou.

   *   A – Pás vlhkého tropického klimatu: Průměrná teplota každého měsíce je nad 18 °C, bez zimního období, s velkými srážkami převyšujícími výpar. Příkladem je vlhké tropické monzunové klima (Am).
   *   B – Pás suchého klimatu: Výpar je větší než srážky, bez přebytku vody. Zahrnuje aridní podnebí (BWh, BWk) a semiaridní podnebí (BSh, BSk).
   *   C – Pás mírně teplého klimatu: Omezen izotermou 18 °C nejteplejšího měsíce a -3 °C nejchladnějšího měsíce. Příkladem je středomořské podnebí.
   *   D – Pás mírně studeného (boreálního) klimatu: Omezen izotermou 10 °C nejteplejšího měsíce a -3 °C nejchladnějšího měsíce. Typické pro tajgu.
   *   E – Pás polárního klimatu: Teplota nejteplejšího měsíce je pod 10 °C. Zahrnuje podnebí tundry (ET) a ledové podnebí (EF).

Genetické klasifikace podnebí: Tyto klasifikace se zaměřují na příčiny vzniku podnebí, například na základě vzduchových hmot a atmosférických front. Patří sem například Alisovova klasifikace podnebí a Flöhnova klasifikace podnebí.

Kromě těchto globálních systémů se rozlišují i další typy podnebí podle měřítka a specifických podmínek:

Makroklima: Podnebí velkých geografických oblastí, jako jsou kontinenty nebo oceány.
Mezoklima: Podnebí menších oblastí, například údolí nebo město.
Místní klima: Podnebí specifických lokalit, ovlivněné lokálními faktory.
Mikroklima: Podnebí velmi malých prostor, například uvnitř lesa, pod kamenem nebo v místnosti. Mikroklima uzavřených prostor se označuje jako kryptoklima.

Dále se rozlišuje podnebí kontinentální a oceánské, v závislosti na intenzitě vlivu oceánu.

📈 Změna podnebí a její dopady

Změna klimatu je v současnosti jedním z nejzávažnějších globálních problémů. Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, a posledních deset let tvoří zároveň deset nejteplejších let, jaká kdy byla zaznamenána. V květnu 2025 Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že v následujícím pětiletém období (2025–2029) budou s velkou pravděpodobností padat další globální teplotní rekordy. Existuje 80% šance, že alespoň jeden rok v tomto období bude nejteplejším od začátku měření, a 70% pravděpodobnost, že pětiletý průměr překročí 1,5 °C nad předindustriální úrovní.

Dopady změny klimatu jsou rozsáhlé a ovlivňují lidstvo i Země. Mezi hlavní dopady patří:

Rostoucí četnost extrémních teplot: Vlny veder a tropické dny jsou stále častější a intenzivnější. Například v Kanadě se důsledky globálního oteplování projevují rostoucí četností extrémních teplot, lesních požárů, záplav i sucha. V České republice se počet tropických dnů za posledních deset až patnáct let zhruba ztrojnásobil oproti období 1961 až 1990.
Změny v průběhu srážek: I když se celkový roční úhrn srážek nemusí výrazně měnit, přibývá přívalových dešťů, což zvyšuje riziko povodně.
Tání ledovců a vzestup hladiny moří: Ledovce v západní Kanadě mohou do konce století ztratit až 90 % objemu a většina ledových příkrovů a šelfů v Arktidě zanikne. To vede k vzestupu hladiny moří, což ohrožuje pobřežní oblasti.
Lesní požáry: Klimatické modely ukazují, že extrémní podmínky pro vznik požárů se budou zvyšovat, což by mohlo do konce století zdvojnásobit plochu spálené krajiny, zejména v boreálních lesích. Kanada se v roce 2025 intenzivně potýkala s lesními požáry.
Dopady na ekosystémy a biologickou rozmanitost: Změna podnebí ovlivňuje životní prostředí, ekosystémy a biodiverzita na všech úrovních (geny, druhy, společenstva). Předpokládá se, že do konce 21. století by mohly zmizet 2–47 % přirozené vegetace, přičemž nejvíce zasažena bude tundra, tropické lesy a vlhké savany. Většina korálových útesů nepřežije oteplení o 1,5 °C.
Dopady na lidské zdraví a společnost: Zvyšující se teploty a extrémní počasí mají vážné dopady na lidské zdraví, včetně podvýživy, tepelného stresu a šíření nemocí. V důsledku klimatické změny zemře na světě každou minutu jeden člověk, což je způsobeno nadměrným využíváním fosilních paliv.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) pravidelně zveřejňuje hodnotící zprávy, které poskytují nejaktuálnější informace o vědeckých, technických a socioekonomických aspektech změny klimatu. V letech 2021 až 2023 byla postupně zveřejněna Šestá hodnotící zpráva (AR6 IPCC), která konstatuje, že globálnímu oteplení o 1,5 °C nebo 2,0 °C lze zabránit pouze masivním a okamžitým snížením emisí skleníkových plynů. V prosinci 2025 se koná první setkání hlavních autorů pro přípravu Sedmé hodnotící zprávy (AR7 IPCC), která by měla být zveřejněna postupně od poloviny roku 2028.

