La Niña

Rozbalit box

Obsah boxu

La Niña (španělsky „Holčička“) je klimatický jev, který představuje studenou fázi tzv. El Niño – Jižní oscilace (ENSO), což je přirozený a nepravidelně se opakující cyklus změn teploty povrchové vody a atmosférického tlaku v rovníkové oblasti Tichého oceánu. Je přímým opakem teplejší fáze známé jako El Niño („Chlapeček“). La Niña se projevuje výrazným ochlazením povrchových vod ve střední a východní části tropického Pacifiku, což má dalekosáhlé dopady na počasí po celém světě. Může způsobovat extrémní jevy, jako jsou silné deště a povodně v některých oblastech (např. Austrálie, Indonésie) a naopak devastující sucha v jiných (např. východní Afrika, jih USA).

Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se podmínky pro La Niñu začaly formovat v září 2025 a oficiálně byly potvrzeny v říjnu 2025. Očekává se, že slabší La Niña přetrvá minimálně do konce zimy 2025/2026.

🔬 Mechanismus vzniku

La Niña vzniká zesílením normální cirkulace v tropickém Pacifiku, známé jako Walkerova cirkulace. Za běžných podmínek vanou podél rovníku pasáty z východu na západ (od Jižní Ameriky k Asii). Tyto větry tlačí teplou povrchovou vodu směrem k Indonésii a Austrálii, kde se hromadí a vytváří zde oblast nízkého tlaku vzduchu s vydatnými srážkami. U pobřeží Jižní Ameriky (zejména Peru a Ekvádor) je teplá voda odtlačována a na její místo stoupá z hlubin studená, na živiny bohatá voda. Tento proces se nazývá upwelling (vznášení).

Během fáze La Niña dochází k dramatickému zesílení tohoto normálního stavu:

1. Zesílení pasátů: Pasátové větry vanou silněji než obvykle.
2. Výraznější ochlazení na východě: Silnější větry tlačí více teplé vody na západ, což umožňuje ještě intenzivnějšímu vzestupu studené vody u pobřeží Jižní Ameriky. Teplota povrchové mořské vody ve východním a středním Pacifiku klesá o 3–5 °C pod dlouhodobý průměr.
3. Akumulace tepla na západě: Hladina moře u Indonésie a Austrálie je vyšší než normálně a teplota vody je nadprůměrná.
4. Změna atmosférického tlaku: Tlak vzduchu nad Indonésií a západním Pacifikem je ještě nižší, zatímco nad ochlazeným východním Pacifikem se vytváří výrazná oblast vysokého tlaku vzduchu.

Pro oficiální vyhlášení fáze La Niña je nutné, aby průměrná odchylka teploty vody v klíčové oblasti Pacifiku (tzv. region Niño 3.4) dosáhla alespoň -0,5 °C a tento stav přetrval několik měsíců.

🌍 Globální dopady na počasí

Ačkoliv se La Niña odehrává v Tichém oceánu, její vliv na atmosférickou cirkulaci (tzv. telekonekce) mění počasí po celém světě.

• Austrálie a jihovýchodní Asie: Zvýšené množství srážek, vyšší riziko záplav a cyklónů.
• Indonésie a Filipíny: Vlhčí a deštivější počasí.
• Jihozápad Severní Ameriky (USA, Mexiko): Teplejší a především sušší podmínky, což zvyšuje riziko sucha a lesních požárů.
• Severozápad Severní Ameriky (USA, Kanada): Chladnější a vlhčí zimy.
• Jihovýchod USA: Teplejší a sušší zimy.
• Peru a Ekvádor: Neobvykle suché podmínky.
• Severovýchodní Brazílie: Vydatnější srážky.
• Východní Afrika (Somálsko, Keňa): Nedostatek srážek a riziko vážného sucha.
• Jižní Afrika: Zvýšené množství srážek.
• Indie: Potenciálně silnější monzunové deště.

Vliv na hurikánovou sezónu

La Niña významně ovlivňuje aktivitu tropických cyklón. V Atlantském oceánu vede ke snížení tzv. střihu větru (rozdílu v rychlosti a směru větru v různých výškách atmosféry), což vytváří příznivější podmínky pro vznik a zesilování hurikánů. Hurikánová sezóna v Atlantiku je proto během La Niñy často aktivnější. Naopak v Tichém oceánu je aktivita hurikánů obvykle potlačena.

Vliv na Evropu a Česko

Dopady La Niñy na Evropu jsou méně přímé a hůře předvídatelné, protože evropské počasí ovlivňuje řada dalších faktorů, jako je například Severoatlantická oscilace. Přesto statisticky La Niña mírně zvyšuje pravděpodobnost chladnějších a sušších zim, zejména v severní a střední Evropě. Během zim s La Niñou je také vyšší pravděpodobnost náhlého stratosférického oteplení, což může vést ke kolapsu polárního víru a vpádům arktického vzduchu do Evropy.

📈 Četnost a předvídatelnost

La Niña se objevuje nepravidelně, v průměru jednou za 2 až 7 let, a obvykle trvá 9 až 12 měsíců, ale někdy se může protáhnout i na několik let. Například mezi lety 2020 a 2022 proběhl vzácný "trojitý" jev La Niña. Vědci dnes dokáží příchod La Niñy předpovědět několik měsíců dopředu pomocí sledování teploty oceánu, síly pasátů a složitých klimatických modelů.

🌡️ La Niña a globální oteplování

La Niña má tendenci dočasně mírně snižovat průměrnou globální teplotu vzduchu. Studená voda na povrchu Pacifiku totiž absorbuje více tepla z atmosféry. Tento ochlazující efekt však pouze maskuje dlouhodobý trend globálního oteplování způsobeného lidskou činností. I roky s výskytem La Niñy jsou dnes výrazně teplejší než byly roky s fází El Niño před několika desítkami let. Odborníci se shodují, že dočasný ochlazující vliv La Niñy v roce 2025 nezabrání tomu, aby se tento rok stal jedním z nejteplejších v historii měření.

Pro laiky

Představte si Tichý oceán jako obrovskou vanu. Normálně v ní fouká vítr (pasáty) jedním směrem – od Ameriky k Asii. Tento vítr odtlačuje teplou vodu z povrchu k Asii, a u Ameriky tak může z hloubky stoupat studená voda.

La Niña ("Holčička") je stav, kdy tento vítr zesílí a fouká mnohem silněji než obvykle. Stane se následující:

• U Asie a Austrálie se nahromadí obrovské množství teplé vody, což způsobuje spoustu dešťů a záplav.
• U Ameriky naopak stoupá na povrch mnohem více studené vody, takže se oceán výrazně ochladí. To tam způsobuje sucho.

Protože je oceán obrovský, tato velká změna teploty a tlaku ovlivní počasí po celém světě. Některé země dostanou příliš mnoho deště (hrozí povodně), jiné zase příliš málo (hrozí sucho). Pro Evropu to obvykle znamená o něco vyšší šanci na chladnější zimu. La Niña je zkrátka "normální stav na steroidech" a je opakem jevu El Niño, při kterém se tento vítr naopak zeslabí nebo úplně zastaví.