🌬️ Klimatické jevy

Kromě dlouhodobých trendů ovlivňují podnebí i specifické klimatické jevy, které se projevují v různých časových měřítkách:

El Niño a La Niña (ENSO): Jedná se o přirozený klimatický jev, který se odehrává v tropické části Tichého oceánu a ovlivňuje globální klima.

   *   El Niño: Teplá fáze ENSO, provázená zápornou fází jižní oscilace. Projevuje se neobvykle teplou vodou ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. To vede k neobvyklým deštivým a bouřkovým podmínkám v této oblasti a suchu v Asii. V roce 2023 svět oficiálně vstoupil do fáze El Niño.
   *   La Niña: Studená fáze ENSO, při které jsou teploty povrchové mořské vody ve východním Pacifiku podprůměrné a tlak vzduchu je velmi vysoký. Naopak v západním Pacifiku jsou teploty povrchové vody nadprůměrné a tlak vzduchu velmi nízký, což zesiluje normální stav podnebí východního Pacifiku a přináší vydatnější deště v Asii. V říjnu 2025 oficiálně nastala fáze La Niña. Odborníci nicméně předpovídají, že ochlazující vliv La Niñi nebude stačit k tomu, aby zabránil tomu, že se i rok 2025 stane jedním z nejteplejších v historii měření.

Monzuny: Sezónní větry, které přinášejí výrazné změny v množství srážek, typické pro jihovýchodní Asie a některé části Afriky.
Tornáda, hurikány a cyklóny: Extrémní atmosférické jevy, jejichž intenzita a četnost může být ovlivněna změnou klimatu.

🏞️ Regionální podnebí

Podnebí se liší v závislosti na geografické poloze a lokálních faktorech.

Tropické oblasti: Charakteristické vysokými teplotami po celý rok a často i vysokými srážkami. Příkladem je podnebí vlhkých tropických pralesů nebo savan.
Suché oblasti: Zahrnují pouště a polopouště, kde je výpar výrazně vyšší než srážky. Typické jsou velké denní a roční výkyvy teplot.
Mírné pásy: Sezónní změny jsou výrazné, s teplými léty a chladnými zimami. Zde se nachází například podnebí listnatých lesů mírného pásma, stepí nebo středomořské podnebí.
Polární a subpolární oblasti: Charakteristické nízkými teplotami, krátkými léty a dlouhými, studenými zimami, často s trvalou sněhovou pokrývkou a ledovci. Příkladem je podnebí tundry.
Horské podnebí: S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšuje se množství srážek. V horách se často setkáváme s alpínskou tundrou nebo věčným sněhem i v nižších zeměpisných šířkách. Příkladem je podnebí v Bhútánu, které se mění od vlhkého subtropického po polární v závislosti na nadmořské výšce.

💡 Pro laiky

Představte si, že počasí je jako to, co si dnes ráno obléknete – je to stav atmosféry právě teď a tady. Může pršet, svítit slunce, být zima nebo teplo. Tyto věci se mění ze dne na den, někdy i z hodiny na hodinu.

No a podnebí (neboli klima) je jako váš šatník na celý rok. Víte, že v Česku v létě potřebujete tričko a kraťasy, zatímco v zimě bunda a čepice. Víte, že v Egyptě budete potřebovat hlavně lehké oblečení a v Antarktidě zase teplé. Podnebí je tedy dlouhodobý průměr počasí v určité oblasti, který se mění jen velmi pomalu, za desítky až stovky let.

Co ovlivňuje, jaký "šatník" má dané místo?

Jak daleko jste od rovníku? Blízko rovníku je pořád teplo, protože sem slunce svítí nejvíce. Čím dál od rovníku, tím větší rozdíly mezi létem a zimou.
Jste na hoře nebo v údolí? Na horách je vždycky chladněji než dole v údolí.
Jste u moře nebo daleko ve vnitrozemí? Moře drží teplo, takže u moře jsou mírnější zimy a chladnější léta. Ve vnitrozemí jsou rozdíly větší – horká léta a mrazivé zimy.
Fouká tam často vítr? Vítr přenáší teplo a vlhkost.

Dnes se ale náš "šatník" rychle mění. Kvůli tomu, co děláme (třeba spalujeme uhlí a ropa), se celá Země otepluje. To znamená, že máme častěji horká léta, víc sucha nebo naopak silné přívalové deště a povodně. Je to, jako kdyby se nám najednou v šatníku objevilo moc letního oblečení a málo zimního, a počasí se chová nepředvídatelně.

Zdroje